Ústecký kraj i rezort dopravy prosazují realizaci labské vodní cesty
Splavnění Labe má významný protipovodňový význam a pomohlo by výrazně eliminovat škody vzniklé loňskou srpnovou povodní i letos v lednu. Kraj chce v otázkách problematiky labské vodní cesty plnit úlohu prostředníka mezi zainteresovanými subjekty. Zastupitelstvo Ústeckého kraje již loni schválilo zahrnutí záměru "Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku od Střekova po státní hranici ČR/SRN" ve variantě MDS 99 jako veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury do připravovaného územního plánu regionu. Labská vodní cesta bude rovněž zahrnuta v připravovaných koncepcích rozvoje dopravních sítí kraje.
Se záměrem zlepšení plavebních podmínek na dolním Labe formou výstavby dvou nízkoprahových jezů u Malého Března a Prostředního Žlebu na Děčínsku nesouhlasí ekologické iniciativy a sdružení. Stavby za více než 650 milionů korun loni nepodpořilo ani ministerstvo životního prostředí za působení bývalého ministra Miloše Kužvarta. Problematika zlepšení labské vodní cesty spočívá hlavně v zajištění větší plnosplavnosti řeky Labe s pomocí dvou vodních děl v dolní části i v modernizaci úseku směrem do Pardubic. Zde se počítá s výstavbou nového vodního díla u Přelouče.
reklama