Úbytek sladkovodních ryb je alarmující, varuje nová zpráva
23.2.2021 18:30 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Překonat překážku na toku ne pro rybu "nadrybí" úkol.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petteri Hautamaa / WWF Finland
Podle ní hrozí jednomu ze tří sladkovodních druhů ryb vyhynutí. V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) je uvedeno až 80 druhů sladkovodních ryb jako vyhynulých, z toho v roce 2020 přibylo 16 druhů.
Rovněž poslední Zpráva WWF o stavu planety, která popisuje stav populací volně žijících živočichů, varuje, že k největšímu poklesu biodiverzity dochází právě u sladkovodních ryb. Pokles sledovaných populací sladkovodních ryb představuje od roku 1970 až 84 %, přičemž v případě populací migrujících druhů ryb (např. jeseter nebo losos) – je to 76 % a v případě velkých ryb (s váhou nad 30 kg) dokonce 94 %.
Přírodní rezervace Meandry Smědé v podhůří Jizerských hor. Příklad toku, který je vhodný pro ryby.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Ivana Krpatová / AOPK ČR
Na světě bylo doteď popsaných 18 075 druhů sladkovodních ryb, mnohé druhy stále čekají na „objevení“. Zpráva Ztracené ryby světa upozorňuje, že toto druhové bohatství je zásadní nejen pro zdraví světových řek, jezer a mokřadů. Milióny lidí na planetě jsou na rybách ekonomicky závislé.
„Navzdory významu, který mají sladkovodní ryby pro lidi po celém světě, nejsou dopady na ně dostatečně zohledněné při rozhodnutích o výstavbě vodních elektráren, výstavbě v nivách řek či v plánech na využití vodních zdrojů,“ říká Stuart Orr z WWF.
Zpráva upozorňuje na devastující účinky kombinací různých hrozeb, kterým čelí sladkovodní ekosystémy a ryby, které v nich žijí. Je to především ničení biotopů, výstavba přehrad a dalších typů bariér na volně tekoucích řekách, nadměrný odběr vody či znečištění, které se do vody dostává z domácností, zemědělství a průmyslu. Kromě toho ohrožuje původní druhy ryb ryby nadměrný rybolov, neohleduplné rybářské postupy, šíření invazních druhů, dopady změna klimatu, ale i pytláctví a nelegální obchod.
Vyza velká žije v brakických vodách, kde se mísí slaná a sladká voda. Proto někdy bývá považována za největší sladkovodní rybu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Phyllis Rachler / WWF
Tyto hrozby se vyskytují napříč regiony a Evropa není výjimkou. I Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) právě zveřejnila zprávu o překážkach na evropských řekách. Vyplývá z ní, že na nich existuje víc než milión bariér a asi 10 procent z nich je zastaralých.
EEA upozornila, že překážky na řekách jsou jeden z hlavních důvodů, kvůli nimž je 60 % řek v Evropě ve špatném ekologickém stavu. Bariéry nebrání jen migraci ryb, ale i jiných druhů živočichů, stejně jako proudění sedimentů a živin. Zpráva poukazuje na „kumulativní efekt“ bariér: „Kumulativní vliv velkého množství říčních bariér v Evropě je jedna z hlavních příčin více než 80% poklesu sladkovodní biodiverzity a ztráty 55 % sledovaných populací migrujících ryb.“
Přečtěte si také |
Navzdory snaze o ochranu přírody se její stav v EU nezlepšuje
„Musíme chránit poslední volně tekoucí řeky, obnovovat mokřady a říční nivy a odstraňovat z řek jejich přehrazení, především ta, která už dávno nesouží svému účelu a přehrazují řeku napříč celým tokem,“ poukazuje na potřebná opatření Miroslava Plassmann, ředitelka WWF Slovensko.
Od evropských zemí to ostatně vyžaduje Rámcová směrnice o vodách, stejně jako Strategie EU v oblasti biodiverzity do roku 2030. Jedním z cílů strategie je zajistit 25 tisíc kilometrů volně tekoucích řek. Podle směrnice mají evropské státy dosáhnout na svých řekách dobrého ekologického stavu do roku 2027.
reklama
Dále čtěte |
Candáti pomohli zlepšit kvalitu vody ve Stříbrném rybníku v Hradci Králové
Při vysokých teplotách hrozí úhyny ryb, dochází jim kyslík, varují experti
Vědci v neděli zahájí týdenní průzkum ryb v lipenské přehraděOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (183)
Hu
Hunter
23.2.2021 12:14To je ale překvápko, hlavně že se absolutně chrání kormorán, vydra, volavka atd. versus populace autochtoních sladkovodních ryb. Kdo by to řek, že to takhle dopadne.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
23.2.2021 12:18 Reaguje na HunterA všechno to, placeno ze státních peněz. Přičemž se vynakládají nemalé peníze, na zarybňování vodních toků, ploch. To je výsledek práce zelených " spasitelů " světa.
Odpovědět
VK
V. Kolar
23.2.2021 13:48 Reaguje na smějící se bestiekormorán už se absolutně nechrání. Je vyjmutý ze zvláště chráněných druhů a platí se za něj kompenzace jako by chráněný byl (rybářská lobby je vážně silná ;-) ) a běžně se střílí, to samé volavky... Vydry se také (nelegálně) střílí a s jejich vyjmutím z chráněných druhů bych neměl problém. Každopádně rybáři sami všade vysazují kapry (protože je chtějí chytat). Včetně vysazování do řek, jen málo spolků dělá něco smysluplného (ochrana lipana, pstruha atd. a jsou v minimu) ale co chránit karasy obecný? slunky? ...
Nejprve zkuste být trochu v obraze než začnete kritizovat ;-)
Odpovědět
Nejprve zkuste být trochu v obraze než začnete kritizovat ;-)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.2.2021 14:05 Reaguje na V. KolarVšechny procesy v přírodě mají určitou setrvačnost. Pokud se tady kormorán chránil dlouhé roky, situace se výrazně nezmění, pokud se už asi dva roky může legálně střílet. To samé platí pro vydru, volavky a podobně.
Odpovědět
VJ
Václav John
23.2.2021 14:21 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOny to nejsou dva roky, ale mnohem delší doba, např. v roce 2004 už se u nás střílelo víc jak 3000 kusů kormoránů:
https://www.myslivost.cz/Pro-myslivce/Informace-pro-myslivce/Statisticke-udaje/Myslivecka-statistika-za-rok-2004
...v roce 1999 to bylo 2225 kusů. A tak lze pokračovat.
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Pro-myslivce/Informace-pro-myslivce/Statisticke-udaje/Myslivecka-statistika-za-rok-2004
...v roce 1999 to bylo 2225 kusů. A tak lze pokračovat.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.2.2021 14:40 Reaguje na Václav JohnCo jsou zastřelené dvě až tři tisícovky našich kormoránů, když k nám na zimu přicestují desetitisíce kormoránů ze severní Evropy a ty nám plundrují vody ve skutečně velkém měřítku.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
23.2.2021 16:39 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaA o tom to je ! Naučili se sem létat, protože jim zde nic nehrozilo, takže bude trvat ještě dlouho, než se to odnaučí.
Odpovědět
VK
V. Kolar
23.2.2021 19:51 Reaguje na smějící se bestieNe, naučili se sem létat, protože se vystavěly přehrady a přestaly zamrzat řeky, takže zde mohli lovit a zimovat.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2021 19:56 Reaguje na V. KolarJe třeba je to odnaučit. I predátor potřebuje predátora (regulaci).
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.2.2021 20:18 Reaguje na Karel ZvářalPřesně. To tvrdím nejen u kormoránů, ale třeba i u vlků. Mají být chráněni tam, kde neškodí. Pokud někde škodí, má se jim to dát najevo se zbraní v ruce.
Odpovědět
Hu
Hunter
23.2.2021 14:12 Reaguje na V. KolarKormorán se samozřejmě chrání i nadále.
https://www.crsusti.cz/cz/aktuality/administrace-zadosti-na-odstrel-kormorana-velkeho
ADMINISTRACE ŽÁDOSTÍ NA ODSTŘEL KORMORÁNA VELKÉHO
Kormorán velký (Phalacrocorax carbo sinensis). Už jen ten název sinensis = čínský nám napovídá, že u nás zřejmě úplně původním druhem nebude. Vykopávky u nás existenci tohoto druhu rozhodně neprokázaly, taktéž z pečlivě vedených kronik našich předků plyne, že říční rybáři a rybníkáři neměli s tímto druhem žádné těžkosti. Jeden by si tedy myslel, že svým chováním jednoznačně naplňuje definici invazního nepůvodního druhu ve smyslu Nařízení Komise EU 2016/1141, a že na jeho hubení bude možné čerpat štědré dotace z EU. Kupodivu se tak nestalo a orgány ochrany přírody považují kormorána za náš původní druh, neboť k nám údajně nebyl zavlečen člověkem, ale přiletěl sám.
Tak jako tak musíme konstatovat, že u nás každoročně způsobí na rybářských revírech škody v řádu desítek miliónů korun. Jen v minulém roce, kdy bylo kormoránů méně než v předchozích létech, dosáhly celkové škody na revírech ČRS výše přes 40 miliónů Kč. Náhrady škod se přitom na rybářských revírech nevyplácejí a ani v minulosti se nikdy nevyplácely. Snažíme se o ně jen obtížně bojovat u soudu a také Ministerstvo zemědělství pomáhá od roku 2015 dotačním titulem na podporu mimoprodukčních funkcí rybářských revírů.
Není to nefér? Na zarybnění se přeci jako rybáři skládáme sami – peníze na vysazené ryby si vybíráme mezi sebou prostřednictvím plateb za povolenku. Pak přiletí hejna hladových krků kdoví odkud a vše je ztraceno – namísto vysazených ryb nám zbydou prázdné řeky, zatímco za naše peníze vykrmení kormoráni se na jaře o to lépe rozmnoží někde v klidu u moře a příští rok se vrátí ve větších počtech. Aby ne, když pro ně Česká republika doposud znamená stravování formou švédského stolu, přičemž u pokladny se nic neplatí. Prostě takový splněný sen každého kormorána.
Aby kormoránům trochu zašla chuť, můžeme žádat o jejich plašení a odstřel. Kdo to ale v praxi zkusil, ví, jak je to administrativně opravdu náročný proces. Nestačí jedna žádost, jsou potřeba hned dvě a nelze je podat současně. Napřed je třeba žádat o výjimku dle § 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Aby toho nebylo málo, musíme podat ještě druhou žádost, dle § 39 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Je-li v blízkosti daného revíru nějaká chráněná oblast, klesá šance na získání výjimky k nule. V opačném případě je zahájeno řízení, které by podle správního řádu mělo trvat maximálně 1 měsíc. Praxe je však zcela jiná. Úřady jsou zahlcené a tak vyřízení žádosti trvá nezřídka více než rok. Netřeba chodit daleko, někdy na počátku letošního roku 2018 jsme žádali obec s rozšířenou působností Železný Brod o výjimku na plašení kormorána na revíru Jizera 9. Co myslíte, už jsme dostali rozhodnutí? I kdepak… Jistě už tušíte. Žádáte o povolení na pět let, rok zabere administrace – a hned máte o rok kratší žádost.
Když vydání rozhodnutí zdržuje samotný úřad, bývá to ta lepší varianta. V průběhu řízení se může přihlásit se svými připomínkami a podněty (rozuměj protesty) řada různých spolků. Dlužno dodat, že se často jedná o osoby s povrchní znalostí problematiky, pro které bývá jediným argumentem, že kormorán je prostě: „tak krásný pták“ a proto by se neměl plašit a střílet.
V některých krajích bylo sice Ministerstvem životního prostředí vyhlášeno tzv. opatření obecné povahy, tedy paušální výjimka na odstřel kormoránů. Její rozšíření na další kraje, případně území celé ČR však ministerstvo podle svých slov nechystá, ačkoliv problémy s kormorány máme jistě na celém území ČR. Navíc má opatření obecné povahy malý háček – platí až ve chvíli, kdy příslušný úřad ze své vůle na vývěsce vyhlásí, že nastaly podmínky pro jeho použití. Když to neudělá, opatření jako by nebylo. Takže i když je teoreticky cesta k odstřelu kormoránů v některých krajích volná, rybáři musí často za příslušným úředníkem s prosíkem a není-li vůle z jeho strany, střílet se nadále nesmí.
Protože neexistuje jednotný přístup úřadů k vydávání výjimek, může si samotný úřad vyžádat další doplnění žádosti – podle toho, jak je daný úředník kreativní, nebo jak moc se bojí vydat rozhodnutí. Pořádně vysoký spis je přeci jen ukázkou, že bojoval s nezdolnými rybáři až do hořkého konce a ustoupil až pod velkým tlakem.
Ale proč? Proč má být pták cennější než ryba? Naše původní a cenné druhy ryb se stávají obětí intenzivních náletů druhu, který v naší krajině historicky nemá své místo a rozhodně ne v těchto počtech. Neměl by raději o jeho odstřel žádat sám státní orgán ochrany přírody, v zájmu zachování našich původních druhů ryb? Ne – z nějakého prapodivného důvodu se tak neděje. Žádost podávají rybáři. Aby toho nebylo málo, dokonce ji musí rybáři v řadě případů podávat prostřednictvím a jménem mysliveckých spolků. Spolupráce s myslivci pak není zadarmo. Je to logické – je přeci snazší i atraktivnější vystřelit si na divočáka. Jedna dobrá rána a je zajištěn zážitek i maso na několik dní. S kormoránem není tak snadné pořízení:
dle platného zákona není možné střílet kormorány sedící na stromech
dle platného zákona je možné střílet kormorány pouze brokovnicí
kormorány není možné střílet v průběhu lovu na vodní hladině (hrozí odražení broků a zranění osob)
vodní tok často tvoří hranici honitby a není možné střílet do sousední honitby
kormoráni se naučili létat tak vysoko, aby na ně myslivci s broky „nedosáhli“
Takže na sestřelení kormorána padne zpravidla hned několik nábojů, což stojí peníze. Moc masa si z něj myslivec nevezme. Protože se kormoráni drží u řek, velká část z nich spadne po zásahu do vody. A myslivec nemůže do ledové vody poslat psa, aby kormorána aportoval. Hrozí mu totiž podchlazení, křeč, utonutí, případně vyklovnutí oka v případě, že by se kormorán ještě bránil. Jestliže tedy kormorán spadne do řeky, zpravidla ho vezme proud a myslivec nemá, jak by prokázal, že ho zastřelil.
Podtrženo, sečteno, myslivci moc motivace k odstřelu kormoránů nemají – jejich lov je stojí jen čas a peníze za benzín, střelivo a opotřebení zbraně. Jedinou motivací jim může představovat zástřelné, které jim doposud v různé výši vyplácí právě rybáři.
Zde se konečně zablýsklo na lepší časy. Nařízením vlády, které nabývá účinnosti od 1. 11. 2018 bude stát vyplácet zástřelné 500 Kč za kormorána.
Tak, máme schválené plašení a odstřel kormoránů. Dokonce jsou i peníze na zástřelné. Myslíte, že končí vaše martyrium s kormorány? I kdepak! Svůj hořký kalich si musíte vypít až do konce (roku). V podmínkách každého povolení se píše, že na konci kalendářního roku musíte úřadu nahlásit, kolik kormoránů bylo na daném revíru střeleno. Prý to chce EU. Jste žadatel, máte to v podmínkách, starejte se…
Jinými slovy, blíží se konec roku, všichni mají volno a připravují se na slavení nového roku. S výjimkou rybářů – my obvoláváme myslivce a ptáme se, kolik toho letos nastříleli. Jejich ochota ke spolupráci je koncem roku vpravdě různá. Na jeden revír připadá většinou hned několik mysliveckých honiteb. To znamená co revír, to přinejmenším deset telefonátů. Máme na starosti přes 1300 revírů…
A to nejlepší nakonec – všechny údaje o odstřelu kormoránů sbíráme zbytečně. Úřad je má k dispozici, protože je stejně dostává od mysliveckých hospodářů v rámci povinných každoročních hlášení o odlovu zvěře v dané honitbě.
Tento článek dejte přečíst všem, od kterých uslyšíte, že ČRS s kormorány nic nedělá…
Článek převzat z www.rybsvaz.cz
Reportáž České televize o vyplácení "zastřelného" za kormorána:
https://ct24.ceskatelevize.cz/2659382-stat-zacal-myslivcum-vyplacet-500-korun-za-zabiteho-kormorana
A něco o škodách:
https://www.crs-sus.cz/1/562/kormoran-na-mimopstruhovych-revirech-v-sus
Kormorán velký a jeho predace na rybí obsádce MP rybářských revírů
(tekoucích vod) Středočeského územního svazu ČRS v letech 2005-20.
Jsem ročník čtyřicet devět. Od dětství se pohybuji kolem vody za účelem lovu ryb. Do konce
osmdesátých let minulého století se nepamatuji, ža by se ve Středočeském kraji vyskytovali
kormoráni, vydry, volavky nebo ledňáčci. U vody byli k vidění rackové, potápky, divoké
kachny a až během sedmdesátých let se začaly objevovat labutě. Do té doby v podstatě
rybožraví predátoři byli jenom dvounozí, organizovaní v ČRS.
Koncem osmdesátých let jsem byl nominován svojí mateřskou organizací do hospodářského
odboru Středočeského územního svazu. Na začátku druhé poloviny devadesátých let si
vedoucí odboru pan Lef začal ztěžovat na řádění kormoránů na Berounce. Kormoráni tam
měli na svědomí drastický úbytek reofilních ryb a to především podoustve. Na jeho pozvání
jsem se tam jel podívat a byl jsem zaskočen vzniklou situací. Nepamatuji se, že by si v té
době kolegové z komise stěžovali na výskyt kormorána na svých MP revírech na tekoucích
vodách. Jednání s ochránci přírody a ornitology bylo v té době bezpředmětné. Kormorán byl
přísně chráněným živočichem, kterého dotyční s velkou láskou a publicitou ochraňovali. Ze
zákona má každý uživatel rybářského revíru (MO) za povinost do svěřené tekoucí vody
každým rokem dodat odpovídající obsádku ryb dle zarybňovacího plánu. Jakmile jsou ryby
vysazeny do rybářského revíru, stávají se podle zákona majetkem státu. Protože Stát uděluje
ČRS bezplatně možnost vykonávat rybářské právo, neměli jsme v té době nárok na žádnou
finanční kompenzaci za ryby zkonzumované těmito rybožravými predátory. Plašit nebo je
střílet bylo naprosto nemyslitelné.
Jak čas postupoval, do jednadvacáteho století, agresivita kormoránů, ochránců přírody a
ornitologů se stupňovala. Zcela bez ostychu zlehčovali naši práci a škody, které nám na MP
tekoucích vodách vlivem predace kormoránů vznikaly. Nikdy s našemi počty výskytů
kormoránů na MP revírech tekoucích vod nesouhlasili a zpochybňovali je. Drze tvrdili, že
počty sčítaných kormoránů vědomě nadsazujeme vůči jejich pozorování a tím neůměrně
zvyšujeme domnělé škody vzniké na rybích obsádkách MP revírů (tekoucích vod).
Začátkem jednadvacátého století mi pan profesor Ing. Semeniuk, tehdejší předseda SÚS, dal
za úkol vypracovat závaznou jednotnou metodiku sčítání kormorána na našich tekoucích
vodách, tj. na Labi, Vltavě, Berounce, Sázavě a Jizeře. Celková výměra na námi
obhospodařovaných MP tekoucích revírech byla a je 2379 hektarů. Na základě dostupných
podkladů a jednání s doc. Musilem z Katedry zoologie UK jsem vypracoval „Jednotnou
metodiku sčítání kormorána velkého na nocovištích“, kterou jsme poprvé použili v zimě
2005/6. Ne všechny MO v příslušných povodích se do tohoto sčítání zapojily. Mezi rokem
2005 až 2011 se do sčítání zapojily MO pouze na 321 hektarech MP tekoucích vod.
V následující zimě se podařilo zainteresovat na sčítání další MO a tak se zvýšila sledovaná
výměra MP tekoucích revírů na 1603 hektarech. Největší výměry sledovaných MP tekoucích
revírů bylo dosaženo v zimě 2016/17 a to na celých 2021 hektarech. Následující tři sledované
zimy výměra sledovaných MP tekoucích vod znovu poklesala až na současných 1577 hektarů.
Tomu také odpovídá statistické snížení počtu sledovaných kormoránů a ekonomické škody na
rybí obsádce vzniklé jejich predací.
Statistické údaje shromážděné za roky sledování výskytu kormorána velkého na MP
tekoucích vodách Středočeského územního svazu můžeme hodnověrně doložit. Sloužily při
jednání s ochránci přírody, ornitology a odpovědnými politickými činitely. Po letech této
zpolitizované činosti byl kormoránu velkému odebrán status zvláště chráněného živočicha.
Po administrativně složitém podání žádosti o výjimku dle § 5a,b zákona 114/1992 Sb, o
ochraně přírody a následném podání žádosti o výjimku dle § 39 zákona 449/2001 Sb., o
myslivosti, k místně příslušné obci s rozšířenou působností a většinou následuje žádost o
2
doplnění. Odvolání ze strany různých ochranářských spolků a administrativní průtahy,
většinou vedou k zamítnutí žádosti. Schválí-li úřad odstřel kormoránů, zpravidla v řádu
několika kusů, je možné na příslušném rybářském revíru zahájit odstřel a plašení. Na základě
jednání vedených pracovníky sekretariátu Rady ČRS se daří získávat finanční podporu, která
má částečně hradit škody způsobené kormoránem . Tato náhrada se stanovuje pouze dle
výměry rybářského revíru, nikoliv dle predačního tlaku kormorána velkého.
Bohužel, administativa spojená s podáním obou žádostí je tak velká, že odrazuje část MO
od jejich využití.
Pro názornost mnohaletého sledování predace kormorána velkého jsme připravili s dalšími
odborníky následující dva grafy. Jednoduchým a názorným způsobem vyjadřují predační tlak
kormorána velkého na rybí obsádky námi sledovaných MP tekoucích revírů. Bohužel, nikdy
se nám nepodařilo stoprocentně zainteresovat všechny MO ČRS na sledování predace a
sčítání počtů kormorána velkého. Dosáhli jsme pouze toho, že sčítání kormorána velkého
jsme v průměru dosáhli pouze na dvou třetinách námi obhospodařovaných MP tekoucích
revírech. Je tady otázka, co se děje na té zbylé třetině námi obhospodařovaných MP tekoucích
revírech? Tam jsou asi kormoráni velcí v pohodě, nikdo je tam neruší sčítáním, plašením
popřípadě střílením. Z výše uvedených důvodů tvrdím, že škody na rybích obsádkách námi
obhodpodařovaných MP tekoucích revírech jsou podatatně větší!
87,1
3,5 9,9
41,9 42 37,2
172,8 174,2
202,2 204
148
181,8
94,3 86
98,8
0
50
100
150
200
250
spotřeba (t)
Celková škoda na rybí obsádce způsobená predací kormorána velkého na tekoucích MP
revírech v letech 2005-2020
Graf č. 1
Σ tun sežraných ryb
Graf č. 1 zobrazuje na zelených sloupcích jednotlivě celkovou vypočítanou škodu na rybí
obsádce způsobenou predací kormoránem velkým na sledovaných MP tekoucích revírech od
zimy 2005/06 do zimy 2019/20. Počet kusů kormorána byl počítán na sledovaných úsecích
pomocí jednotné metodiky, pravidelně dle schváleného kalendáře sčítání po dobu přítomnosti
hejna, nebo jednotlivců. Za předpokladu průměrné spotřeby 0,5 kg na den a kus byla
vyčíslena celková ztráta na rybí obsádce každého sledovaného MP tekoucího revíru pro
každou sezónu a období. Jejich suma je pak uvedena v grafu souhrnně za celé období zimy.
3
Protože se ovšem rozloha sledovaného území v průběhu let měnila, o škodlivosti kormorána
lépe informuje přepočet spotřebovaných ryb na rozlohu území uvedený v grafu č. 2.
321 321 321 321 321 321
1603
1860 1848 1763 1701
2021
1535 15541577,8
0,00
50,00
100,00
150,00
200,00
250,00
300,00
0
500
1000
1500
2000
2500
kg ryb/ ha
ha
Průměrná škoda na rybí obsádce, způsobená predací kormorána velkého na 1 hektaru MP
tekoucího revíru v letech 2005-2020
Graf č. 2
hektary kg ryb / ha Lineární (kg ryb / ha)
Graf č. 2 zobrazuje na modrých sloupcích celkovou rozlohu MP tekoucích revírů, kde byl
monitorován výskyt kormorána velkého. Od zimy 2011/12 bylo sledované území rozšířeno z
původních 321 ha na více než 1600 ha a až do současnosti se udržuje jeho rozloha zhruba
stejná. Vypovídací hodnota dat je tedy od zimy 2011/12 do současnosti podobná a silnější,
než v úvodních letech projektu. Červená spojnice zobrazuje průměrnou spotřebu na rybí
obsádce způsobenou predací kormorána velkého v kg na 1 hektar sledovaných MP tekoucích
revírů. Tato linka ukazuje jasný sestupný trend již od zimy 2008/09 do současnosti. Průměrná
škoda na rybí obsádce způsobená kormoránem se zde snížila z původních 130,5 kg/ha na
současných 62,6 kg/ha, tedy zhruba na polovinu. Ve vývoji průměrné spotřeby na hektar jsou
dále patrné fluktuace odpovídající počasí v dané zimě, zejména počtu dnů s teplotou pod
bodem mrazu a zamrzlými stojatými vodními plochami, které takové vody chrání před
predací kormoránem velkým. Kormorán poté přelétává na tekoucí MP revíry, které většinou
nezamrzají.
V Kolíně dne 15. 11. 2020
Ing. Tomáš STRAKA s kolektivem
Odpovědět
https://www.crsusti.cz/cz/aktuality/administrace-zadosti-na-odstrel-kormorana-velkeho
ADMINISTRACE ŽÁDOSTÍ NA ODSTŘEL KORMORÁNA VELKÉHO
Kormorán velký (Phalacrocorax carbo sinensis). Už jen ten název sinensis = čínský nám napovídá, že u nás zřejmě úplně původním druhem nebude. Vykopávky u nás existenci tohoto druhu rozhodně neprokázaly, taktéž z pečlivě vedených kronik našich předků plyne, že říční rybáři a rybníkáři neměli s tímto druhem žádné těžkosti. Jeden by si tedy myslel, že svým chováním jednoznačně naplňuje definici invazního nepůvodního druhu ve smyslu Nařízení Komise EU 2016/1141, a že na jeho hubení bude možné čerpat štědré dotace z EU. Kupodivu se tak nestalo a orgány ochrany přírody považují kormorána za náš původní druh, neboť k nám údajně nebyl zavlečen člověkem, ale přiletěl sám.
Tak jako tak musíme konstatovat, že u nás každoročně způsobí na rybářských revírech škody v řádu desítek miliónů korun. Jen v minulém roce, kdy bylo kormoránů méně než v předchozích létech, dosáhly celkové škody na revírech ČRS výše přes 40 miliónů Kč. Náhrady škod se přitom na rybářských revírech nevyplácejí a ani v minulosti se nikdy nevyplácely. Snažíme se o ně jen obtížně bojovat u soudu a také Ministerstvo zemědělství pomáhá od roku 2015 dotačním titulem na podporu mimoprodukčních funkcí rybářských revírů.
Není to nefér? Na zarybnění se přeci jako rybáři skládáme sami – peníze na vysazené ryby si vybíráme mezi sebou prostřednictvím plateb za povolenku. Pak přiletí hejna hladových krků kdoví odkud a vše je ztraceno – namísto vysazených ryb nám zbydou prázdné řeky, zatímco za naše peníze vykrmení kormoráni se na jaře o to lépe rozmnoží někde v klidu u moře a příští rok se vrátí ve větších počtech. Aby ne, když pro ně Česká republika doposud znamená stravování formou švédského stolu, přičemž u pokladny se nic neplatí. Prostě takový splněný sen každého kormorána.
Aby kormoránům trochu zašla chuť, můžeme žádat o jejich plašení a odstřel. Kdo to ale v praxi zkusil, ví, jak je to administrativně opravdu náročný proces. Nestačí jedna žádost, jsou potřeba hned dvě a nelze je podat současně. Napřed je třeba žádat o výjimku dle § 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Aby toho nebylo málo, musíme podat ještě druhou žádost, dle § 39 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Je-li v blízkosti daného revíru nějaká chráněná oblast, klesá šance na získání výjimky k nule. V opačném případě je zahájeno řízení, které by podle správního řádu mělo trvat maximálně 1 měsíc. Praxe je však zcela jiná. Úřady jsou zahlcené a tak vyřízení žádosti trvá nezřídka více než rok. Netřeba chodit daleko, někdy na počátku letošního roku 2018 jsme žádali obec s rozšířenou působností Železný Brod o výjimku na plašení kormorána na revíru Jizera 9. Co myslíte, už jsme dostali rozhodnutí? I kdepak… Jistě už tušíte. Žádáte o povolení na pět let, rok zabere administrace – a hned máte o rok kratší žádost.
Když vydání rozhodnutí zdržuje samotný úřad, bývá to ta lepší varianta. V průběhu řízení se může přihlásit se svými připomínkami a podněty (rozuměj protesty) řada různých spolků. Dlužno dodat, že se často jedná o osoby s povrchní znalostí problematiky, pro které bývá jediným argumentem, že kormorán je prostě: „tak krásný pták“ a proto by se neměl plašit a střílet.
V některých krajích bylo sice Ministerstvem životního prostředí vyhlášeno tzv. opatření obecné povahy, tedy paušální výjimka na odstřel kormoránů. Její rozšíření na další kraje, případně území celé ČR však ministerstvo podle svých slov nechystá, ačkoliv problémy s kormorány máme jistě na celém území ČR. Navíc má opatření obecné povahy malý háček – platí až ve chvíli, kdy příslušný úřad ze své vůle na vývěsce vyhlásí, že nastaly podmínky pro jeho použití. Když to neudělá, opatření jako by nebylo. Takže i když je teoreticky cesta k odstřelu kormoránů v některých krajích volná, rybáři musí často za příslušným úředníkem s prosíkem a není-li vůle z jeho strany, střílet se nadále nesmí.
Protože neexistuje jednotný přístup úřadů k vydávání výjimek, může si samotný úřad vyžádat další doplnění žádosti – podle toho, jak je daný úředník kreativní, nebo jak moc se bojí vydat rozhodnutí. Pořádně vysoký spis je přeci jen ukázkou, že bojoval s nezdolnými rybáři až do hořkého konce a ustoupil až pod velkým tlakem.
Ale proč? Proč má být pták cennější než ryba? Naše původní a cenné druhy ryb se stávají obětí intenzivních náletů druhu, který v naší krajině historicky nemá své místo a rozhodně ne v těchto počtech. Neměl by raději o jeho odstřel žádat sám státní orgán ochrany přírody, v zájmu zachování našich původních druhů ryb? Ne – z nějakého prapodivného důvodu se tak neděje. Žádost podávají rybáři. Aby toho nebylo málo, dokonce ji musí rybáři v řadě případů podávat prostřednictvím a jménem mysliveckých spolků. Spolupráce s myslivci pak není zadarmo. Je to logické – je přeci snazší i atraktivnější vystřelit si na divočáka. Jedna dobrá rána a je zajištěn zážitek i maso na několik dní. S kormoránem není tak snadné pořízení:
dle platného zákona není možné střílet kormorány sedící na stromech
dle platného zákona je možné střílet kormorány pouze brokovnicí
kormorány není možné střílet v průběhu lovu na vodní hladině (hrozí odražení broků a zranění osob)
vodní tok často tvoří hranici honitby a není možné střílet do sousední honitby
kormoráni se naučili létat tak vysoko, aby na ně myslivci s broky „nedosáhli“
Takže na sestřelení kormorána padne zpravidla hned několik nábojů, což stojí peníze. Moc masa si z něj myslivec nevezme. Protože se kormoráni drží u řek, velká část z nich spadne po zásahu do vody. A myslivec nemůže do ledové vody poslat psa, aby kormorána aportoval. Hrozí mu totiž podchlazení, křeč, utonutí, případně vyklovnutí oka v případě, že by se kormorán ještě bránil. Jestliže tedy kormorán spadne do řeky, zpravidla ho vezme proud a myslivec nemá, jak by prokázal, že ho zastřelil.
Podtrženo, sečteno, myslivci moc motivace k odstřelu kormoránů nemají – jejich lov je stojí jen čas a peníze za benzín, střelivo a opotřebení zbraně. Jedinou motivací jim může představovat zástřelné, které jim doposud v různé výši vyplácí právě rybáři.
Zde se konečně zablýsklo na lepší časy. Nařízením vlády, které nabývá účinnosti od 1. 11. 2018 bude stát vyplácet zástřelné 500 Kč za kormorána.
Tak, máme schválené plašení a odstřel kormoránů. Dokonce jsou i peníze na zástřelné. Myslíte, že končí vaše martyrium s kormorány? I kdepak! Svůj hořký kalich si musíte vypít až do konce (roku). V podmínkách každého povolení se píše, že na konci kalendářního roku musíte úřadu nahlásit, kolik kormoránů bylo na daném revíru střeleno. Prý to chce EU. Jste žadatel, máte to v podmínkách, starejte se…
Jinými slovy, blíží se konec roku, všichni mají volno a připravují se na slavení nového roku. S výjimkou rybářů – my obvoláváme myslivce a ptáme se, kolik toho letos nastříleli. Jejich ochota ke spolupráci je koncem roku vpravdě různá. Na jeden revír připadá většinou hned několik mysliveckých honiteb. To znamená co revír, to přinejmenším deset telefonátů. Máme na starosti přes 1300 revírů…
A to nejlepší nakonec – všechny údaje o odstřelu kormoránů sbíráme zbytečně. Úřad je má k dispozici, protože je stejně dostává od mysliveckých hospodářů v rámci povinných každoročních hlášení o odlovu zvěře v dané honitbě.
Tento článek dejte přečíst všem, od kterých uslyšíte, že ČRS s kormorány nic nedělá…
Článek převzat z www.rybsvaz.cz
Reportáž České televize o vyplácení "zastřelného" za kormorána:
https://ct24.ceskatelevize.cz/2659382-stat-zacal-myslivcum-vyplacet-500-korun-za-zabiteho-kormorana
A něco o škodách:
https://www.crs-sus.cz/1/562/kormoran-na-mimopstruhovych-revirech-v-sus
Kormorán velký a jeho predace na rybí obsádce MP rybářských revírů
(tekoucích vod) Středočeského územního svazu ČRS v letech 2005-20.
Jsem ročník čtyřicet devět. Od dětství se pohybuji kolem vody za účelem lovu ryb. Do konce
osmdesátých let minulého století se nepamatuji, ža by se ve Středočeském kraji vyskytovali
kormoráni, vydry, volavky nebo ledňáčci. U vody byli k vidění rackové, potápky, divoké
kachny a až během sedmdesátých let se začaly objevovat labutě. Do té doby v podstatě
rybožraví predátoři byli jenom dvounozí, organizovaní v ČRS.
Koncem osmdesátých let jsem byl nominován svojí mateřskou organizací do hospodářského
odboru Středočeského územního svazu. Na začátku druhé poloviny devadesátých let si
vedoucí odboru pan Lef začal ztěžovat na řádění kormoránů na Berounce. Kormoráni tam
měli na svědomí drastický úbytek reofilních ryb a to především podoustve. Na jeho pozvání
jsem se tam jel podívat a byl jsem zaskočen vzniklou situací. Nepamatuji se, že by si v té
době kolegové z komise stěžovali na výskyt kormorána na svých MP revírech na tekoucích
vodách. Jednání s ochránci přírody a ornitology bylo v té době bezpředmětné. Kormorán byl
přísně chráněným živočichem, kterého dotyční s velkou láskou a publicitou ochraňovali. Ze
zákona má každý uživatel rybářského revíru (MO) za povinost do svěřené tekoucí vody
každým rokem dodat odpovídající obsádku ryb dle zarybňovacího plánu. Jakmile jsou ryby
vysazeny do rybářského revíru, stávají se podle zákona majetkem státu. Protože Stát uděluje
ČRS bezplatně možnost vykonávat rybářské právo, neměli jsme v té době nárok na žádnou
finanční kompenzaci za ryby zkonzumované těmito rybožravými predátory. Plašit nebo je
střílet bylo naprosto nemyslitelné.
Jak čas postupoval, do jednadvacáteho století, agresivita kormoránů, ochránců přírody a
ornitologů se stupňovala. Zcela bez ostychu zlehčovali naši práci a škody, které nám na MP
tekoucích vodách vlivem predace kormoránů vznikaly. Nikdy s našemi počty výskytů
kormoránů na MP revírech tekoucích vod nesouhlasili a zpochybňovali je. Drze tvrdili, že
počty sčítaných kormoránů vědomě nadsazujeme vůči jejich pozorování a tím neůměrně
zvyšujeme domnělé škody vzniké na rybích obsádkách MP revírů (tekoucích vod).
Začátkem jednadvacátého století mi pan profesor Ing. Semeniuk, tehdejší předseda SÚS, dal
za úkol vypracovat závaznou jednotnou metodiku sčítání kormorána na našich tekoucích
vodách, tj. na Labi, Vltavě, Berounce, Sázavě a Jizeře. Celková výměra na námi
obhospodařovaných MP tekoucích revírech byla a je 2379 hektarů. Na základě dostupných
podkladů a jednání s doc. Musilem z Katedry zoologie UK jsem vypracoval „Jednotnou
metodiku sčítání kormorána velkého na nocovištích“, kterou jsme poprvé použili v zimě
2005/6. Ne všechny MO v příslušných povodích se do tohoto sčítání zapojily. Mezi rokem
2005 až 2011 se do sčítání zapojily MO pouze na 321 hektarech MP tekoucích vod.
V následující zimě se podařilo zainteresovat na sčítání další MO a tak se zvýšila sledovaná
výměra MP tekoucích revírů na 1603 hektarech. Největší výměry sledovaných MP tekoucích
revírů bylo dosaženo v zimě 2016/17 a to na celých 2021 hektarech. Následující tři sledované
zimy výměra sledovaných MP tekoucích vod znovu poklesala až na současných 1577 hektarů.
Tomu také odpovídá statistické snížení počtu sledovaných kormoránů a ekonomické škody na
rybí obsádce vzniklé jejich predací.
Statistické údaje shromážděné za roky sledování výskytu kormorána velkého na MP
tekoucích vodách Středočeského územního svazu můžeme hodnověrně doložit. Sloužily při
jednání s ochránci přírody, ornitology a odpovědnými politickými činitely. Po letech této
zpolitizované činosti byl kormoránu velkému odebrán status zvláště chráněného živočicha.
Po administrativně složitém podání žádosti o výjimku dle § 5a,b zákona 114/1992 Sb, o
ochraně přírody a následném podání žádosti o výjimku dle § 39 zákona 449/2001 Sb., o
myslivosti, k místně příslušné obci s rozšířenou působností a většinou následuje žádost o
2
doplnění. Odvolání ze strany různých ochranářských spolků a administrativní průtahy,
většinou vedou k zamítnutí žádosti. Schválí-li úřad odstřel kormoránů, zpravidla v řádu
několika kusů, je možné na příslušném rybářském revíru zahájit odstřel a plašení. Na základě
jednání vedených pracovníky sekretariátu Rady ČRS se daří získávat finanční podporu, která
má částečně hradit škody způsobené kormoránem . Tato náhrada se stanovuje pouze dle
výměry rybářského revíru, nikoliv dle predačního tlaku kormorána velkého.
Bohužel, administativa spojená s podáním obou žádostí je tak velká, že odrazuje část MO
od jejich využití.
Pro názornost mnohaletého sledování predace kormorána velkého jsme připravili s dalšími
odborníky následující dva grafy. Jednoduchým a názorným způsobem vyjadřují predační tlak
kormorána velkého na rybí obsádky námi sledovaných MP tekoucích revírů. Bohužel, nikdy
se nám nepodařilo stoprocentně zainteresovat všechny MO ČRS na sledování predace a
sčítání počtů kormorána velkého. Dosáhli jsme pouze toho, že sčítání kormorána velkého
jsme v průměru dosáhli pouze na dvou třetinách námi obhospodařovaných MP tekoucích
revírech. Je tady otázka, co se děje na té zbylé třetině námi obhospodařovaných MP tekoucích
revírech? Tam jsou asi kormoráni velcí v pohodě, nikdo je tam neruší sčítáním, plašením
popřípadě střílením. Z výše uvedených důvodů tvrdím, že škody na rybích obsádkách námi
obhodpodařovaných MP tekoucích revírech jsou podatatně větší!
87,1
3,5 9,9
41,9 42 37,2
172,8 174,2
202,2 204
148
181,8
94,3 86
98,8
0
50
100
150
200
250
spotřeba (t)
Celková škoda na rybí obsádce způsobená predací kormorána velkého na tekoucích MP
revírech v letech 2005-2020
Graf č. 1
Σ tun sežraných ryb
Graf č. 1 zobrazuje na zelených sloupcích jednotlivě celkovou vypočítanou škodu na rybí
obsádce způsobenou predací kormoránem velkým na sledovaných MP tekoucích revírech od
zimy 2005/06 do zimy 2019/20. Počet kusů kormorána byl počítán na sledovaných úsecích
pomocí jednotné metodiky, pravidelně dle schváleného kalendáře sčítání po dobu přítomnosti
hejna, nebo jednotlivců. Za předpokladu průměrné spotřeby 0,5 kg na den a kus byla
vyčíslena celková ztráta na rybí obsádce každého sledovaného MP tekoucího revíru pro
každou sezónu a období. Jejich suma je pak uvedena v grafu souhrnně za celé období zimy.
3
Protože se ovšem rozloha sledovaného území v průběhu let měnila, o škodlivosti kormorána
lépe informuje přepočet spotřebovaných ryb na rozlohu území uvedený v grafu č. 2.
321 321 321 321 321 321
1603
1860 1848 1763 1701
2021
1535 15541577,8
0,00
50,00
100,00
150,00
200,00
250,00
300,00
0
500
1000
1500
2000
2500
kg ryb/ ha
ha
Průměrná škoda na rybí obsádce, způsobená predací kormorána velkého na 1 hektaru MP
tekoucího revíru v letech 2005-2020
Graf č. 2
hektary kg ryb / ha Lineární (kg ryb / ha)
Graf č. 2 zobrazuje na modrých sloupcích celkovou rozlohu MP tekoucích revírů, kde byl
monitorován výskyt kormorána velkého. Od zimy 2011/12 bylo sledované území rozšířeno z
původních 321 ha na více než 1600 ha a až do současnosti se udržuje jeho rozloha zhruba
stejná. Vypovídací hodnota dat je tedy od zimy 2011/12 do současnosti podobná a silnější,
než v úvodních letech projektu. Červená spojnice zobrazuje průměrnou spotřebu na rybí
obsádce způsobenou predací kormorána velkého v kg na 1 hektar sledovaných MP tekoucích
revírů. Tato linka ukazuje jasný sestupný trend již od zimy 2008/09 do současnosti. Průměrná
škoda na rybí obsádce způsobená kormoránem se zde snížila z původních 130,5 kg/ha na
současných 62,6 kg/ha, tedy zhruba na polovinu. Ve vývoji průměrné spotřeby na hektar jsou
dále patrné fluktuace odpovídající počasí v dané zimě, zejména počtu dnů s teplotou pod
bodem mrazu a zamrzlými stojatými vodními plochami, které takové vody chrání před
predací kormoránem velkým. Kormorán poté přelétává na tekoucí MP revíry, které většinou
nezamrzají.
V Kolíně dne 15. 11. 2020
Ing. Tomáš STRAKA s kolektivem
MK
Majka Kletečková
23.2.2021 14:23 Reaguje na HunterPane Huntere,
co kdybyste na toto téma napsal do ekolistu regulérní článek? Stačilo by jen trochu doladit to, co jste zde napsal v rámci svého komentáře.
Ze všech komentářů, které jsem zde na ekolistu četla, se tomuto délkou žádný nevyrovná. To je podle mne na této platformě rekordní délka. Jen doufám, že se Vás nikdo nebude snažit trumfnout.
Odpovědět
co kdybyste na toto téma napsal do ekolistu regulérní článek? Stačilo by jen trochu doladit to, co jste zde napsal v rámci svého komentáře.
Ze všech komentářů, které jsem zde na ekolistu četla, se tomuto délkou žádný nevyrovná. To je podle mne na této platformě rekordní délka. Jen doufám, že se Vás nikdo nebude snažit trumfnout.
Hu
Hunter
23.2.2021 14:29 Reaguje na Majka KletečkováMilá Majko, nejsem autorem tohoto komentáře, jedná se o převzatý text a proto jsem také uvedl odkaz na zdroj, ze kterého jsou texty převzaté. Jinak rybařím asi 50 let a i diplomovou práci jsem dělal na katedře rybářství a s uvedenými texty se zcela ztotožňuji.
Odpovědět
RL
Radek Lučan
28.1.2022 16:18 Reaguje na HunterNeskutečná hausnumera založená na tročlence vynásobení počtu pozorovaných kormoránů půl kg ryb ulovených za den. O metodice sčítání tam není ani slovo, dost by mě zajímalo, zda při té trojčlence zvážili jako kovariátu promile alkoholu v krvi těch, co sčítali kormorány a zda dotyční vůbec kormorána v tom stavu vůbec byli schopni poznat...
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
24.2.2021 09:29 Reaguje na HunterDUHA tvrdí, že je přerybněno. Také je převčeleno, a i zvěř je přemnožená.
Odpovědět
Kajetán Hostička
25.2.2021 20:57 Reaguje na Michal UkropecA mají pravdu. Je smutné, že se na tak složitý systém, kterým příroda je dívají mnozí tak zjednodušeně. Pochopte, že nádrž, ve které udržují rybáři přikrmováním atd. obrovské počty nejčastěji kaprů, pestrý (!) vodní život neumožňuje. (např.)Kapři pak neúměrně decimují příbřežní porosty, ryjí do dna a zhoršují kvalitu vody. Podobné je to v lese, kde zvěř neúměrně likviduje zmlazení. Podobné je to na louce, kde včela neúměrně konkuruje ostatním opylovačům. Článek pojednává o jiných problémech, které pestrost a vitalitu ryb ohrožují. Je však rozdíl mezi přirozenými společenstvy a hospodářskými chovy. Zřejmý.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
27.2.2021 09:16 Reaguje na Kajetán HostičkaJste ekologista, jelikož lžete. Je mi 55, a ryb do ruky jako dítě jsem nachytal mraky. Mihule, sekavce, mřenky jako nástražní rybičky, hrouzci byli podřadní, pstruhy, okouny a spol. Samozřejmě v nezregulovaném potoce meadrujícího v loukách a pastvinách. Nyní v těch betonových korytech mezi lánem kukuřice a řepky není nic. V lese kde na 100 ha nenajdete stéblo trávy, je i jedno srnčí na týden moc. A co se týče včel. Před 40-50 ti lety bylo 2x více včelstev a 10x více hmyzu. To ale něco na loukách kvetlo, a nesekalo se to 4x do roka.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
27.2.2021 23:16 Reaguje na Michal UkropecPana Hostičku obviňujete ze lži neprávem! Protože ono je u nás opravdu přerybněno, převčeleno a přemnoženo zvěří V KONTEXTU, který pan Kajetán Hostička popsal.
Naopak Duha, pan Hostička a další ochránci přírody určitě nepopírají, že v betonových korytech skoro nic nežije, v hustých stejnověkých smrkových nebo borovicových monokulturách s vysokými vytáhlými tyčovitými kmeny a nahoře s malinkými korunami nemá zvěř na růžích ustláno a luk s kvetoucími bylinami a hmyzem je proti Vašemu dětství nepatrně (mimo jiné i proto, že na spoustě dřívějších luk stojí různé stavby a na zahrádkách se sterilní trávníky sekají mnohem častěji než „jen“ 4x do roka).
Odpovědět
Naopak Duha, pan Hostička a další ochránci přírody určitě nepopírají, že v betonových korytech skoro nic nežije, v hustých stejnověkých smrkových nebo borovicových monokulturách s vysokými vytáhlými tyčovitými kmeny a nahoře s malinkými korunami nemá zvěř na růžích ustláno a luk s kvetoucími bylinami a hmyzem je proti Vašemu dětství nepatrně (mimo jiné i proto, že na spoustě dřívějších luk stojí různé stavby a na zahrádkách se sterilní trávníky sekají mnohem častěji než „jen“ 4x do roka).
MU
Michal Ukropec
1.3.2021 09:02 Reaguje na Majka KletečkováJste úplně mimo. Louky: jsou neustále sečeny, takže žádná bylina nemá šanci dokončit svůj rozmnožovací cyklus. Hmyz vázaný na ty byliny skončí ve všech vývojových fázích rozmačkán v balíkách. DUHA, místo propagace prosvětlení lesa, hájí vyhlazení zvěře a vysokou ziskovost svého sponzora. Náprava vodních koryt do původního stavu a života v něm opět naráží na ekonomické zájmy producentů energetických plodin, takže je zde upřednosňován ekologismus před zájmy přírody.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
1.3.2021 22:32 Reaguje na Michal UkropecMohl byste prosím uvést odkaz na zdroj pro své tvrzení, že Duha hájí vyhlazení zvěře?
(Mám totiž za to, že Duha hájí redukci spárkaté zvěře, nikoliv její vyhlazení. Redukci spárkaté zvěře v takové míře, aby se stačil obnovovat les.)
Předem děkuji.
Odpovědět
(Mám totiž za to, že Duha hájí redukci spárkaté zvěře, nikoliv její vyhlazení. Redukci spárkaté zvěře v takové míře, aby se stačil obnovovat les.)
Předem děkuji.
MU
Michal Ukropec
2.3.2021 10:17 Reaguje na Majka KletečkováPokud bude les přehuštěný, tak jak je, obnovovat se nebude. Ani když vyhladíme zvěř, ryby, nebo včely. Nepomůžou mu ani auta na baterky. Vypněte počítač, a jděte se podívat do lesa.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
2.3.2021 18:06 Reaguje na Michal UkropecVy jste sice "reagoval" na mou prosbu, ale tak, jako byste si můj příspěvek vůbec nepřečetl.
Mohl byste prosím uvést odkaz na zdroj pro své tvrzení, že Duha hájí vyhlazení zvěře? A ne jen její redukci?
Odpovědět
Mohl byste prosím uvést odkaz na zdroj pro své tvrzení, že Duha hájí vyhlazení zvěře? A ne jen její redukci?
MU
Michal Ukropec
2.3.2021 10:19 Reaguje na Majka KletečkováLedaže by pomohl vlk. Ten je dobrý jak na klima, brouka tak i na kuří oka a platfus.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
23.2.2021 12:24Že v AOPK mají občas výpadky rozumu je chronicky známo.
Faktem je, že obecně úbytek biodiverzity v ČR je alarmující.Nevycházím teď z nějakých vědeckých prací, ale z vlastního 55 letého pozorování krajiny a přírody v území velikosti okresu.
Ta změna je přímo kriminální a hlavně skličující. Pokud to tak půjde dál, za dalších 50 let bude vymalováno. Od bylin přes hmyz ,ryby, obojživelníky, plazy, ptáky i drobné savce....
A nejvíce mi vadí, že všem odpovědným je to ganz egál.
Odpovědět
Faktem je, že obecně úbytek biodiverzity v ČR je alarmující.Nevycházím teď z nějakých vědeckých prací, ale z vlastního 55 letého pozorování krajiny a přírody v území velikosti okresu.
Ta změna je přímo kriminální a hlavně skličující. Pokud to tak půjde dál, za dalších 50 let bude vymalováno. Od bylin přes hmyz ,ryby, obojživelníky, plazy, ptáky i drobné savce....
A nejvíce mi vadí, že všem odpovědným je to ganz egál.
kk
karel krasensky
23.2.2021 12:24Ano sladkovodnich ryb drasticky ubyva.Vinu za tento stav nesou ochranaři,ekologove a ornitologove.A Ochranaři diky vysazovani vyder a ornitologove za prosazovani bezhlaveho hajeni kormorana velkeho a volavky polelave.Tyto dvě skupiny jsou pro ryby v česku většim nebezpečim než travič Bečvy.Pusobi totiž celorepublikově a ne lokalně na určitem useku řeky
Odpovědět
VJ
Václav John
23.2.2021 12:55 Reaguje na karel krasenskyOceňuji, že se za svůj názor nestydíte a píšete pod svým jménem, narozdíl od některých jiných. Věcně s vámi ale nesouhlasím:
a) vydry se u nás nevysazovaly, jen se začaly chránit a jejich stavy se opět vrátily na normální úroveň
b) příčiny ohrožení:
-které druhy u nás vymřely? Síh ostrorypý, jeseter velký, vyza mořská, placka pomořanská, platýs bradvičnatý. Kormorán? Ale kdež, na vině jsou vodohospodářské úpravy a jezy.
-které druhy jsou u nás kriticky ohrožené? Například karas obecný. Tak tedy kormorán? Smůla, nikoliv. Na vině je vytlačení nepůvodním karase stříbřitým. Aha, takže to ho jistě vysadili ochranáři, ekologové a ornitologové? Nikoliv, ale (v dobré víře) samotní rybáři.
Takto lze pokračovat. Můžu psát o ohrožení obou našich druhů drsků, blatňáka tmavého aj., ale je to asi zbytečné. Věcné argumenty se v téhle diskuzi příliš neobjevují, nicméně vážím si toho, že vy píšete pod svým jménem.
Odpovědět
a) vydry se u nás nevysazovaly, jen se začaly chránit a jejich stavy se opět vrátily na normální úroveň
b) příčiny ohrožení:
-které druhy u nás vymřely? Síh ostrorypý, jeseter velký, vyza mořská, placka pomořanská, platýs bradvičnatý. Kormorán? Ale kdež, na vině jsou vodohospodářské úpravy a jezy.
-které druhy jsou u nás kriticky ohrožené? Například karas obecný. Tak tedy kormorán? Smůla, nikoliv. Na vině je vytlačení nepůvodním karase stříbřitým. Aha, takže to ho jistě vysadili ochranáři, ekologové a ornitologové? Nikoliv, ale (v dobré víře) samotní rybáři.
Takto lze pokračovat. Můžu psát o ohrožení obou našich druhů drsků, blatňáka tmavého aj., ale je to asi zbytečné. Věcné argumenty se v téhle diskuzi příliš neobjevují, nicméně vážím si toho, že vy píšete pod svým jménem.
kk
karel krasensky
23.2.2021 13:06 Reaguje na Václav Johnpane Vaclave,už jsem pamětnik a proto snad mužu srovnat cobylo a co je nyni.Napiši Vam jak se vyvijela řeka ke ktere chodim na prochazky 50 let.V minulosti spousta pstruhu,lipanu,střevli něco vranek,mřenek a plno raku.Dnes mrtva voda bez stopy života.Při prochazce v bahnitych mistech vydři stopy a hodně vyplašenych volavek popelavych.Tohle je smutna realita kdysi živouci podhorske řeky
Odpovědět
Sl
Slovan
23.2.2021 13:36 Reaguje na karel krasenskyTo by mě tedy zajímalo, co tam ta vydra nebo volavka žere když se podle vás jedná o mrtvou řeku.
Odpovědět
Hu
Hunter
23.2.2021 14:33 Reaguje na SlovanŽere poslední zbytky toho, co tam zůstalo, včetně obojživelníků a drobných obratlovců v okolí toho vodního toku.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
23.2.2021 13:42 Reaguje na karel krasenskyTaké mne zajímá, co vydra nebo volavka žere na mrtvé řece.
Odpovědět
kk
karel krasensky
23.2.2021 13:56 Reaguje na Majka KletečkováMila pani Klepetkova usek řeky ktery popisuji leži pod přehradou s pitnou vodou z ktere se občas do toku dostanou nějake ryby,aby se staly kořisti.Psal jsem to včera,ale znovu.Byla tady v poledne přistižena vydra kilometr od řeky jak se dobyva na kraliky v kralikarně.To svědči o tom ,že je řička už neni schpna uživit.Vickrat mne už vy a slovan neobtěžujte.Panelakovi ochranaři a ekologove jsou pod moji rozlišovaci schonost.Sbohem a šateček
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
23.2.2021 14:13 Reaguje na karel krasensky"Vydra se kilometr od řeky dobývala v poledne do králíkárny na králíky. Z toho, plyne, že říčka ji není schopna uživit."
Vy jste jistě velký znalec přírody :D
P.S.: Proč zde na ekolistu nevystupujete pod jménem Josef Ryba? To by se sem hodilo více než tam, kde jste ho používal (nebo možná ještě stále používáte?).
Odpovědět
Vy jste jistě velký znalec přírody :D
P.S.: Proč zde na ekolistu nevystupujete pod jménem Josef Ryba? To by se sem hodilo více než tam, kde jste ho používal (nebo možná ještě stále používáte?).
Sl
Slovan
23.2.2021 14:43 Reaguje na karel krasenskyTakže tvrdíte, že ryby žijí v té přehradě, ale místo toho, aby si vydra šla zalovit tam, tak se kilometr trmácí na králíky. O jakou že se jedná řeku nám povíte nebo se jedná o vaše tajemství?
No a až zde přestanete přispívat, pak vás já otravovat nebudu. Do té doby máte smůlu :)
Odpovědět
No a až zde přestanete přispívat, pak vás já otravovat nebudu. Do té doby máte smůlu :)
Hu
Hunter
23.2.2021 15:01 Reaguje na SlovanJá vám klidně konkrétní příklad dám, Vltava nad Prahou, mezi ÚN Slapy a ÚN Vrané plundruje vydra veškeré přítoky, opakovaně pozorována v intravilánu obce včetně stop u králikáren, opakovaně nález pobytových znaků u rychlostní komunikace včetně jednoho sraženého jedince, vzdálenst cca 5-8 km.
Odpovědět
kk
karel krasensky
23.2.2021 16:04 Reaguje na SlovanPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
23.2.2021 16:14 Reaguje na karel krasenskyNáhodou... umí navolno vyvenčit psy.
Odpovědět
Hu
Karel Zvářal
23.2.2021 16:56 Reaguje na HunterV kombinaci s gůglením se v diskusích neztratí... aspoň to člověka posilní.
Odpovědět
Hu
Hunter
23.2.2021 17:11 Reaguje na Karel ZvářalInternetový expert, praxe nula, bláboly vyčtené z internetu, inu co už, i s takovými jedinci je třeba pracovat.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.2.2021 17:30 Reaguje na Karel ZvářalTak to je na tom líp než já. Já totiž moc gůglit neumím. -)))
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2021 17:42 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSlovan ví, že v přehradě žijí ryby. Ale nikde vevygůglil, že neovládají lov na dírkách.
Odpovědět
Hu
kk
karel krasensky
23.2.2021 18:23 Reaguje na HunterPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Sl
Slovan
23.2.2021 20:54 Reaguje na karel krasenskyJsem nesmírně rád, že zrovna vám třem “géniům” tak lezu na nervy, stejně jako ti vědci, které tak nemáte rádi :)
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.2.2021 19:00 Reaguje na Karel ZvářalMám dotaz - jakým způsobem se lov v dírkách řeší na těch přehradách v létě?
Odpovědět
kk
karel krasensky
23.2.2021 19:13 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaV letě se chyta přes velky trychtyř ponořeny do vody
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2021 19:29 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNa plavanou, na těžko... Na řece v létě do ruky- nádherné zážitky!-)
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.2.2021 20:00 Reaguje na Karel ZvářalTo poslední znám důvěrně. Když byly naše děti malé, byli jsme pod přehradou Šance. Nádherný zážitek. Během dvou hodin pět mírových potočáků. Byli jsme tam s kamarádem, jeho manželkou a dcerou, takže naše ženy a děti měly druhý den luxusní snídani. Je už to asi 25 let, tak je to promlčené.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2021 20:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo, tak u mě je to 51-52 let, ale nebylo to o snědení. S rukami pod kořeny a kůly jsem shora viděl, jak s naprstou důvěrou vplouvají pomalu do dlaní, jako by se chtěly mazlit. Lehce jsem je sevřel, ale hned zase uvolnil. Voda šedozelená, zakalená, ale plná ryb všech druhů. Dnes hrouzky, vranky a piskoře vyhlížím marně, přitom to byl dříve tak hojný plevel, že jsme na rybičku měli nejlepší úlovky.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.2.2021 20:20 Reaguje na Karel ZvářalTen den odpoledne tudy procházeli dva muškaři, takže kdybych to nebyl já, chytil by je někdo jiný. Jenže to bylo v době, kdy těch pstruhů bylo neurekom.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2021 20:24 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJá to nikomu nevyčítám ani nezávidím, dodnes neumím klepnout kapra, to je moje nešťastná nátura:-))
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.2.2021 20:30 Reaguje na Karel ZvářalKdyž vidím některé neuměly, tak si to radši udělám sám, aby ryba co nejméně trpěla. Ale jinak by mě lov ryb nenaplňoval a i když tyhle ploutevnatce obdivují, nikdy jsem neměl rybářský lístek. Zato mám doma celou řadu akvárií a dalších hebel pro chov nejrůznějších zvířat.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
27.2.2021 23:21 Reaguje na karel krasenskyDomnívám se, že tento komentář porušuje pravidla diskuse na ekolistu. Proto jsem stiskla příslušné tlačítko.
Odpovědět
VJ
Václav John
23.2.2021 13:49 Reaguje na karel krasenskyJá vám vaše zkušenosti a vzpomínky neberu. Nicméně stavy vydry byly na populačním minimu v 70.-90. letech. Cokoliv se stalo do té doby mohlo být způsobené spoustou věcí, ale jen těžko vydrou. A ten hlavní úbytek nastal dřív.
Neříkám, že tam vůbec není žádný vliv u žádného druhu. U lipana to docela ukazuje, že jeho úbytek má pravděpodobně na svědomí kormorán. Jenže právě lipan je druh, u kterého bylo historické rozšíření mnohem menší, rybáři byl rozšířený víc než byl přirozený rozsah (což platí i pro kapra, úhoře aj.) a spíš se to navrací do normálu = v případě lipana do podhůří.
Nikdo myslím nepopírá změny, ke kterým došlo v české přírodě od 50. let. Jenže - myslíte, že k nim došlo až po roce 1990? Protože stavy vyder a kormoránů šly nahoru až takto pozdě. Ještě v 90. letech byl výskyt kormoránů celkem raritní záležitostí. Podobně u vyder, i volavek byl zlomek proti dnešnímu stavu. Ale ti raci, mřenky, vranky a podobně už tenkrát byli zdecimovaní.
Odpovědět
Neříkám, že tam vůbec není žádný vliv u žádného druhu. U lipana to docela ukazuje, že jeho úbytek má pravděpodobně na svědomí kormorán. Jenže právě lipan je druh, u kterého bylo historické rozšíření mnohem menší, rybáři byl rozšířený víc než byl přirozený rozsah (což platí i pro kapra, úhoře aj.) a spíš se to navrací do normálu = v případě lipana do podhůří.
Nikdo myslím nepopírá změny, ke kterým došlo v české přírodě od 50. let. Jenže - myslíte, že k nim došlo až po roce 1990? Protože stavy vyder a kormoránů šly nahoru až takto pozdě. Ještě v 90. letech byl výskyt kormoránů celkem raritní záležitostí. Podobně u vyder, i volavek byl zlomek proti dnešnímu stavu. Ale ti raci, mřenky, vranky a podobně už tenkrát byli zdecimovaní.
JD
Jiří Daneš
23.2.2021 13:14 Reaguje na Václav JohnTo mně podstatně více vadí vymizení střevlí, ouklejek, hrouzků, mnřenek, vranek a dalších v místech, která byla za mého dětství a mládí sice nechráněná, ba i přímo znečišťována (údajně) za zlolajného komunistického režimu, a při tom nyní, kdy je v každé Horní-Dolní čistička odpadních vod, ty shora uvedené malé rybky, prakticky vymizely. Že by voda byla na ně dnes až příliš čistá? Nebo je to spíše používáním všech těch moderních vymožeností (určitě ekologických) do praček i myček nádobí, na něž je všude plno reklam? Nebo se to jen tak prostě stalo, díky přísné ochraně jiných chráněných živočichů?
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2021 14:09 Reaguje na Jiří DanešPopsal jste to velmi přesně, to mi vadí také, a domnívám se, že příčina je také zjevná: čistá voda bez života. Pryč jsou někdejší "povinné" dvorečky s drůbeží, králíky, prasečím chlívkem či ovcemi - tedy cca z 90%. Navíc pod obcí čistička, aby i to málo, co unikne do vody, tzv. "neškodilo".
Zamysleli jste se někdy, proč rybáři vyvážejí do rybníka tuny hnoje? Na podobném principu to funguje i v těch řekách. Z čeho ten vodní plankton, chrostíci či nitěnky mají žít??? Tak jako to žije pod kravincem, žilo to i pod kravínem ve vodě!-) V takto "znečištěné" řece jsme se celé léto koupali, potápěli se a občas si i lokli, ale nikdy jsem neslyšel, že by z toho někdo onemocněl.
Navíc v průzračně čisté vodě jsou tyto plevelné rybky loveny všemi druhy predátorů, počínaje rybími, ale také volavkami či čápy černými. Nikdy nedorostou velikosti jelce či parmy, tudíž jsou neustále ve smrtelném nebezpečí. Ale směrnice EU je nutno plnit, tudíž Hurá za křišťálově čistou vodou!-(bez života...)
Odpovědět
Zamysleli jste se někdy, proč rybáři vyvážejí do rybníka tuny hnoje? Na podobném principu to funguje i v těch řekách. Z čeho ten vodní plankton, chrostíci či nitěnky mají žít??? Tak jako to žije pod kravincem, žilo to i pod kravínem ve vodě!-) V takto "znečištěné" řece jsme se celé léto koupali, potápěli se a občas si i lokli, ale nikdy jsem neslyšel, že by z toho někdo onemocněl.
Navíc v průzračně čisté vodě jsou tyto plevelné rybky loveny všemi druhy predátorů, počínaje rybími, ale také volavkami či čápy černými. Nikdy nedorostou velikosti jelce či parmy, tudíž jsou neustále ve smrtelném nebezpečí. Ale směrnice EU je nutno plnit, tudíž Hurá za křišťálově čistou vodou!-(bez života...)
VJ
Václav John
23.2.2021 14:10 Reaguje na Jiří DanešKdyž vezmete v úvahu, že populace vyder i kormoránů byly na začátku 90. let úplně jinde než dnes, ale přitom ty vámi zmíněné druhy už měly úbytek dávno za sebou, vychází mi z toho, že vydry i kormorán jsou tady z obliga.
K tomu zlolajnému režimu ... ne že bych chtěl hájit ten dnešní, který má svých chyb víc jak hodně. Možná že kdybychom tenkrát spadli po roce 1948 napravo od železné opony, měli bychom přírodu zničenou podobně jako dnes, nakonec ekonomický pokrok všude vedl k devastaci přírody. Ale ty západní státy za to aspoň získaly velmi bohatou střední a nižší třídu, kdežto my co jsme spadli na východ jsme skončili se zničenou přírodou, ale chudí jako kostelní myši. 30 let od revoluce se to sice dost zlepšilo, ale platově jsme v Evropě stále ještě druhá, třetí liga a dlouho budeme.
Odpovědět
K tomu zlolajnému režimu ... ne že bych chtěl hájit ten dnešní, který má svých chyb víc jak hodně. Možná že kdybychom tenkrát spadli po roce 1948 napravo od železné opony, měli bychom přírodu zničenou podobně jako dnes, nakonec ekonomický pokrok všude vedl k devastaci přírody. Ale ty západní státy za to aspoň získaly velmi bohatou střední a nižší třídu, kdežto my co jsme spadli na východ jsme skončili se zničenou přírodou, ale chudí jako kostelní myši. 30 let od revoluce se to sice dost zlepšilo, ale platově jsme v Evropě stále ještě druhá, třetí liga a dlouho budeme.
kk
karel krasensky
23.2.2021 13:33 Reaguje na Václav JohnJeště reakce na Vas pane John.Pišete,že se vydry nevysazovaly.Moje osobni zkušenost a zažitek.Při jedne prochazce okolo podhorske řičky jsem se stal nepohodlnym,nechtěnym svědkem vypouštěni dvou vyder.Na dotaz jaky to ma smysl mi bylo řečeno.Cituji Dava to smysl.Pokud byla smyslem likvidace populace pstruha a lipana tak to smysl opravdu mělo
Odpovědět
VJ
Václav John
23.2.2021 13:58 Reaguje na karel krasenskyVydry se opravdu nevysazovali. Pokud máte pravdu v tom, co píšete, mohlo jít např. o činnost sítě záchranných stanic. Ano, to se děje, někdo najde zraněné zvíře, to se v záchranné stanici vyléčí, a pak se vypustí do volné přírody - ať už je to ježek, holub, zajíc nebo vydra. Opravdu ale nevím o tom, že by se někde vydry vysazovaly systematicky, protože vydry u nás nikdy úplně nevymřely a z míst, kde přežily i v 70.-90. letech, kdy byly jejich stavy historicky nejnižší, se vrátily na území zbytku republiky.
Odpovědět
VJ
Václav John
23.2.2021 14:03 Reaguje na Václav JohnOmluva za překlep - nevysazovaly. Zpětně ty příspěvky bohužel nejdou opravit.
Odkaz třeba zde:
https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1454218-vydry-ze-zachranne-stanice-v-pavlove-se-chystaji-do-volne-prirody
Ale do volné přírody mohla vydry vysadit jakákoliv záchranná stanice. Pamatuju si takových článků víc, není to nic úplně mimořádného.
Odpovědět
Odkaz třeba zde:
https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1454218-vydry-ze-zachranne-stanice-v-pavlove-se-chystaji-do-volne-prirody
Ale do volné přírody mohla vydry vysadit jakákoliv záchranná stanice. Pamatuju si takových článků víc, není to nic úplně mimořádného.
Hu
Hunter
23.2.2021 14:05 Reaguje na Václav JohnVydry se u nás samozřejmě vysazovaly, viz Program péče, str. 46-49, aby to neznělo tak blbě, tak se to nazvalo repatriace, přičemž došlo k vysazování jihočeské populace na Sev. Moravě. Holt tam ty pstruhové potoky byly, tak proč nezdecimovat vysazením vydry i to málo, co zbylo.
Odpovědět
kk
karel krasensky
23.2.2021 14:09 Reaguje na HunterMate pravdu.Tim nepohodlnym svědkem vysazeni vyder jsem se stal na severni Moravě v CHKO Beskydy
Odpovědět
VJ
Václav John
23.2.2021 14:14 Reaguje na HunterTak to se omlouvám, o tom jsem nevěděl. Beru zpátky a děkuji za opravení. Repatriace se používá jako synonymum pro pojem reintrodukce, je to ale úplně to stejné.
Odpovědět
Hu
Sl
Slovan
23.2.2021 15:29 Reaguje na Hunter“ Repatriační projekt proběhl jen lokálně v oblasti Jeseníků, kde bylo koncem 90. let v průběhu šesti let vypuštěno 29 jedinců ( Hlaváč 1995, Hlaváč et al. 1998, Šusta a Toman 2001, Toman et al. 2003). Zmíněná repatriace měla minimální vliv na vývoj celé populace. Úspěch obnovy vydří populace je založen na celkovém zlepšení podmínek životního prostředí - čistoty vod, na což vydry zareagovaly a postupně se samovolně rozšiřovaly z oblastí, odkud nikdy nevymizely (z Beskyd, z Labských pískovců a přilehlého Polska a hlavní směr byl z jižních Čech a Českomoravské vrchoviny, později také ze Saska). V žádném případě se tedy nedá mluvit o tom, že se jedná o úspěšný příklad plošné reintrodukce. Vydry u nás nejsou a nebyly plošně vysazovány. Navíc v rámci Programu péče pro vydru říční (který běží od roku 2009) je jednoznačně řešen i problém chovu a odchovu jedinců v zajetí a AOPK ČR se již deset let snaží koordinovat zařízení, kde jsou vydry odchovávány, např. zamezením držení párů v zajetí, aby se zde nerodila mláďata, umisťováním nalezených zraněných jedinců či osiřelých mláďat do zoologických zahrad či předáním do zahraničí, kde probíhají reintrodukční programy (např. do Holandska).”
https://www.vydryonline.cz/vydra/o-vydre/pravdy-a-nepravdy-o-vydre
Odpovědět
https://www.vydryonline.cz/vydra/o-vydre/pravdy-a-nepravdy-o-vydre
Miroslav Vinkler
23.2.2021 15:52 Reaguje na SlovanVydra mi třikrát vybrala jezírko s rybami, které se živily pouze vodním hmyzem a rostlinami.
Na rozdíl od podnikatelů nemám nárok na odškodné.
Výsledek - nejsou ryby a není ani vydra.
Dotaz: co bylo lepší ? Jezírko se životem nebo čistá voda bez života?
Odpovědět
Na rozdíl od podnikatelů nemám nárok na odškodné.
Výsledek - nejsou ryby a není ani vydra.
Dotaz: co bylo lepší ? Jezírko se životem nebo čistá voda bez života?
Sl
Slovan
23.2.2021 17:22 Reaguje na Miroslav VinklerTo je jistě chyba. Měl ste být jednoznačně odškodněn. Vydra samozřejmě malé jezírko s omezeným prostorem “snadno zlikviduje”, protože ryby nemají kam uniknout. Jezírko však není řeka - tam jsou problémy jiné a do nebe volající.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
23.2.2021 19:01 Reaguje na SlovanOdškodněn jsem být nemohl, stávající právní předpisy to neumožňují.
Mohl bych podat občanskoprávní žalobu,nákladnou s nejistým výsledkem.
Jak bych třeba prokázal, že to byla vydra? Ona to sice byla, ale protistrana by se důkazů dožadovala. Mám nastražit pasti ? A zas budu žalován já za zabití chráněného živočicha,atd.atd.
Odpovědět
Mohl bych podat občanskoprávní žalobu,nákladnou s nejistým výsledkem.
Jak bych třeba prokázal, že to byla vydra? Ona to sice byla, ale protistrana by se důkazů dožadovala. Mám nastražit pasti ? A zas budu žalován já za zabití chráněného živočicha,atd.atd.
Sl
Slovan
23.2.2021 20:29 Reaguje na Miroslav VinklerVím, že to neumožňují. To je právě ta chyba...
Důkaz by mohla poskytnout např: nastražená fotopast, případně zbytky, které vydra často zanechává.
Odpovědět
Důkaz by mohla poskytnout např: nastražená fotopast, případně zbytky, které vydra často zanechává.
Hu
Hunter
23.2.2021 16:23 Reaguje na SlovanA co se děje s těmi odchovy vyder v zajetí? Jsou vypouštěny do volnosti? Máte k tomu nějaká čísla? Protože vágní tvrzení že se AOPK snaží něco koordinovat je asi tak stejně validní, jako že se v NP Šumava v chovnm vběhu vlků již několik let žádná vlčata nerodí, takže je to zcela koordinované :-). Až budete chtít zas z někoho dělat blbce, tsk to zkoušejte alespoň trochu líp.
Odpovědět
Sl
Slovan
23.2.2021 17:16 Reaguje na HunterPokud chcete čísla, kontaktujte přímo AOPK. Já u AOPK nepracuji, pouze cituji z přiloženého článku. AOPK však vydry nechová, naopak páry rozděluje aby se zabránilo páření. Vypuštěno bylo 29 jedinců v oblasti Jeseníků, proto to Krasensky nemohl vidět v Beskydech. Nejspíš se jednalo o vydru zachráněnou v záchranné stanici, když už. Všude jinde se vydra rozšířila naprosto přirozeně poté, co byla její populace výrazně snížena a jsem rád, že se ta populace obnovila. Pokud chcete její regulaci jednejte s ochranáři na základě releventních argumentů a tvrdých dat.
Odpovědět
Hu
MK
Majka Kletečková
23.2.2021 13:02 Reaguje na karel krasenskyV tom si s Vámi dovolím polemizovat. Havárie na Bečvě 20. září nebyla jedinou, která tu ubohou řeku minulý podzim postihla. A zřejmě tam dochází k pravidelnému znečišťování vod jedy poměrně často mnoho let. A takových řek a potoků, které lidi svou činností znečišťují po hodně dlouhou dobu, je spousta (nejen úniky jedů z továren a pesticidy hnojených polí, ale i rezidua léků, antikoncepce apod.). To je ze strany lidí dlouhodobé ničení působící celorepublikově. Kam se na to hrabou ryby ulovené kormorány, ledňáčky a vydrami.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
23.2.2021 13:29 Reaguje na Majka KletečkováJak to, že to všechno ani za těch komunistů, ale ani dříve, než jsme měli ministerstvo a mnoho agentur a neziskových spolků na ochranu přírody, to tak zlé nebylo? V místech, která byla za mého dětství a mládí sice nechráněná, ba i přímo znečišťována (údajně), bývalo plno střevlí, ouklejek, hrouzků, mnřenek, vranek a dalších ryb, jelců, parem sem tam lipan či pstruh? Upozorňuji, že ty pesticidy se používaly už tehdy a to dokonce takové, které jsou dnes zakázané a močůvka tekla leckde skoro přímo do potoka. Ovšem těch ochránců vyder, kormoránů, volavek a podobně, bylo skutečně výrazně méně.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
23.2.2021 14:01 Reaguje na Jiří DanešVaše místa neznám. Ale coby jihočeška znám rybníky u nás na jihu. Kdysi jsem se ve většině z nich mohla koupat, dnes do nich vlézt je zdraví nebezpečné. Kormoráni a volavky to nemají na svědomí, přestože je jich tam dost a rybáři na ně nadávají, že jim snižují produkci. Za mého dětství tam plavala i řada jiných druhů ryb než jen kapři.
Jak to, že dřív to tak zlé nebylo? Že by to přerybnění kapří monokulturou měli na svědomí ochránci vyder a kormoránů?
Odpovědět
Jak to, že dřív to tak zlé nebylo? Že by to přerybnění kapří monokulturou měli na svědomí ochránci vyder a kormoránů?
Hu
Hunter
23.2.2021 14:27 Reaguje na Majka KletečkováTo bude milá Majko asi tím, že se nejspíš jedná o produkční rybníky určené k produkci kapra jako tržní ryby coby primárním využitím. Nejsou určeny k tomu, abyste si v nich cachtala nožičky při četbě brožurek HD.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
23.2.2021 15:03 Reaguje na HunterZa to, že dříve se v těchto rybnících dalo koupat a žily v nich i jiné ryby než kapři, mohou ochránci vyder a kormoránů?
Mimochodem, v tomto stavu se nyní nachází většina rybníků na Třeboňsku.
Odpovědět
Mimochodem, v tomto stavu se nyní nachází většina rybníků na Třeboňsku.
MK
Majka Kletečková
23.2.2021 15:05 Reaguje na Majka KletečkováZa to, že dříve se v nich dalo koupat ... a dnes ne
Odpovědět
Hu
Hunter
23.2.2021 16:18 Reaguje na Majka KletečkováKolik jste zaplatila majitelům rybníků za to koupání? Kolik jste ochotna platit vlastníkům lesa za užívání mimoprodukčních funkcí lesa?
Odpovědět
bu
běžný uživatel
23.2.2021 19:09 Reaguje na HunterNo jooo no....koho zajímá zničené životní prostředí...hlavně, že to vynáší, že....
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/220562248420015-rybniky-v-nouzi/
Odpovědět
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/220562248420015-rybniky-v-nouzi/
JM
Josef Mozek
23.2.2021 19:15 Reaguje na HunterVlastnící lesů inkasují státní dotace, takže vlastníkům lesa platí KAŽDÝ občan ze svých daní.
Odpovědět
bu
ss
smějící se bestie
23.2.2021 16:43 Reaguje na Majka KletečkováVětšina rybníků je zanešených bahnem a tam to začíná, proč se nelze v nich koupat.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.2.2021 17:37 Reaguje na smějící se bestiePokud se jedná o klasické chovné rybníky, tam může být problém trochu někde jinde. Rybníky jsou přeplněné kapry, kteří jsou překrmováni a díky tomu je voda v těchto nádržích nevábná a rozhodně neláká ke koupání. Pokud by byly tyto rybníky zanešené bahnem, byla by tím omezena výtěžnost.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
24.2.2021 00:01 Reaguje na smějící se bestieOno nejde ani tak o to vykoupání, ale o to, že ty rybníky jsou spíš jen velkými káděmi pro kapry a těch kaprů je tam tak moc, že jiné druhy ryb tam v té zakalené vodě nepřežijí (z pohledu biodiverzity jsou na tom tyhle rybníky moc špatně). A bohužel se jedná o většinu rybníků na Třeboňsku. Maso těchto kaprů je o dost méně chutné než kaprů, kteří by byli chováni udržitelným způsobem.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
24.2.2021 07:42 Reaguje na Majka KletečkováTo máte pravdu, ale dokud je jediným parametrem "výroby" výtěžnost rybníka a nepřihlíží se na kvalitu masa, rybníkářům to je jedno.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
1.3.2021 22:46 Reaguje na karel krasensky„sladkovodnich ryb drasticky ubyva.Vinu za tento stav nesou ochranaři,ekologove a ornitologove.“
Co se týče drtivé většiny jihočeských rybníků, a že jich je opravdu hodně, tak tam za drastický úbytek ryb mohou komerční rybáři. Tím, že z rybníků udělali velké kádě na kapry. Vydry, kormoráni a volavky jsou proti těmto komerčním rybářům nevinná jehňátka. Ochránci přírody, ekologové a ornitologové se v tomto zatím neúspěšně snaží o nápravu.
Odpovědět
Co se týče drtivé většiny jihočeských rybníků, a že jich je opravdu hodně, tak tam za drastický úbytek ryb mohou komerční rybáři. Tím, že z rybníků udělali velké kádě na kapry. Vydry, kormoráni a volavky jsou proti těmto komerčním rybářům nevinná jehňátka. Ochránci přírody, ekologové a ornitologové se v tomto zatím neúspěšně snaží o nápravu.
MK
Majka Kletečková
23.2.2021 13:21Zajímalo by mne, jak je to nyní s lososem v ČR. Až do konce 19. století to byla hojná ryba na Labi, Vltavě, Ohři ... . „Nadměrný rybolov a přehrazování řek způsobilo u nás jeho vyhynutí. Rozhodujícím faktorem pro jeho dočasné vyhubení se stala stavba zdymadla na Labi ve Střekově v Ústí nad Labem v roce 1936, pro zlepšení splavnosti řeky. Tato stavba se stala překážkou, kterou nemohli migrující lososi překonat.“ (wikipedie)
Teď je u nás losos celoročně hájen a probíhají pokusy o jeho reintrodukci. Může nyní u nás uměle vytřený losos migrovat přes vodní elektrárny a další typy bariér na volně tekoucích řekách? (Pomíjím znečištění vod ze zemědělství, průmyslu a domácností.) Existují u nás umělé rybí přechody na vodních dílech v dostatečném množství, aby mohly ryby u nás migrovat?
Odpovědět
Teď je u nás losos celoročně hájen a probíhají pokusy o jeho reintrodukci. Může nyní u nás uměle vytřený losos migrovat přes vodní elektrárny a další typy bariér na volně tekoucích řekách? (Pomíjím znečištění vod ze zemědělství, průmyslu a domácností.) Existují u nás umělé rybí přechody na vodních dílech v dostatečném množství, aby mohly ryby u nás migrovat?
Hu
Hunter
23.2.2021 14:18 Reaguje na Majka KletečkováMožná by těm lososům mohl pomoci pastevecký pes.
Odpovědět
kk
karel krasensky
23.2.2021 16:19 Reaguje na HunterTen napad s pasteveckymi psy ma něco do sebe.Psi budou pobihat po břehu,štěkat a tim plašit vydry.A v řece proběhne nerušeny tah lososu.Mělo by se to navrhnout hnuti duha a AOPK
Odpovědět
Hu
Hunter
23.2.2021 17:14 Reaguje na karel krasenskyTak nějak bych si tu nezastupitelnou úlohu pasteveckých psů představoval.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.2.2021 14:22 Reaguje na Majka KletečkováŠance masivního návratu lososa do českých řek je minimální. Dochází sice k vysazování plůdků a odchovu mladých lososů z jiker přímo v u nás potocích, ale při úmrtnosti malých rybek není moc velká šance, že by se plodné exempláře setkaly na trdlišti.
Odpovědět
Hu
Hunter
23.2.2021 14:54 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNějaké aspoň parciální výsledky jsou, ať už z NP České Švýcarsko (Kamenice) nebo i jinde. Ale v reálu nic moc, ale aspoň něco.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.2.2021 16:44 Reaguje na HunterVím. Viděl jsem o tom nějaký pořad. Moc těm lidem fandím, i když mi to připomíná boj s větrnými mlýny. Něco podobného jako záchrana perlorodky říční. Řada fandů se snaží zachránit posledních pár lokalit a pak nějaký debil jednu z těch lokalit zničí, protože potřebuje vodu.
Odpovědět
Hu
Hunter
23.2.2021 17:53 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaBohužel, ale on to je opravdu boj s větrným mlýny. Všechna čest těm, co se na tom nějak podílí, ale perspektivu v tom moc nevidím. Bohužel.
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
23.2.2021 13:25už je to trochu ohrané - zase ti oškliví ochranáři, někde vysadí vydry, oškliví ornitologové vypustí kormorány a volavky a řeky jsou rázem úplně bez ryb. shrnuto nebýt všech těchto škůdců byly by naše průzračné řeky plné ryb. A to pozor, teď začínají vysazovat i bobra.
Odpovědět
JD
ss
SP
Svatá Prostoto
23.2.2021 16:00Mne by docela zajímalo, jak v našich podmínkách má na uvedené vliv to, že se ke kdejakému jezu cpe MVE a jez se navíc nezřídka přestaví. Podstatná část vody se pak místo přirozeného koryta prožene náhonem a turbínou.
Odpovědět
va
vaber
23.2.2021 17:01není to jen o úbytku ryb ,ale o úbytku všech vodních živočichů i rostlin ,ryby a žáby ještě člověk vnímá menší živočichy už ne,
do řek se valí voda z čističek která je opticky čistá, někdy, ale nic v ní nemůže přežít, voda z čističek se musí ředit a ředí se jen vodou která už má v sobě mnoho vody z jiných čističek
někteří však vykládají o čistých řekách v dnešní době
já jsem přesvědčen, že chemie z domácností,prací prášky,různé dezifekce ,myčky nádobí , hnojiva ,deštem opláchnuté zaolejované ulice a silnice,sůl z prosolených silnic a to co jde z průmyslových podniků o tom nevíme nic ,to vše dělá nenapravitelné škody hlavně na
přirozené reprodukci všech vodních tvorů ,ta skoro neexistuje
Odpovědět
do řek se valí voda z čističek která je opticky čistá, někdy, ale nic v ní nemůže přežít, voda z čističek se musí ředit a ředí se jen vodou která už má v sobě mnoho vody z jiných čističek
někteří však vykládají o čistých řekách v dnešní době
já jsem přesvědčen, že chemie z domácností,prací prášky,různé dezifekce ,myčky nádobí , hnojiva ,deštem opláchnuté zaolejované ulice a silnice,sůl z prosolených silnic a to co jde z průmyslových podniků o tom nevíme nic ,to vše dělá nenapravitelné škody hlavně na
přirozené reprodukci všech vodních tvorů ,ta skoro neexistuje
MK
Majka Kletečková
24.2.2021 14:39 Reaguje na vaberAno, naprosto s vámi souhlasím. Obrovský úbytek vodních organismů není o predátorech a zelených aktivitách, ale změna složení vody je určitě jednou z hlavních příčin. Perlorodky říční se na místech, která znám, přestaly rozmnožovat už za komunismu. Na některých místech přežívají kolonie perlorodek starých mnoho desítek let, ale samy se už dlouho neobnovují. Samovolné přírodní obnovovací mechanismy dokážou po dlouhou dobu intenzivnímu a dlouhodobému lidskému ničení vzdorovat, ale nic netrvá věčně.
U řady dříve hojných ryb v mořích a oceánech je to hodně i o těch predátorech (skoro výhradně jen o homo sapiens), ale článek je o sladkovodních, nikoliv slanovodních rybách.
Odpovědět
U řady dříve hojných ryb v mořích a oceánech je to hodně i o těch predátorech (skoro výhradně jen o homo sapiens), ale článek je o sladkovodních, nikoliv slanovodních rybách.
JŠ
Jaroslav Štemberk
23.2.2021 18:55Myslíte, že finančními náhradami lze kompenzovat poškozování biodiverzity?
Odpovědět
kk
karel krasensky
23.2.2021 19:12 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkZlata slova pane Jaroslav.Penize život rybam nevrati a nevrati život ani zadavenym ovcim od vlku
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.2.2021 19:23U ochranářů je to choroba neustále navyšovat stavy predátorů i za
cenu vymizení jejich potravy. Pokud pláčou nad jejím úbytkem a viní
někoho jiného, tak by měli předvést na nějakém toku, jak hospodařit
v souladu s predátory. Ono brzo už budou mít příležitost to ukázat
v praxi, protože mnoho rybářských nadšenců už ztrácí chuť neustále
zarybňovat horské potoky a říčky pouze proto, že jim to ukládá zákon
a pak smutně přihlížejí predaci jejich pracně odchované násady. Je
to tak se vším napříč přírodou. Ochranáři pouze umí všem poradit a
taky zakázat a nařídit. Oni to prostě chtějí a všichni ostatní se
musí podřídit. Všichni to dělají špatně a pouze oni vědí, jak na to.
Tak dejme jim příležitost zachránit pstruhy a lipany před predací
a ne pouze chovat velké kopytnatce prozatím bez predátorů. Ale i
na ně časem dojde, protože vlci se nezastaví v pohraničí. Nechci
jim opět polopaticky popisovat potravinový řetězec i u ryb, raků
a jiných vodních živočichů, protože oni to pochopit ani nechtějí.
Jim stačí obdivovat ty predátory nakrmené výsledky práce jiných.
Co tak stanovit cílové stavy pro jednotlivé oblasti a způsob jak
je regulovat? Zbytečné, vždyť oni vyznávají mantru samoregulace
i v takto zcela změněné krajině. Samoregulace tu naposledy
fungovala možná před tisícem let a od té doby to ovlivňují lidé.
Návrat zpět by znamenal i návrat krajiny zpět o těch tisíc let.
Pokus tak dopadne tragicky, ale bohužel už se to i vyučuje
a propaguje ve veřejnoprávní televizi. Je vidět, že nastal
frontální útok teoretiků proti stávající společnosti praktiků
a jejich dehonestace, že viníky daného stavu jsou oni. Smutné
a bohužel se to bude stále stupňovat, protože generační výměna
bude ve prospěch těch teoretiků vytržených od praxe. Je mezi
nimi plno fanatických nedouků a doslova i šílenců. Výsledkem
bude zborcení stávajících zbytků potravního řetězce a masivní
vyhynutí nejprve potravy a pak i samotných predátorů. Pak budou
mít co zachraňovat a množit pouze podle potravních možností
jednotlivých druhů zvířat. Na chybách se člověk učí, ale je
to bolestné a zcela zbytečné, pokud se mají kde poučit.
Odpovědět
cenu vymizení jejich potravy. Pokud pláčou nad jejím úbytkem a viní
někoho jiného, tak by měli předvést na nějakém toku, jak hospodařit
v souladu s predátory. Ono brzo už budou mít příležitost to ukázat
v praxi, protože mnoho rybářských nadšenců už ztrácí chuť neustále
zarybňovat horské potoky a říčky pouze proto, že jim to ukládá zákon
a pak smutně přihlížejí predaci jejich pracně odchované násady. Je
to tak se vším napříč přírodou. Ochranáři pouze umí všem poradit a
taky zakázat a nařídit. Oni to prostě chtějí a všichni ostatní se
musí podřídit. Všichni to dělají špatně a pouze oni vědí, jak na to.
Tak dejme jim příležitost zachránit pstruhy a lipany před predací
a ne pouze chovat velké kopytnatce prozatím bez predátorů. Ale i
na ně časem dojde, protože vlci se nezastaví v pohraničí. Nechci
jim opět polopaticky popisovat potravinový řetězec i u ryb, raků
a jiných vodních živočichů, protože oni to pochopit ani nechtějí.
Jim stačí obdivovat ty predátory nakrmené výsledky práce jiných.
Co tak stanovit cílové stavy pro jednotlivé oblasti a způsob jak
je regulovat? Zbytečné, vždyť oni vyznávají mantru samoregulace
i v takto zcela změněné krajině. Samoregulace tu naposledy
fungovala možná před tisícem let a od té doby to ovlivňují lidé.
Návrat zpět by znamenal i návrat krajiny zpět o těch tisíc let.
Pokus tak dopadne tragicky, ale bohužel už se to i vyučuje
a propaguje ve veřejnoprávní televizi. Je vidět, že nastal
frontální útok teoretiků proti stávající společnosti praktiků
a jejich dehonestace, že viníky daného stavu jsou oni. Smutné
a bohužel se to bude stále stupňovat, protože generační výměna
bude ve prospěch těch teoretiků vytržených od praxe. Je mezi
nimi plno fanatických nedouků a doslova i šílenců. Výsledkem
bude zborcení stávajících zbytků potravního řetězce a masivní
vyhynutí nejprve potravy a pak i samotných predátorů. Pak budou
mít co zachraňovat a množit pouze podle potravních možností
jednotlivých druhů zvířat. Na chybách se člověk učí, ale je
to bolestné a zcela zbytečné, pokud se mají kde poučit.
Karel Zvářal
23.2.2021 19:41 Reaguje na Břetislav MachačekMáte opět za jedna, ten pojem "frontální útok teoretiků" se mi tuze líbí. Historie se zde opět opakuje, neb mládí vpřed, zbourat starý svět!
https://www.veselepohadky.cz/dejiny-ceskeho-naroda-starocesi-mladocesi/
Odpovědět
https://www.veselepohadky.cz/dejiny-ceskeho-naroda-starocesi-mladocesi/
JV
Jarda Vesničan
23.2.2021 20:24 Reaguje na Břetislav MachačekOpět velmi dobrý názor člověka, který se v dané problematice orientuje. Rybařil jsem už také hezkou řádku let a zažil dost změn v množství druhů a početnosti ryb i ostatních vodních živočichů. Jako děti jsme zažili v dobách ,,temna“ potoky plné několika druhů ryb, a to i v přítocích vysoko nad řekou Labe. V rybnících jsme po výlovech sbírali nejen menší rybky ale i raky potoční a vraceli je zpátky do rybníků. Škeble rybniční jsme házeli také zpátky do vody, když nějaké zůstaly v řídkém bahně po výlovu. Zjara jako kluci jsme chytali štiky v potocích, kam se vyjížděly vytřít. V potocích žili okouni, slunky i piskoři pruhovaní, a v jezírcích žila silná populace línů, karasů, bílé ryby a štik. V dnešní době jsou tyto potoky mrtvé, bez vegetace s minimálním nožstvím vody a jakýchkoli živočichů. Podél řeky Labe vede cyklostezka, na rozmrzlé Labe v současné době nalétají hejna desítek kormoránů, kde pod stromy kde hřadují, nacházíte zpola strávených ryb, které při vyrušení vyvrhnou. Koncem ledna syn fotil nad jezem ve Smiřicích zbytky noční hostiny nejspíš více vyder. Fotografie několika až 70 cm dlouhých kaprů, které jen vydry zabijí a nechají ležet na ledu, jsou více než výmluvné. Máme nafilmované kormorány, kteří ulovili štiky kolem 50 cm a snaží se je spolknout. Když se nepovedlo, loví dál. Ano, je to příroda. Ale kolik si myslíte, že zbylo ještě raků a rybničních škeblí po návštěvách těch přírodních rybníčků ? Na jedné straně se snažíme vysazováním raků pomoci s jejich přežitím a je nám jedno, že jenom krmíme rybí predátory. Děkuji, že jsem ještě zažil vody plné ryb, a alespoň měl možnost je poznat. Pokud to půjde současným tempem dál, z těch druhů ryb moc nezbyde.
Odpovědět
VJ
Václav John
23.2.2021 21:37 Reaguje na Jarda VesničanMá vás tady víc podobný názor, ale vysvětlete mi prosím jednu věc. Ano, dřív bylo ryb a raků plno a ano, dnes jich je výrazně míň a s vydrou a kormoránem je to přesně naopak. Jenže jak je podle vás možné, že stavy raků a drobných ryb se propadly ještě dlouho předtím, než narostly stavu predátorů? Já nejsem pamětník, ale velmi by mě zajímalo, kdy ty stavy podle vás kolabovaly? Bylo to opravdu až v 90. letech, od kdy narůstaly stavy kormoránů a vyder a ještě v roce 1989 byla situace v našich řekách dobrá? Mám za to, že to nastalo mnohem dřív.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.2.2021 04:42 Reaguje na Václav JohnOhio, tak ještě polopatičtěji? Přečtěte si, co napsal pan Daneš a ten za ním. Bavíme se tady o zelené politice, tj. čistých polích bez hnoje (produkovat nepotřebujem, vše dovezem), vesnici přiblížené městu (místo chlévů garáže a dílny, místo družstev brownfildy a sklady). Na polích chemizovaná kuku a řepka, květnaté louky minulostí, sady rovněž. Když není hmyz a půdní edafon, těžko může MŽP zákony zachránit pokles diverzity, navíc opět se zelenou logikou - pomocí protežovaných predátorů. Takže jestli se měšťáček (ministerský úředníček) domnívá, že čím čistější voda, tím bohatější život v ní, patří ho v tom jeho přesvědčení nechat. Mohl bych takto pokračovat, ale připojím raději veselou písničku, neb s úsměvem jde všechno líp, i to odcházení...
https://www.youtube.com/watch?v=mfYX1VIPPYM
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=mfYX1VIPPYM
VJ
Václav John
24.2.2021 13:45 Reaguje na Karel ZvářalKlidně i víc polopatičtěji, to nechť je na vás, ale prosím k věci. Mě nezajímají ty důvody, ty jsou zřejmé, mě zajímá, jak může zelená politika nebo nárůst populace predátorů ovlivňovat propady populací ohrožených druhů zpětně. Tj. když něco zavedu v roce 1990, jak jsem tím mohl zavinit úbytek druhů v roce 1970 nnebo 1980? Toť vše.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.2.2021 15:34 Reaguje na Václav JohnTak to bych tedy poprosil o nějaký zdroj, který ten propad v sedmdesátkách uvádí a jak byl velký. O ničem takovém jsem dříve neslyšel, plevele do aleluja. A to je to, co mám na mysli, neb vytrávená Bečva dávala solidní čísla běžných druhů (jelec, parma, podoustev, pstruh).
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.2.2021 08:24 Reaguje na Václav JohnV minulosti jsem popisoval i případ raků bahenních
na jedné bývalé pískovně kousek od mého domu. Chodím
tam téměř denně a věřte, že o ní vím leccos. Ty raky
tam kdysi uměle vysadili rybáři v padesátých letech
a rakům se tam náramně dařilo. Bylo jich tolik, že
brali nástrahy všeho druhu místo ryb a ulovenou rybu
ve vezírku vám byli schopni okousat. V osmdesátých
letech se rybářům při vysazování úhořího monté
roztrhl pytel a tak než ho nechat umřít, tak jeho obsah vypustili do té pískovny. Prvé dva roky nic
a potom nastalo postupné mizení raků. Oni jsou totiž při svlékání snadnou kořistí i pro takové úhoře a ti samozřejmě nežrali dospělé kusy, ale malé ráčata.
Jak jistě pochopíte, tak každý tvor potřebuje své
pokračovatele, aby přežil. Pokud ale chybí dorost,
tak nepřežije a to je taky příčina vyhynutí. Kvalita vody byla stejná jako před vyhynutím a pokračovalo
to rapidní redukcí hrouzků, okounů a jiných rybek
dna. Hladinové druhy to přežily do vypuštění nové
pohromy po privatizaci. To tam vypustili sumečky
americké a ti zamávali i s nimi. No a na závěr to
dorazili na jednohektarové vodě třemi sumci. Dnes
je ve vodě třetina původní obsádky a pestrost je
tatam. Ano bylo to vše dílo člověka, jen jednou
to byla chyba, pak amaterismus soukromého nájemce.
Nyní je to vlastnictvím města, ale v gesci AOPK,
které povolilo pouze výuku mladých rybářů s lovem
ve formě monitoringu obsádky a odlovem sumečků.
Jinak je voda "bezzásahová" a opět kráčí do pekel.
Jakékoliv dosazování mizejících druhů není možné
a dominance sumců a sumečků dělá z vody pomalu
mrtvou vodu s predátory bez jejich potravy. Tak
prosím vypadá "hospodaření" ochranářů v praxi.
Odpovědět
na jedné bývalé pískovně kousek od mého domu. Chodím
tam téměř denně a věřte, že o ní vím leccos. Ty raky
tam kdysi uměle vysadili rybáři v padesátých letech
a rakům se tam náramně dařilo. Bylo jich tolik, že
brali nástrahy všeho druhu místo ryb a ulovenou rybu
ve vezírku vám byli schopni okousat. V osmdesátých
letech se rybářům při vysazování úhořího monté
roztrhl pytel a tak než ho nechat umřít, tak jeho obsah vypustili do té pískovny. Prvé dva roky nic
a potom nastalo postupné mizení raků. Oni jsou totiž při svlékání snadnou kořistí i pro takové úhoře a ti samozřejmě nežrali dospělé kusy, ale malé ráčata.
Jak jistě pochopíte, tak každý tvor potřebuje své
pokračovatele, aby přežil. Pokud ale chybí dorost,
tak nepřežije a to je taky příčina vyhynutí. Kvalita vody byla stejná jako před vyhynutím a pokračovalo
to rapidní redukcí hrouzků, okounů a jiných rybek
dna. Hladinové druhy to přežily do vypuštění nové
pohromy po privatizaci. To tam vypustili sumečky
americké a ti zamávali i s nimi. No a na závěr to
dorazili na jednohektarové vodě třemi sumci. Dnes
je ve vodě třetina původní obsádky a pestrost je
tatam. Ano bylo to vše dílo člověka, jen jednou
to byla chyba, pak amaterismus soukromého nájemce.
Nyní je to vlastnictvím města, ale v gesci AOPK,
které povolilo pouze výuku mladých rybářů s lovem
ve formě monitoringu obsádky a odlovem sumečků.
Jinak je voda "bezzásahová" a opět kráčí do pekel.
Jakékoliv dosazování mizejících druhů není možné
a dominance sumců a sumečků dělá z vody pomalu
mrtvou vodu s predátory bez jejich potravy. Tak
prosím vypadá "hospodaření" ochranářů v praxi.
va
vaber
24.2.2021 08:57 Reaguje na Břetislav Machačekúbytek ryb není o predátorech a zelených aktivitách ,je to o čistotě vody a změně jejího složení,
ryby by člověk dokázal znovu vysadit ,
jako malý kluk když jsem otočil kámen ve vodě hemžilo se to na spodní straně kamene různými tvory ,otočte ho dnes
tam je základ úbytku života ve vodě,
mizí i vodní rostliny a přežívaji ty kterým změna složení vody nevadí
Odpovědět
ryby by člověk dokázal znovu vysadit ,
jako malý kluk když jsem otočil kámen ve vodě hemžilo se to na spodní straně kamene různými tvory ,otočte ho dnes
tam je základ úbytku života ve vodě,
mizí i vodní rostliny a přežívaji ty kterým změna složení vody nevadí
Karel Zvářal
24.2.2021 09:05 Reaguje na vaberVabere, kupte si novou klávesnici, nebo stávající vyčištěte, někdy se na to nedá koukat.
"Složení vody" je tak vágní pojem, že bych bych vděčný za jeho objasnění. Samozřejmě, že je to o organice, kterou se drobní živočichové živí. Viz. níže Potrava.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrouzek_obecn%C3%BD
Odpovědět
"Složení vody" je tak vágní pojem, že bych bych vděčný za jeho objasnění. Samozřejmě, že je to o organice, kterou se drobní živočichové živí. Viz. níže Potrava.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrouzek_obecn%C3%BD
va
vaber
24.2.2021 09:55 Reaguje na Karel Zvářalvoda i když je chemicky jen H2O do sebe dokáže rozpouštět látky ,co to přesně rozpouštění je, by bylo na vědecké knihy, rozpuštěné látky vytváří mnoho různých nabitých iontů a vliv iontů na živé organizmy zejména při reprodukci není prozkoumaný ,
mořská voda má v sobě rozpuštěny téměř všechny prvky i ty naprosto nerozpustné a lososi prý poznají řeku kde se vylíhli ,právě podle složení vody
kdyby ve vodě ubývaly jen ryby, bylo by to o predátorech
Odpovědět
mořská voda má v sobě rozpuštěny téměř všechny prvky i ty naprosto nerozpustné a lososi prý poznají řeku kde se vylíhli ,právě podle složení vody
kdyby ve vodě ubývaly jen ryby, bylo by to o predátorech
Karel Zvářal
24.2.2021 10:21 Reaguje na vaberDosti se divím, že nezapojil pan rybář, co nedávno měl článek k lesům. Toto by byla jeho parketa, kdy by nám mohl přiblížit třeba složení průměrné rybí populace, včetně zmiňovaných mizejících plevelných. Nebo zastoupení otrávených ryb v Bečvě, pokud tam byl čas na nějaké určování a počítání...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.2.2021 09:23 Reaguje na vaberS těmi blešivci a jiným vodním hmyzem máte pravdu, ale u té konkrétní pískovny to až tak
neplatí. Jinak vše se vším souvisí i v tom,
že bez rybářů s jejich vnaděním ubylo i té
potravní nabídky nejen pro ryby, ale díky
absenci jejich trusu i potravy toho hmyzu a
i těch některých rostlin. Taková praxe platí pro vodárenské nádrže, že se nekrmí a hájí se
predátoři, aby eliminovali množství ryb, které
produkují živiny pro růst řas a sinic. Tam to
ale nemá opodstatnění. Taktéž v řekách je ta
posedlost "čistou" vodou o tom, že tam schází
ty živiny a ta potrava ryb, které jsou navíc likvidovány těmi všemožnými predátory. V budoucnu tak bude scházet genetický základ
pro další rozmnožování a je viditelný
už hlavně ve pstruhových vodách, kde mimo
vysazovaných ročků schází zcela generační
ryba. Ta zbývající pak vytahuje do potoků
na tření a tam ji likvidují vydry a volavky.
Volavky pak v zimě tyto chovné potoky zcela
vyčistí i od vysazeného plůdku a výsledek je
ten, že nemá cenu už ani pstruhařit. Lovit
čerstvě vysazené ryby a nebo rybí mládež je
pod úroveň sportovního rybáře. Takže vysadit
je mohu, ale jako potravu pro predátory mi
připadá jako výkrm predátorů bez efektu pro
rybí obsádku.
Odpovědět
neplatí. Jinak vše se vším souvisí i v tom,
že bez rybářů s jejich vnaděním ubylo i té
potravní nabídky nejen pro ryby, ale díky
absenci jejich trusu i potravy toho hmyzu a
i těch některých rostlin. Taková praxe platí pro vodárenské nádrže, že se nekrmí a hájí se
predátoři, aby eliminovali množství ryb, které
produkují živiny pro růst řas a sinic. Tam to
ale nemá opodstatnění. Taktéž v řekách je ta
posedlost "čistou" vodou o tom, že tam schází
ty živiny a ta potrava ryb, které jsou navíc likvidovány těmi všemožnými predátory. V budoucnu tak bude scházet genetický základ
pro další rozmnožování a je viditelný
už hlavně ve pstruhových vodách, kde mimo
vysazovaných ročků schází zcela generační
ryba. Ta zbývající pak vytahuje do potoků
na tření a tam ji likvidují vydry a volavky.
Volavky pak v zimě tyto chovné potoky zcela
vyčistí i od vysazeného plůdku a výsledek je
ten, že nemá cenu už ani pstruhařit. Lovit
čerstvě vysazené ryby a nebo rybí mládež je
pod úroveň sportovního rybáře. Takže vysadit
je mohu, ale jako potravu pro predátory mi
připadá jako výkrm predátorů bez efektu pro
rybí obsádku.
VJ
Václav John
24.2.2021 13:52 Reaguje na Břetislav MachačekPěkný den, no a o jakou pískovnu jde? Aby byla pískovna v gesci AOPK, musela by buď ležet v CHKO nebo být vyhlášená jako maloplošná rezervace v kategorii NPP nebo NPR. Pakliže nespadá ani do jedné kategorie, tak není v gesci AOPK, ale krajského úřadu. AOPK nemůže povolovat ani zakazovat cokoliv, pokud není orgánem ochrany přírody. Což na většině našeho území není.
Jinak i rak bahenní je u nás nepůvodní druh (i když ho máme paradoxně ve vyhlášce). Naši původní raci jsou rak říční a rak kamenáč. Ano, rak bahenní je jen lehce přespolní (Polsko), narozdíl od amerických druhů raků, kteří ty naše válcují, ale stále o mizení nepůvodního druhu. To za větší problém považuju to, že pískovna byla zřejmě dřív s čistší vodou a dneska je bahnitá.
Odpovědět
Jinak i rak bahenní je u nás nepůvodní druh (i když ho máme paradoxně ve vyhlášce). Naši původní raci jsou rak říční a rak kamenáč. Ano, rak bahenní je jen lehce přespolní (Polsko), narozdíl od amerických druhů raků, kteří ty naše válcují, ale stále o mizení nepůvodního druhu. To za větší problém považuju to, že pískovna byla zřejmě dřív s čistší vodou a dneska je bahnitá.
BM
Břetislav Machaček
25.2.2021 08:31 Reaguje na Václav JohnVážený odborníku na AOPK vám pouze povím, že
jedou z činností AOPK je i schvalování zásahů
do krajiny a metodická činnost vůči orgánům
samosprávy. Do žádné vámi ze jmenovaných
kategorií nezapadá, ale přesto město musí
respektovat její názory a nařízení. Jedná
se o bývalou pískovnu Gliňoč v lokalitě
v Bohumíně-Skřečoni a na město byla vodní plocha převedena z majetku státu pro zcelení se zbývajícími cca 9 ha mokřadů a náletových lesů. Celá lokalita vznikla po odtěžení
cihlářské hlíny, štěrku a písku. Všechny
zásahy jsou konzultovány s AOPK a ve smlouvě
o dílo pří revitalizaci tůní je AOPK uvedena
jako orgán, který toto schvaluje. Jak dalece
působí AOPK v jiných krajích nevím, ale tu
působí i mimo CHKO a rezervace. A to, že je
zde rak bahenní nepůvodní pouze to, že pro
živočicha hranice, která je zde s Polskem
vzdálená 2 km, je asi jako čára na mapě. Ty
kidy s názvy původní a nepůvodní mě už dnes
vytáčejí, protože bych chtěl konečně znát
to rozhodné datum od kdy je někdo původní
a kdo nepůvodní. Kormorána tu nikdo neznal
minimálně 500 let a není prokázán ani jeho
dřívější výskyt a přesto je původní. Ono
to je asi jak se komu co hodí. I to šíření
britských koní je šíření nepůvodního druhu,
protože místní divocí koně vyhynuli před
tisícem let a tito cizinci sem nepřeplavali
moře a nepřeběhli půlky Evropy. Byli dovezeni člověkem-ochranářem původní fauny a flóry.
Odpovědět
jedou z činností AOPK je i schvalování zásahů
do krajiny a metodická činnost vůči orgánům
samosprávy. Do žádné vámi ze jmenovaných
kategorií nezapadá, ale přesto město musí
respektovat její názory a nařízení. Jedná
se o bývalou pískovnu Gliňoč v lokalitě
v Bohumíně-Skřečoni a na město byla vodní plocha převedena z majetku státu pro zcelení se zbývajícími cca 9 ha mokřadů a náletových lesů. Celá lokalita vznikla po odtěžení
cihlářské hlíny, štěrku a písku. Všechny
zásahy jsou konzultovány s AOPK a ve smlouvě
o dílo pří revitalizaci tůní je AOPK uvedena
jako orgán, který toto schvaluje. Jak dalece
působí AOPK v jiných krajích nevím, ale tu
působí i mimo CHKO a rezervace. A to, že je
zde rak bahenní nepůvodní pouze to, že pro
živočicha hranice, která je zde s Polskem
vzdálená 2 km, je asi jako čára na mapě. Ty
kidy s názvy původní a nepůvodní mě už dnes
vytáčejí, protože bych chtěl konečně znát
to rozhodné datum od kdy je někdo původní
a kdo nepůvodní. Kormorána tu nikdo neznal
minimálně 500 let a není prokázán ani jeho
dřívější výskyt a přesto je původní. Ono
to je asi jak se komu co hodí. I to šíření
britských koní je šíření nepůvodního druhu,
protože místní divocí koně vyhynuli před
tisícem let a tito cizinci sem nepřeplavali
moře a nepřeběhli půlky Evropy. Byli dovezeni člověkem-ochranářem původní fauny a flóry.
VJ
Václav John
25.2.2021 18:23 Reaguje na Břetislav MachačekNa rozlišení původních a nepůvodních druhů není nic složitého a doporučuji si to nastudovat v odborné literatuře, než o tom někde budete psát. Dobrý základ je třeba tohle:
https://knihy.abz.cz/prodej/nepuvodni-druhy-fauny-a-flory-ceske-republiky
...jasně a přehledně. Případně si tu definice zkuste někde zjistit, a pokud vám to stále nebude jasné, rád vám to vysvětlím, do té doby se asi nemá smysl o tom bavit. Na úrovni argumentů typu nepůvodnost kormorána je to pro mě (omlouvám se) ztráta času.
PS - Kydy se nepíší s měkkým i.
PS - Nelze míchat volně žijící živočichy (raci, kormorán a podobně) a "živočichy chované v lidské péči" (mj. i angličtí koně v Milovicích), vztahuje se na ně i jiná legislativa. Upravuje to zákon o ochraně přírody, opět doporučuji vám si ho nastudovat.
Odpovědět
https://knihy.abz.cz/prodej/nepuvodni-druhy-fauny-a-flory-ceske-republiky
...jasně a přehledně. Případně si tu definice zkuste někde zjistit, a pokud vám to stále nebude jasné, rád vám to vysvětlím, do té doby se asi nemá smysl o tom bavit. Na úrovni argumentů typu nepůvodnost kormorána je to pro mě (omlouvám se) ztráta času.
PS - Kydy se nepíší s měkkým i.
PS - Nelze míchat volně žijící živočichy (raci, kormorán a podobně) a "živočichy chované v lidské péči" (mj. i angličtí koně v Milovicích), vztahuje se na ně i jiná legislativa. Upravuje to zákon o ochraně přírody, opět doporučuji vám si ho nastudovat.
JV
Jarda Vesničan
24.2.2021 08:47 Reaguje na Václav John Řekl bych, že stav rybí obsádka se změnil s úbytkem a likvidací skotu. Přestalo se hnojit chlévskou mrvou, a skončila éra dešťovek a jiných hmyzích druhů, kteří se dostávali při deštích jako potrava do vodních toků. Stejně zmizely květnaté louky plné konipasů a dalších druhů. V potocích zmizeli chrostíci i larvy vážek. Snížil se průtok vodotečí a ubylo vodních rostlin i díky sušším letům. Navíc se začaly vysekávat jejich břehy, aby se nemnožil plevel do čím dál víc blížících se okrajů polí z důvodu využívání zemědělských pozemků. Namísto jednu dobu doporučovaných travních pásem kolem vodotečí se dnes doorá pozemek až do tzv, koruny. Proto dochází k různě nazývaným nutným úpravám, (břehy jsou vysekávány, vyhrnuty bagry a za 3 - 4 roky přijde to samé. Do okrajů doorané pole díky splachům při deštím znovu ornice pomůže potok zaplnit a tak se objedná nová úprava vodoteče. A zase se práce za nemalé peníze zadá nějakému většinou stálému zájemci. Co se týká vydry, v historických pramenech naší obce byla v roce 1918 na sněhu pozorována stopa vydry, která ještě z původního koryta řeky Labe došla ke 2 km vzdálenému rybníku a zpátky. Ještě předtím v roce 1912 po velké vodě na jaře, kdy Labe vystoupilo ze břehů na rozlehlé louky, byl v náhonu uloven 6 kg těžký losos.
Odpovědět
VJ
Václav John
25.2.2021 18:33 Reaguje na Jarda VesničanTohle všechno je celkem jasné, část lidí v této diskuzi ale píše tak, že to vzbuzuje dojem, že všechno bylo OK až někdy do začátku 90. let, kdy se po revoluci začala prosazovat ochrana přírody a vše šlo do kopru. Všechny ty negativní změny, které se u nás odehrály za komunismu, jako by se nestaly (namátkou třeba vodohospodářské úpravy na dolním toku Moravy ještě v 80. letech a podobně) a za všechno může kormorán, vydra a podobně. Když si čtu některé příspěvky, mám skoro dojem, že se některým (teď nenarážím na vás) nostalgicky stýská po znečištěné vodě v řece a dnešní čisté řeky jsou jim odporné.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
23.2.2021 19:37Vodní toky by měly být prohlášeny za bezzásahové. Jediným nepůvodním, nepřirozeným elementem jsou rybáři. Snaží se působit dojmem, že prospívají, zarybňují. Platí směšné částky za povolenky, a to vlastně sami sobě, stát dotuje vysazování ryb. Od jara do podzimu se pomalu nejde projít kolem řeky, aby se nezakopávalo o udice. Co se vysadí, končí zase v igelitkách a pak na stole nebo na prodej. Když se něco chytí, odnese se to do auta a oficiálně v kýblu na břehu pořád nic není. .... Hlavně že je úbytek ryb na koho svést.......
Odpovědět
kk
karel krasensky
23.2.2021 19:42 Reaguje na Josef Mozekpane Josef s tim přijmenim Mozek jste to opravdu vychytal
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
24.2.2021 00:33 Reaguje na karel krasenskyProč už nepoužíváte název Josef Ryba, pod kterým jste vystupoval jinde? To by se přece pro ekolist hodilo více než krasensky. Zvlášť pod těmito články na vodní témata.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2021 19:44 Reaguje na Josef MozekMozečku, vodní toky jsou daleky bezzásahovosti. To jsou napřímené nudle, bez stromů, balvanů, podemletých břehů aj. překážek, kde se ryby schovávaly. Člověk krajinu totálně předělal (a podělal), takže v takové je nutno hospodařit zcela jinak, než v duchu mantry pomatenců.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
23.2.2021 19:55 Reaguje na Karel ZvářalBezzásahovostí jsem myslel vyjmutí toků z kompetence rybářů, zakázat jim zde lov. Došlo by k přirozené obnově rybí populace. Predátoři by odlovili určité procento mladých ryb ale díky vysokému počtu starších , plodných kusů ( které nyní končívají na talířích ) by byla zajištěna stálá obnova stavu..........Uvedení toků do původních koryt s rameny a mokřinami je samozřejmě důležité a pokud se tak někde činí, je to jen dobře.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2021 19:58 Reaguje na Josef MozekPůvodní stav je chiméra, u řek zcela nerealistické. Toto je planeta lidí, nikoliv kormoránů či vlků. Podle toho je třeba k řešení problémů přistupovat.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
23.2.2021 20:30 Reaguje na Karel Zvářal"planeta lidí" .... dost krátkozraký názor...asi máte dojem, že to lidé vedou velmi dobře....ty problémy vznikly činností ( hloupých ) lidí ...nejlíp by se mnohé napravily jen tím, kdyby lidé dali pracky od toho...
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2021 20:33 Reaguje na Josef MozekNikoliv, realistický názor. Je třeba to zařídit tak, aby druh zůstal zachován a "zbylo" i na pána tvorstva...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.2.2021 20:12 Reaguje na Josef MozekS ohledem na to, že původní záplavové oblasti jsou dneska hojně zabydleny, je Vaše myšlenka pouhopouhá fikce. Uvedení Vaší myšlenky do praxe by v důsledku znamenalo spousty škod při záplavách a následně buď ožebračení lidí, kterým by řeky vyplavily domy a nebo krachy pojišťoven, které by neunesly vyplácení škod za povodně. Kromě toho spoustu drobné práce okolo vodních toků a nádrží dělají právě ti rybáři, které byste svým rozhodnutím vyloučil. Nebo si snad myslíte, že držba rybářského lístku znamená akorát právo na lov ryb?
Odpovědět
Karel Zvářal
23.2.2021 20:19 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPřesně tak, řeky se dříve rozlévaly do mělčin s rákosinami a vrbinami, kam za rybami kormoši, vydry ani volavky nemohly. To dnešní tdubičky nejsou schopny pochopit a budou neustále točit o bezzásahovosti.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
23.2.2021 20:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAle, jo, to vím, že 2x do roka je brigáda.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
24.2.2021 07:48 Reaguje na Josef MozekNo a když si uvědomíte, že v ČR je zhruba čtvrt miliónu rybářů, každý rok je tak odpracováno asi půl miliónu směn pro to, aby se zlepšila kvalita vody pro ryby. A nejlepší na tom je, že tu práci provádějí lidé, kteří té přírodě rozumí, žádní teoretikové, kteří akorát sedí v kanclu za stolem.
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
27.2.2021 20:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnkafaktická poznámka od člověka, který cca 10 let byl ve výboru MO:
- brigádnická povinnost je nahraditelná finančně, a praxe je taková, že alespoň z těch MO co znám, je zájem členů o práci velmi slabý, většina odvede peníze.
Tím rozhodne neshazuji práci těch, kteří makají, a kolikrát odvedou i mnohem více hodin než je povinnost - velmi si jich vážím. Jen koriguji to, co jste napsal - tahle rovnice počet členů x dvě brigády ročně - prostě neplatí - bohužel.
Odpovědět
- brigádnická povinnost je nahraditelná finančně, a praxe je taková, že alespoň z těch MO co znám, je zájem členů o práci velmi slabý, většina odvede peníze.
Tím rozhodne neshazuji práci těch, kteří makají, a kolikrát odvedou i mnohem více hodin než je povinnost - velmi si jich vážím. Jen koriguji to, co jste napsal - tahle rovnice počet členů x dvě brigády ročně - prostě neplatí - bohužel.
Jakub Graňák
24.2.2021 08:25Dovolím si, jakožto nerybář pár poznámek:
Měl jsem to štěstí vyrůstat u jednoho z mála nezregulovaných toků v Moravskoslezském kraji, konkrétně u řeky s poetickým názvem Zlatá Opavice v úseku mezi Chomýží a Městem Albrechtice. Neregulovaný je tento úsek stále, poněvadž je zároveň státní hranicí mezi ČR a Polskem.
V dětství jsme chodívali s klukama na tuto řeku pytlačit s podběrákem. Řeka byla plná pstruhů, hejn lipanů, v tůních byly i štiky, na některých místech jsme pravidelně naráželi na výskyt raků a mihulí potočních. Některé úlovky byly skutečně kapitální, ve vzpomínkách mi utkvěl především pstruh délky 70 cm!, pravidelně bylo možno pozorovat kolem vody ledňáčky. Ta řeka měla celou řadu tůní, po každé zimě přehazovala drobné štěrokové ostrůvky, břehy byly často výrazně podemleté, plné kořenů a balvanů.
Zhruba od doby velké vody v roce 97 však začalo období, kdy objem a druhová skladba ryb prudce poklesl, domnívám se, že z důvodu regulace toku po velké vodě od Města Albrechtic až téměř po prameniště a níže od Chomýže až po soutok s Opavou. Pstruhy a lipany ve velkém nahradil jelec. Zatímco dříve bylo dno řeky štěrkovité, objevily se později na všech kamenech ve velkém řasy, domnívám se, že z důvodu eutrofizace vody zvýšeným přísunem dusíku. Rovněž v posledních cca 20 letech pozoruji výrazný pokles průtoku, který má asi taky neblahý vliv na kvalitu vody v řece. Zda je za úbytkem vydra či kormoráni nejsem sto odhadnout ani jedno jsem u nás nikdy neviděl. Prosím tedy pana Huntera, zda neví, nebo nemá konkrétní odkaz na to, kde byly vydry v oblasti Jeseníků vysazovány. Zřejmě to nebude jediný důvod úbytku ryb u nás, nicméně by to mohlo přidat podstatný dílek do skládačky.
Odpovědět
Měl jsem to štěstí vyrůstat u jednoho z mála nezregulovaných toků v Moravskoslezském kraji, konkrétně u řeky s poetickým názvem Zlatá Opavice v úseku mezi Chomýží a Městem Albrechtice. Neregulovaný je tento úsek stále, poněvadž je zároveň státní hranicí mezi ČR a Polskem.
V dětství jsme chodívali s klukama na tuto řeku pytlačit s podběrákem. Řeka byla plná pstruhů, hejn lipanů, v tůních byly i štiky, na některých místech jsme pravidelně naráželi na výskyt raků a mihulí potočních. Některé úlovky byly skutečně kapitální, ve vzpomínkách mi utkvěl především pstruh délky 70 cm!, pravidelně bylo možno pozorovat kolem vody ledňáčky. Ta řeka měla celou řadu tůní, po každé zimě přehazovala drobné štěrokové ostrůvky, břehy byly často výrazně podemleté, plné kořenů a balvanů.
Zhruba od doby velké vody v roce 97 však začalo období, kdy objem a druhová skladba ryb prudce poklesl, domnívám se, že z důvodu regulace toku po velké vodě od Města Albrechtic až téměř po prameniště a níže od Chomýže až po soutok s Opavou. Pstruhy a lipany ve velkém nahradil jelec. Zatímco dříve bylo dno řeky štěrkovité, objevily se později na všech kamenech ve velkém řasy, domnívám se, že z důvodu eutrofizace vody zvýšeným přísunem dusíku. Rovněž v posledních cca 20 letech pozoruji výrazný pokles průtoku, který má asi taky neblahý vliv na kvalitu vody v řece. Zda je za úbytkem vydra či kormoráni nejsem sto odhadnout ani jedno jsem u nás nikdy neviděl. Prosím tedy pana Huntera, zda neví, nebo nemá konkrétní odkaz na to, kde byly vydry v oblasti Jeseníků vysazovány. Zřejmě to nebude jediný důvod úbytku ryb u nás, nicméně by to mohlo přidat podstatný dílek do skládačky.
Karel Zvářal
24.2.2021 08:49 Reaguje na Jakub GraňákPane Graňáku, vydra není strom, ta má toulavé nohy. Před čtvrt stoletím vysazená, x-krát pomnožená... Nezlobte se na mě, ale se situací vydry by jste nás měl seznámit Vy, a nechtít po někom od Prahy nějaká vyjádření. O ledňáčcích píšete v minulém čase, stejné je to i u nás, semo tamo záletek, podobně i skorec. Zato volavka třikrát na každom kilometri, ktomu velké hejno morčáků - nic z té poslední věty jako kluk nepamatuji. Prostě ten predátor si něco vezme, a s nějakými počty si hlavu neláme. Loví, dokud je co.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.2.2021 09:23 Reaguje na Karel ZvářalNezlobím se, nicméně nejsem ani rybář ani myslivec, tudíž známky přítomnosti vyder jsou pro mě španělskou vsí. Přestože tou řekou x-krát do roka projdu, tak jsem tam žádnou nepotkal, proto se doptávám jedinců, kteří jsou zjevně dobře informováni, to je celé. Jistě uznáte, že od brouků, je k známkám výskytu kdejaké vodní potvory dost daleko. Nemůžu vědět všechno
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.2.2021 09:43 Reaguje na Karel ZvářalPřesně tak, ale co chcete po lidech, kteří často neumí
přírodu pozorovat dopodrobna, ale pouze povrchně. Pokud
vy viděl zbytky vydří hostiny u potoka, kam se šli vytřít pstruzi a nebo v zimě šel kolem chovného potoka a co půl
kilometru viděli lovící volavku, tak by to snad pochopil.
Teoretizováni a čtení příruček jim tyto zkušenosti nedá
a budou hledat chybu jinde. Sedlák taky nechová hladové
krávy, když mu schází krmivo, ale pouze ochranář chrání
predátory, kteří už nemají co žrát a dolovují zbytky své
potravy. Pak vezmou zavděk i odpadky ze skládek a odpadních
košů. Velké zvíře se lépe pozoruje a pro svoji bývalou
vzácnost je jeho hojnost považována zas úspěch. Opak je
však pravdou a ukazuje na něco v přírodě nenormálního.
Potravy musí být dost nejen pro predátory, ale i pro lidi
a výkrm predátorů na úkor lidí a dotací je Kocourkov.
Je třeba se konečně zabývat namnožením potravy i na úkor
stanovení únosných stavů predátorů. Nechat to nyní pouze
na přírodě, tak nebude brzy ani jedno.
Odpovědět
přírodu pozorovat dopodrobna, ale pouze povrchně. Pokud
vy viděl zbytky vydří hostiny u potoka, kam se šli vytřít pstruzi a nebo v zimě šel kolem chovného potoka a co půl
kilometru viděli lovící volavku, tak by to snad pochopil.
Teoretizováni a čtení příruček jim tyto zkušenosti nedá
a budou hledat chybu jinde. Sedlák taky nechová hladové
krávy, když mu schází krmivo, ale pouze ochranář chrání
predátory, kteří už nemají co žrát a dolovují zbytky své
potravy. Pak vezmou zavděk i odpadky ze skládek a odpadních
košů. Velké zvíře se lépe pozoruje a pro svoji bývalou
vzácnost je jeho hojnost považována zas úspěch. Opak je
však pravdou a ukazuje na něco v přírodě nenormálního.
Potravy musí být dost nejen pro predátory, ale i pro lidi
a výkrm predátorů na úkor lidí a dotací je Kocourkov.
Je třeba se konečně zabývat namnožením potravy i na úkor
stanovení únosných stavů predátorů. Nechat to nyní pouze
na přírodě, tak nebude brzy ani jedno.
Jakub Graňák
24.2.2021 10:11 Reaguje na Břetislav MachačekSkvěle. Až budete schopen dohledat v porostu třímilimetrového nosatce, zpreparovat ho a správně určit, tak mi tu vykládejte něco o podrobném pozorování přírody.
Ale děkuji za cennou zkušenost, až za mnou dojde zase někdo s nosorožíkem v ruce, že mu to vylezlo z lípy a jestli by kvůli tomu neměl pokácet ten strom, tak ho pošlu do hajzlu, ať si to dohledá sám. Tímhle přístupem jistě přírodě pomůžeme, gratuluji.
Odpovědět
Ale děkuji za cennou zkušenost, až za mnou dojde zase někdo s nosorožíkem v ruce, že mu to vylezlo z lípy a jestli by kvůli tomu neměl pokácet ten strom, tak ho pošlu do hajzlu, ať si to dohledá sám. Tímhle přístupem jistě přírodě pomůžeme, gratuluji.
Karel Zvářal
24.2.2021 10:14 Reaguje na Jakub GraňákKoukám, že Vás vytočit není těžké. Máte v rodině myslivce, rybáře též nějakého znáte. Pětiminutový hovor po telefonu a máte jasno hned, nač se obracet na Pražáka?
Odpovědět
Jakub Graňák
24.2.2021 11:18 Reaguje na Karel ZvářalA proč se nezeptat "pražáka"? Když už jsem tady psal svoje postřehy, tak jsem se zrovna zeptal, když vidím, že se tu pohybuje. Co v tom vidíte za problém, to skutečně nechápu.
A pokud jde o to vytáčení, vás by nenasralo, kdybych prohlásil, že vzhledem k tomu, že od sebe nerozeznáte požerky lýkožrouta a lýkohuba, tak víte o přírodě hovno a máte držet hubu? A ještě k tomu, že se opovažuju tuto neznalost přiznat? Nezdá se Vám to už poněkud absurdní?
Odpovědět
A pokud jde o to vytáčení, vás by nenasralo, kdybych prohlásil, že vzhledem k tomu, že od sebe nerozeznáte požerky lýkožrouta a lýkohuba, tak víte o přírodě hovno a máte držet hubu? A ještě k tomu, že se opovažuju tuto neznalost přiznat? Nezdá se Vám to už poněkud absurdní?
Karel Zvářal
24.2.2021 11:33 Reaguje na Jakub Graňákhttps://www.alkawildlife.eu/publications/roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%AD-vydry-%C5%99%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD-lutra-lutra-l-v-%C4%8Desk%C3%A9-republice-v-roce-2016
K té poslední větě: nikoliv sucho, ale vyžraný špajz. Není možný nekonečný nárůst populace.
Odpovědět
K té poslední větě: nikoliv sucho, ale vyžraný špajz. Není možný nekonečný nárůst populace.
Jakub Graňák
24.2.2021 12:54 Reaguje na Karel ZvářalDíky, i když nechápu, proč jsme si tu kvůli tomu museli napřed vjíždět do vlasů
Odpovědět
Karel Zvářal
24.2.2021 13:36 Reaguje na Jakub GraňákVzhledem k tomu, že žádné vlasy nemám, to musíme překvalifikovat. Myslím, že to bylo takové přátelské pošťuchování:-)
Odpovědět
Jakub Graňák
24.2.2021 14:01 Reaguje na Karel ZvářalOk, Vy jste mi vjel do vlasů, já vam vjel do sovy:-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.2.2021 08:53 Reaguje na Jakub GraňákPokud se vás dotklo, že mimo brouků nevidíte třeba
pobytové znaky vydry či kormoránů, tak se vám
omlouvám. Já sleduji pokud možno všechno, ale ne
třeba tak dopodrobna jako ti, co se specializují
třeba na brouky. O ty jsem se zajímal v dětství,
ale považoval jsem za zbytečné se kochat doma
mrtvolkami hmyzu. Sběratelskou činnost postrádám
a hlavně tu, která lze dnes nahradit třeba
fotografií. Jinak bych vám přál slyšet názory
na "chráněné" torzo staré vrby u školního hřiště
proděravělé chodbičkami brouků a trouchnivějící
vlivem hlívy ústřičné. Jejich pár živých prutů
je posledním záchvatem stromu přežít a při větru
jsou po zesílení pravidelně odlamovány. Beru,
pokud by to byl unikát, ale podobných vrb
osídlených brouky je ve vzdálenosti 100 metrů několik. Odborný dendrolog ho označil k pokácení,
ale ne ochranáři. To už není ochrana brouků, ale teror vůči bezpečnosti dětí a estetice. Vedle už
roste mladý krásný dub, který čeká, až mu to
torzo uvolní prostor. Bohužel díky aktivistům
bude čekat setsakra dlouho a děti ze školky
na procházce ho budou dál obloukem obcházet.
Odpovědět
pobytové znaky vydry či kormoránů, tak se vám
omlouvám. Já sleduji pokud možno všechno, ale ne
třeba tak dopodrobna jako ti, co se specializují
třeba na brouky. O ty jsem se zajímal v dětství,
ale považoval jsem za zbytečné se kochat doma
mrtvolkami hmyzu. Sběratelskou činnost postrádám
a hlavně tu, která lze dnes nahradit třeba
fotografií. Jinak bych vám přál slyšet názory
na "chráněné" torzo staré vrby u školního hřiště
proděravělé chodbičkami brouků a trouchnivějící
vlivem hlívy ústřičné. Jejich pár živých prutů
je posledním záchvatem stromu přežít a při větru
jsou po zesílení pravidelně odlamovány. Beru,
pokud by to byl unikát, ale podobných vrb
osídlených brouky je ve vzdálenosti 100 metrů několik. Odborný dendrolog ho označil k pokácení,
ale ne ochranáři. To už není ochrana brouků, ale teror vůči bezpečnosti dětí a estetice. Vedle už
roste mladý krásný dub, který čeká, až mu to
torzo uvolní prostor. Bohužel díky aktivistům
bude čekat setsakra dlouho a děti ze školky
na procházce ho budou dál obloukem obcházet.
Jakub Graňák
25.2.2021 09:39 Reaguje na Břetislav MachačekK tomu sběru: tady nejde o nějaké kochání, nýbrž o nutnost. Vzhledem k rozměrům, počtu taxonů a umístění taxonomických znaků není možné si myslet, že pomocí fotografie lze u většiny druhů hmyzu dosáhnout uspokojivého výsledku. Většinou se neobejdete bez binokuláru a k tomu potřebujete preparovaného jedince. Jde o zcela legitimní postup. Nebyl jste to Vy, kdo tady hovořil o hmyzu, jako jednom ze základních stavebních kamenů potravního řetězce? Vězte tedy, že bez sběru a sbírkování hmyzu, budeme v této oblasti slepí a nebudeme mít nejmenší ponětí, co se v "říši" hmyzu děje.
O tom stromu jsme se tu bavili už minule a upřímně řečeno bez toho, abych si ten strom zblízka prohlédl nejsem schopen kategoricky říct, zda byl postup AOPK v tomto případě adekvátní, nebo nikoli. A to i s vědomím, že o odbornosti jejich některých pracovníků nejsem zrovna přesvědčen
Odpovědět
O tom stromu jsme se tu bavili už minule a upřímně řečeno bez toho, abych si ten strom zblízka prohlédl nejsem schopen kategoricky říct, zda byl postup AOPK v tomto případě adekvátní, nebo nikoli. A to i s vědomím, že o odbornosti jejich některých pracovníků nejsem zrovna přesvědčen
Karel Zvářal
24.2.2021 10:11 Reaguje na Břetislav MachačekČlověk už neví, jak to podat, a mám dojem, že čím víc píšu, tím je to pro někoho hůř a hůř stravitelné. Asi "slyší" poprvé něco o fytoplanktonu, který v čisté vodě nežije. Ona nejen moucha výkalnice či chrobáci jsou živi z trusu zvířat (a lidí), ale i tvorečci mnohem menší, okem neviditelní. Nesmí té organiky být přespříliš, poněvadž je to jako s léky, které v malém pomáhají, ve velkém škodí.
Takže v první řadě je třeba se postarat o dostatek humusu v půdě, včetně hnoje, neboť splach z polí a luk zásobují vodní faunu. Kdo si myslí, že ryby žijí ve vodě - a čím je čistší, tím více ryb... Takže nedostatek planktonu mají nahradit predátoři??? Skvělé, jen tak dál!!!
Jsem rád, že mě nikdo v tomto směru rohlíkem opít nemůže. Paměť mi slouží dobře, a to, že nejsem "vědec"= nomenklaturní úředník, dnešní Mileny Jálové berou jako hendikep-))... Nemám ambice jim jejich názory vyvracet, jen nevěřícně koukám, kam celá tzv. zelená ekologie spěje... prostě jako v té veselé písničce výše.
Odpovědět
Takže v první řadě je třeba se postarat o dostatek humusu v půdě, včetně hnoje, neboť splach z polí a luk zásobují vodní faunu. Kdo si myslí, že ryby žijí ve vodě - a čím je čistší, tím více ryb... Takže nedostatek planktonu mají nahradit predátoři??? Skvělé, jen tak dál!!!
Jsem rád, že mě nikdo v tomto směru rohlíkem opít nemůže. Paměť mi slouží dobře, a to, že nejsem "vědec"= nomenklaturní úředník, dnešní Mileny Jálové berou jako hendikep-))... Nemám ambice jim jejich názory vyvracet, jen nevěřícně koukám, kam celá tzv. zelená ekologie spěje... prostě jako v té veselé písničce výše.
Sl
Slovan
24.2.2021 10:13 Reaguje na Jakub GraňákJá myslím, že jste ten hlavní problém popsal hezky: nevhodné technické úpravy toků, znečištění nebo zhoršené průtokové poměry (vlivem odběrů vody do malých vodních elektráren nebo obdobími extrémního sucha). Vydra má na populace ryb v místě výskytu samozřejmě také vliv. Nejdůležitější otázka ale je, zda tak zásadní jak se nám tu snaží někteří vnutit. Osobně o tom dost pochybuji a věřím, že ty výše zmíněné problémy mají na populace ryb mnohem větší vliv než případná vydra.
Odpovědět
dm
david matoušek
24.2.2021 10:46 Reaguje na SlovanVydra skutečně není prvotní problém, ale je součástí daného ekosystému a díky člověku z toho bohužel maximálně těží. Pokud neodstraníme ty hlavní problémy, tak s ní taky podle toho musí člověk nakládat. A tím nemyslím vysazování a bezhlavou ochranu.
Odpovědět
Sl
Slovan
24.2.2021 11:25 Reaguje na david matoušekJelikož vydra ani zdaleka nemůže za úbytek některých druhů ryb u nás (pan John hezky napsal, že ty stavy se začali silně snižovat ještě před tím, než se začali zvyšovat populace vyder), nebylo by lepší upozorňovat na DŮLEŽITÉ problémy a ty řešit? Mě to připomíná to, jak když někdo chce řešit nedostatek vody v krajině stavbou přehrad...
Odpovědět
dm
david matoušek
24.2.2021 11:43 Reaguje na SlovanNo ale stejně tu predaci řešit musíme, jinak nebude co zachraňovat. Není možná tím nejzásadnějším problémem ale významným a dnes bohužel i často limitujícím prostě je. Jinak pan John nemá tak úplně pravdu. 90.léta ještě byla dobrá, k tomu silnému snižovaní došlo později a souběhem více vlivů, vydra byla rozhodně na řadě míst jedním z nich.
Odpovědět
Sl
Slovan
24.2.2021 12:32 Reaguje na david matoušekI dnes jsou místa, kde pstruh (abychom byli konkrétní) žije bez jakékoli lidské pomoci i přesto, že tam současně žijí i oni predátoři včetně vydry nebo volavky. Prostě se naučil na jejich přítomnost v místě reagovat a rybáři začali zároveň i lépe “hospodařit”. Raději se tedy zaměřme na zlepšování životních podmínek pro ryby než likvidování jiných druhů jen proto, že žerou ryby. Dělejme komplexní opatření, lépe hospodařme a neukazujme prstem na vydru, která za naši neschopnost, nebo spíš nezájem to skutečně řešit, nemůže!
Odpovědět
dm
david matoušek
24.2.2021 12:43 Reaguje na SlovanJsou místa.., kolik, 3? Většina republiky je na tom stejně, proto se taky o tomhle problému v posledních letech začalo tolik mluvit. Ano vydra za to nemůže, člověk ji nechal takhle namnožit v podstatě nepřirozených a pro ni ideálních biotopech a proto by se měl vzpamatovat a začít ji řešit. Vydra nemá přirozeného predátora, nemoci jako vzteklinu, prašivinu apod. jsme vymýtili, díky produkčnímu rybářství bude mít vždycky co žrát, miliónové škody ročně narůstají atd. Ano, komplexní opatření a regulace vydry bude jejich součástí. Nezájem to řešit je především na straně Ochrany přírody, ta pro toky nedělá nic, jen pro tu vydru, pro její biotop a potravinovou základnu nic. Pochopte. že nejde nakonec jen o ryby, jde o obojživelníky, raky atd.
Odpovědět
RT
Richard Toman
24.2.2021 12:53 Reaguje na SlovanVzdy to jde delat lepe, ovsem nebyt rybaru, tak je ve spouste tekoucich vod uplne kulove, to je taky fakt. Ryby nikoho nezajimaj, vcetne rady ochrancu prirody, pro lidi jsou atraktivnejsi vlcatka, vydrysek a medvidci, neresi prirodu jak vy pisete komlexne. A nejde vse resit jen smirem a laskou.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
24.2.2021 11:58 Reaguje na SlovanKdyby byla v řekách a nádržích stejně silná rybí společenství jako třeba před půl stoletím, nebylo by třeba otázku vyder řešit. Protože ale tato společenství jsou na několika procentech stavu před zmíněnou dobou a naopak počet vyder silně narůstá, je třeba řešit i ty vydry.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.2.2021 11:23 Reaguje na SlovanDěkuji, upřímně řečeno se asi tady na ty diskuse vyfláknu, tohle nemá cenu. Akorát se dovím, že jsem idiot, protože jsem se opovážil na něco zeptat.
Odpovědět
Sl
Slovan
24.2.2021 11:34 Reaguje na Jakub GraňákVíte, já osobně Vás považuji za jednoho z nejlepších diskutérů zde, jehož znalosti jsou na velmi vysoké úrovni. Mnohem raději čtu Vaše příspěvky, než těch, kteří Vás považují za hlupáka (ale to si neberte osobně, pro ně je hlupák každý, kdo si s nimi nenotuje). Jak se říká: Moudrý se učí po celý život. Hlupák, ten už všechno ví.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.2.2021 19:31 Reaguje na SlovanDěkuji, ačkoli se trošku obávám,aby to nebyl polibek smrti, jak pro mě tak pro Vás:-))
Odpovědět
Hu
Hunter
24.2.2021 10:14 Reaguje na Jakub GraňákZdravím, detailní informace nemám ale je to skoro jedno, protože vydra je tulák po celém teritoriu a běžně sleduje i tzv. kapiláry. Přítomnost zjistíte snadno podle typické stopy na sněhu, zbytky ryb a nejlépe podle značek teritoria, kameny na břehu a hlavně pod mostkama přes vodní toky. Vydry jsou dneska všude, takže by bylo překvapující, kdyby zrovna tato lokalita zůstala ušetřena.
Odpovědět
dm
david matoušek
24.2.2021 10:51 Reaguje na HunterNěkde na netu je mapa po posledním sčítání. A pokud se pamatuju, tak nebyla pouze na dvou lokalitách. Zajímavým zjištěním je, že nejnižší hustota populace je v nár.parcích. Důvodů bude více, ale stejně je jasný fakt, že vydra profituje z činnosti člověka a vzhledem ke narůstajícím škodám a problémům její ochranu upřímně nechápu. Ale na dnešní společnosti je toho celkově více k nepochopení....
Odpovědět
Sl
Slovan
24.2.2021 11:17 Reaguje na david matoušekNa tom ale není nic překvapivého. Národní parky jsou vesměs horské a podhorské oblasti s pstruhovými říčkami (potoky) s nejnižší potravní nabídkou a je tam tedy i populace vyder mnohem nižší, než v nížinách, kde je ta potravní nabídka mnohonásobně vyšší (jak v řekách, tak i v rybnících).
Odpovědět
dm
david matoušek
24.2.2021 11:46 Reaguje na SlovanPřekvapivého určitě nic, překvapivé je spíš trvající zařazení vydry mezi chráněné živočichy.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.2.2021 11:27 Reaguje na HunterJeště se optám, doufám že se na mě zase nesesypou hejtři, jde to nějak rozeznat od ondater (myslím ty stopy po žíru)? Páč ty tu byly vždycky.
Odpovědět
Hu
Hunter
24.2.2021 12:29 Reaguje na Jakub GraňákTeď nevím, jak to přesně myslíte, vydra je predátor (jen ryby), ondatra je primárně býložravec, jen vyjímečně v nouzi bere raky a škeble. A těch tam asi moc nebude.
Odpovědět
Hu
Hunter
24.2.2021 12:43 Reaguje na HunterJá jak jsem zvyklý na mysliveckou mluvu, tak výraz žír mám spojený jen s černou zvěří a jezevcem. Jinak vydra samozřejmě bere i raky atd, ale na tom zbytku to asi od ondatry nepoznáte.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.2.2021 12:51 Reaguje na HunterAha, já měl za to, že bere i ryby, alespoň jste mi osvětlil, kam se poděli raci, díky. I když kdo ví, těm možná uškodilo i něco dalšího.
Jen pro zajímavost, nejvíc raků bylo vždycky k vidění na místě, kde nějaký polský soused hodil do potoka mrtvé sele, nebo slípku.
Odpovědět
Jen pro zajímavost, nejvíc raků bylo vždycky k vidění na místě, kde nějaký polský soused hodil do potoka mrtvé sele, nebo slípku.
Hu
Hunter
24.2.2021 13:11 Reaguje na Jakub GraňákTak pokud najde nějakou leklou, tak asi ano. Vydra má samozřejmě úplně jiný zubní vzorec, ale co jsem většinou viděl stopy po vydrách, tak běžně vyžraná břicha a hlavy, hodně zbytků vytahaných na břehu nebo jen zabité a nenačaté ryby, pokud to bylo v lokalitě s dostatečným výskytem ryb. Klasika, když jsem ještě jezdil muškařit na pstruhové revíry, před zahájením se obvykle do revírů vysadí duháci a pokud je tam vydra, tak má hostinu. Vyloví všechno. Ale vsadil bych spíš na ty teritoriální značky a stopy.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
24.2.2021 14:04 Reaguje na Jakub GraňákNemohu, vážený pane pane Graňáku, najít tu Chromýž, já znám jen tu u Bystřice pod Hostýnem (kousek výš, v Brusném bývala hospoda s výborným kuchařem - mňam). Ani Opavici s přídomkem Zlatá naše vodohospodářské mapy neznají. Help mí plís. A ještě jedna informace je důležitá: kolik let (stačí na dekády) od vašeho dětství uplynulo?
P.S. Z poznámek co kdo pozná a nepozná si nedělám vředy. Když jdu s nosem u země, často nepoznám ani strom, dokud mne nepraští tlustou větví do hlavy :-)
Odpovědět
P.S. Z poznámek co kdo pozná a nepozná si nedělám vředy. Když jdu s nosem u země, často nepoznám ani strom, dokud mne nepraští tlustou větví do hlavy :-)
DF
Daniel Fiala
24.2.2021 14:30 Reaguje na Daniel Fialauž ji mám, já bloud hledal ručně proti proudu od MA :-((
Podle zkušenosti bych se šel podívat na ČOV Města Albrechtic (3.500 obyv.) a bezpochyby na fosfor. Dusík bych v tom nehledal. Ale nade vše klíčová, bych hádal na internetovou dálku, bude ta regulace břehů. Troufnul byste si to zpevnění břehů kvantifikovat?
Díky za ilustrativní příklad.
Odpovědět
Podle zkušenosti bych se šel podívat na ČOV Města Albrechtic (3.500 obyv.) a bezpochyby na fosfor. Dusík bych v tom nehledal. Ale nade vše klíčová, bych hádal na internetovou dálku, bude ta regulace břehů. Troufnul byste si to zpevnění břehů kvantifikovat?
Díky za ilustrativní příklad.
DF
Daniel Fiala
24.2.2021 15:23 Reaguje na Daniel Fialakdyž to beru nad Krnov (po Ježnický potok včetně), tak mi vychází 168,5 km2 plochy povodí, 5.436 lidí (podle cenzu 2011) žijících ve 27 částech obcí (např. obec MA = 10 částí a celkem 3292 lidí s trv. pobytem). Tam už se sejdou všechny negativní faktory. Evidence (2015) tří vypouštění OV, když vynechám Kamenolom Kobylí, tak zůstane ČOV Hošťálkovy (jen 230 lidí, byť TP=2,1 mg/L ale ročně jen 26.604 m3) ZATÍMCO !!! ČOV MA na odtoku celkový fosfor 2,78 mg/L a přitom 166.688 m3 OV/rok. Pesticidy ani farmaka ani jiné mikropolutanty takhle rychle neumím (ani ryby, ani zoobentos).
P.S. Mrknul jsem ze tří mostků na tu řeku ... smutný pohled. Není to tragédie, ale bydlet bych tam (v řece, býti rybou) nechtěl. Rovné jako když střihne (podle pravítka), tedy břehy i koryto i dno, poměrně silně vyklučeno (ano, intravilán, jinde mostky s autofoto nejsou), tam se schová leda pneumatika od auta. Inu, doufám, že jsou tůně i jinde než ve vzpomínkách na dětství ... naštěstí tam se internetem neprotáhnu :-)
Odpovědět
P.S. Mrknul jsem ze tří mostků na tu řeku ... smutný pohled. Není to tragédie, ale bydlet bych tam (v řece, býti rybou) nechtěl. Rovné jako když střihne (podle pravítka), tedy břehy i koryto i dno, poměrně silně vyklučeno (ano, intravilán, jinde mostky s autofoto nejsou), tam se schová leda pneumatika od auta. Inu, doufám, že jsou tůně i jinde než ve vzpomínkách na dětství ... naštěstí tam se internetem neprotáhnu :-)
Jakub Graňák
24.2.2021 16:59 Reaguje na Daniel FialaDobrý den pane Fialo, předem se omlouvám, že se ozývám tak pozdě, byl jsem se psem na procházce:-)
Děkuji za Vaše příspěvky, že by rozvoj řas v posledních cca 20ti letech mohl být fosforem mě nenapadlo, ačkoli teď zpětně to dává větší smysl. Když se zamyslím nad výměrou polí v dané oblasti, tak dusík bude spíš marginalitou. Co se týče regulovanosti, tak jediný regulovaný kousek je v Linhartovech kolem zámku (možná jeden z těch mostkových pohledů), jinak se ta řeka kroutí v neregulovaném korytě s hustým starým porostem stromů, tudíž z ortofotomap se toho moc vyčíst nedá. Tůně a podobně na tomto úseku stále jsou, dokonce i pár "šlajsen" na místech, kde je řeka až na horninovém podkladě. Od Města Albrechtice nahoru a od Chomýže dolů je řeka regulovaná do koryta lichoběžníkového průřezu s rovným dnem, břehy jsou vyskládané z lomového kamene, na významné části dokonce uložené do betonu, takže to vypadá jako stoka. Jinak období (pohledem osobní zkušenosti), kdy ta řeka byla plná pstruhů... lze datovat od konce osmdesátých, do konce devadesátých let, pak to začalo upadat.
Odpovědět
Děkuji za Vaše příspěvky, že by rozvoj řas v posledních cca 20ti letech mohl být fosforem mě nenapadlo, ačkoli teď zpětně to dává větší smysl. Když se zamyslím nad výměrou polí v dané oblasti, tak dusík bude spíš marginalitou. Co se týče regulovanosti, tak jediný regulovaný kousek je v Linhartovech kolem zámku (možná jeden z těch mostkových pohledů), jinak se ta řeka kroutí v neregulovaném korytě s hustým starým porostem stromů, tudíž z ortofotomap se toho moc vyčíst nedá. Tůně a podobně na tomto úseku stále jsou, dokonce i pár "šlajsen" na místech, kde je řeka až na horninovém podkladě. Od Města Albrechtice nahoru a od Chomýže dolů je řeka regulovaná do koryta lichoběžníkového průřezu s rovným dnem, břehy jsou vyskládané z lomového kamene, na významné části dokonce uložené do betonu, takže to vypadá jako stoka. Jinak období (pohledem osobní zkušenosti), kdy ta řeka byla plná pstruhů... lze datovat od konce osmdesátých, do konce devadesátých let, pak to začalo upadat.
Jan Knap
24.2.2021 18:01 Reaguje na Jakub GraňákDobrý den. Vydra v současné době obývá prakticky celé území ČR, proto je více než pravděpodobné, že je i tam. Najít pobytové znaky není nic těžkého při trošce cviku. Hledat bez zkušeností požerky, stopy nebo trus není moc efektivní .Nejlepší je hledat značky. Pokud´ jde o toky at´ malé nebo větší, záleží, zda se tam nacházejí ryby. I malé toky , když se tam nacházejí ryby má v revíru a pravidelně si je kontroluje a značkuje i když tam je populace ryb natolik malá, že tam neloví. Pokud´ z takového toku ryby zmizí, tak podle mých pozorování trvá průměrně 1 rok, než přestane takový tok značkovat a vypustí ho z revíru. Potom tam pouze zavítá několikrát ročně, zkontrolovat, zda se něco změnilo. Pokud´ je tok regulovaný nebo se v něm nenacházejí kameny, větve a td. tak si značkovací místo vytváří tak, že v náplavě udělá kopeček-něco jako děti bábovičku a na vršek umíst´uje značku. Ale nejspolehlivější je hledat značku pod mosty, můstky, lávkami a pod. Tam vydra značkuje nejraději a to i z toho důvodu, že na takovém místě vydrží mnohem déle než ve volné krajině. Bohužel sem nejdou dávat fotky ale značku najdete pod těmito mosty a td. zpravidla na vyvýšeném místě-kámen a td. Značka vypadá jako flákanec černé nebo tmavě zelené barvy. Jak popsat ksakru ten flákanec???Představte si slepici, která má průjem nebo řidké ho.... zatlačí a tím ,jak to dopadne na zem, tak vznikne ten flákanec. Doopravdy není nic složitého tu značku najít a když budete mít štěstí, tak v bahýnku nebo náplavě budou stopy. Když jsem byl na konferenci Vydra 2017 v Rožnově, tak se část účastníků jela podívat po vydrách pryč a mě stačilo sejít k vodě a pod mostem opravovali spáry a jak jim ta cementová kaše ztekla dolu, tak tam byli krásné vybetonované stopy od vydry. Počítám, že tam jsou dosud. Petrův Zdar
Odpovědět
Jakub Graňák
24.2.2021 19:28 Reaguje na Jan KnapDobrý den, děkuji, "kuřinec" mi na šutru by neměl uniknout mojí pozornosti.
Odpovědět
Jan Knap
24.2.2021 19:40 Reaguje na Jakub GraňákSnad vám to pomůže. Ono se to blbě popisuje a fotky sem nejdou dávat. Když tak mě na e-mail jan.knap62@seznam.cz pošlete na sebe spojení a o víkendu vám nějaké fotky a td. pošlu. Petrův Zdar
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
24.2.2021 19:52 Reaguje na Jakub GraňákDokud pes vítězí nad internetem, vážený pane Graňáku, pořád je to s náma lidma dobrý!
Ale nedalo mi to a proklikal jsem celou Opavici od Krnova vzhůru až do Heřmanovic (na street view co šlo = všechny mosty, mostky, zatáčky u silnice s výhledem na koryto) a jsem mnohem smutnější, ikdyž jsem našel na staré mapě název "Gold Oppa" u "Hrindorfu" (2. voj. mapování).
Říkám si, co jsme to těm řekám za 150 let udělali, abychom mohli žít "beze strachu" z povodní, pak mít dobrou cestu, pak silnici, a vždy a všude dům u vody ... tam (nahoře) když zaprší, aby v Krnově brali nohy na ramena a utíkali do kopců!
To je přímo exemplární recept jak vytvořit běsnící povoděň, která bere domy na potkání. Poslední nadějí jsou ta luka zdobená hranicemi stromořadí. Zaplať Bůh za ně, protože pohled do bývalých lesů ... nic dobrého na obzoru, neboť chybí ruce na práci.
Dojemné (myslím ironicky) jsou ty rybí přechody (cca 5, např. kolem Hynčic). To je jako by mě položili do dlouhý ouzký rakve a abych nebrblal o krutosti, tak mi do ní šoupli vonnou tyčinku.
Jestli tady nějaká zubožená vydřička dožere poslední přichcíplé mrňky, tak je to z mého internetového (!) pohledu fuk, protože jsme už prohráli všichni. A dávno.
Ale na druhou stranu, když jsem viděl v chudinským oblastech Evropy, že děti dokážou být šťastné i na vývěru odpadní vody s hrubými fekáliemi (kolega prohodil cosi o naprosto dokonalém, protože tvrdě vydrilovaném imunitním systému), hlodá mi červ pochybností, zda by to mohlo být ještě horší ...
Stoka není ten správný pojem: kanál, oficiálně: "kanalizace vodních toků" ... smutné. Ale vzpomínky na dětství si tím kazit nebudem, na to se mám moc rád. Budu věřit, že se pod korunami tůně skrývají a přeju si, aby těch pár stromů vydrželo a jejich řady s léty jen houstly. Mějte se.
Odpovědět
Ale nedalo mi to a proklikal jsem celou Opavici od Krnova vzhůru až do Heřmanovic (na street view co šlo = všechny mosty, mostky, zatáčky u silnice s výhledem na koryto) a jsem mnohem smutnější, ikdyž jsem našel na staré mapě název "Gold Oppa" u "Hrindorfu" (2. voj. mapování).
Říkám si, co jsme to těm řekám za 150 let udělali, abychom mohli žít "beze strachu" z povodní, pak mít dobrou cestu, pak silnici, a vždy a všude dům u vody ... tam (nahoře) když zaprší, aby v Krnově brali nohy na ramena a utíkali do kopců!
To je přímo exemplární recept jak vytvořit běsnící povoděň, která bere domy na potkání. Poslední nadějí jsou ta luka zdobená hranicemi stromořadí. Zaplať Bůh za ně, protože pohled do bývalých lesů ... nic dobrého na obzoru, neboť chybí ruce na práci.
Dojemné (myslím ironicky) jsou ty rybí přechody (cca 5, např. kolem Hynčic). To je jako by mě položili do dlouhý ouzký rakve a abych nebrblal o krutosti, tak mi do ní šoupli vonnou tyčinku.
Jestli tady nějaká zubožená vydřička dožere poslední přichcíplé mrňky, tak je to z mého internetového (!) pohledu fuk, protože jsme už prohráli všichni. A dávno.
Ale na druhou stranu, když jsem viděl v chudinským oblastech Evropy, že děti dokážou být šťastné i na vývěru odpadní vody s hrubými fekáliemi (kolega prohodil cosi o naprosto dokonalém, protože tvrdě vydrilovaném imunitním systému), hlodá mi červ pochybností, zda by to mohlo být ještě horší ...
Stoka není ten správný pojem: kanál, oficiálně: "kanalizace vodních toků" ... smutné. Ale vzpomínky na dětství si tím kazit nebudem, na to se mám moc rád. Budu věřit, že se pod korunami tůně skrývají a přeju si, aby těch pár stromů vydrželo a jejich řady s léty jen houstly. Mějte se.
Jakub Graňák
25.2.2021 09:19 Reaguje na Daniel FialaDěkuji za podnětnou diskusi, a přeji mnoho zdaru
Odpovědět
Miroslav Vinkler
24.2.2021 12:14Tak jsem si to pročetl odshora dolů a dvakrát. Snad nebudu ukamenován, můj laický názor je , že úbytek biodiverzity má tyto příčiny:
1) Selhání státních orgánů při aplikaci Červeného seznamu ohrožených
živočichů/EU
Vím, zní to šíleně, ale absolutistické až švejkovské vymáhání ochrany
některých predátorů vedlo ke zhroucení populací potravních řetězců s
multiplikačními přesahy do dalších oblastí ekosystémů:
(typicky vlk,vydra,kormorán....)
2) naopak úplná pasivita státních orgánů při boji proti nepůvodním,invazivním druhům (typicky psík mývalovitý, rak americký...)
3) chemizace a organizace velko-zemědělství - dopady zejména na půdní život ,který je základnou pro potravu drobných živočichů, likvidace vodního života abnormálně citlivého vůči některým agrochemikáliím, velkolány s uniformní skladbou pěstovaných plodin a další,notoricky známé defekty agropodnikání
4) zábory volné půdy, denně 15 ha,urbanizace krajiny ...
5) znečištění vodních toků mikropolutanty (farmaka, hygienické a kosmetické prostředky,léčiva, hormonální prostředky...)
6) masová turistika , doslova exploze mobility (of-roady,čtyřkolky,elektrokola,skialpinismus ) typicky Šumava,Krkonoše, zářný příklad Dolní Morava/Králický Sněžník)
7) klimatická změna - typicky kůrovec ...
8) omezení rozsahu činností spolků (myslivci,rybáři,chovatelé,ochránci
přírody- tím nemyslím ultras zelené...)
lidově - dříve si tyhle spolky uměly vyřešit spoustu věcí ve své
lokalitě dobře a samostatně ku prospěchu přírody samé, dnes to nějak
nejde, všechno musí být nějak zaškatulkováno,schváleno ,nesmí odporovat
vrchnosti apod.
Mimo klimatické změny vše v režii člověka . Prosím, je to názor k diskuzi a ne provolání o boží pravdě.
Odpovědět
1) Selhání státních orgánů při aplikaci Červeného seznamu ohrožených
živočichů/EU
Vím, zní to šíleně, ale absolutistické až švejkovské vymáhání ochrany
některých predátorů vedlo ke zhroucení populací potravních řetězců s
multiplikačními přesahy do dalších oblastí ekosystémů:
(typicky vlk,vydra,kormorán....)
2) naopak úplná pasivita státních orgánů při boji proti nepůvodním,invazivním druhům (typicky psík mývalovitý, rak americký...)
3) chemizace a organizace velko-zemědělství - dopady zejména na půdní život ,který je základnou pro potravu drobných živočichů, likvidace vodního života abnormálně citlivého vůči některým agrochemikáliím, velkolány s uniformní skladbou pěstovaných plodin a další,notoricky známé defekty agropodnikání
4) zábory volné půdy, denně 15 ha,urbanizace krajiny ...
5) znečištění vodních toků mikropolutanty (farmaka, hygienické a kosmetické prostředky,léčiva, hormonální prostředky...)
6) masová turistika , doslova exploze mobility (of-roady,čtyřkolky,elektrokola,skialpinismus ) typicky Šumava,Krkonoše, zářný příklad Dolní Morava/Králický Sněžník)
7) klimatická změna - typicky kůrovec ...
8) omezení rozsahu činností spolků (myslivci,rybáři,chovatelé,ochránci
přírody- tím nemyslím ultras zelené...)
lidově - dříve si tyhle spolky uměly vyřešit spoustu věcí ve své
lokalitě dobře a samostatně ku prospěchu přírody samé, dnes to nějak
nejde, všechno musí být nějak zaškatulkováno,schváleno ,nesmí odporovat
vrchnosti apod.
Mimo klimatické změny vše v režii člověka . Prosím, je to názor k diskuzi a ne provolání o boží pravdě.
Hu
VJ
Václav John
25.2.2021 18:49 Reaguje na Miroslav VinklerKamenovat vás nechci, mám k tomu doplňující připomínky:
bod 1) - vlk, vydra a kormorán - místy sice snižují stavy některých druhů (kormorán -> lipan, vlk -> muflon), ale k úbytku diverzity jejich vlivem téměř nedochází. Hospodářské škody hlavně u vlka jsou sice závažná věc, zbývající vliv je ale marginální. Mimochodem muflon je jednak nepůvodní a jednak jsou jeho stavy v ČR dle mysliveckých statistik mnohem vyšší než třeba před 30 lety.
bod 2) - něco se děje, ale mohlo by to být intenzivnější. Likvidovat nepůvodní druhy raků (signální, pruhovaný aj.) je ale skoro mission impossible. Jak už se jednou rozšíří, je zle.
bod 3) ano. Nechci zemědělcům nic vyčítat, zemědělství je důležité, ale vliv jeho intenzifikace na úbytek diverzity je obrovský a nepopiratelný.
bod 4) - v menší míře jistě taky ano
bod 5) - souhlasím
bod 6) - dopady jsou jen na některé druhy citlivé na rušení, třeba tetřívek na tokaništi a několik málo dalších. Jinak turistika na biodiverzitu nemá vyloženě negativní vliv. Jasně, turisti jsou občas dost otravní, ale málokterý druh vyloženě ohrožují. Tím nepopírám, že spousta lidí se v přírodě neumí chovat.
bod 7) - tady je to dvojsečné. Některé chladnomilné druhy ustupují, ale řada teplomilných přibývá. Těch přibývajících je mnohem víc než těch ustupujících, takže v podmínkách ČR působí klimatická změna na biodiverzitu spíš pozitivně. Jednoduše proto, že směrem na jih od nás žije mnohem víc druhů než směrem na sever. Tedy druhová diverzita vlivem změny klimatu (oteplení) u nás spíš roste. Tím neříkám, že je to správně, jen popisuju současný stav
bod 8) - jak co, jak kde. Tady těžko paušalizovat - tyhle spolky udělaly určitě spoustu užitečného, ale současně nejspíš i jejich členové stály v minulosti za šířením některých dnes problematických druhů - u ryb je to třeba karas stříbřitý, střevlička východní a podobně.
Odpovědět
bod 1) - vlk, vydra a kormorán - místy sice snižují stavy některých druhů (kormorán -> lipan, vlk -> muflon), ale k úbytku diverzity jejich vlivem téměř nedochází. Hospodářské škody hlavně u vlka jsou sice závažná věc, zbývající vliv je ale marginální. Mimochodem muflon je jednak nepůvodní a jednak jsou jeho stavy v ČR dle mysliveckých statistik mnohem vyšší než třeba před 30 lety.
bod 2) - něco se děje, ale mohlo by to být intenzivnější. Likvidovat nepůvodní druhy raků (signální, pruhovaný aj.) je ale skoro mission impossible. Jak už se jednou rozšíří, je zle.
bod 3) ano. Nechci zemědělcům nic vyčítat, zemědělství je důležité, ale vliv jeho intenzifikace na úbytek diverzity je obrovský a nepopiratelný.
bod 4) - v menší míře jistě taky ano
bod 5) - souhlasím
bod 6) - dopady jsou jen na některé druhy citlivé na rušení, třeba tetřívek na tokaništi a několik málo dalších. Jinak turistika na biodiverzitu nemá vyloženě negativní vliv. Jasně, turisti jsou občas dost otravní, ale málokterý druh vyloženě ohrožují. Tím nepopírám, že spousta lidí se v přírodě neumí chovat.
bod 7) - tady je to dvojsečné. Některé chladnomilné druhy ustupují, ale řada teplomilných přibývá. Těch přibývajících je mnohem víc než těch ustupujících, takže v podmínkách ČR působí klimatická změna na biodiverzitu spíš pozitivně. Jednoduše proto, že směrem na jih od nás žije mnohem víc druhů než směrem na sever. Tedy druhová diverzita vlivem změny klimatu (oteplení) u nás spíš roste. Tím neříkám, že je to správně, jen popisuju současný stav
bod 8) - jak co, jak kde. Tady těžko paušalizovat - tyhle spolky udělaly určitě spoustu užitečného, ale současně nejspíš i jejich členové stály v minulosti za šířením některých dnes problematických druhů - u ryb je to třeba karas stříbřitý, střevlička východní a podobně.
RP
Radim Polášek
28.2.2021 06:16Bodejť by ryb neubývalo. Změny, návrat do přírodnějšího stavu, v krajině vytvořené za komunistů,neboli krajině odvodňování, zatrubňování toků, regulace toků do vybetonovaných koryt se sotva a ojediněle začíná rozjíždět. Dokonce leckde za těch 30 let soukromí majitelé pozemků naopak dodělali to, co komunisté za socíku už nestihli. Systém vodních toků v krajině je tak stále obrovsky citlivý na každé trochu větší sucho, na každou trochu větší povodeň, na každé vytrávení vodního toku, na každé objevení predátorů atd. Na cokoliv z toho reaguje dnešní systém výrazně citlivěji než ten starý, který tady byl před komunisty nebo před rokem 1970, kdy komunisté tyto krajinné úpravy plošně rozjeli nebo před rokem 1989, kdy soukromí majitelé občas totálně dokončili to, co komunisté začali. A reaguje chronickým vymizením citlivějších druhů nebo akutním totálním propadem počtu ryb i dalších živočichů či naopak místně přemnožením některých nenáročných druhů.
Navíc lidi mají čím dál větší nároky na svou ekologickou stopu, neustále se zvyšuje spotřeba vody, zvyšuje se intenzita předělávání nejbližší krajiny, zahrady kolem domu a blízkého okolí do nepřírodního a nestabilního stavu, zvyšuje se nepřírodní působení na vzdálenější krajinu, je snaha celou krajinu v okolí bydliště měnit na nepřírodní a nestálou krajinu typu městské parkové úpravy a podobně.
A v neposlední řadě se rozšiřuje výstavba,do původních přírodních pozemků. polí, lesíků, ale i třeba lesních proluk uvnitř zastavěné plochy. To všechno ovlivňuje povodí místních drobných toků, jejich toky se tak stávají mnohem méně stabilní než dříve, v době sucha dříve ztrácejí vodu až totálně vysychají a v době větších srážek naopak výrazně rychleji zvedají své toky o vodu z dešťové kanalizace ze střech a zpevněných ploch a tak doslova populace ryb a dalších živočichů v korytech vymývají a splavují do větších toků.
Odpovědět
Navíc lidi mají čím dál větší nároky na svou ekologickou stopu, neustále se zvyšuje spotřeba vody, zvyšuje se intenzita předělávání nejbližší krajiny, zahrady kolem domu a blízkého okolí do nepřírodního a nestabilního stavu, zvyšuje se nepřírodní působení na vzdálenější krajinu, je snaha celou krajinu v okolí bydliště měnit na nepřírodní a nestálou krajinu typu městské parkové úpravy a podobně.
A v neposlední řadě se rozšiřuje výstavba,do původních přírodních pozemků. polí, lesíků, ale i třeba lesních proluk uvnitř zastavěné plochy. To všechno ovlivňuje povodí místních drobných toků, jejich toky se tak stávají mnohem méně stabilní než dříve, v době sucha dříve ztrácejí vodu až totálně vysychají a v době větších srážek naopak výrazně rychleji zvedají své toky o vodu z dešťové kanalizace ze střech a zpevněných ploch a tak doslova populace ryb a dalších živočichů v korytech vymývají a splavují do větších toků.
RL
Radek Lučan
28.1.2022 16:12Měl jsem možnost intenzivně koukat pod hladinu sladkých vod nejen u nás, kde to dělám jako zoolog neustále, ale taky třeba v tropech jižní Ameriky, kde jsem měl příležitost několik měsíců navíc koukat pod ruce ichtylogovi který tam ryby zkoumal. Kromě znečišťování vod, o kterém netřeba jako o problému diskutovat, je ovšem hned druhou největší katastrofou hospodaření rybářů, díky kterým se do vod všude po světě dostaly nepůvodní druhy, které často zcela převálcovaly druhy původně se vyskytující a v mnoha tocích světa tyto přirozené druhy zcela vyhubily. V České republice je to naprostá katastrofa - přesně díky tomuto jevu vymřelo nebo je na pokraji vymření dříve několik naprosto běžných druhů, jako je karas obecný nebo slunka obecná, které vyhubily nemoci šířené nepůvodními druhy, které rybáři spolu s násadou do Evropy zavlekli a neustálým přelovováním a transportováním ryb umožnili naprosto plošně se rozšířit. Další totální katastrofa je úplné zničení obrovského množství toků tím, že na jejich horních tocích jsou často rybníky plné kaprů, kde po průtoku potoka rybníkem, či pod jeho výpustí, je z něj zcela mrtvá močůvka, kde nad rybníkem v potoce žijí střevle, pstruzi a raci říční, pod rybníky tam nepřežije ani hrouzek, plotice, či invazní americký rak pruhovaný, kteří jinak snesou skoro všechno. A úplně největší katastrofa, za kterou také mohou rybáři, je vysazování ryb do drobných vod, které mají být zachovány (a často jsou za tím účelem za státní peníze na ochranu přírody budovány) pro život bezobratlých, obojživelníků a dalších na čistou vodu vázaných organismů, z nichž všechny jsou na pokraji vymření jen díky těmto aktivitám způsobujícím neobyvatelnost větších vodních ploch. Rybáři si prostě myslí, že voda, která nevypadá jak močůvka a nevře rybími těly, je voda mrtvá, a soustavně takto ničí poslední možnosti, kde mohou tyto organismy přežívat - v nádržích k prasknutí narvaných rybami s komplet vyžranou vegetací a hnojem podpořeným zeleným (později hnijícím hnědým) zákalem nic z tisíců druhů vázaných na čistou vodu bez ryb, žít nedokáže. Jenže je zajímá z našich původních cca 50 druhů jen několik "trofejních" (kapr, candát, sumec, štika, pstruh, lipan, výjimečně parma a bolen), zbytku druhů, často biologicky velmi hodnotných, říkají "plevelná ryba" nebo "bělice", naprostá většina ty další druhy ani od sebe nepozná (osobně ověřeno stovkami rozhovorů s rybáři nad nástrahou v jejich kyblíčcích) a jako jedinou příčinu nějakého problému vidí kormorána a vydru. Je to absolutní katastrofa a má-li dojít k nějaké nápravě, je potřeba to řešit zejména na úrovni rybářů a jejich přístupu k veškeré vodě jako "jejich revíru". To, že předseda jakési rybářské organisace vyvěšuje na sociálních sítích fotografie postřílených kormoránů s komentářem "domobrana" dokonale ilustruje, jaký je vztah naprosté většiny rybářů k přírodě. Ono by to bylo vlastně super. Ovšem v případě, že by v povědomí o svém domově byli alespoň elementárně vzděláni a to skutečně nejsou ani v nejmenším.
Odpovědět
