Úložiště jaderného odpadu bude mít minimální dopady na okolí, říká expert

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | SÚRAO

"Úložiště jsou koncipována tak, aby i v případě nějakého porušení kontejnerů s radioaktivním materiálem, a i to je spíše teoretická možnost, bylo v okolí dostatek izolačních vrstev různých materiálů, které by případný únik zastavily," uvedl Rohovec. Běžné enviromentální zátěže podle něj nastanou například v důsledku dopravy materiálu k uložení.

"Vliv na půdu očekáváme prakticky zanedbatelný. Úložiště jsou budována v podloží v hloubkách stovek metrů pod povrchem ve velmi kompaktních a odolných horninách, mimo půdní horizonty. Očekávali bychom nejvýše běžné vlivy důlního díla na krajinu v jejím bezprostředním okolí. To znamená malou změnu vodního režimu, která se ani nemusí projevit na povrchu," řekl Rohovec. Obavy obyvatel obcí jsou podle něj liché.

"Území nad úložištěm a úložiště samotné by bylo stabilně monitorováno, mnohem více než jakákoliv jiná území. A pokud by se čistě teoreticky něco dělo, bylo by to pomalé a hned by se o tom vědělo a dalo by se na to reagovat," uvedl Rohovec. Podle něj daleko větší enviromentální zátěž představují podniky hutního, chemického a zpracovatelského průmyslu.

O umístění a vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu rozhodne vláda, a to po předjednání s dotčenými obcemi, kterým kabinet může stanovit kompenzace. Počítá s tím zákon, který ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel.

Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště do roku 2050.

"Největší rozpor mezi obcemi a otázkou výstavby je způsobený tím, že obce nemají slovo v rozhodování se státem. Pokud by obce měly rovnocennější postavení, existovala by cesta k větší dohodě a rovnoprávnějšímu jednání. Někde úložiště již zásadně nechtějí a to bude náročné změnit," řekl ČTK Edvard Sequens z Platformy proti hlubinnému úložišti.

Ta poukazuje mimo jiné na to, jak by se proměnilo okolí a život obyvatel, mezi kterými v některých případech panuje i stigma spojené s nebezpečím uloženého radioaktivního odpadu v okolí bydliště, dodal Sequens. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren.

"Správa úložišť radioaktivních odpadů má několik vypsaných projektů, které se tematikou dopadů na životní prostředí zabývají. Nyní jsme dokončili takzvaný biologický screening vytypovaných čtyř lokalit," řekla ČTK za SÚRAO Markéta Dohnálková, vedoucí úseku přípravy úložišť radioaktivního odpadu.

"Ve dvou lokalitách máme i lokální pracovní skupiny, které předkládají zástupcům obcí výsledky projektů, postupů vývoje výběru finální lokality. Na Vysočině je nechtěli, ale jednou za půl roku tam uskuteční komunikační platformu. Ta funguje na stejném principu, kraj si ji ale řídí sám," dodala Dohnálková.