V Ostravě začala fungovat nabíječka pro elektrobusy. Dobije je za šest až deset minut
1.4.2023 00:49 | OSTRAVA
( ČTK)
Ramena průběžného nabíjení budou autobusy nabíjet při každém jejich pobytu na konečné.
Dopravní podnik Ostrava (DPO) spustil ve Valchařské ulici nedaleko centra krajského města provoz nabíječky pro elektrobusy za více než 30 milionů korun. Tři rychlonabíjecí ramena dokážou autobusy nabít za šest až deset minut. Budou obsluhovat flotilu elektrobusů, které budou jezdit na linkách směřujících na Hlučínsko, uvedl generální ředitel a předseda představenstva DPO Daniel Morys.
"Jedná se o největší elektromobilní projekt svého typu v České republice. Takové množství elektrobusů s průběžným dobíjením v jednotném uceleném systému nikde nejen v České republice nenajdete, ale ani v blízkém okolí," řekl Morys. Díky rychlému systému nabíjení podle něj mohou být elektrické autobusy v provozu prakticky neustále.
Ramena průběžného nabíjení budou autobusy nabíjet při každém jejich pobytu na konečné. "Umožní dát do plného provozu více než 15 elektrobusů, které spojí centrum Ostravy s Hlučínském, takže můžeme vyřadit zase z provozu ty méně ekologické vozy a v této části Ostravska provozovat elektromobilní městskou hromadnou dopravu v čistším provedení, které představují nejmodernější elektrobusy," řekl ředitel DPO.
Nabíjecí stanici za více než 21 milionů korun vyrobila společnost Siemens, infrastrukturu zajistila za více než devět milionů korun firma Hroší stavby Morava. Součástí dodávky dobíjecí technologie je i 28 mobilních dobíjecích stanic, které jsou určené především pro dobíjení přes noc nebo v servisu.
Tomáš Hüner za společnost Siemens řekl, že technologie zajišťují také měření a přenos dat do systému DPO. "Softwarová a hardwarová výbava dobíjecích stanic umožňuje vzdálené ovládání a automatické řízení procesu dobíjení, navíc je možné měnit i velikost dobíjecího výkonu," uvedl Hüner.
Nabíjecí ramena ve Valchařské ulici jsou třetím místem, kde se v Ostravě mohou elektrobusy nabíjet, a jsou nabíjecím uzlem s největší kapacitou. Další nabíječky už fungují u nádraží ve Svinově a v autobusovém depu na Hranečníku. Ještě na jaře DPO očekává dokončení domovské stanice až pro 18 elektrobusů ve vlastním areálu ve Vítkovické ulici. Stavba bude stát více než 36 milionů korun.
DPO měl k 1. lednu 2022 ve vozovém parku 294 autobusů, z toho 227 na stlačený zemní plyn (CNG) a osm elektrobusů. Na konci letošního roku bude elektrobusů 32, z toho bude 26 elektrobusů s průběžným dobíjením.
"Chceme otestovat i provoz vodíkových autobusů, proto je ve vysoké fázi přípravy zakázka na vodíkové autobusy a na vodíkovou plničku. Je třeba totiž říct, že i CNG autobusy jsou stále vybavené spalovacími motory, i zemní plyn je vlastně fosilní palivo, není to úplně čisté," řekl ostravský primátor Tomáš Macura (zvolený za ANO).
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
cng je fosilni palivo aha a elektrina je uplne bez emisi, protoze je ze zasuvky!
nejblizsi elektrarny jsou cernouhelne u detmarovic a v kuncicich. supr toto je greendeath v praxi. hlavne ze miliony litaji. blazni plesaji.
Odpovědět
Určitě mají blízko konečné nějaké velké parkoviště. Nad ním se dá instalovat pěkné stádečko fv panelů a přes den nabíjet z nich, jen v noci ze sítě. To je krok A), který nemá technický problém.
Odpovědět
Ale má, jaký asi bude potřeba výkon pro částečné dobití během těch 10 minut?Během čekání na elbus butde třeba energii nalít do baterie a z ní to přelít během 10 minut do elbusu.Technický problém tam není, jen ekonomický.
Odpovědět
Samozřejmě to stojí kačáky, jako všechno vždycky.
Pro uložení elektřiny a použití pro obrovské proudy se hodí nejvíc setrvačníky. A taky to není nic extra levného.
Odpovědět
Z toho parkoviště by se nabílela i místní elauta a pokud by nebylo možno tam dát dostatečně kapacitní baterii, každopádně to bude spolupracovat se sítí.
Odpovědět
Něco po něčem. Čistá energetika je záležitost státu a z čeho se budou nabíjet busy v Ostravě je otázka dalšího vývoje. Každopádně postavit jaderku a čadit dýzly po městě není žádné řešení. Musí se jít všemi cestami naráz, máme babišovské zpoždění.
Odpovědět
Dieslů mají zřejmě 59 z 294, připadá Vám to mnoho Pavle Pavloviči ?
Odpovědět
Odhadnuji že spíš naopak. Taky jste měl všechna děcka naráz?
Odpovědět
To je takový ideologický článek ze kterého se člověk nic nedozví.Mě by zajímal technický a ekonomický aspekt. Kolik elektrobus ujede na jedno nabití, jaká je průměrná délka trasy mezi(délka okruhu) mezi nabitím, kolik stojí nabíjení a jaké jsou kilometrové náklady.
Jistě, pokud jako hlavní považuji snížení emisí z výfuků a částečné omezení hluku, tak není co řešit, ale stejně by mě zajímalo, kolik ten přínos stojí.
Odpovědět
Vzhledem k tomu, že klasických(zřejmě diesel) autobusů mají 59 z celkových 294 tak těch zásadních emisí nemohlo být příliš a zřejmě jsou nasazeny na linkách kde to tolik nevadí.
Odpovědět
227 mají plyňáků, což jsou taky dýzly, ale o něco čistší. Zoufalá účinnost 30% dost brání rozvoji, i tu syntetiku budou používat asi hlavně přes membránu.
Odpovědět
Co se týče účinnosti spalovacích motorů, je dobré si též uvědomit, že elektrárny, přenosová soustava, distribuční síť, nabíječka, ani akumulátory vozidel, nemají účinnost 100%. Jejich účinnosti se ještě navzájem násobí.
Například, pokud bude průměrná účinnost tepelné elektrárny 40%, přenosové soustavy 95%, distribuční soustavy též 95%, nabíječky 98% a akumulátoru 80%, pak celková účinnost bude 0,40x0,95x0,95x0,98x0,80 = 0,283. Tedy jen 28,3%.
A teď si to porovnejte s těmi svými 30%, "zoufalé" účinnosti.
Odpovědět
No, já jsem nepochopil co má tu zoufalou účinnost, jestli elbus nebo plyn, pan Hanzl se vyjádřil trochu jako Sybila ale diesel má kolem 40% a myslím že s plynem to nebude horší(nechce se mi to hledat).U elbusu s sebou musíte tahat ty baterky, což účinnosti nepřidá(jasně, část se vrátí rekuperací).Tak nevím,ekonomický rozbor mi u toho chybí.
Jinak jste byl na tu elektřinu velmi hodný, účinnost při rychlonabíjení bude asi horší.
Odpovědět
Vím, nechtěl jsem to hrotit a dohadovat se s broukem Pytlíkem. Dokazovat mu vyšší účinnost spalovacího motoru, jít do detailů, ani jsem proto v příkladu neuvažoval s účinností silové řídící elektroniky, motorů vozidla a postupně klesající účinnosti akumulátorů, danou jejich opotřebením, nebo o jejich teplotním režimu za jízdy. Stejně tak by mohlo být argumentováno, že nejvyšší účinnost Li-Ion aku, je při neúplném nabití, atd.
Kdo chce vidět rozdíl v souvislostech, jistě princip výpočtu pochopí a přesné údaje si do výpočtu již dosadí.
Odpovědět
Na hnidopišení tu máte jiné kadety.
Tyhle výpočty mají samozřejmě význam v reálném (hrubém) provedení, bo třeba u solárú se to dá řešit hejnem panelů navíc. U větřáků to samé.
U ropy dovezete další tanker.
Odpovědět
Tam je problém ten Carnotův okruh, ten se dá odzigac snad jen v paroplynu. Proto je velmi dobrý systém solár a rovnou do baterie auta.
Odpovědět
To byl ale poťouchlý intelektuál ten Carnot.
Odpovědět
Elektrický autobos je už dávno vymyslený a volá sa trolejbus :-) AK by mal nainštalovanú aj malú batériu tak by prešiel zopár úsekov aj bez trolejí.
Odpovědět
Šak majú batériu a vždy mali, aj tu olověnů.
Odpovědět
Takové řešení jsem sned před pěti lety zažil v Plzni. Trolejbus vyjel ze zastávky a jel chvíli po trase, kde nebylo trolejové vedení. Pak najel na ulici s trolejem. Než na zastávce lidé z vozu vystoupili a nastoupili, řidič zvedl „klacky“ a rozjel se, již jako běžný trolejbus.
Odpovědět
Taky si na to vzpomínám, ale myslím, že trolejbus měl navíc malý spalovák s generátorem, myslím, že z baterek to nebylo.Vzpomínám, že takhle se otáčel na konečné v Černicích, na malém kruháči směrem k bývalé cihelně kam už trolej nevedla.Bez troleje jel cca 500m.
Odpovědět
Jel jsem v něm jako pasažér – turista, z výchozí stanice, do centra Plzně. V trolejbusu bylo ticho. Žádný spalovací motor při nástupu ani za jízdy, slyšitelný nebyl. Právě to, a absence drátů nad silnicí, mě upoutalo.
Odpovědět
Tak moje vzpomínka je tak 10-15 let stará, ale myslím, že Plzen má linku do Křimic, kde jezdí opravdu trolejbus s baterkama a kde bez troleje se jede nějakých 10km(5km od trolejí na konečnou, co jsem to tak orientačně sledoval, tak s tím měli trochu problém v zimě, kdy kapacita baterky byla na hraně použitelnosti).
Odpovědět
V Brně baterytroleják taky jezdí (10), je to dražší (tehdy 11 milionů) jako kloubový trolejbus, dojezd max. 10 km. Jen na kousek tratě bez drátů. Kolik stojí tendle elektrobus bus a jaký má dojezd neuvádí.
Odpovědět
|
|
Liberecký dopravní podnik koupil první elektrobus, potřebuje získat zkušenosti
Jablonec nad Nisou testuje elektrobus v městském provozu, zatím bez lidí
Dopravní podnik Ostrava ruší tendr na vodíkové autobusy a stavbu plničky
