V Česku je první velkokapacitní bateriové úložiště o výkonu 1 MW, do provozu se zapojí v lednu
„Bateriový systém bude ve větším množství akumulovat elektrickou energii ze slunce, aby byla k dispozici ve chvíli, kdy je nedostatek energie v síti a je potřeba elektřinu uvolnit," říká říká Vítězslav Skopal, hlavní akcionář a zakladatel skupiny Solar Global. "Nebo v případě, kdy je síť nestabilní či odolává obrovským výkyvům. V takových případech je akumulátor schopen spustit dodávku energie v řádu milisekund,“ dovává Skopal. V průběhu prosince se bude baterie testovat a ostrý provoz Solar Global předpokládá v lednu 2018.
Úložiště v Prakšicích se skládá z kontejneru lithium-iontových baterií. „Transformátor umožní přeměnu střídavého proudu z nízkého na vysoké napětí. Předpokládaná doba životnosti bateriového systému je minimálně 5 000 cyklů. Jedním cyklem rozumíme jedno plné nabití a vybití,“ vysvětluje princip další akcionář Solar Global František Smolka.
„V evropském i světovém měřítku není akumulace energie ničím novým, ve většině západních zemí jsou baterie běžným poskytovatelem podpůrných služeb. Energetická revoluce je ve skladování elektřiny, obnovitelných zdrojích a elektromobilitě. S postupným utlumováním uhelné energetiky počítá i tzv. zimní energetický balíček EU,“ dodává Vítězslav Skopal.
Celkové náklady na výstavbu úložiště v Prakšicích přesáhly 20 milionů korun, investice byla podpořena evropskými fondy. Bateriový systém dodala nizozemská firma Alfen.
Příští rok plánuje Solar Global realizovat výstavbu největšího bateriového úložiště ve střední a východní Evropě. Baterie o kapacitě 10 MWh vyroste u obce Ochoz v Olomouckém kraji a bude desetkrát větší, než systém v Prakšicích.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Lukas B.
1.12.2017 17:44ne že bych se v principu bránil akumulátorovnám tam, někde je to jediná rozumná volba, třeba jako záložní a vyrovnávací zdroj pro serverovny, zabezpečovací zařízení na železnici, dispečingu letového provozu, v nemocnicích atakdále (tedy než naskočí a zahřeje se dieselcentrála). ale je to zatraceně drahý špás. zatím. dokud někdo zásadně nepřekopá středoškolskou fyziku.
Cesky Vykuk
1.12.2017 17:51Katka Linke
2.12.2017 20:05Myslím, že je dobře, že i u nás začíná bateriový boom. Elektrická spotřeba našeho domu je 5,6 kWh za den. A máme bojler, a sporák, ledničku. Ostatní technické vymoženosti nepotřebujeme. Nám by tohle úložiště stačilo na půl roku provozu našeho celého domu, 150 m2.
Petr Dvořák
4.12.2017 08:19 Reaguje na Katka LinkeJestli na elektřině vaříte a ohříváte vodu el. bojlerem, tak 5,6 kWh je opravdu málo, to jste dost spořiví a taky určitě denně nevyvařujete.
Osobně tedy zastávám názor, že ohřívat cokoliv elektřinou je ta (ekologicky) nejhorší volba (pokud je jiná možnost).
A baterie je opravdu drahá sranda s krátkou životností. Pokud se bude tato baterie cyklovat denně, tak to vychází na nějakých 13 let s cenou asi 3,3 Kč na cyklovanou kilowatthodinu (jen amortizace investičních nákladů /20 milionů Kč/, bez započtení nákladů provozních, poklesu kapacity, zisku provozovatele .. tedy asi klidně dvoj-trojnásobek).
Diskuse o těžbě litia v Krušných horách pro další takové baterie je nasnadě. Mnohem zajímavější mi připadají systémy LAES nebo syntetická nafta (viz blue crude, e-diesel).
Lukas B.
4.12.2017 13:01 Reaguje na Petr DvořákLukas B.
4.12.2017 13:01 Reaguje na Lukas B.Jan Škrdla
4.12.2017 21:27 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
5.12.2017 10:21 Reaguje na Jan Škrdla(heč, a já nemám žádný bojler, doma mám kombi plynový kotel, na chalupě hrnec na kamnech, já spotřebuji ještě méně.)
Jan Škrdla
5.12.2017 22:34 Reaguje na Lukas B.Ze strany pana Vykuka mi to připadá, že diskuzi také odvádí někam jinam, ale na opačnou stranu (kolik toho doma mám, a kolik el. energie mi nestačí).
Jinak hrnec na kamnech je dobrá věc, kromě vaření si na něm můžete ohřát i vodu na sprchování. (vzhledem k své lenosti se ale stejně většinou sprchuji studenou).
Jan Škrdla
4.12.2017 21:48 Reaguje na Petr DvořákPak se dá ta spotřeba stáhnout i pod těch 5,6 kWh.
Zajímalo by mě, jestli jste porovnával baterie a syntetickou naftu v následujících případech(nebo jestli existují studie):
1. elektromobily a automobily poháněné syntetickou naftou
2. zálohování el. energie v bateriových uložištích oproti výrobě el. energie ze syntetické nafty
také by mě zajímalo, jak si vede syntetická nafta z hlediska emisí (NOx, CO, prach, aj.)
Petr Dvořák
5.12.2017 00:35 Reaguje na Jan Škrdla1. zde mají elektromobily minus v nutnosti výrazně posilovat rozvodnou soustavu, ve výrobě a recyklaci baterií (v současnosti na bázi lithia), a také v aktuálně rozhodně né čisté elektřině (v ČR, ale v průměru i globálně); výhodu mají ve vyšší účinnosti toho koncového zařízení (automobilu) .. ale bylo by třeba LCA obou variant..
2. tohle jsem nezkoumal a nepřijde mi to rozumné (konverze elektřina->nafta 70%, nafta->elektřina max 50%, tedy teoreticky max 35%, reálně spíše pod 30% účinnosti takového cyklu) - tady si povede lépe LAES; nicméně připadá mi velice zajímavá možnost pomocí konverze na syntetickou naftu osekat výkonové špičky větrných farem a tím odlehčit dle potřeby přenosové soustavě a vyrobenou naftu poté použít mimo elektroenergetiku (nebo v elektroenergetice, ale pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla)
co se týče emisí, takto získaná nafta má ve všech ohledech lepší parametry, než běžná nafta (neobsahuje aromatické složky ani síru a má vyšší cetanové číslo)
viz e-diesel, blue crude