V Česku je první velkokapacitní bateriové úložiště o výkonu 1 MW, do provozu se zapojí v lednu
1.12.2017 15:24 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Celkové náklady na výstavbu úložiště v Prakšicích přesáhly 20 milionů korun.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Solar Global
„Bateriový systém bude ve větším množství akumulovat elektrickou energii ze slunce, aby byla k dispozici ve chvíli, kdy je nedostatek energie v síti a je potřeba elektřinu uvolnit," říká říká Vítězslav Skopal, hlavní akcionář a zakladatel skupiny Solar Global. "Nebo v případě, kdy je síť nestabilní či odolává obrovským výkyvům. V takových případech je akumulátor schopen spustit dodávku energie v řádu milisekund,“ dovává Skopal. V průběhu prosince se bude baterie testovat a ostrý provoz Solar Global předpokládá v lednu 2018.
Úložiště v Prakšicích se skládá z kontejneru lithium-iontových baterií. „Transformátor umožní přeměnu střídavého proudu z nízkého na vysoké napětí. Předpokládaná doba životnosti bateriového systému je minimálně 5 000 cyklů. Jedním cyklem rozumíme jedno plné nabití a vybití,“ vysvětluje princip další akcionář Solar Global František Smolka.
Baterie o výkonu 1 MW dokáže zásobovat 150 domácností po dobu jednoho dne.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Solar Global
„V evropském i světovém měřítku není akumulace energie ničím novým, ve většině západních zemí jsou baterie běžným poskytovatelem podpůrných služeb. Energetická revoluce je ve skladování elektřiny, obnovitelných zdrojích a elektromobilitě. S postupným utlumováním uhelné energetiky počítá i tzv. zimní energetický balíček EU,“ dodává Vítězslav Skopal.
Celkové náklady na výstavbu úložiště v Prakšicích přesáhly 20 milionů korun, investice byla podpořena evropskými fondy. Bateriový systém dodala nizozemská firma Alfen.
Příští rok plánuje Solar Global realizovat výstavbu největšího bateriového úložiště ve střední a východní Evropě. Baterie o kapacitě 10 MWh vyroste u obce Ochoz v Olomouckém kraji a bude desetkrát větší, než systém v Prakšicích.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
ČEZ postaví na Orlíku čtvrtou velkou českou přečerpávací elektrárnu
Energetické družstvo Hnutí Duha spustilo svou první komunitní solární elektrárnu
Energii pro nádrž Želivka má zajistit plovoucí fotovoltaika, firma vypsala tendrOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
1.12.2017 17:44
kapacita baterie je 1,2 megawatthodiny! jak fantastické! jak se shodujeme s experty Aurora Energy Research (článek na ekolistu 29.11.2017 01:47), je to na jeden a půl nabití tahače od Tesly, který na to ujede 643 km * 1,5, tedy necelou tisícovku kilometrů. abychom to tedy dali do nějakého laicky uchopitelného kontextu.
ne že bych se v principu bránil akumulátorovnám tam, někde je to jediná rozumná volba, třeba jako záložní a vyrovnávací zdroj pro serverovny, zabezpečovací zařízení na železnici, dispečingu letového provozu, v nemocnicích atakdále (tedy než naskočí a zahřeje se dieselcentrála). ale je to zatraceně drahý špás. zatím. dokud někdo zásadně nepřekopá středoškolskou fyziku.
Odpovědět
ne že bych se v principu bránil akumulátorovnám tam, někde je to jediná rozumná volba, třeba jako záložní a vyrovnávací zdroj pro serverovny, zabezpečovací zařízení na železnici, dispečingu letového provozu, v nemocnicích atakdále (tedy než naskočí a zahřeje se dieselcentrála). ale je to zatraceně drahý špás. zatím. dokud někdo zásadně nepřekopá středoškolskou fyziku.
CV
Cesky Vykuk
1.12.2017 17:51Zkouším počítat: 1,2MWh je 1200kWH na jeden den pro 150 domácností. To je 8kWh na jednu domácnost denně. To stačí tak na světla, televizi a jednu ledničku. Ale elektrický bojler? Pračku, sušičku, myčku, mikrovlnku, sporák, gril...? HAHA :-) Jenom bojler si vezme těch 8kWh.
Odpovědět
PD
2.12.2017 20:05
Pane Vykuku, to máte nějaký špatný bojler! Zkuste ho vyměnit!
Myslím, že je dobře, že i u nás začíná bateriový boom. Elektrická spotřeba našeho domu je 5,6 kWh za den. A máme bojler, a sporák, ledničku. Ostatní technické vymoženosti nepotřebujeme. Nám by tohle úložiště stačilo na půl roku provozu našeho celého domu, 150 m2.
Odpovědět
Myslím, že je dobře, že i u nás začíná bateriový boom. Elektrická spotřeba našeho domu je 5,6 kWh za den. A máme bojler, a sporák, ledničku. Ostatní technické vymoženosti nepotřebujeme. Nám by tohle úložiště stačilo na půl roku provozu našeho celého domu, 150 m2.
PD
Petr Dvořák
4.12.2017 08:19 Reaguje naJá se dopočítal, že pan Vykuk denně protočí plný 120l bojler. Což není až takový problém.
Jestli na elektřině vaříte a ohříváte vodu el. bojlerem, tak 5,6 kWh je opravdu málo, to jste dost spořiví a taky určitě denně nevyvařujete.
Osobně tedy zastávám názor, že ohřívat cokoliv elektřinou je ta (ekologicky) nejhorší volba (pokud je jiná možnost).
A baterie je opravdu drahá sranda s krátkou životností. Pokud se bude tato baterie cyklovat denně, tak to vychází na nějakých 13 let s cenou asi 3,3 Kč na cyklovanou kilowatthodinu (jen amortizace investičních nákladů /20 milionů Kč/, bez započtení nákladů provozních, poklesu kapacity, zisku provozovatele .. tedy asi klidně dvoj-trojnásobek).
Diskuse o těžbě litia v Krušných horách pro další takové baterie je nasnadě. Mnohem zajímavější mi připadají systémy LAES nebo syntetická nafta (viz blue crude, e-diesel).
Odpovědět
Jestli na elektřině vaříte a ohříváte vodu el. bojlerem, tak 5,6 kWh je opravdu málo, to jste dost spořiví a taky určitě denně nevyvařujete.
Osobně tedy zastávám názor, že ohřívat cokoliv elektřinou je ta (ekologicky) nejhorší volba (pokud je jiná možnost).
A baterie je opravdu drahá sranda s krátkou životností. Pokud se bude tato baterie cyklovat denně, tak to vychází na nějakých 13 let s cenou asi 3,3 Kč na cyklovanou kilowatthodinu (jen amortizace investičních nákladů /20 milionů Kč/, bez započtení nákladů provozních, poklesu kapacity, zisku provozovatele .. tedy asi klidně dvoj-trojnásobek).
Diskuse o těžbě litia v Krušných horách pro další takové baterie je nasnadě. Mnohem zajímavější mi připadají systémy LAES nebo syntetická nafta (viz blue crude, e-diesel).
4.12.2017 13:01 Reaguje na Petr Dvořák
sprcha "žere" tak 5-8 litrů za minutu. když to jede na "průtokáč", tak 10-15 kilowatt. (taže 5 kW je za úhrnem 20-30 minut sprchování) elektrická trouba okolo 3 kw, elektrická plotýnka nebo varná konvice tak 1 kW. topení je jiná kapitola, příkonem podobné jako vaření na plný koule, ale dobou odběru a tedy spotřebou o level jinde. můžeme samozřejmě diskutovat o tom, že se dá sprchovat úsporněji a jak zbytečně neotvírat lednici. řeč se ovšem vede o uvádění marketingových necelých pravd na pravou míru.
Odpovědět
JŠ
5.12.2017 10:21 Reaguje na Jan Škrdla
ve článku chybělo uvedení do měřítka (upřímně - pouhých 1,2 MWh storáže se vstupní investicí strašidelných 20 milionů je fakt dobrá sranda). o to jsem se pokoušel jak já, tak pan Vykuk. diskuse se zvrtla někam jinam, totiž kolik energie je možno uspořit v které domácnosti, źvláště, když to budou rawfoodisti a nebudou se mýt.
(heč, a já nemám žádný bojler, doma mám kombi plynový kotel, na chalupě hrnec na kamnech, já spotřebuji ještě méně.)
Odpovědět
(heč, a já nemám žádný bojler, doma mám kombi plynový kotel, na chalupě hrnec na kamnech, já spotřebuji ještě méně.)
JŠ
Jan Škrdla
5.12.2017 22:34 Reaguje naMyslím, že věci o kterých píšete objasňoval ve svém komentáři (reakce na Katku Linke) Petr Dvořák.
Ze strany pana Vykuka mi to připadá, že diskuzi také odvádí někam jinam, ale na opačnou stranu (kolik toho doma mám, a kolik el. energie mi nestačí).
Jinak hrnec na kamnech je dobrá věc, kromě vaření si na něm můžete ohřát i vodu na sprchování. (vzhledem k své lenosti se ale stejně většinou sprchuji studenou).
Odpovědět
Ze strany pana Vykuka mi to připadá, že diskuzi také odvádí někam jinam, ale na opačnou stranu (kolik toho doma mám, a kolik el. energie mi nestačí).
Jinak hrnec na kamnech je dobrá věc, kromě vaření si na něm můžete ohřát i vodu na sprchování. (vzhledem k své lenosti se ale stejně většinou sprchuji studenou).
JŠ
Jan Škrdla
4.12.2017 21:48 Reaguje na Petr DvořákTo, že je ohřev elektřinou ta nejhorší volba - můžu podepsat, to samé platí i pro vytápění.
Pak se dá ta spotřeba stáhnout i pod těch 5,6 kWh.
Zajímalo by mě, jestli jste porovnával baterie a syntetickou naftu v následujících případech(nebo jestli existují studie):
1. elektromobily a automobily poháněné syntetickou naftou
2. zálohování el. energie v bateriových uložištích oproti výrobě el. energie ze syntetické nafty
také by mě zajímalo, jak si vede syntetická nafta z hlediska emisí (NOx, CO, prach, aj.)
Odpovědět
Pak se dá ta spotřeba stáhnout i pod těch 5,6 kWh.
Zajímalo by mě, jestli jste porovnával baterie a syntetickou naftu v následujících případech(nebo jestli existují studie):
1. elektromobily a automobily poháněné syntetickou naftou
2. zálohování el. energie v bateriových uložištích oproti výrobě el. energie ze syntetické nafty
také by mě zajímalo, jak si vede syntetická nafta z hlediska emisí (NOx, CO, prach, aj.)
PD
Petr Dvořák
5.12.2017 00:35 Reaguje na Jan ŠkrdlaCo se týče studií, bohužel nevím, zatím jsem se po tom nepídil. Ale..
1. zde mají elektromobily minus v nutnosti výrazně posilovat rozvodnou soustavu, ve výrobě a recyklaci baterií (v současnosti na bázi lithia), a také v aktuálně rozhodně né čisté elektřině (v ČR, ale v průměru i globálně); výhodu mají ve vyšší účinnosti toho koncového zařízení (automobilu) .. ale bylo by třeba LCA obou variant..
2. tohle jsem nezkoumal a nepřijde mi to rozumné (konverze elektřina->nafta 70%, nafta->elektřina max 50%, tedy teoreticky max 35%, reálně spíše pod 30% účinnosti takového cyklu) - tady si povede lépe LAES; nicméně připadá mi velice zajímavá možnost pomocí konverze na syntetickou naftu osekat výkonové špičky větrných farem a tím odlehčit dle potřeby přenosové soustavě a vyrobenou naftu poté použít mimo elektroenergetiku (nebo v elektroenergetice, ale pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla)
co se týče emisí, takto získaná nafta má ve všech ohledech lepší parametry, než běžná nafta (neobsahuje aromatické složky ani síru a má vyšší cetanové číslo)
viz e-diesel, blue crude
Odpovědět
1. zde mají elektromobily minus v nutnosti výrazně posilovat rozvodnou soustavu, ve výrobě a recyklaci baterií (v současnosti na bázi lithia), a také v aktuálně rozhodně né čisté elektřině (v ČR, ale v průměru i globálně); výhodu mají ve vyšší účinnosti toho koncového zařízení (automobilu) .. ale bylo by třeba LCA obou variant..
2. tohle jsem nezkoumal a nepřijde mi to rozumné (konverze elektřina->nafta 70%, nafta->elektřina max 50%, tedy teoreticky max 35%, reálně spíše pod 30% účinnosti takového cyklu) - tady si povede lépe LAES; nicméně připadá mi velice zajímavá možnost pomocí konverze na syntetickou naftu osekat výkonové špičky větrných farem a tím odlehčit dle potřeby přenosové soustavě a vyrobenou naftu poté použít mimo elektroenergetiku (nebo v elektroenergetice, ale pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla)
co se týče emisí, takto získaná nafta má ve všech ohledech lepší parametry, než běžná nafta (neobsahuje aromatické složky ani síru a má vyšší cetanové číslo)
viz e-diesel, blue crude
