https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-australskem-state-tasmanie-uvazlo-230-kulohlavcu-zhruba-polovina-jiz-uhynula
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V australském státě Tasmánie uvázlo 230 kulohlavců, zhruba polovina již uhynula

21.9.2022 13:31 | CANBERRA (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Na 230 kulohlavců uvázlo na pláži na západním pobřeží australského státu Tasmánie a zhruba polovina už jich uhynula. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AP.
 

Podle tasmánského ministerstva pro přírodní zdroje a životní prostředí kytovci uvázli na pláži Ocean Beach. Tým záchranářů si připravuje výstroj a míří do oblasti, uvedlo ministerstvo. Úřady vyzvaly místní obyvatele, aby nevstupovali do oblasti, kde se kulohlavci nacházejí.

Případy kytovců, kteří uváznou na mělčině či na pláži, jsou v Austrálii poměrně běžné. Vědci ale zatím netuší, co je způsobuje. Podle jedné z teorií kytovci na mělčinu zabloudí kvůli parazitickému onemocnění, které napadá jejich mozek a znemožňuje správnou orientaci v prostoru. Spekuluje se také o tom, že do poslední chvíle pronásledují kořist, chrání nemocné jedince nebo unikají před predátory.

Kulohlavci patří do čeledi delfínovitých a s délkou do šesti metrů a hmotností kolem čtyř tun patří spíše k menším kytovcům. V září 2020 zahynulo při největším případu uváznutí kytovců v Austrálii více než 380 kulohlavců. Stalo se tak rovněž v Tasmánii.

Poslední případ uváznutí velryb byl v Tasmánii zaznamenán před několika dny, kdy místní obyvatelé objevili na ostrově King Island mrtvoly 14 mladých vorvaňů.

Mořský biolog Olaf Meyneck z Griffithovy univerzity agentuře AP řekl, že oteplování mořské vody může měnit mořské proudy a tím i přesouvat zdroje potravy kytovců. "Vydávají se do jiných oblastí, aby hledali jiné zdroje potravy. Mohou být přitom hladoví a ve špatné fyzické kondici, což může vést k tomu, že více riskují a vydávají se blíž ke břehu," prohlásil Meyneck.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.9.2022 14:52
Příčin takovýchto "sebevražd" může být více. Jsou-li vedeni matriarchou v pokročilém věku, které smysly již dobře neslouží, plavou za ní, jak pakoně za prvním odvážlivcem, a to i proti strmému břehu na druhé straně, kde se jich tisíce potom utopí. U mladých jedinců je to nezkušenost a sázka na týmového ducha. Ale zřejmě také nemoci (bakterie, viry), které způsobí zhoršení mozkové činnosti. Někdy se udává i vliv lodní dopravy, když silný hluk též způsobí dezorientaci. Bylo by zajímavé srovnat dnešní četnost těchto hromadných úhynů s historickými, ale je nepravděpodobné, že by se někdo ve středověku, či dříve, zabýval sběrem takových údajů. Z toho profitovali jen mrchožrouti, kteří měli mnohatýdenní hody.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist