https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/utoky-velkych-selem-na-lidi-za-polovinu-z-nich-si-mohou-lide-sami
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Útoky velkých šelem na lidi - za polovinu z nich si mohou lidé sami

16.2.2016 02:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Snažit se přiblížit zraněnému medvědovi není vůbec šťastný nápad.
Snažit se přiblížit zraněnému medvědovi není vůbec šťastný nápad.
Foto | Jon Hurd / Flickr
Tam, kde se vyskytnou velké šelmy, jde lidem o život, protože divoká a nebezpečná zvířata se prostě řídí svými dravými pudy. Skutečně? Toto tvrzení se pokusil rozebrat zoolog Vincenzo Penteriani, když podrobil analýze více než 700 zdokumentovaných útoků velkých predátorů na člověka. Zjistil, že v polovině případů si vlastně lidé útok vykoledovali sami.
 

Penteriani, člen španělské Národní vědecké rady (CSIC) a zaměstnanec Biologické stanice Doñana, byl v průběhu své praxe mnohokráte konfrontován s názorem, že přítomnost velkých šelem v krajině přináší lidem značná rizika. Prozkoumal proto více než sedm stovek případů, kdy během posledních šedesáti let divoká šelma napadla člověka. Probral se archivy ve Spojených státech amerických, Kanadě, Švédsku, Finsku, Rusku a Španělsku a sesbíral ucelená data o zaznamenaných útocích vedených medvědem (ledním, hnědým, baribalem), pumou, vlkem a kojotem.

V průběhu rozborů pak zjistil, že řada popsaných útoků v sobě nese opakující se vzorec „nepříliš rozumného chování“ napadeného člověka. „Jít si zaběhat do lesa za tmy, nechat děti bez dozoru v rezervacích s výskytem velkých šelem, přibližovat se k samici s mláďaty, venčit v přírodě psa bez vodítka, to jsou hlavní příčiny útoků,“ říká Penteriani. Rizikové lidské počínání si vysvětluje ztrátou kontaktu člověka s divočinou. „Lidé už za desetiletí, kdy žijí v bezpečí města, ztratili základní pojem o tom, co dělat při setkání s velkou šelmou a jak adekvátně reagovat,“ říká Penteriani.

Penteriani dává jako příklad španělské zkušenosti. Za čtyřicet let zde bylo v Kantaberských horách zaznamenáno celkem 38 útoků medvědů hnědých na lidi. „Ani jeden z nich ale nenese stopy lidmi nevyprovokované agrese ze strany medvědů.“ Ve všech těchto případech byly zaznamenány jen atributy obranného chování, například samice bránící mladé nebo pokus lidí přiblížit se k již dříve zraněnému zvířeti.

Řešením podle něj rozhodně není omezit lidem přístup rezervací, kde se šelmy vyskytují. „Naopak, k tomu, aby počet útoků klesal, je zapotřebí lidi motivovat, aby se s šelmami znovu naučili koexistovat. Jen tak se lidé znovu naučí, že vyrazit do divočiny není to samé, jak zajít do obchodního centra.“

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       

reklama

 
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist