Tým vědců letos vytvořil prvotní zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce

Výběr informací o záchraně druhu nosorožce bílého severního ohroženém vyhynutím. V březnu 2018 v keňské rezervaci Ol Pejeta zahynul poslední samec nosorožce bílého severního Sudán. Přibližně pětačtyřicetileté zvíře, které patřilo Safari Parku ve ve Dvoře Králové nad Labem, bylo utraceno kvůli velkému zhoršení zdravotního stavu.

Sudána s dalšími pěti nosorožci získal z odchytu v jižním Sudánu pro dvorskou zoo v roce 1975 někdejší ředitel zahrady Josef Vágner. Tehdejší skupinu tvořili dva samci a čtyři samice.

Na světě dnes zbývají jen dvě samice nosorožce bílého severního, které rovněž žijí v rezervaci Ol Pejeta. Jde o Sudánovu dceru Nájin a její dceru Fatu. Obě patří též zoo ve Dvoře Králové, která je do Keni i se Sudánem a dalším samcem Sunim s cílem záchrany druhu odvezla v roce 2009. Suni uhynul stářím o pět let později.

Odborníci věřili, že v africkém podnebí i vegetaci, tedy v prostředí blízkém tomu, v němž se druh přirozeně vyskytoval, by se nosorožci mohli i přirozeně rozmnožit. Po přesunu se zlepšil zdravotní stav zvířat, u obou samic se zlepšily i hormonální cykly a pravidelně se pářily. Později ale v hormonálních cyklech nastal útlum.

V roce 2014 začaly přípravy na spojení Nájin a Fatu se samcem příbuzného nosorožce bílého jižního v naději, že by případné mládě, kříženec, v sobě nosilo alespoň část genů severního poddruhu. Ani tento pokus se nezdařil. Vyšetření obou samic později odhalilo, že ani jedna z nich už není schopna přirozené reprodukce.

Kromě Sudána a Suniho zahynuli v posledních letech i další v zajetí chovaní nosorožci bílí severní. V roce 2014 uhynul v zoo v San Diegu samec Angalifu, který měl rakovinu. Poslední jedinec bílého severního nosorožce žijící v Evropě, samice Nabiré, uhynula na následky prasklé cysty ve Dvoře Králové v roce 2015. Ve stejném roce utratili kvůli nemocem spjatým s věkem samici Nolu z americké zahrady.

Vědci se nyní snaží zachránit tento ohrožený druh umělou reprodukcí považovanou za poslední naději. Náklady na záchranu nosorožce bílého severního tímto způsobem se odhadují na miliony dolarů.

V červenci 2018 média informovala, že týmu vědců a zoologů z Německa, Itálie a Česka se za použití metod umělé reprodukce podařilo vyvinout hybridní embryo nosorožce. Případné uměle vyvinuté embryo nosorožců severních bílých by jako náhradní matka pak odnosila samice nosorožce jižního bílého, kterých na světě žije kolem 21 000.

V září 2019 mezinárodní tým vědců, ve kterém jsou i odborníci ze Safari Parku Dvůr Králové, oznámil, že se poprvé podařilo v laboratoři vytvořit životaschopná embrya nosorožců bílých severních. Obě vytvořená embrya byla zamrazena a připravena na vložení do náhradní matky. Embrya vědci vytvořili pomocí vajíček dvou posledních samic a zmrazeného spermatu již uhynulých samců. Odebrání vajíček je jednou ze součástí projektu "BioRescue", který rovněž zkoumá možnosti vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců.

V srpnu 2020 vědci oznámili, že projekt záchrany severních bílých nosorožců, který na několik měsíců přerušila pandemie covidu-19, pokračuje. Mezinárodnímu týmu odborníků se podařilo dvěma posledním žijícím samicím druhu odebrat další vajíčka, což byl třetí odběr od srpna 2019. V laboratořích v italské Cremoně se vědci pokusili z vajíček vytvořit embrya, později však oznámili, že žádné embryo se z deseti odebraných vajíček vytvořit nepodařilo.

Úspěšné odběry vajíček i vytvořená embrya vědci oznámili loni v lednu a v následujících měsících hlásili další úspěchy. Celkem již mají k dispozici 22 zmrazených embryí.

Letos v prosinci zástupci Safari Parku Dvůr Králové, který vede tým vědců z konsilia BioRescue, oznámili, že vytvořil tzv. primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií, uvedli. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na němž mají zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace. Dosud se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žilo ještě v roce 1960 na Zemi přes 2300 kusů severního poddruhu bílého neboli tuponosého nosorožce. O 20 let později, v roce 1980, žilo kvůli útokům pytláků pouhých 15 zvířat. Dnes je tento druh ve volné přírodě považován za vyhynulý. Naopak nosorožec jižní bílý je příkladem úspěšného snažení ochránců přírody.

Safari Park ve Dvoře Králové, který se specializuje na africká zvířata, se chovu nosorožců věnuje od 70. let a patří mezi nejúspěšnější na světě (nosorožce bílého severního se jí podařilo odchovat jako jediné, poprvé v roce 1980). Nyní například chová kriticky ohrožené nosorožce dvourohé. Zoo v rámci svých ochranářských projektů vyvezla do Afriky několik nosorožců.

---

reklama

---