https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-cr-musi-vzniknout-lesy-s-bohatou-strukturou-mini-odbornici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V ČR musí vzniknout lesy s bohatou strukturou, míní odborníci

26.10.2019 00:30 | KŘTINY (ČTK)
Budoucí lesy, které v Česku vyrostou na holinách či zbytcích uschlých a kůrovcem zničených lesů, musí mít bohatou strukturu. / Ilustrační foto
Budoucí lesy, které v Česku vyrostou na holinách či zbytcích uschlých a kůrovcem zničených lesů, musí mít bohatou strukturu. / Ilustrační foto
Zdroj | ČIŽP
Budoucí lesy, které v Česku vyrostou na holinách či zbytcích uschlých a kůrovcem zničených lesů, musí mít bohatou strukturu. Dnes takových lesů není ani jedno procento, na přelomu tisíciletí to přitom byla procenta čtyři, řekl to ve čtvrtek na konferenci ve Křtinách na Blanensku Jan Kadavý z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Jde podle něj o les, který bude mít bohatou druhovou skladbu, stromy budou různě staré, budou mít různou výšku a porost se bude obnovovat především přirozeně. Těžit se v něm bude výběrným způsobem, a nebudou tak vznikat holoseče.
 

Konferenci pro své členy uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR, protože obce jsou dohromady jedním z velkých vlastníků lesů v Česku a velmi silně se potýkají s rozpadem svých porostů.

Podle lesnického odborníka Aleše Erbera, který také vystoupil, je potřeba si vytknout na začátku cíl, jak by měl les vypadat. A podle něj to musí být právě trvalý a bohatě strukturovaný les odpovídající podmínkám dané lokality. Za příklad dlouhodobě považuje hospodaření v bavorských lesích.

V současnosti, kdy je obnova lesa či založení nového nesmírně obtížné kvůli několika suchým letům, je podle vedoucího Ústavu zakládání a pěstění lesů na Mendelově univerzitě Radka Pokorného důležité, aby začal les růst de facto jakkoli. Ať už pomocí bříz jako pionýrských dřevin či obrůstáním pařezů. Až později lze vnášet do lesa cílové dřeviny, protože už budou mít dostatečné zastínění. "Na velké odkryté ploše v létě teplota bez problémů stoupá na 50 stupňů a ještě více se půda vysušuje," řekl Kadavý.

Vyjmenoval také různá adaptační opatření, která pomohou les přeměnit na bohatě strukturovaný, a tedy stabilní. Kromě nové skladby dřevin jde například o snížení objemu těžby, prodloužení doby obnovy, která umožní přirozenější, tedy i levnější obnovu místo vysazování sazenic s nejistým výsledkem. Mluvil také o těžbě stromů i v mladším věku, než se stanou náchylnější k chorobám a napadení škůdci, ponechávání většího množství biomasy v lese a některých dalších opatřeních. Všechna předpokládají, že se vlastníci nebudou na les dívat jako na továrnu na dříví a upozadí jeho ekonomickou funkci a naopak budou více akcentovat to, že les slouží k zadržování vody a funguje jako přirozený ochlazovač okolí a zároveň má funkci rekreační.

"Musíme si však říct a silně zdůraznit, že veškeré naše snažení je závislé na snížení množství zvěře. Protože i když budeme všechno dodržovat, ale zvěře bude pořád stejně, tak nám lesy sežere," řekl Kadavý. Na dlouhodobé stesky lesníků už se snaží letos reagovat i vláda a chystá novelu zákona, která má myslivcům nařídit snížit stavy zvěře.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Zdeněk Meitner
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

26.10.2019 09:23
Souhlas, ovšem takové lesy nevzniknou tím, že necháme smrkové plantáže "bezzásahově" zdevastovat kůrovcem, a to i v NP.
Odpovědět
VT

Věroslav Týnek

26.10.2019 14:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Můžete své tvrzení podložit argumentací. Děkuji.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 11:14 Reaguje na Věroslav Týnek
Až uvidíte ze smrkové šišky vyrůst dub nebo buk, tak se ozvěte.
Odpovědět
VT

Věroslav Týnek

27.10.2019 15:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Žádal jsem váš o argumentací.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.10.2019 16:25 Reaguje na Věroslav Týnek
Tohle snad argument je. Jak by se "přirozenou sukcesí" dostaly do smrkových monokultur druhy stromů, které byly na Šumavě totálně vykáceny na začátku novověku a nahrazeny právě smrky?
Pokud tedy nepočítám jevy, trvající statisíce či miliony let, jako je obnova krajiny po ústupu ledovců na konci doby ledové.
Chceme-li tam v reálném čase les, druhovým složením odpovídající původním šumavským lesům, musíme ho uměle vysázet. Nehledě k tomu, že za ty stovky tisíc let by tam mohl vzniknout úplně odlišný biotop, jak se to stalo např. ve středomoří po vykácení tamních lesů.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.10.2019 19:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Nějak jsem si v tom článku nevšiml, že by někdo doporučoval schválně nechat smrkové plantáže bezzásahově zlikvidovat kůrovcem.
Navíc ten kůrovec se tak přemnožil hlavně díky tomu, že se jednalo o porosty nevhodné druhové skladby a struktury a také díky suchu. Samoržejmě se komu přidaly chyby ve výchově porostů a zanedbání ochrany. Ale ještě jednou, nikde v tom článku jsem neviděl, že by někdo doporučoval kašlat na výchovu a ochranu porostů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.10.2019 09:46
Nemám nic proti holosečému hospodaření, líbí se mi lesy v různém věku. Ale sadit stejným stylem, jako v časech, kdy co tři dny pršelo a nepralo tolik slunce, už prostě nejde. A jestliže se vysazuje na holiny jako na přiloženém fotu, tak příští rok můžete dosazovat o 106. Prostě chce to trochu přemýšlet a nechat vytvořit stínové garé, resp. i trávu vysét. Především zde platí: Práce kvapná, málo platná. Les do dvou let je umanutá byrokratická představa, zhusta dodržovaná i dnes.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

26.10.2019 11:06 Reaguje na Karel Zvářal
Naprostý souhlas.Teď se můžeme jen modlit, aby letos všechny ty stromky
vysazené na obrovské holiny nezašly,tzn.aby aspoň občas přišel déšť.
A snad se už nebude odstraňovat tak tvrdošíjně nálet břízy, pokud se tam objeví.
Odpovědět
MJ

Martin Ježek

26.10.2019 13:15 Reaguje na Jakub Brenn
Také souhlas, na holinách musí zůstat pořádný podklad,vlhkost,živiny.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.10.2019 07:18 Reaguje na Martin Ježek
Podklad a živiny tam jsou. Ale je to jako s těmi mnou kritizovanými městskými trávníky, hoblovanými až na hlinu. Také zežloutnou, ale naštěstí zregenerují. Ten upečený stromeček to nedokáže. Potřebuje krytinu, která stíní a zamezuje intenzivnímu odparu. Nad tou černou holinou se voda ztratí jak pára nad hrncem.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.10.2019 19:50 Reaguje na Karel Zvářal
To co tvrdíte, nemusí platit vždy a všude. Např. živných a aspoň trochu vlhkých stanovištích to může v březnu vypadat tak jako na té fotce, v květnu tam bude buřeň po pás a červenci se tam ztratíte. Tedy pokud tu trávu a křoví nevyžnete, nepošlapete nebo nespálíte herbicidem (nejsem zastáncem chemie v lese, ale dělá se to).

Každopádně je chybou na velké holiny sázet přímo stínomilné a pomalurostoucí dřeviny, jako je jedle nebo buk.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

27.10.2019 18:59
Minulou sobotu jsem byl na té akci Lesů ČR sázení lesů nové generace.Samozřejmě
jsem tušil, že je to PR akce, a že bude prezentován klasický lesnický pohled na věc.Tak stalo se tak, ale nicméně i tak díky za tu akci.
Bylo nám předvedeno, všechno co se práce v lesnictví týká. Hned v první zastávce
mladící(ještě studenti) nám vysvětlili, že všechen ten bordel(doslovná citace) z lesa by se měl odtáhnout, a že je škoda, že zákon lidem neumožňuje odnést si z lesa klest. Starší lesáci souhlasně přikyvovaly. Pak jedna návštěvnice nadšeně pronesla před těmito pány pronesla, že četla Petera Wohllebena, a že ty knihy vřele doporučuje:-)))Lesníci zachovali kamennou tvář.Paní jsem pak v soukromí řekl, že Peter Wohlleben je zastáncem lesů ve své původnosti(tj.bukových pralesů)
a jeho učení se s lesnickou praxí zrovna moc neslučuje, decentně řečeno.
Paní odpověděla, že se třeba lesáci něco naučí, ale časem se rozvinou, získají jiný pohled. Už jsem paní nevysvětloval, že i kdyby to byl sebeosvícenější lesák,
tak musí plnit zadání zhora pohledně skladby stromů a těžby. Líbí se mi ta sladká naivita lidí, že lesnictví je ochrana přírody( a ne hospodářský obor, který se ale samozřejmě dá dělat více či méně šetrně, abych nebyl jen negativní)
Pak jsme došli k opravdu velké holině, kde byla část dřevěného ohrazení(musím říci že teda kvalitní) a došlo na sázení. K mému údivu nám bylo řečeno,že na to budeme mít každý půl hodiny a každej si budeme moct vysadit 2 - 3 stromky:-)))))
A já myslel, že budu několik hodin, po celé trvání akce, sázet jak mourovatej...
Nakonec jsem ukořistil sazeč,jímž to šlo jedna báseň a další mladý návštěvník, mi do jamek dával sazenice a přihrnul.Lesníci nám říkali, ať něco taky necháme další skupině, ale nenechali jsme se odbýt. Do vlhčích míst se sázela olše, do ostatních klen a lípa srdčitá.
Pak další moment: jedna paní návštěvnice trochu rohzhořčeně, jak to že nesázíme smrky, že nám naše krásné smrkové lesy všichni záviděli(patrně paní nezaznamenala žádné zprávy ohledně kůrovcové kalamity a masivního odumírání smrkových porostů v posledních letech).Pan lesník ji odpověděl, že smrk je teď sprosté slovo, a že za čtyřicet let se budou lidi divit, co jsme tam právě vysadili za křoví(doslovná citace). Samozřejmě že mě ta reakce nepřekvapila a že si lesníci o té celé akci
myslí své. Ještě nutno dodat, že v okolí holiny stojící smrky byly v ubohém stavu, toho si paní také zřejmě nevšimla. A pan lesník zapomněl dodat, že ten zcela většinový zbytek té holiny vně poměrově malého ohrazení, je už klasicky osázen smrkem:-))
Takže toliko mé dojmy. Ač můj příspěvek možná vypadá jako nenávistný, jsem bytostný pacifista, a v duchu jsem těm lesníkům děkoval za tu akci.
A i mezi lesníky jsou myslím osvícení lidé(viz pan Škrdla-ten mi nám asi mohl vyprávět, jak je to těžké prosadit šetrné hospodaření).Ani ostatní nejsou jistě zlí, prostě jsou přesvědčeni, že les mají být smrky ve sponu, což je prostě klasická stará škola, která je hluboce zakořeněná nejen u lesníků,ale v celé společnosti. Příroda se zkrátka muší regulovat, trávník sekat na hlínu a pohnojit, řeky vybagrovat,vybetonovat a narovnat, na plevel Roundup, náletový stromy a keře odstranit-pozemek se musí vyčistit, a na poli postavit třeba skladovou halu, aby se pole zhodnotilo;)
Snad jsem nenasekal přiliš pravopisných chyb, zdravím...
Odpovědět

Jan Škrdla

29.10.2019 21:50 Reaguje na Jakub Brenn
Spíš než za lesníka se považuji za krajináře, na obci máme jen cca 1,75 ha lesa a největší prvek dřevinné vegetace se nachází na nelesní půdě.
Problém LČR jste tak trochu nastínil. Politika tohoto podniku je dána s hora, takže osvícení lesníci ve službách LČR si prostě nemohli dovolit dělat revoluci. Mohli dělat jen dílčí kroky, tak aby nenaštvali vedení.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist