Ušetřené peníze ze sukcesních rekultivací patří těžařům, reaguje firma na slova ekologických organizací

Ušetřené peníze z takzvaných sukcesních rekultivací v hnědouhelných lomech ČSA a Vršany na Mostecku, tedy z obnovení narušené krajiny přírodou bez zásahu člověka, patří těžební společnosti Sev.en Česká energie, nikoli státu nebo okolním obcím. ČTK to sdělila ředitelka HR a komunikace Jana Hassmannová ze Sev.en Services, která je dceřinou společností skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Reagovala tak na úterní tvrzení ekologických organizací Hnutí Duha a Greenpeace ČR, že úspory musí jít na rozvoj okolním obcím, aby byla sukcese spravedlivá. Hnědouhelné lokality ČSA u Litvínova a lom Vršany u Mostu spravují těžařské firmy ze skupiny Sev.en. V lomu ČSA těžbu ukončily v roce 2024. Ve Vršanech stále těží, ukončení těžby se předpokládá kolem roku 2030 a sukcesní rekultivace jsou plánovány pro jeho část. Podobně jako v jiných lomech se zde počítá i s jezerem, které se bude samovolně napouštět.

Ekologové ve vyjádření pro ČTK uvedli, že se obávají toho, že si chce Tykač většinu ušetřených peněz z rekultivací nechat místo toho, aby je investoval do rozvoje regionu.

Podle Hassmannové je ale v případě peněz ušetřených změnou plánu sanací a zapojením sukcese nutné přijmout fakt, že jde o peníze těžební společnosti a ne o peníze obcí či státu. "Jakékoliv rozhodnutí o jejich využití je proto ze strany těžební společnosti dobrovolné a výhradně formou daru," řekla.

Podle Hnutí Duha sukcesní rekultivace umožňují vznik unikátních území z hlediska biodiverzity a ochrany přírody. Pokud se zpřístupní lidem, tak navíc zvýší turistickou atraktivitu území a rovněž ušetří peníze. "U těch peněz je ale kámen úrazu. Ušetřené peníze z rekultivací lomu ČSA měly jít okolním obcím, ale Pavel Tykač si chce většinu nechat pro sebe. Měly by je ale dostat obce," sdělila ČTK mluvčí Hnutí Duha Eva Pernicová.

Starostové obcí v okolí lomu ČSA podle webu Aktuálně.cz čekají na ušetřené peníze ze sukcesních rekultivací přes rok. Zmíněná rekultivace skupině Sev.en přinesla úsporu nákladů, kterou chtěla vrátit do regionu, ve výši zhruba 460 milionů korun. Záměr původně podporovali ekologové, obce a stát, v posledních měsících se ale vedou spory o to, zda vyměřená částka skutečně odpovídá úspoře vzniklé změnou rekultivačního přístupu.

"O zapojení sukcese do plánu sanace a rekultivace lomu ČSA rozhodla vláda a těžební společnosti nedělají nic jiného, než že plní přání státu," řekla Hassmannová. V lomu Vršany je ale podle ní úplně jiná situace než v lomu ČSA. Zatímco v lomu ČSA byl konec těžby dlouhodobě připravován a skončil v době, kdy už byl lom prakticky vytěžen, konec těžby ve Vršanech nezávisí na množství zásob uhlí v lomu, ale na rozhodnutí dál nevyužívat v energetickém mixu ČR uhlí.

"Pokud bude sukcese zahrnuta i do obnovy lomu Vršany, k čemuž se na základě dlouhodobých výzkumů odborníci přiklání, není možné zkopírovat model použitý v případě lomu ČSA. Každý lom je specifický a lom Vršany také," doplnila Hassmannová.

---

reklama

---