V Červeňáku začne v září kácení starých stromů, revitalizace potrvá tři roky

Přibližně v září začne v přírodní lokalitě Červeňák v Pardubicích první etapa kácení přestárlých stromů a náletů. Práce jsou rozvržené na tři roky. Oblast bude po celou dobu přístupná veřejnosti. ČTK to řekla náměstkyně Jiřina Klčová (ANO). Téměř dvacetihektarové bývalé vojenské cvičiště patří od roku 2019 městu. Radnice se zavázala, že území zůstane minimálně 20 let přírodní lokalitou. "Revitalizace bude muset začít kácením, což je vždycky nepříjemná věc, ale je to navržené citlivě, aby odešly stromy, které jsou nemocné a rizikové. Samy by pravděpodobně spadly nebo brání růstu perspektivních dřevin, které tam chceme zachovat," řekla náměstkyně.

Obnova parku potrvá tři roky a kácení je naplánované na etapy. V místě těžby bude plocha zavřená, ale ostatní části budou lidem přístupné. "Park bude vždy průchozí a nebude zavřený celý. Práce budeme provádět po částech," řekla náměstkyně.

Kromě kácení je připravená výsadba stromů, obnova cest a vytvoření pastvin nebo tůní. "Je tam živelně udělaný pumptrack, aby byl bezpečný, opravíme ho. K tomu zachováme staré vojenské stavby," řekla Klčová.

Starý důstojnický klub bude nutné kompletně přestavět, protože je ve špatném stavu. "Sundáme ho a postavíme nový, bude v něm zázemí pro správce. Poblíž je mostní pilíř, který zakonzervujeme, a bude z něj vyhlídka do údolí Červeňáku," řekla Klčová.

V lokalitě žijí motýli, jako je modrásek jetelový, otakárek fenyklový či soumračník jahodníkový. V tůních lze vidět obojživelníky, kuňku obecnou, skokana štíhlého nebo skřehotavého a vzácně čolka velkého. V dutinách vrb žijí brouci, kozlíček vrbový nebo zlatohlávek skvostný. V písčitém svahu se zabydlely samotářské včely. Okousané stromy kolem Chrudimky ukazují na práci bobrů. V řece loví ryby užovky podplamaté. Třešňový sad obývají strakapoudi a žluny nebo špačci.

Podobu místa ovlivnilo vojsko, které tam od 20. let minulého století mělo cvičiště. Lokalita měla až 50 hektarů. Do začátku druhé světové války tam železniční pluk cvičil stavbu mostů, náspů, tratí i lanovek. Vojáci technické objekty neustále rozebírali, přesouvali a znovu budovali. Od 70. let do roku 1994 místo patřilo ženistům. Do roku 2003 cvičiště využíval dělostřelecký oddíl.

---

reklama

---