Účet za znečištěné ovzduší: Tisíce vážně nemocných a předčasně zemřelých

Průmysl nebo teplárny mají lokální význam, plošným zdrojem znečištění je doprava

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Victor Ranedo / Ekolist.cz

Podle zprávy o dopadech znečištění ovzduší na zdraví obyvatel v roce 2011 se znečištěné ovzduší týká čím dál tím většího podílu populace. Dlouhodobý trend ukazuje na snižování měřených hodnot v některých zatížených oblastech a na pozvolné zhoršování situace v málo zatížených lokalitách.

„Důsledkem je, že se koncentrace zjišťované na znečištěných a relativně čistých lokalitách k sobě přibližují při zachování nebo nepatrném zvyšování středních hodnot,“ říká zpráva. Kvůli tomu žijí miliony lidí v oblastech, kde je překračován limit pro znečištění ovzduší prachem daný zákonem i evropskou směrnicí.

Kvalitu ovzduší v monitorovaných sídlech, kde žije 4,3 milionu obyvatel České republiky, podstatně ovlivňují meteorologické podmínky. „Pro ně je v posledních letech typická vyšší četnost excesů, tedy rychlé změny počasí, dlouhodobější letní období sucha nebo zimní inverzní stavy až plošného charakteru,“ říká zpráva za rok 2011.

Na znečištění ovzduší prachem má největší vliv doprava, která podle zdravotníků již v podstatě působí jako plošný zdroj znečištění. „Další spolupůsobící zdroje, jako jsou teplárny, domácí vytápění nebo průmysl, mají více lokální význam,“ vysvětluje zpráva. Nicméně specifická zůstává zátěž v průmyslových lokalitách ostravsko-karvinské aglomerace, kde je znečištění stále podstatně vyšší. Dokonce i na třech měřících stanicích Českého hydrometeorologického ústavu, které fungují jako referenční, a jsou proto umístěné v čistém prostředí, byly v roce 2011 ve 13 dnech překročeny čtyřiadvacetihodinové povolené limity pro prachové znečistění.

Alespoň v jednom z kritérií (aritmetický roční průměr > 40 μg/m3 a/nebo více než 35 překročení 24 hod. limitu 50 μg/m3/kalendářní rok) byl povolený limit znečištění pevnými částicemi v roce 2011 překročen na 89 ze 115 hodnocených měřicích stanic. „V místech, kde byl překračován limit pro znečištění prachem, přitom žije téměř polovina obyvatel monitorovaných sídel,“ říká Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Tedy více než dva miliony lidí.

Miroslav Šuta považuje za alarmující, že hodnota doporučená Světovou zdravotnickou organizací (WHO), tedy roční limit 20 μg/m3 byla splněna jen na čtyřech městských monitorovacích stanicích. A v případě znečištění jemným prachem (PM 2,5) bylo dokonce doporučení WHO (10 μg/m3) překročeno na všech hodnocených měřících stanicích. Zákonný roční limit 25 μg/m3 byl překročen na 9 z 32 stanic, kde se částice jemného prachu měří.

Jako polétavý prach (PM10) se označují částice s průměrem menším než 10 mikrometrů (μg), jako jemný prach (PM2,5) jsou označovány částečky o průměru do 2,5 μg, které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto jsou považovány z hlediska lidského zdraví za nebezpečnější.

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Domnívám se, že vláda by měla urychleně přijmout opatření pro snížení emisí prachu z dopravy, která se osvědčila v zahraničí jako jsou např. zavádění prachových filtrů u automobilů nebo stavební techniky s dieselovými motory, zpoplatnění vjezdu do městských center, snižování maximální rychlostí na vybraných silnicích nebo použití alternativních paliv v dopravě,“ vypočítává Miroslav Šuta.