https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/unikatni-vyzkum-kolik-je-lidi-kteri-se-aktivne-zapojuji-do-ochrany-prirody-a-co-jsou-zac
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Unikátní výzkum: Kolik je lidí, kteří se aktivně zapojují do ochrany přírody, a co jsou zač?

7.8.2015 01:39 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nejvíce lidí se v ochraně životního prostředí angažuje zlepšováním veřejného prostoru a snahou mít kolem sebe čisté prostředí. A to především manuální prací, tedy například sbíráním odpadků v přírodě
Nejvíce lidí se v ochraně životního prostředí angažuje zlepšováním veřejného prostoru a snahou mít kolem sebe čisté prostředí. A to především manuální prací, tedy například sbíráním odpadků v přírodě
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Je jich skoro milion a půl. Čechů, kteří podepisují petice na ochranu přírody, odnáší odpadky z lesů, přesvědčují své známé nebo diskutují ve prospěch životního prostředí na Facebooku. Kdo vlastně jsou tito lidé? Na tyto otázky se snažil odpovědět ojedinělý český výzkum občanské angažovanosti.
 

Onen milion a půl lidí zahrnuje i 420 tisíc občanů, kteří se angažují především v environmentálních otázkách. K angažovanosti je motivuje kromě zájmu o životní prostředí a přírodu často i touha po zdravém a přirozeném nebo alternativním životě.

Na první pohled je nepoznáte, od ostatní populace se významně neliší. Jsou mezi nimi muži, ženy, méně i více vzdělaní. Je mezi nimi více mladých do 24 let a starších 55 let, méně lidí mezi 35-44 lety.

Pes nebo kočka místo televize a bulváru

Liší se až způsobem trávení volného času. Nejméně ze všech aktivních skupin jich vlastní televizi, a naopak výrazně více času než ostatní tráví se svým domácím mazlíčkem. Naopak méně čtou Blesk a méně se zajímají o soukromý život slavných.

Méně než ostatní věří také v předem daný osud. Na politické škále se označují jako nejvíce pravicoví ze všech, častěji než ostatní by volili i Stranu zelených.

Nejvíce je oslovuje téma ochrany druhů a divočiny a kvalitního a čistého životního prostředí. Nejčastěji se zapojují do aktivit v konkrétní lokalitě.

Všech lidí, kteří se nějakým způsobem dnes environmentálně angažují, je ale více než 3krát více, 1,42 milionů obyvatel ČR. Jedná se častěji o vzdělanější a starší část populace, s maturitou a vyšším vzděláním. Tito lidé častěji než ostatní čtou a naopak méně sledují televizi. Bydlí častěji v nejmenších obcích, nebo naopak v Praze. Více než ostatní se zajímají o politiku a více věří neziskovým organizacím.

Nejvíce lidí se v ochraně životního prostředí angažuje zlepšováním veřejného prostoru a krajiny (22,1 %), a snahou mít čisté řeky, vzduch a prostředí kolem sebe (15,9 %). A to především manuální prací, tedy například sbíráním odpadků v přírodě (více než třetina aktivit v této oblasti), každý čtvrtý nebo pátý podepsal papírovou či internetovou petici věnující se tomuto tématu.

Petiční velmoc

Petice jsou v Česku velmi populární, i ve srovnání se zahraničím
Petice jsou v Česku velmi populární, i ve srovnání se zahraničím
Foto | Jan Losenický / Arnika

Petice jsou v Česku ostatně velmi populární, i ve srovnání se zahraničím. „Petice používáme a podepisujeme častěji než je průměr Evropské unie,“ připomíná Jan Krajhanzl, který společně s Tomášem Protivínským stojí za vznikem Mapy české environmentální angažovanosti 2015.

Kromě péče o okolí se lidé v Česku snaží pomáhat zvířatům v nouzi, ať už se jedná o opuštěná zvířata v útulcích nebo divoká zvířata (10,9 % dotazovaných). Nebo bojovat proti stavbám na určitém území (10 %). Problematice ochrany druhů a divočiny se věnovalo v loňském roce 7,6 % obyvatel ČR, právy zvířat ve velkochovech nebo laboratořích 5,5 %, ochranou klimatu 4,0 %.

Mezi lidmi, kteří v dotaznících uvedli, že se environmentálně angažují, ale nejsou jen čistí ekoaktivisté. O divoká zvířata například pečují také myslivci, o zdravé potraviny se zajímají lidé i z jiných důvodů než ekologických. Za své okolí bojují lokální patrioti, kteří by sami sebe jako environmentalisty neoznačili, připomíná Jan Krajhanzl.

Právě velká různorodost lidí se zájmem o životní prostředí může podle něj stát i za malou podporou Strany zelených. „Lidé mohou mít různé názory na to, jaké má mít vedení a jak se má profilovat ta ‚správná Strana zelených‘,“ říká Jan Krajhanzl, „levicově orientovaní ji nemusejí volit, protože je moc napravo. A obráceně.“

Roli v tom ale podle Krajhanzla hrají i další prozaičtější faktory: malá mediální viditelnost Strany zelených jako neparlamentní nebo její opakovaný pohyb pod hranicí 5 %, protože mnoho lidí uvažuje jen o těch stranách, které mají šanci dostat se do parlamentu.

Mezi lidmi, kteří v dotaznících uvedli, že se environmentálně angažují, ale nejsou jen čistí ekoaktivisté. O divoká zvířata například pečují také myslivci, o zdravé potraviny se zajímají lidé i z jiných důvodů než ekologických
Mezi lidmi, kteří v dotaznících uvedli, že se environmentálně angažují, ale nejsou jen čistí ekoaktivisté. O divoká zvířata například pečují také myslivci, o zdravé potraviny se zajímají lidé i z jiných důvodů než ekologických
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Spící potenciál

Enviromentální témata obecně mají potenciál oslovit podle výzkumu dalších 11, 9 % populace, přibližně tedy 880 tisíc lidí. Mezi nimi jsou častěji ženy, angažující se především ze soucitu nebo možnosti se sdružovat.

Právě tuto skupinu by se mohly ekologické organizace snažit více oslovit. „Je to spící potenciál,“ říká Jan Krajhanzl. Tito lidé mají k přírodě kladný vztah, k její ochraně ale přistoupí spíš z emocionálních důvodů než přes rozum.

Mezi nejaktivnějšími lidmi například velmi silně rezonuje téma zdravých potravin. V této problematice se v současnosti angažovalo asi 11,8 % populace, více než 65,3 % dotazovaných ale uvedlo, že by se ji mohlo v budoucnu určitě nebo možná věnovat.

Podobný potenciál oslovit další sympatizanty má i téma čistoty prostředí (62,6 %) a obecně jeho kvalita (59,7 %). Problematika útulků a záchranných stanic by mohla oslovit téměř polovinu obyvatel (49,7 %), o něco méně ochrana druhů a divočiny (42,3 %). Bez šancí není u veřejnosti ani ochrana klimatu (36,9 %) a práva zvířat ve velkochovech a laboratořích (32,3 %). Méně pak táhnou témata konkrétních lokalit a staveb. Proti stavbě na určitém území by bylo ochotno angažovat se až 29,9 % lidí a proti těžbě surovin 25,6 % (nyní se proti těžbě surovin angažovalo jen 2,6 % lidí).

Studie Mapa české environmentální angažovanosti 2015 vytvořená pro Zelený kruh vychází z výzkumu Občanská angažovanost 2015, který realizovalo Centrum občanského vzdělávání v letech 2013-15. Je on-line dotazník vyplnilo 3876 respondentů. Nejvíce Čechů se podle jeho výsledků angažuje pro nemocné a postižené (40,8 %) a lidi v náročných životních situacích (34,8 %). Činí tak nejčastěji peněžním příspěvkem (45,8 %), materiálním darem (43 %) a podepisováním internetových (32,9 %) a papírových petic (30,5 %).

Líbil se Vám článek?

Přispějte na vznik dalšího        
Další informace |
Zdeňka Vítková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist