V ČR musí vzniknout lesy s bohatou strukturou, míní odborníci
Konferenci pro své členy uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR, protože obce jsou dohromady jedním z velkých vlastníků lesů v Česku a velmi silně se potýkají s rozpadem svých porostů.
Podle lesnického odborníka Aleše Erbera, který také vystoupil, je potřeba si vytknout na začátku cíl, jak by měl les vypadat. A podle něj to musí být právě trvalý a bohatě strukturovaný les odpovídající podmínkám dané lokality. Za příklad dlouhodobě považuje hospodaření v bavorských lesích.
V současnosti, kdy je obnova lesa či založení nového nesmírně obtížné kvůli několika suchým letům, je podle vedoucího Ústavu zakládání a pěstění lesů na Mendelově univerzitě Radka Pokorného důležité, aby začal les růst de facto jakkoli. Ať už pomocí bříz jako pionýrských dřevin či obrůstáním pařezů. Až později lze vnášet do lesa cílové dřeviny, protože už budou mít dostatečné zastínění. "Na velké odkryté ploše v létě teplota bez problémů stoupá na 50 stupňů a ještě více se půda vysušuje," řekl Kadavý.
Vyjmenoval také různá adaptační opatření, která pomohou les přeměnit na bohatě strukturovaný, a tedy stabilní. Kromě nové skladby dřevin jde například o snížení objemu těžby, prodloužení doby obnovy, která umožní přirozenější, tedy i levnější obnovu místo vysazování sazenic s nejistým výsledkem. Mluvil také o těžbě stromů i v mladším věku, než se stanou náchylnější k chorobám a napadení škůdci, ponechávání většího množství biomasy v lese a některých dalších opatřeních. Všechna předpokládají, že se vlastníci nebudou na les dívat jako na továrnu na dříví a upozadí jeho ekonomickou funkci a naopak budou více akcentovat to, že les slouží k zadržování vody a funguje jako přirozený ochlazovač okolí a zároveň má funkci rekreační.
"Musíme si však říct a silně zdůraznit, že veškeré naše snažení je závislé na snížení množství zvěře. Protože i když budeme všechno dodržovat, ale zvěře bude pořád stejně, tak nám lesy sežere," řekl Kadavý. Na dlouhodobé stesky lesníků už se snaží letos reagovat i vláda a chystá novelu zákona, která má myslivcům nařídit snížit stavy zvěře.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Jan Šimůnek
26.10.2019 09:23Věroslav Týnek
26.10.2019 14:12 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
27.10.2019 11:14 Reaguje na Věroslav TýnekJan Šimůnek
28.10.2019 16:25 Reaguje na Věroslav TýnekPokud tedy nepočítám jevy, trvající statisíce či miliony let, jako je obnova krajiny po ústupu ledovců na konci doby ledové.
Chceme-li tam v reálném čase les, druhovým složením odpovídající původním šumavským lesům, musíme ho uměle vysázet. Nehledě k tomu, že za ty stovky tisíc let by tam mohl vzniknout úplně odlišný biotop, jak se to stalo např. ve středomoří po vykácení tamních lesů.
Jan Škrdla
27.10.2019 19:30 Reaguje na Jan ŠimůnekNavíc ten kůrovec se tak přemnožil hlavně díky tomu, že se jednalo o porosty nevhodné druhové skladby a struktury a také díky suchu. Samoržejmě se komu přidaly chyby ve výchově porostů a zanedbání ochrany. Ale ještě jednou, nikde v tom článku jsem neviděl, že by někdo doporučoval kašlat na výchovu a ochranu porostů.
Karel Zvářal
26.10.2019 09:46Jakub Brenn
26.10.2019 11:06 Reaguje na Karel Zvářalvysazené na obrovské holiny nezašly,tzn.aby aspoň občas přišel déšť.
A snad se už nebude odstraňovat tak tvrdošíjně nálet břízy, pokud se tam objeví.
Martin Ježek
26.10.2019 13:15 Reaguje na Jakub BrennKarel Zvářal
27.10.2019 07:18 Reaguje na Martin JežekJan Škrdla
27.10.2019 19:50 Reaguje na Karel ZvářalKaždopádně je chybou na velké holiny sázet přímo stínomilné a pomalurostoucí dřeviny, jako je jedle nebo buk.
Jakub Brenn
27.10.2019 18:59jsem tušil, že je to PR akce, a že bude prezentován klasický lesnický pohled na věc.Tak stalo se tak, ale nicméně i tak díky za tu akci.
Bylo nám předvedeno, všechno co se práce v lesnictví týká. Hned v první zastávce
mladící(ještě studenti) nám vysvětlili, že všechen ten bordel(doslovná citace) z lesa by se měl odtáhnout, a že je škoda, že zákon lidem neumožňuje odnést si z lesa klest. Starší lesáci souhlasně přikyvovaly. Pak jedna návštěvnice nadšeně pronesla před těmito pány pronesla, že četla Petera Wohllebena, a že ty knihy vřele doporučuje:-)))Lesníci zachovali kamennou tvář.Paní jsem pak v soukromí řekl, že Peter Wohlleben je zastáncem lesů ve své původnosti(tj.bukových pralesů)
a jeho učení se s lesnickou praxí zrovna moc neslučuje, decentně řečeno.
Paní odpověděla, že se třeba lesáci něco naučí, ale časem se rozvinou, získají jiný pohled. Už jsem paní nevysvětloval, že i kdyby to byl sebeosvícenější lesák,
tak musí plnit zadání zhora pohledně skladby stromů a těžby. Líbí se mi ta sladká naivita lidí, že lesnictví je ochrana přírody( a ne hospodářský obor, který se ale samozřejmě dá dělat více či méně šetrně, abych nebyl jen negativní)
Pak jsme došli k opravdu velké holině, kde byla část dřevěného ohrazení(musím říci že teda kvalitní) a došlo na sázení. K mému údivu nám bylo řečeno,že na to budeme mít každý půl hodiny a každej si budeme moct vysadit 2 - 3 stromky:-)))))
A já myslel, že budu několik hodin, po celé trvání akce, sázet jak mourovatej...
Nakonec jsem ukořistil sazeč,jímž to šlo jedna báseň a další mladý návštěvník, mi do jamek dával sazenice a přihrnul.Lesníci nám říkali, ať něco taky necháme další skupině, ale nenechali jsme se odbýt. Do vlhčích míst se sázela olše, do ostatních klen a lípa srdčitá.
Pak další moment: jedna paní návštěvnice trochu rohzhořčeně, jak to že nesázíme smrky, že nám naše krásné smrkové lesy všichni záviděli(patrně paní nezaznamenala žádné zprávy ohledně kůrovcové kalamity a masivního odumírání smrkových porostů v posledních letech).Pan lesník ji odpověděl, že smrk je teď sprosté slovo, a že za čtyřicet let se budou lidi divit, co jsme tam právě vysadili za křoví(doslovná citace). Samozřejmě že mě ta reakce nepřekvapila a že si lesníci o té celé akci
myslí své. Ještě nutno dodat, že v okolí holiny stojící smrky byly v ubohém stavu, toho si paní také zřejmě nevšimla. A pan lesník zapomněl dodat, že ten zcela většinový zbytek té holiny vně poměrově malého ohrazení, je už klasicky osázen smrkem:-))
Takže toliko mé dojmy. Ač můj příspěvek možná vypadá jako nenávistný, jsem bytostný pacifista, a v duchu jsem těm lesníkům děkoval za tu akci.
A i mezi lesníky jsou myslím osvícení lidé(viz pan Škrdla-ten mi nám asi mohl vyprávět, jak je to těžké prosadit šetrné hospodaření).Ani ostatní nejsou jistě zlí, prostě jsou přesvědčeni, že les mají být smrky ve sponu, což je prostě klasická stará škola, která je hluboce zakořeněná nejen u lesníků,ale v celé společnosti. Příroda se zkrátka muší regulovat, trávník sekat na hlínu a pohnojit, řeky vybagrovat,vybetonovat a narovnat, na plevel Roundup, náletový stromy a keře odstranit-pozemek se musí vyčistit, a na poli postavit třeba skladovou halu, aby se pole zhodnotilo;)
Snad jsem nenasekal přiliš pravopisných chyb, zdravím...
Jan Škrdla
29.10.2019 21:50 Reaguje na Jakub BrennProblém LČR jste tak trochu nastínil. Politika tohoto podniku je dána s hora, takže osvícení lesníci ve službách LČR si prostě nemohli dovolit dělat revoluci. Mohli dělat jen dílčí kroky, tak aby nenaštvali vedení.