https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/uloziste-jaderneho-odpadu-bude-mit-minimalni-dopady-na-okoli-rika-expert
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Úložiště jaderného odpadu bude mít minimální dopady na okolí, říká expert

19.2.2024 01:50 (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | SÚRAO
Úložiště jaderného odpadu by mělo na půdu minimální enviromentální dopady a v Evropě se lepší varianty nakládaní s radioaktivním dopadem nenabízejí, řekl ČTK Jan Rohovec z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) aktuálně prověřuje v Česku čtyři místa, kde by mohlo úložiště za 100 miliard korun vzniknout. A to lokality Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Většina dotčených obcí se dlouhodobě proti výstavbě vyhraňuje.
 

"Úložiště jsou koncipována tak, aby i v případě nějakého porušení kontejnerů s radioaktivním materiálem, a i to je spíše teoretická možnost, bylo v okolí dostatek izolačních vrstev různých materiálů, které by případný únik zastavily," uvedl Rohovec. Běžné enviromentální zátěže podle něj nastanou například v důsledku dopravy materiálu k uložení.

"Vliv na půdu očekáváme prakticky zanedbatelný. Úložiště jsou budována v podloží v hloubkách stovek metrů pod povrchem ve velmi kompaktních a odolných horninách, mimo půdní horizonty. Očekávali bychom nejvýše běžné vlivy důlního díla na krajinu v jejím bezprostředním okolí. To znamená malou změnu vodního režimu, která se ani nemusí projevit na povrchu," řekl Rohovec. Obavy obyvatel obcí jsou podle něj liché.

"Území nad úložištěm a úložiště samotné by bylo stabilně monitorováno, mnohem více než jakákoliv jiná území. A pokud by se čistě teoreticky něco dělo, bylo by to pomalé a hned by se o tom vědělo a dalo by se na to reagovat," uvedl Rohovec. Podle něj daleko větší enviromentální zátěž představují podniky hutního, chemického a zpracovatelského průmyslu.

O umístění a vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu rozhodne vláda, a to po předjednání s dotčenými obcemi, kterým kabinet může stanovit kompenzace. Počítá s tím zákon, který ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel.

Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště do roku 2050.

"Největší rozpor mezi obcemi a otázkou výstavby je způsobený tím, že obce nemají slovo v rozhodování se státem. Pokud by obce měly rovnocennější postavení, existovala by cesta k větší dohodě a rovnoprávnějšímu jednání. Někde úložiště již zásadně nechtějí a to bude náročné změnit," řekl ČTK Edvard Sequens z Platformy proti hlubinnému úložišti.

Ta poukazuje mimo jiné na to, jak by se proměnilo okolí a život obyvatel, mezi kterými v některých případech panuje i stigma spojené s nebezpečím uloženého radioaktivního odpadu v okolí bydliště, dodal Sequens. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren.

"Správa úložišť radioaktivních odpadů má několik vypsaných projektů, které se tematikou dopadů na životní prostředí zabývají. Nyní jsme dokončili takzvaný biologický screening vytypovaných čtyř lokalit," řekla ČTK za SÚRAO Markéta Dohnálková, vedoucí úseku přípravy úložišť radioaktivního odpadu.

"Ve dvou lokalitách máme i lokální pracovní skupiny, které předkládají zástupcům obcí výsledky projektů, postupů vývoje výběru finální lokality. Na Vysočině je nechtěli, ale jednou za půl roku tam uskuteční komunikační platformu. Ta funguje na stejném principu, kraj si ji ale řídí sám," dodala Dohnálková.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

19.2.2024 07:04
že by do úložiště pronikla spodní voda a vyvěrala na povrch, toho se žádný obyvatel širokého okolí nikdy nedožije včetně jeho dalších potomků v daleké budoucnosti. Spíše bude zátěž z dopravy. Bude podobná, možná větší (z důvodu ukládání jiného materálu než jen vyhořelého paliva) než zátěž z nového radioaktivního materiálu směrem k elektrárně o které ani nikdo neví - možná je tajná.
závěr dle mého laického názoru:
- úložiště co nejblíže elektrárně (bude zde uložen ale i jiný radioakt. odpad- tento odpad shromažďovat, zpracovávat u elektrárny)
- v hlubokých lesích
- po železnici
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.2.2024 11:52
Úložiště byde mít minimální dopad tehdy, když se jeho stavba odsune aspoň o 80 let a postaví se s využitím nejlepších (vědeckých) poznatků i poznatků o aktuální potřebě. Pak se možná nebude ani muset žádné úložiště v ČR stavět.

Ale chápu, že uvalit stovky miliard může být pro někoho velmi atraktivní.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

19.2.2024 19:07 Reaguje na Jiří Svoboda
..."když se jeho stavba odsune aspoň o 80 let..."
Odborně řečeno: po nás potopa!
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

19.2.2024 19:05
Při stavbě úložiště přece nejde o žádnou jadernou bezpečnost. Jde především o důlní činnost. Podobnou jako je/byla hlubinná těžba uhlí na Severní Moravě. Jde především o vytěžení a o následné přemístění a uložení velkého množství vytěžené horniny na povrchu. Tak, aby hluboko pod povrchem vznikly dostatečně velké skladovací prostory.
Až při následném ukládání speciálních kontejnerů Castor, do takto zřízeného prostoru, tam bude z území ČR přepravován a ukládán nepotřebný jaderný materiál z jaderných elektráren, z vědeckých pracovišť, z diagnostických a lékařských přístrojů, ze zdravotnictví a z průmyslu.
Jaderné reaktory jaderných elektráren a jejich mezisklady vyhořelého paliva v elektrárnách, jsou u nás umístěny a provozovány na povrchu. Jsou v provozu snad čtyřicet let. A i když nejsou zřizovány půl kilometru pod zemí, tato zařízení v areálech našich jaderek obsluhují lidé a úroveň radiace v okolí, je neustále sledována.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist