V Amazonii ubylo za posledních 40 let deset procent vegetace, uvádí studie
5.12.2022 00:54 | RIO DE JANEIRO
(ČTK)
Odlesňování Amazonie
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Mezi lety 1985 a 2021 se odlesněná plocha v Amazonii prudce zvýšila ze 490 000 kilometrů čtverečních na 1,25 milionu kilometrů čtverečních, což je bezprecedentní nárůst, uvedlo sdružení nevládních organizace RAISG, které na studii spolupracovalo s kartografickým projektem Mapbiomas.
K výsledku dospěli autoři studie na základě každoročního satelitního snímkování v Bolívii, Peru, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Venezuele, Surinamu, Guyaně a Francouzské Guyaně.
"Ztráty jsou obrovské, prakticky nevratné," uvádí se v prohlášení organizace RAISG. "Údaje představují oranžové světlo a vyvolávají naléhavou potřebu koordinovaných, rozhodných a přesvědčivých mezinárodních opatření."
Brazílie, které patří přibližně dvě třetiny plochy Amazonie, stojí rovněž v čele odlesňování tohoto regionu. Za téměř čtyři desetiletí bylo zničeno 19 procent jejího deštného pralesa - především kvůli rozšiřování chovu dobytka, které je podněcováno budováním nových silnic. Na tuto zemi připadá 84 procent všech zničených pralesů v Amazonii za dané období.
Podle studie zveřejněné v roce 2021 v časopise Nature je odlesňování tak rozsáhlé, že východní Amazonie přestala být pro Zemi pohlcovačem oxidu uhličitého a stala se naopak jeho zdrojem.
V roce 2021 pokrývaly 74 procent rozlohy Amazonie tropické deštné lesy a devět procent ostatní přirozené typy vegetace. V oblasti o rozloze 8,5 milionu kilometrů čtverečních žije podle odhadů na 47 milionů lidí.
"V celé Amazonii je uloženo nejméně 75 miliard tun oxidu uhličitého," uvedl Wayne Walker, výzkumný pracovník amerického institutu Woodwell Climate Research Center. "Kdyby všechen tento oxid uhličitý okamžitě skončil v atmosféře, představovalo by to asi sedminásobek celosvětových ročních emisí," dodal.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ničení amazonského pralesa v Brazílii v uplynulém roce zpomalilo
Brazilské úřady připravují zásah proti ilegálním těžařům zlata v Amazonii
Lesní požáry v Brazílii letos zničily dvojnásobně větší území než loniOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
Karel Zvářal
5.12.2022 06:05O nevratnosti těch ztrát by se dalo polemizovat. Kdyby to chtěli řešit, tak jak se jim do toho nechce, určitě by způsoby našli.
Odpovědět
ss
va
vaber
5.12.2022 09:41prales plný života ,změní moudrý člověk na mrtvý prostor ,
jak je vidět na fotce,
ještě by měla být fotka co vyrostlo na takovém spáleném místě
Odpovědět
jak je vidět na fotce,
ještě by měla být fotka co vyrostlo na takovém spáleném místě
MU
Michal Uhrovič
5.12.2022 14:04 Reaguje na vaberTrochu to připomíná průmyslovou revoluci v evropě, nemyslíte?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
5.12.2022 16:18 Reaguje na vaberPokud by to člověk dál neřešil, vyroste tam úplně stejný prales, jako ten původní.
Odpovědět
JS
JS
Jiří Svoboda
5.12.2022 12:32"V celé Amazonii je uloženo nejméně 75 miliard tun oxidu uhličitého," uvedl Wayne Walker, výzkumný pracovník amerického institutu Woodwell Climate Research Center. "Kdyby všechen tento oxid uhličitý okamžitě skončil v atmosféře, představovalo by to asi sedminásobek celosvětových ročních emisí," dodal.
Celosvětové roční emise CO2 jsou asi 40 miliard tun. Proč ti lidé neumí aspoň na prstech počítat?
Odpovědět
Celosvětové roční emise CO2 jsou asi 40 miliard tun. Proč ti lidé neumí aspoň na prstech počítat?
MU
Michal Uhrovič
5.12.2022 13:38Svou přírodu v okolí si ničíme kvůli růstu a nadměrné populaci a spoléháme na Amazonii.
Co brání evropě vysadit větší množství lesů?
Odpovědět
Co brání evropě vysadit větší množství lesů?
Karel Zvářal
5.12.2022 14:21 Reaguje na Michal UhrovičNedávno v jednom dokumentu zaznělo, že GB chce zvýšit podíl zeleně z 14 na 17%. Přišlo mi to směšně málo, neb např. na skotské vysočině jsou ohromné plochy se strmými svahy (pastviny?), přičemž sem tam kouká ze země pařez či podobný pahýl. Je hodně vyspělých zemí s minimálním podílem lesa, které zuřivě pronásledují kysličník, ale aby učinili úděl skutečně zelený, tak to ne... Jestli to byly plochy vytěžené v prům revoluci, nebo někdy dávno před ní, je celkem jedno. Tam jsou takové rezervy v přístupu ke krajině, ale dokud na to nedojdou sami, je asi zbytečné o tom hovořit.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
5.12.2022 16:24 Reaguje na Karel ZvářalVe Skotsku vykáceli lesy kvůli pražcům k železnici a nový už nevyrostl. Highlander je zarostlý vřesovišti a nevím, jesli je možno tam vůbec les vrátit. Pokud by to bylo možné, ty prospory jsou obrovské a prázdné.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.12.2022 17:09 Reaguje na Pavel HanzlMožné to je, něco opatrně vysazují, kvůli jelenům do malých oplocenek. Má to zřejmě být základ budoucího lesa. Kdyby tomu dali takové nadšení, s jakým staví vrtule, mělo by to na klima určitě pozitivní vliv, a to nejen ve Skotsku. Řeky mají často bez břehových porostů, i jinde v krajině je to vcelku bída, oni to svoje pastevectví asi neopustí, na našich 34% se málokterá dotahne.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
5.12.2022 17:57 Reaguje na Karel ZvářalPastviny jsou jen dole, ale celá obrovská náhorní plošina je naprosto prázdná a porostlá vřesem. Ovšem borový les vám elektřinu nedodá.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
5.12.2022 21:17 Reaguje na Karel ZvářalNo to má efektivitu ale příšernou.
Pole s řepkou vyprodukuje za rok elektřiny asi 0,2% proti poli fv panelů.
Odpovědět
Pole s řepkou vyprodukuje za rok elektřiny asi 0,2% proti poli fv panelů.
Sl
Slovan
5.12.2022 18:59 Reaguje na Pavel HanzlSkotsko jako takové je velké jak ČR. Samotná jejich vysočina má rozlohu nějakých 25 000 km2. Ano, je to obrovské!
Je pro mě ale "trošku" překvapivé, že to nekomentují ti, kteří zde depresivně prohlašují, jak divočinu nemůžeme zachránit! Amazonského pralesa přitom stále zbývají MILIONY km2, Africké divočiny také a mohl bych pokračovat.
Asi je to tím, že Skotsko je v Evropě, zatímco ten zbytek jsou pro ně méněcenné země. Aneb když se krásně ukáže to pohrdání v plné parádě...
Odpovědět
Je pro mě ale "trošku" překvapivé, že to nekomentují ti, kteří zde depresivně prohlašují, jak divočinu nemůžeme zachránit! Amazonského pralesa přitom stále zbývají MILIONY km2, Africké divočiny také a mohl bych pokračovat.
Asi je to tím, že Skotsko je v Evropě, zatímco ten zbytek jsou pro ně méněcenné země. Aneb když se krásně ukáže to pohrdání v plné parádě...
PH
Pavel Hanzl
5.12.2022 23:55 Reaguje na SlovanVe Skotsku je skutečně divočina, ovšem bez vzrostlých stromů, žádný les. Hlavně vřesoviště, u nás přísně chráněná.
Odpovědět
Sl
Slovan
6.12.2022 11:24 Reaguje na Pavel HanzlZbytky původních lesů tam jsou dodnes. Viz. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Caledonian_Forest
Např. Rewilding Europe se stará o 2000 km2 této krásné krajiny, kterou se postupně budou snažit dát do přeci jenom přirozenější podoby.
https://rewildingeurope.com/landscapes/affric-highlands/
Odpovědět
Např. Rewilding Europe se stará o 2000 km2 této krásné krajiny, kterou se postupně budou snažit dát do přeci jenom přirozenější podoby.
https://rewildingeurope.com/landscapes/affric-highlands/
JO
Jarka O.
6.12.2022 09:17 Reaguje na Pavel HanzlNení těžké pochopit, proč jsou dnes na Vysočině jen keříky a vřesoviště. Skotská Vysočina byla několikrát zaledněná, mezitím teplejší, po posledním zalednění měly stromy podmínky k růstu. Odlesnění nastávalo už od snad 13.,14. ..(?) století. Mezitím se podmínky opet změnily, málo úživná půda, odnos půdy vodou, větrem, drsnější chladné klima, hladomor, který vyháněl Skoty do Ameriky, vylidnění, … možná by se dalo pokračovat, normální koloběh, který s CO2 neměl a nemá nic společného.
Semtam jsou vidět jehličnany, asi je krávy nemají rády. Možná by šlo tam pěstovat smrk, nevím, museli by Skoti mít zájem a lidi, a zkoušet to. Trochu jižněji smrkové lesy mají, inteligentní civilizace je uměly.
Odpovědět
Semtam jsou vidět jehličnany, asi je krávy nemají rády. Možná by šlo tam pěstovat smrk, nevím, museli by Skoti mít zájem a lidi, a zkoušet to. Trochu jižněji smrkové lesy mají, inteligentní civilizace je uměly.
Sl
Slovan
6.12.2022 11:16 Reaguje na Jarka O.Přirozená je tam hlavně borovice, ne žádný smrk.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Caledonian_Forest
Odpovědět
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Caledonian_Forest
JO
Jarka O.
6.12.2022 14:08 Reaguje na SlovanBorovice je asi nenáročnější a rychlejší než smrk. V té jejich tajze rostou i smrky, dejme tomu v menšině. Hospodářské lesy mají Skoti taky a v nich smrky. Dříve je prostě lidé uměli. Ale tak smrk a borovice se dají ve využití zaměnit, ne?
Odpovědět
Sl
Slovan
6.12.2022 18:08 Reaguje na Jarka O.Co to znamená, že lidé dříve smrky uměli? To je jako dnešní lesníci neumí vysadit a vypěstovat? A nebo je to prostě tak, že ty stromy nejsou dostatečně adaptované na současné klima v ČR (hlavně v nižších a středních polohách) a lesníkům, kteří mají aspoň trošku soudnost, nezbývá nic jiného, než sázet jiné dřeviny? Už se prostě smiřte s realitou, že les u nás nebude smrková monokultura jako doposud - pokud se o to přesto lesníci pokusí, nastane znovu kolaps podobný tomu současnému.
Smrk ve Skotsku původní není. Žádný druh. To je rozdíl oproti nám, protože u nás oblasti s přirozeným výskytem smrku jsou. Že se ve Skotsku sází i "lesy" z nepůvodních dřevin je prostě špatně. Nicméně na tamní vysočině by měla převažovat hlavně ta borovice.
Odpovědět
Smrk ve Skotsku původní není. Žádný druh. To je rozdíl oproti nám, protože u nás oblasti s přirozeným výskytem smrku jsou. Že se ve Skotsku sází i "lesy" z nepůvodních dřevin je prostě špatně. Nicméně na tamní vysočině by měla převažovat hlavně ta borovice.
JO
Jarka O.
6.12.2022 21:47 Reaguje na SlovanDobrá, tak je smrk nepůvodní, ve Skotsku se pěstuje, ale ne na Vysočině. Dá se borovice použít na to samé, co smrk?
Odpovědět
Sl
Slovan
6.12.2022 22:12 Reaguje na Jarka O.Proč neodpovídáte na můj první dotaz?
Já sem napsal, že se nepěstuje na vysočině? Ale jistěže pěstuje, bohužel. Já si sám sobě nemusím lhát, nebojte.
Faktem však je, že zrovna ve Skotsku je to nepůvodní dřevina, nemá tam co dělat a měla by tam převažovat borovice. A jestli se dají oba stromy použít na to samé? To snad máte vědět vy, když u lesa vidíte jen jeho ekonomické zužitkování...
Odpovědět
Já sem napsal, že se nepěstuje na vysočině? Ale jistěže pěstuje, bohužel. Já si sám sobě nemusím lhát, nebojte.
Faktem však je, že zrovna ve Skotsku je to nepůvodní dřevina, nemá tam co dělat a měla by tam převažovat borovice. A jestli se dají oba stromy použít na to samé? To snad máte vědět vy, když u lesa vidíte jen jeho ekonomické zužitkování...
MZ
Miloš Zahradník
6.12.2022 23:22 Reaguje na SlovanSmrk na britskych ostrovech neni puvodni? To mi zni velmi prekvapive. Vzdyt mel jeste za posledni ledove doby prilezitost tam snadno migrovat, preskocit Ryn tekouci dnesnim kanalem La Manche
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.12.2022 11:11 Reaguje na SlovanVy jste na 1 jedinou otázku neodpověděl, zato mi podsouváte své představy. Potřebujete tu hru na kočku a myš? Já se nechtěla s váma hádat, jestli smrky do Skotska dotáhl ptakoještěr, hroch v eemu, veverka, Asterix nebo anglický král, je to jedno. Stejně se tam dostala i borovice. Tolik k pojmu nepůvodní. V parcích kolem zámků jim rostou dřeviny z celého světa, tolik ke klimatu. Znáte přísloví: Když se nechce, je to horší, než když se nemůže? – tolik k pěstování smrku. Jistě přírodní podmínky pěstování omezují, proto se to zkusí a zjistí se, co roste. Nikdo nechce pěstovat smrk v tropech. Polykultury jsou ok, jsou např. v Africe, ale je to opak efektivity, dost práce, půjdete ji dělat? Ano, vidím v lese mimo jiné zdroj suroviny. A co? Vidím v něm i estetiku, což mi zde někteří rozmlouvali, teda viděla, už není kde v lese vidět, po 33 letech vašich ideí, případně se za ten pohled bude platit nebo co, tak díky.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
5.12.2022 16:22 Reaguje na Michal UhrovičEvropa je kontinent s největší koncentrací obyvatelstva na světě, zdevastovaných a zalesnitelných ploch je tu minimum. Co není zástavba, jsou pole, ale lesů je třeba u nás dvakrát více, než za Marie Terezie.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
5.12.2022 18:42Otázka: kolik ubylo u nás lesů od té doby, co se ekologisti přivazovali ke stromům za účelem ochrany brouka?
Odpovědět
Sl
Slovan
5.12.2022 19:03 Reaguje na Michal UkropecNula. Ty stromy tam jsou stále a plní svoji funkci v ekosystému dál.
Odpovědět
ss
JO
Jarka O.
6.12.2022 09:19 Reaguje na smějící se bestieAno. Ty funkce mrtvých pahýlů jsou záhadné.
Odpovědět
Sl
Slovan
6.12.2022 11:16 Reaguje na Jarka O.Popíráte snad význam mrtvého dřeva pro lesní ekosystém?
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.12.2022 14:10 Reaguje na SlovanVšechno s Mírou, ne? Aby to nedopadlo, že pro mrtvé dřevo neuvidíte les.
Odpovědět
Sl
Slovan
6.12.2022 18:12 Reaguje na Jarka O.Všeho s mírou... hlavně se současným způsobem hospodaření v lese, které se ukazuje jako špatné. To vás už ale nijak netrápí... zvláštní.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.12.2022 21:45 Reaguje na SlovanZvláštní je, že píšete, že současné hospodaření v lese je spatné. Za 33 let se nezlepšilo? V lese smí zůstat větve, ale proč celý strom? Ten je na využití, jinak se nemusí ani kácet. Nějak jste se asi rozohnil.
Odpovědět
Sl
Slovan
6.12.2022 22:07 Reaguje na Jarka O.Jen velmi málo, řekl bych. Různé postřiky se používají dodnes, traktory s harvestory je brázdí ve velkém také, smrkové monokultury mnozí také sází... no prostě bezchybný. Pro vás evidentně ano, pro mě teda fakt ne.
Vy v tom lese vidíte fakt jen to dřevo. Nic víc. Jsou však lidé, kteří v tom právem vidí i tu přírodu...
Odpovědět
Vy v tom lese vidíte fakt jen to dřevo. Nic víc. Jsou však lidé, kteří v tom právem vidí i tu přírodu...
JO
Jarka O.
7.12.2022 11:24 Reaguje na SlovanCelkem jste naštval.Vždyt jste sám sebe popřel. A jen vy chcete přírodu a taky jí jen vy rozumíte. Já podle vás ne, tak? Znáte vy pojem kulturní krajina? To znamená obdělávaná, obhospodařovaná, ale kulturně, a je to taky příroda. Snad chápete, co se myslí tím kulturně, napovím, opak exploatace.
Odpovědět
MK
MU
Michal Ukropec
6.12.2022 18:11 Reaguje na SlovanJako že svým rozkladem produkuje CO2 a CH4 ? To je už lepší to dřevo zpracovat na prkna. Nic neškodí přírodě a klimatu jako ekologismus.
Odpovědět
Sl
Slovan
6.12.2022 18:14 Reaguje na Michal UkropecHmmm... a s tím prknem se stane jako co? Buď se spálí až nebude potřeba nebo se někde rozloží tak jako tak.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.12.2022 21:37 Reaguje na SlovanVy jste dobrej, prkno se někde rozloží... a v čem bydlíte a na čem sedíte a jíte? Chcete zakázat používání dřeva nebo tvrdíte, že si někdo kupuje židli, aby ji spálil?
Odpovědět
Sl
Slovan
6.12.2022 22:01 Reaguje na Jarka O.Absolutně nechápete na co jsem reagoval. Tak si to ještě jednou přečtěte.
Ukropec tvrdí, že pokud to dřevo zpracujeme, neuvolní se CO2. To je sice pravda, ale já ještě neviděl věc ze dřeva, která by vydržela navěky a tak zadržovala ono CO2. Je to jen jakési oddalování onoho uvolnění CO2. Nic víc, nic míň. Většina těch věcí se dříve či později spálí neb shnije... a to se pak co? No uvolní se ono CO2, které do té doby onen výrobek "držel". Když ten strom necháme v lese, tak aspoň uvolňuje živiny do půdy, zachytává vodu a poskytuje vhodné životní podmínky různým organizmům.
Odpovědět
Ukropec tvrdí, že pokud to dřevo zpracujeme, neuvolní se CO2. To je sice pravda, ale já ještě neviděl věc ze dřeva, která by vydržela navěky a tak zadržovala ono CO2. Je to jen jakési oddalování onoho uvolnění CO2. Nic víc, nic míň. Většina těch věcí se dříve či později spálí neb shnije... a to se pak co? No uvolní se ono CO2, které do té doby onen výrobek "držel". Když ten strom necháme v lese, tak aspoň uvolňuje živiny do půdy, zachytává vodu a poskytuje vhodné životní podmínky různým organizmům.
JO
Jarka O.
7.12.2022 11:20 Reaguje na SlovanAle to p. Ukropec netvrdí. Psal, že koloběh CO2 funguje tak jako tak, proto je možné dřevo využít pro člověka, místo plastu například. A CO2 do toho radši neplette, ten je v koloběhu. Příroda se průběžně přizpůsobuje množstvím plynů ve vzduchu a nepotřebuje k tomu něčí výmysly a charitu. Staré věci ze dřeva můžete shlédnout v muzeu a na hradech. V lese se CO2 uvolní mnohem rychleji než ze židle, obzvláště v Amazonii. Neukončíme tuto debatu, než vzplanete jak souše v NP - zdroj špatného CO2 ve vzduchu a dobrého C v půdě? ;)
Odpovědět
