Tým našel v převisech na Kokořínsku ohniště z doby posledních lovců a sběračů
Zachytit u nás stopy o životě lovců a sběračů není snadné, sdělila akademie. Oproti pozdějším zemědělcům, žijícím na území Česka po polovině šestého tisíciletí před Kristem, neměli tito lidé většinou stálá sídla a jejich sídliště nezanechala výraznější stopy v krajině. Mobilní skupiny však často využívaly některé krajinné útvary, včetně skalních převisů. A právě převisy tak patří v prostředí severního mírného pásu mezi nejdůležitější místa, kde lze najít cenné informace o životě lovců a sběračů.
"Našli jsme dvě stejně konstruovaná ohniště z doby lovců a sběračů ve dvou různých převisech. Okolo ohnišť jsou stopy konstrukce z kůlů. Najít v jedné sezóně takové dvě obdobné nálezové situace je mimořádné,“ uvedla Karolína Pauknerová z Centra pro teoretická studia Karlovy Univerzity a AV ČR. Pravěcí lidé zanechali v převisech, které jsou od sebe vzdušnou čarou vzdáleny téměř čtyři kilometry, totožná ohniště a podobné stopy. Podle odborníků by tak mohlo jít dokonce o pozůstatky života jedné skupiny, byť to na základě archeologických pramenů nelze jistě doložit.
"Obvykle je obtížné v období mezolitu stanovit, a to i za použití radiouhlíkového datování, jestli tatáž skupina navštívila v regionu více míst. Komplexnost postupů, ať už výrobních nebo konstrukčních, je jedním z argumentů pro pohyb právě jedné skupiny lidí," popsala Katarína Kapustka z pražského Archeologického ústavu AV. "Uvidíme z dalších analýz, jestli se objeví i další shody, vodítka určitě poskytne datování C14 (radioaktivního izotopu uhlíku), i analýza obsahu ohnišť, které jsme odebrali k laboratornímu prozkoumání," dodala vědkyně.
Tým, do něhož vedle zmíněných odbornic patří i Matthew Walls z University of Calgary se zaměřil na velké převisy poblíž Harasova a hradu Kokořín na Mělnicku. Cílem výzkumu v převisech nazvaných Diamant a Dóm bylo doplnit obraz o intenzitě a kontinuitě využití těchto míst.
"V obou převisech jsme našli velmi zachovalý biologický materiál z velmi dávných období, například pravěké skořápky lískových ořechů a kosti zvířat. Kromě toho také několik ohnišť a kamenných nástrojů, z mladších období pak střepů z doby bronzové,“ doplnila Pauknerová. Odborníci v převisech odkryli vrstvy o síle asi 120 centimetrů. Našli v nich stopy od období lovců - sběračů až po novodobé trampské ohniště na povrchu.
Kokořínsko vědce zajímá proto, že tam zřejmě poslední lovci a sběrači putovali. "Přes krajinu pískovcových skal severně od soutoku Vltavy a Labe pravděpodobně lidé často cestovali na sever, odkud pochází většina kamenné suroviny pro výrobu kamenných nástrojů," vysvětlila Katarína Kapustka.
Podle Pauknerové se skupina také snaží oslovit kolegy z přírodovědných oborů, kteří se zabývají například analýzou škrobů na kamenných nástrojích a sedimentární DNA a hledají možnosti kalibrace jejich využití pro archeologické otázky o životním stylu dávných lidí.
Tým také usiluje o nalezení rovinného sídliště či sídlišť mimo oblast převisů, což by doplnilo představu o síti osídlených poloh v krajině a vznikl by lepší materiál pro hypotézy o pohybu pravěkých lidí.
reklama
Ministerstvo zemědělství přispěje na opravu a údržbu kapliček nebo božích muk
Do Aleje vzpomínek v Ralsku vysázejí školáci dalších 40 ovocných stromů
Starokladrubští bělouši opět míří do Dánska, královský dvůr vybral dva koně