V Grónsku jen za úterý roztálo 8,5 miliardy tun ledu
2.8.2021 01:37
(ČTK)
Sezona tání ledovců v Grónsku trvá zpravidla od června do srpna. Letos už podle Polar Portal od června zmizelo přes 100 miliard tun ledu.
Roztávání ledu v Grónsku podrobně monitoruje dánský server Polar Portal. Z jeho dat vyplývá, že kromě úterý dosáhlo tání dalšího vrcholu ve čtvrtek, kdy zmizelo 8,4 miliardy tun ledu. Podle WMO je to sice co do hmotnosti menší množství než v roce 2019, kdy led tál ještě rychleji, nyní ale tání zasahuje daleko větší oblast.
"Tání dosáhlo obrovských rozměrů a pravděpodobně změní podobu Grónska, protože v příštích letech jen urychlí další odtávání a s ním spojené stoupání hladiny oceánu," citoval list The Guardian glaciologa Marka Tedesca z americké Kolumbijské univerzity.
Sezona tání ledovců v Grónsku trvá zpravidla od června do srpna. Letos už podle Polar Portal od června zmizelo přes 100 miliard tun ledu.
"Těžko říct, zda to ohledně tání letos bude rekordní rok, ale nad ledovci je teď množství teplého a vlhkého vzduchu, který tání urychluje," uvedl Brad Lipovsky z univerzity ve Washingtonu. "Znepokojivá je pro mě ale jiná věc: politická reakce nebo spíše její absence. Stoupání hladin oceánu je jako pomalu jedoucí vlak, který ale nelze zastavit, jakmile nabere rychlost. Moc dobré zprávy to nejsou," dodal.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V Alpách za 100 let ubyla třetina sněhu, uvádí rakouská studie
Švýcarsko a Itálie překreslí své hranice kvůli tajícím ledovcům
NYT: Možná poslední šance prohlédnout si ledovce láká turisty. Má ale i svá rizikaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
va
vaber
2.8.2021 08:09uvidíme jak si příroda i my všichni poradíme s 50°C teploučka,
klimaalarmisti říkají ,že už zvoní hrana,
klimaignoranti říkají ,že takové teploučko je prospěšné, už tady mockrát bylo a bylo hej
PH
Pavel Hanzl
2.8.2021 09:42 Reaguje na vaberNeporadíme. Člověk ani naše příroda to nemá šanci zvládnot. Prostě to poscípe. Dnes očekávají v Řecku +50°C v extrémech a jsem zvědavý, kdo vůbec vyjde z domu, kolik sežerou elektřiny klimatizace.
Tepleji bylo ve druhohorách výrazněji, jenže ekosystém byl úplně jiný a člově by tam bez skafandru nepřežil.
Odpovědět
Tepleji bylo ve druhohorách výrazněji, jenže ekosystém byl úplně jiný a člově by tam bez skafandru nepřežil.
JM
Josef Mozek
2.8.2021 10:36Zajímalo by mě, zda dánský web Polar portal monitoruje kromě tání ledu i jeho přírustky v zimě nebo zda je to politicky nežádoucí...mohla by si totiž veřejnost uvědomit, že je vlastně ledu stále stejně, nižší hodnoty v létě, vyšší v zimě. ....O zvyšování hladiny moří pochybuji....letos v Chorvatsku dosahovala hladina vody po rysku, kterou jsem tam na balvanu
udělal loni......
Odpovědět
udělal loni......
PH
Pavel Hanzl
2.8.2021 11:44 Reaguje na Josef MozekV zimě žádný led nepřibývá, jen sníh.
Ten úbytek je v ledu, což jsou víceleté zásoby sněhu.
Výška hladiny moře v Chorvatsku se řídí více parametry:
Celé Středozemní moře má velký odpar (proto ten proud v Giblartaru i v Dardanelách) Jadran má ještě větší (vysoká salinita, žádné větší řeky).
Takže se meziročně stoupnutí oceánu nepojeví VŮBEC.
Ovšem hlavní vliv má příliv a odliv, pokud byste tu rysku udělal loni při odlivu a dnes ji sledoval při přílivu, hodí vám to klidně i 13 cm.
Odpovědět
Ten úbytek je v ledu, což jsou víceleté zásoby sněhu.
Výška hladiny moře v Chorvatsku se řídí více parametry:
Celé Středozemní moře má velký odpar (proto ten proud v Giblartaru i v Dardanelách) Jadran má ještě větší (vysoká salinita, žádné větší řeky).
Takže se meziročně stoupnutí oceánu nepojeví VŮBEC.
Ovšem hlavní vliv má příliv a odliv, pokud byste tu rysku udělal loni při odlivu a dnes ji sledoval při přílivu, hodí vám to klidně i 13 cm.
MC
Mimo Chodem
2.8.2021 14:36 Reaguje na Josef MozekSmím se zeptat, odkud pochází informace, že ledu je stále stejně?
Není mi znám žádný zdroj, který by dokládal, že v Grónsku (jako celku) meziročně voda v pevném skupenství neubývá (což lze zhodnotit až po několikaletém pozorování).
Jinak ta sezónní variace funguje (ledové/sněhové hmoty je více v zimě, v létě méně), ale až meziroční srovnání ukazuje, jak hodně Grónsko taje - trend je důležitý (např. viz https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/greenland-ice-sheet-4/assessment)
Odpovědět
Není mi znám žádný zdroj, který by dokládal, že v Grónsku (jako celku) meziročně voda v pevném skupenství neubývá (což lze zhodnotit až po několikaletém pozorování).
Jinak ta sezónní variace funguje (ledové/sněhové hmoty je více v zimě, v létě méně), ale až meziroční srovnání ukazuje, jak hodně Grónsko taje - trend je důležitý (např. viz https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/greenland-ice-sheet-4/assessment)
RV
Richard Vacek
2.8.2021 12:58Prostě se vracíme do období, kdy bylo tepleji a pro život přívětivěji. Kvůli tomu nemá cenu bědovat, ale spíš radovat se. Bude méně pouští, všude zeleno, oteplení bude hlavně ve vyšších zeměpisných šířkách.
Už nyní roste produkce potravin rychleji než počet lidí.
Odpovědět
Už nyní roste produkce potravin rychleji než počet lidí.
PE
RV
Richard Vacek
2.8.2021 15:49 Reaguje na Petr EliášMusíte se dívat do různých zdrojů a nespoléhat se na takové, kteří s vámi mají postranní úmysly. Jestli vás zajímá produkce potravin, tak se podívejte na stránky FAO, kde můžete sledovat, jak stoupá i energetický obsah potravy připadající na člověka. Lidí přibývá jako much, ale potrava přibývá ještě rychleji:
http://www.fao.org/faostat/en/#data/FBS/visualize
Odpovědět
http://www.fao.org/faostat/en/#data/FBS/visualize
PE
Petr Eliáš
2.8.2021 16:09 Reaguje na Richard VacekStejný zdroj - FAO-:
,,There is evidence that climate change has already negatively affected wheat and maize yields
in many regions and also at global level (Lobell, Schlenker and Costa-Roberts, 2011). The
increased frequency of unusually hot nights in most regions is damaging for most crops, with
observed impacts on rice yields and quality.,,
Zdroj:
http://www.fao.org/3/i5188e/i5188e.pdf (strana 8)
Odpovědět
,,There is evidence that climate change has already negatively affected wheat and maize yields
in many regions and also at global level (Lobell, Schlenker and Costa-Roberts, 2011). The
increased frequency of unusually hot nights in most regions is damaging for most crops, with
observed impacts on rice yields and quality.,,
Zdroj:
http://www.fao.org/3/i5188e/i5188e.pdf (strana 8)
JO
MC
Mimo Chodem
2.8.2021 14:40 Reaguje na Richard VacekJako vtip supr ... ale pokud Vás skutečně zajímá srovnání s dobami dávno minulými, musíte k číslům, to jest oteplení za časovou jednotku. Pokud se omezíte jen na teplotu, zjistíte, že k oteplení o několik stupňů docházelo. Pokud však mrknete na rychlost oteplení, tak zjistíte, že současná rychlost změn spíše odpovídá nárazu mimozemského tělesa - skokovým (a bezprecedentním) změnám.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
2.8.2021 15:36 Reaguje na Mimo ChodemNesmíte věřit tomu, co do vás alarmisté tlačí, ale podívat se do historie. Celkem nedávno (Mladší dryas) teplota poskočila o 5 st. C snad během pár let.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Holoc%C3%A9n
A ještě blíže nám je klimatické optimum v Atlantiku - to máte před 7000 lety, kdy bylo tepleji než dnes o 3 st.C.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Atlantik_(klimatologie)
V hlubší minulosti samozřejmě rovněž docházelo k rychlým změnám klimatu, akorát že nemáme metody, kterými se to dá zjistit. Víme akorát to, že žijeme v období vájimečně chladném a výjimečně chudém na CO2:
https://qph.fs.quoracdn.net/main-qimg-d668afc0b58e398e884267fb68709a73
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Holoc%C3%A9n
A ještě blíže nám je klimatické optimum v Atlantiku - to máte před 7000 lety, kdy bylo tepleji než dnes o 3 st.C.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Atlantik_(klimatologie)
V hlubší minulosti samozřejmě rovněž docházelo k rychlým změnám klimatu, akorát že nemáme metody, kterými se to dá zjistit. Víme akorát to, že žijeme v období vájimečně chladném a výjimečně chudém na CO2:
https://qph.fs.quoracdn.net/main-qimg-d668afc0b58e398e884267fb68709a73
MC
Mimo Chodem
2.8.2021 18:11 Reaguje na Richard VacekŘada lidí:
1. nerozlišuje mezi lokálními teplotními variacemi a globálním průměrem (první odkaz je teplota v Grónsku, nikoli na glóbu). Pokud chcete globální teplotu, zkuste např. toto https://en.wikipedia.org/wiki/Geologic_temperature_record#/media/File:All_palaeotemps.svg
2. neumí dobře interpretovat grafy teplot pokud je osa x v logaritmickém zobrazení (třetí Váš odkaz), což zejména při pohledu na milióny let nazpátek vypadá jako rychlé změny, ale nejsou.
Odpovědět
1. nerozlišuje mezi lokálními teplotními variacemi a globálním průměrem (první odkaz je teplota v Grónsku, nikoli na glóbu). Pokud chcete globální teplotu, zkuste např. toto https://en.wikipedia.org/wiki/Geologic_temperature_record#/media/File:All_palaeotemps.svg
2. neumí dobře interpretovat grafy teplot pokud je osa x v logaritmickém zobrazení (třetí Váš odkaz), což zejména při pohledu na milióny let nazpátek vypadá jako rychlé změny, ale nejsou.
PH
Pavel Hanzl
3.8.2021 13:38 Reaguje na Mimo ChodemPřesně tak, pán si plete asi tisíciletí s miliónem let.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.8.2021 13:36 Reaguje na Richard VacekPletete si různé pojmy. Rychlé teplotní změny probíhaly, ale pouze lokální. Globální teplota nikdy tak rychle nestoupala. Pak si pletete časové úseky, teploty před 60 milióny let byly skutečně vyšší, ale ne v tomhle ekosystému. V něm jsme na špičce teplotně i uhlíkově už teď.
"Současnost tak s vysokou pravděpodobností představuje období s nejvyššími koncentracemi oxidu uhličitého za posledních 23 miliónů let."
Václav Cílek Vesmír 9/2020
Odpovědět
"Současnost tak s vysokou pravděpodobností představuje období s nejvyššími koncentracemi oxidu uhličitého za posledních 23 miliónů let."
Václav Cílek Vesmír 9/2020
PH
Pavel Hanzl
3.8.2021 13:39"Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší dosáhly asi 412 ppm, což výrazně překonává vše, co planeta zažila během posledních několika milionů let. U nás ve výzkumném ústavu máme jedny z nejlepších počítačových simulací na světě, díky nimž dokážeme rekonstruovat klima třeba 50 nebo 100 milionů roků zpět do minulosti. A vidíme, že nynější oteplování je stokrát rychlejší než kdykoli během této doby".
Přední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber z Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn.
Odpovědět
Přední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber z Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn.
