V CHKO Žďárské vrchy se zlepší stav rašelinišť, vracejí se vlci, bobři a orli
Vrch Bohdalec v panorama z vrchu Metodka.
V chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy letos začnou práce na zlepšení stavu cenných rašelinišť u Velkého Dářka. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) se i v souvislosti s klimatickou změnou věnuje stále víc obnovování vodního režimu, který byl dřív narušený odvodňováním pozemků a regulací toků. Změny se v CHKO projevují i u živočichů a rostlin. Některé druhy vymizely, v nedávných letech například motýl modrásek černoskvrnný. Jiné se začaly vracet, mezi nimi vlci, bobři evropští a orli mořští. ČTK to sdělil ředitel regionálního pracoviště AOPK Vysočina Václav Hlaváč.
Vlci se ve Žďárských vrších znovu objevili téměř po 200 letech. "Což přináší problém především pro chovatele ovcí. Najít způsob soužití s vlkem je pro ochránce přírody novou výzvou," uvedl Hlaváč. Kromě druhů, které v krajině už dřív byly, se ale v poslední době vyskytují i druhy nepůvodní a často se nekontrolovatelně šíří. K nim patří americký rak signální, jenž přenáší takzvaný račí mor, ze savců třeba jihoamerická nutrie. "Redukovat je nutné i celou řadu nepůvodních invazních druhů rostlin, jako je křídlatka nebo netýkavka žláznatá," uvedl Hlaváč.
V souvislosti se změnou klimatu v létě častěji vysychají potoky a rašeliniště, oslabené jehličnaté stromy v lesích pak snadno podléhají škůdcům. Zlepšit vodní režim pomáhá revitalizace dříve upravených vodních toků nebo vytváření tůní a nádrží, uvedl Hlaváč.
Poklesem hladiny podzemní vody dlouhodobě trpí i dvě národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště a Dářko. Tamním rašeliništím pomůže například přehrazení či zrušení odvodňovacích kanálů a vytvoření nových tůní. Pětiletý projekt na zlepšení jejich stavu, který letos začne, bude stát okolo 12 milionů korun. Peníze na něj dá operační program Životní prostředí.
CHKO Žďárské vrchy s rozlohou 709 kilometrů čtverečních kromě Vysočiny zasahuje do Pardubického kraje. Vyhlášena byla v roce 1970. Na jejím území je 50 maloplošných zvláště chráněných území a čtyři národní přírodní rezervace, nejstarší je rezervace Žákova hora s ochranou od roku 1933. Nejvyšší vrchol Žďárských vrchů Devět skal má nadmořskou výšku 836 metrů. V CHKO pramení pět řek: Sázava, Svratka, Oslava, Chrudimka a Doubrava. Krajinu a její vývoj přibližuje návštěvníkům dům přírody, který byl v Krátké u Sněžného otevřený v červnu 2020.
Návštěvnost chráněné krajinné oblasti podle Hlaváče průběžně roste. Hodně lidí míří zjara na Ransko za bledulemi, vyhledávaným místem je vrch Devět skal. Pokud napadne sníh, jezdí do Žďárských vrchů mnoho běžkařů. Horolezectví musí ochránci regulovat především v jarním období, kdy na skalách hnízdí krkavci nebo výři.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
V CHKO Žďárské vrchy se zlepší stav rašelinišť . Díky dotaci se začalo konečně něco dělat aby voda zůstala v krajině , je to dobře . Konečně děláte něco prospěšného
VLCI TOMU NIJAK V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEPOMOHLI !
Odpovědět
Jestli si to nepletete z Yellowstonský parkem
Odpovědět
Wow, pisalek, který vůbec nepochopí nadpis článku, se tady bude vypisovat capslockem a v dalsich příspěvcích plácat páté přes deváté :D
Odpovědět
Vracejí se orli ,vlci a bobři. To má být oslava ,čeho?
Vracejí se dravci a škůdci bobři. Dravci a škůdci by seměli vracet do přírody až jako poslední a ne jako první. To je postavené na hlavu.
Odpovědět
nevím, čeho to je oslava ale mají tady stejné právo být, jako kdokoliv jiný.
Jestli to je postavené na hlavu? tak rozhodně to není na tu naši.
Ona příroda žádnou hlavu nemá ta jen je. Což by prospělo i dnešnímu člověku...jen být bez mentálních balastů a těšit se z toho, co je.
Odpovědět
Oslavovaný Kadlík z Orlíku,
vysvětloval jak to bylo s panskými lesy, aby sloužily dle potřeby.
!
Odpovědět
Příroda jen je a lidi co v ní , sní žijí také ví jak s ní žít , aby jim dala její plody, ne jednou ale každý rok a po nich aby je dávala i jejím dětem .
Uprostřed ČR , Ždárské vrhy nemá vlk co dělat leda by zalezl Kutalovi do kalhot .Tohle není ochrana přírody , tohle je ochranářský diktát který skončí špatně .
Odpovědět
se domnívám, že pro ty druhy jsou Žďárské vrchy ideální... jde o celkem řídce osídlené oblasti Vysočiny a východních Čech, propustnost krajiny je dobrá... až na D1
V Evropě jsou vlci přirozeným predátorem, který tu byl vždycky.
Odpovědět
a jak je vidět, tak pro někoho to je ještě moc čerstvá novinka...
Odpovědět
se domníváte špatně , v Evropě už nějakou dobu není vlk ani ohrožený a už vůbec ne kriticky , přišla prostě doba kdy je na čase aby měl dobu lovu a právě v takových místech jako jsou Žďárské vrchy , se začal redukovat . Věřím že v dalším návrhu novely ZOM ji bude , tak jako další kteří již nejsou kriticky ohrožení mít .
Odpovědět
Doufejme. Vlka redukuje Slovensko, Švédsko a zbytek Západu,a např.bobr je jedlý, postní jídlo, je potřeba s nimi něco dělat.
Odpovědět
Vracejí se proto ,že člověk je tam vrací a není to přirozená proces. Člověk hlavu má.
Odpovědět
Postavené na hlavu je, že si klimatici přivlastňují zásluhy na " návratu" orla. Orel se vyskytoval ve ŽV už na jaře 1993, není to jejich zásluha. Tetřívek, rosnička, koroptev behem 35 let kvůli ničení biotopů zmizeli a oni je nezachránili. Ano, škůdci a šelmy nejsou úspěch ochrany, spíše nevhodné zásahy do kulturní obydlené krajiny.
Odpovědět
S těmi mořáky nevím, ti se spíše rozšiřují/novoosidlují, jsou vázání na vodu, tj člověkem vytvořené rybníky a přehrady. Historické záznamy z těch míst neexistují, to spíše by byl zázrak v návratu tetřeva, koroptve či sýčka, dříve známých až všudypřítomných druhů. Ale dnešní ochrana ikonizuje predátory, je třeba tento pohled vzít na vědomí.
Odpovědět
No pro stav luk, pastvin a rašelinišť je velice důležitá pastva. Nevím jak s vlkem bude možno vypásat vše, co by se mělo.
Odpovědět
Na místo místního kriticky ohroženého domorodého pasáčka několika oveček , přijede profesionální pastevec z pasteveckými psi , CHAKO ho královsky zaplatí a zase odjede
Je čas chránit místního pasáčka , místo vlka uprostřed ČR
Odpovědět
Budou peníze použité na zakopávání a vykopávání vráceny, když se rašeliniště nepodaří zachránit? Zachránila by je jen jedna věc a tu klimatici v popisu těch opatření nemají.
Odpovědět
|
|
Česko-saský projekt zachraňuje staré ovocné odrůdy 
Středočeský kraj podpoří vysazování úhoře říčního
Skupina JARO během zimy obnovila desítky mokřadů. Potřebnou péči dostaly i louky a rákosiny
,_CZ170824-056.jpg){kind=link}