Tsunami v roce 563 zničilo Ženevu. A může se to stát znovu
Ženeva leží v západní, dolní části Ženevského jezera, kde z něho vytéká řeka Rhona. Podle vědců se na opačném, východním konci, kde jezero leží v hlubokém horském údolí, v roce 563 sesula obrovská masa skal a kamení do rhonské delty. To následně vyvolalo tsunami po celém jezeře, přičemž v oblasti Ženevy vlna dosáhla výšky asi 8 metrů. Od místa vzniku tsunami voda do Ženevy dorazila přibližně za 70 minut. Ještě výš však dosáhla v oblasti dnešního Lausanne (13 metrů), a přibližně v místě dnešní obce Lutry dokonce 16 metrů.
Z výzkumu vyplynulo, že by bylo záhodno přesněji zjistit, jak pravděpodobné je opakování podobné události a jak by se na ni dalo připravit. "Zcela jistě k něčemu podobnému došlo i dříve a podle mě můžeme očekávat, že se to pravděpodobně stane i v budoucnu," citoval geologa Guya Simpsona, který se na výzkumu podílel, server Nature.
Existenci události vědci pod vedením Katriny Kramerové zrekonstruovali díky podrobnému prozkoumání sedimentů jezera. Zdokumentovali v nich neobvykle velikou, značně odlišnou vrstvu, která byla v průměru asi 5 metrů silná a zabírala oblast asi 50 kilometrů čtverečních. Ke jejímu uložení podle vědců došlo někdy mezi roky 381 a 612, a jelikož věděli o záznamech, které popisují katastrofu v oblasti jezera v roce 563, usoudili, že jde o pozůstatek právě této katastrofy. (Události z roku 563 se v angličtině říká Tauredunum event - pozn. aut.)
Vědci prý nejsou schopni přesně určit, jak k tsunami došlo (podle Nature nic nenasvědčuje tomu, že by příčinou mohlo být zemětřesení), nicméně nabízejí teorii, podle níž došlo v ústí Rhony do jezera k obrovskému zřícení skal, které rozpohybovaly sedimenty, jež byly v horní části jezera nahromaděné. Takový průběh událostí by mohl zvednout vlnu a rovněž "přesunout" obrovské množství sedimentu ke středu jezera, kde ho vědci objevili. K simulaci vlny vědci použili počítačový model.
Podle vědců se daly na dně jezera rozpoznat i další jednolité vrstvy sedimentu, které se tam usadily v posledních 10 000 letech. Zatím ale prý není možné odpovědět na otázku, zda rovněž způsobily tsunami.
Katastrofa z roku 563 je známá díky tomu, že o ní existují písemné záznamy. Ve své kronice o ní píše aventinský biskup Marius (Aventicum bylo největší římské město na území současného Švýcarska). Zmiňuje se o ní rovněž Řehoř z Tours, jehož Kronika Franků vyšla i v českém překladu. Podle jeho podání bylo nejdříve víc než šedesát dní slyšet podivné zvuky a pak se náhle oddělilo celé úbočí hory a s lidmi, kostely a domy se sesulo do údolí. Přehradilo ho, takže voda začala v údolí stoupat a zaplavovala výše položený majetek proti proudu řeky. Nakonec ale voda provalila bariéru a masa vody pak vtrhla do oblasti jezera a v Ženevě dokonce překonala hradby města.
Ženeva přitom tenkrát neležela tak blízko u řeky, jako je tomu dnes, kdy je rozložena přímo u řeky. Právě proto by i případné opakování podobné události mohlo mít ještě katastrofálnější důsledky.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
NASA: Japonské tsunami odlomilo kus ledového příkrovu Antarktidy
Nová hypotéza: Starověkou řeckou Olympii zničilo tsunami
Lisabonská katastrofa – Zemětřesení a tsunami může způsobit zkázu i v EvropěOnline diskuse
:-) - 20. 11. 2012 - V.J."Vlna smetla silou menšího atomového výbuchu" ... no, to bych rád viděl. Připomínám, že při obřím sesuvu v případě přehrady Vajont (Vaiont) v Alapách došlo k naprostému zničení obce bezprostředně pod přehradou a a v úseku několika dalších kilometrů. Těsně pod přehradou / sesuvem jde vždycky o katastrofu, ale dále po proudu ničivá síla velmi rychle klesá a v podstatě je daleko za úrovní větších povodní. Například v našem jediném případě protržené přehradní hráze, v Jizerských horách, došlo ve vesnici pod přehradou ke katastrofě s mnoha mrtvými, ale o 20 km dál po proudu byl vzestup vodní hladiny zanedbatelný (0,5 metru).Srovnáváte absolutně nesrovnatelné, navíc v případě přehrady Viamont šlo o skutečně obrovskou hmotu zeminy, mnohem větší než plocha celé výsypky (260 milionů krychlových metrů). Výsypka je 40 metrů vysoká, jenom přehradní hráz má výšku 200 metrů + svahy sahají několik set dalších metrů na úroveň vodní hladiny. Prostor pro tak obří sesuvy tam samozřejmě byl. Být výsypka minimálně 400 metrů vysoká, stále by to ještě nestačilo na tak obří sesuv. Tím spíš, že tak obří vodní stěna by se ani nemohla vytvořit, objem přehrady Vjamont je přece jenom trochu něco jiného, hloubku 200 metrů Medard samozřejmě nemá. |
