Útulky požadují úpravu zákona pro rychlejší adopci zachráněných zvířat

České útulky chtějí úpravu zákona, která by umožnila rychlejší adopci zachráněných týraných zvířat. V současnosti podle zástupců útulků zvířata zachráněná například z nelegálních množíren nemohou měsíce až roky odejít do adopce, protože zvíře odebrané při zásahu nadále formálně patří původnímu majiteli, dokud není případ pravomocně uzavřen. Vznikla proto iniciativa s peticí s názvem Pusť je domů, jejímž cílem je upozornit veřejnost i politiky na negativní dopady zdlouhavé adopce na útulky, stát, i samotná zvířata. Podle Michaely Zemánkové z útulku Dogpoint, která stojí za iniciativou, problém nastává především u nejzávažnějších případů týrání zvířat, které se řeší jako trestný čin. Upozorňuje, že trestní řízení běžně trvá měsíce až roky a po celou jeho dobu nikdo nemůže definitivně rozhodnout o budoucnosti zvířete ani umožnit jeho adopci. "Navíc není jasné, kdo náklady na péči hradí. To považujeme za mezeru v současné právní úpravě," sdělila ČTK Zemánková.

Útulky proto požadují zrychlit rozhodování o budoucnosti zvířat, zavést jasný mechanismus úhrady nákladů a sjednotit postupy mezi obcemi, policií, veterinární správou a útulky. "Naším cílem je, aby odebrané zvíře nemuselo čekat na nový domov až do skončení řízení. Novela zákona na ochranu zvířat, která nyní leží ve Sněmovně, nově obsahuje nástroj propadnutí týraného zvířete, tedy možnost rozhodnout o jeho dalším osudu ještě před pravomocným rozhodnutím. Tento bod jednoznačně podporujeme a apelujeme na poslance, aby jej prosadili," uvedla Zemánková.

Podle ministerstva zemědělství lze dobu pobytu zvířete v útulku a náklady na předběžnou náhradní péči zásadně snížit již podle současné právní úpravy. "Předběžnou náhradní péči o týraná zvířata je možné ukončit vydáním rozhodnutí o umístění týraných zvířat do náhradní péče. Pokud osoba, jejíž zvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady spojené s touto péčí do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnout, že se zvíře stává vlastnictvím státu," uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Zemánková nicméně upozornila, že zmíněný postup nelze uplatnit u případů trestného činu. "Výsledkem je, že právě nejvážněji týraná zvířata mohou na nový domov čekat nejdéle. Odhadem v systému dnes čekají ne desítky, ale stovky zvířat s náklady v řádu milionů až desítek milionů korun," uvedla.

Dlouhé rozhodování o budoucnosti zvířete podle ní způsobuje také přeplněnost útulků, které se o zvířata musí starat na vlastní náklady nebo s pomocí darů. "Útulek má být první pomocí, ne poslední zastávkou. Pes, který může mít díky adopci lepší život, by neměl trávit roky a někdy i zemřít v právním vakuu," sdělila Zemánková.

Útulkům hradí podle Bílého náklady za umístění týraného zvířete obecní úřad obce s rozšířenou působností. Následně ten, kdo zvíře týral, je musí úřadu proplatit. V některých případech poskytuje ministerstvo zemědělství finanční pomoc, a to na náklady spojené se zajištěním předběžné náhradní péče. Podle Zemánkové ale často bývá vymáhání peněz od majitele problém.

Útulek Dogpoint proto plánuje vybudování velkého karanténního centra, které by dokázalo v mimořádných situacích přijmout větší počet zvířat najednou.

---

reklama

---