https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-izraeli-zkouseji-jak-mohou-technologie-nahradit-vcely
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Izraeli zkoušejí, jak mohou technologie nahradit včely

9.5.2020 00:20 (ČTK)
Bzučení včel v telaradském sadu mandloní nahradil traktor, který do korun kvetoucích stromů z malých trysek vypouští v přesně odměřených dávkách pylová zrna.
Bzučení včel v telaradském sadu mandloní nahradil traktor, který do korun kvetoucích stromů z malých trysek vypouští v přesně odměřených dávkách pylová zrna.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Edete
V jihoizraelském Tel Aradu podobně jako jinde ubývá včelstev. Tamní pěstitelé se proto rozhodli vyzkoušet metodu schopnou opylovat plodiny mechanicky, napsala agentura Reuters. Bzučení včel v telaradském sadu mandloní nahradil traktor, který do korun kvetoucích stromů z malých trysek vypouští v přesně odměřených dávkách pylová zrna.
 

Běžně tuto činnost obstarává hmyz, hlavně včely. Vzhledem k intenzivnímu pěstování a používáním chemikálií, ale i kvůli klimatickým změnám, jich ovšem ubývá na celém světě.

Většina úrody je přitom závislá na opylení. Znepokojeno je mnoho institucí včetně Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), která se snaží zamezit hladovění přibývající světové populace.

"Patnáct let zažíváme krizi, protože celosvětově chybí hmyz, který opyluje rostliny. Přicházíme o mnoho ovoce a vitamínů," varoval Eylam Ran z izraelské společnosti Edete, která se zabývá problémy kolem opylování. Podle něj je technologie vyvíjená jeho podnikem schopná zvyšovat opylování prováděné včelami nebo je může i zcela nahradit.

Technologie kopíruje práci včel - na začátku je nutné z květin sebrat pyl, na konci ho dostat ke kvetoucím rostlinám, jež je třeba opylovat. Používají se k tomu senzory podobné těm, které jsou v automobilech bez řidiče.

Společnost Edete svou metodu zkouší v několika sadech v Izraeli a Austrálii. Uzavřela dohody také v USA. Její vedení doufá, že se bude technologie dále rozvíjet a na trhu byla měla být k dostání v roce 2023.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.5.2020 06:32
A nebylo by lepší zachránit klima, životní prostředí a naši planetu?
V krajině chybí plochy pro opylovače, více luk pro včely a motýly.
Nad 800 zalesnit, nad 600 zatravnit. Ale přirozeně, ne pícními hybridy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.5.2020 17:39 Reaguje na Katka Pazderů
Asi ne.
Odpovědět
ig

9.5.2020 09:29
To už je přece dávno vynalezené. Pylátor. Publikováno v roce 1983 v Československé televizi.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.5.2020 18:05 Reaguje na
No jo, ale tohle využívá ty nejmodernější technologie a hlavně je to z Izraele a stojí to tisíckrát více a to je ten důležitý přínos do HDP.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.5.2020 18:05 Reaguje na
Navíc ani nevím jestli jen nekecáte.b
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.5.2020 18:48
V této pesticidové velmoci to včelky mají móóc těžké, proto mě tento "pokrok" s tryskami na tlaktoru nikterak nepřekvapuje...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.5.2020 13:53
Včely jsou prakticky všude přešlechtěné, téměř nikde mimo zemědělsky málo využívané oblasti už nejsou původní, jejich genetická diverzita ve snaze mít z nich co největší výnosy je mizerná.
A největší problém je asi ten, že včely po opylení nelze uložit někde do skladu a nechat je tam do doby, až se zase potřebují. Potřebují po celý rok nebo aspoň po teplé období roku každý den množství pylu a sladiny. Dřív nebyl problém, krajina byla mnohem víc přírodní a když bylo sucho jako nyní, včely prostě létaly na květy k nějaké řece nebo do nějaké bažiny. Navíc v dnešních nástavkových úlech, ve snaze mít co nejvíc medu, je jedno včelstvo snad až dvakrát až třikrát silnější než dříve třeba v úlech se zadním přístupem, tudíž už jen jedno včelstvo potřebuje pro přežití 2 - 3 x víc přírodních zdrojů než dříve. Když k tomu ještě přibudou populističtí politici, co si za peníze občanů rozdávaných coby dotace na včelaření kupují voličské hlasy...
Množství zdrojů nutných pro život včel v krajině za posledních řekněme 50 let násobně klesl, zatímco poptávka - spotřeba těch včelstev dnešními včelaři umístěných v krajině násobně stoupla...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.5.2020 14:46 Reaguje na Radim Polášek
Co dnes vím se stoprocentní jistotou, že k Radimovi bych pro radu nikdy nešel:-) Tak podpora včelaření je populismus?? Zkuste si to někdy a ony vás tyhle nesmyslné názory velice rychle přejdou. Místo sadů v dědině túje, místo lip jasany, topoly, břízy... Kde ta včela se má napást? Takže ona příkrm potřebuje téměř celosezónně.

A jak jste došel na to, že jsou přešlechtěné??? Včela není gaučový bišonek, ona si to své musí tvrdě odpracovat, odlétat. Nejlepší med, co jsem kdy měl, byl od včelaře z lesa. Spadkový+vřes a jiné lesní byliny, prostě černá voňavá dobrota. Světlý řepkový je vedle něho slabá náhražka... Takže za mě podpora včelařství není populismus, ale velice potřebná investice do údržby krajiny.
Odpovědět

Jan Škrdla

10.5.2020 22:30 Reaguje na Karel Zvářal
Ona ta podpora včelařství není nic, na čem by se dalo zbohatnout, alespoň v případě hoby včelařů. Spíše to pokrývá část nákladů.
Jinak panu Poláškovi bych doporučil, aby zkusil včelařit ve starých budečácích (zadem přistupných úlech) a pak to srovnal s včelařením v nástavkových úlech.
Odpovědět
Pa

PavelA

11.5.2020 08:49 Reaguje na Jan Škrdla
Včelařit v budečáku je holé neštěstí.Mizerný přístup a málo místa pro včely.
Ano,ten kdo musí na včelách vydělat,má nástavkové úly+včelí brojlery,tak jak píše p.Polášek.
Ti přeschtění včelí brojleři byli šlechtěni mj. na prudký jarní rozvoj k využití řepkové snůšky a na tvorbu "masa",tzn. oddělků.A dát toto do budečáku je skoro týrání.
Izraelci řeší následek a nikoliv příčinu.
České komerční včelařství potřebuje dotace jako kterékoliv jiné odvětví zemědělství.
Hobby včelaři dotace nepotřebují.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.5.2020 09:23 Reaguje na Radim Polášek
Upřímně řečeno, původně jsem na tu snůšku polopravd a mýtů ani nechtěl reagovat, ale přece bych v tom nenechal pana Zvářala samotného, tudíž:
V Evropě je známo přes 2000 druhů včel, většinou samotářských.
Pokud jsou včely přešlechtěné, tak jsou přešlechtěné všechny druhy hospodářských zvířat. Je otázka jak se to včelařům za těch cca 100 let šlechtění podařilo. Včely se šlechtí především na poněkud jiné vlastnosti než medný výnos (i když na ten také) a to hlavně na mírnost, omezení rojivosti a odolnost proti patogenům. Pokud bychom šlechtili na výnos, tak tady máme ty slavné zabijácké včely, to jsou totiž ty, které mají největší výnosy, zároveň bychom každoročně sčítali mrtvé.

Co se týče druhého odstavce, to je naprostá kravina asi jako bych řekl, že krávu poté co ji vydojím bych měl odložit někam do skladu, protože jinak jsou s ní jen potíže (krmení, hnůj...). Nástavkové úly, oproti budečákům nejsou nijak výrazně větší. Na klasický budečák, což jsou v podstatě dva nástavky, se také v době snůšky přidává nástavek, tudíž tři nástavky oproti čtyřem (pokud je dobrý rok) u nástavkového úlu. To znamená, že v dobrém roce máte u nástavkového úlu o cca čtvrtinu větší včelstvo, tudíž jedno včelstvo nanosí o zhruba čtvrtinu více, než v budečáku.
Co se týče dotací na jedno včelstvo, tak ty jsou v podstatě naprosto komediální, a to nejen pro hobíky, ale také pro profesionály. Co se týče profesionálního včelaření si patrně vůbec neuvědomujete, že aby vás to uživilo, tak potřebujete 200+ včelstev, což znamená dřinu do zemdlení a skutečně nezanedbatelné vstupní finační náklady.

To co zásadně ohrožuje včelstva v současnosti je především:
1.Introdukovaný patogen kleštík
2.Klimatická změna způsobující prudké zrychlení průběhu jara, kdy většina rostlin vykvete téměř současně a ta včelstva nejsou po zimním období ještě dostatečně rozvinutá a zároveň se jim zkrátila doba kdy mohou sbírat snůšku.
3. Pesticidní koktejl, který si včely spolu se snůškou zanesou do úlu.
Odpovědět
Pa

PavelA

11.5.2020 11:12 Reaguje na Jakub Graňák
Pletete si budečák s univerzálem/asi/.Budečák je dvoukomorová almara-plodiště+medník.Rozšiřuje se dozadu a do medníku.

A to co ohrožuje hospodářská včelstva v současnosti-ano,pesticidy+ rychlé jaro.
Ale také absence pozdní pylové snůšky nezbytné pro zdárný vývoj zimní generace včel.Proto také ty podzimní "prázné ůly".A pokud se k této podvýživě přidají i viry nebo nosema/obé ve včelstvech normálně je a nepůsobí za standartních podmínek velké škody/,pak včelstva "nevysvětlitelně" hynou.

Mnozí včelaři pochopili,že sucho posledních let je,co se týče zmiňované pozdní pylové snůšky,pro včely devastující a sejí pylodárné plodiny kde jen to jde.
V tuto chvíli už dochází i na včelaře v lesích,protože i tam sucho dopadá.Takže p.Zvářalem zmiňovaný včelař napřesrok nemusí mít nic.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.5.2020 12:23 Reaguje na PavelA
Ježiš, no jo máte pravdu, spletl jsem si ho s univerzálem. Ale vždyť tato technologie (budečák) je zastaralá už minimálně 50 let.

Co se týče těch podletních a podzimních pylodárných rostlin, je třeba vzít v úvahu fakt, že velká část těchto rostlin, jsou pro zemědělce plevely a aktivně je hubí, přičemž rozšíření svazenky, nebo hořčice, jako meziplodin není dostatečně objemné, aby tyto výpadky dovedly nahradit. My se např. s tímto problémem příliš nepotýkáme z důvodu velkého množství břečťanu v okolí a vlastní rozlehlé květnaté louky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.5.2020 06:19 Reaguje na PavelA
Ten okurčák lesního medu je záležitost z osmdesátek, vydržel ve špajzu spoustu let. Valná část z těch asi 600 našich včel je původně lesních, takže tam potravu vždy nějakou najdou. A když jsou brabenci závislí na mšicích, včely tu sladinu využijí. Bezopadová technologie s náramnou chutí:-) Včelaři jsou největší ekologové krajiny, kdybych nedělal do ptáků, tak bych volil asi toto.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.5.2020 19:33 Reaguje na Karel Zvářal
S těmi ekology krajiny bych to moc nehrotil, nerad bych, aby mi pan Šimůnek posílal účet za Šumavu:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.5.2020 19:40 Reaguje na Jakub Graňák
Až se včelaři začnou přivazovat k postřikovači, začnou si jich lidé vážit. Jestliže sklopí hlavu, maximálně pozvou kameru, nic se velice nezmění.

Tím jsem měl na mysli, že jsou tichými dělníky ekologie. Narozdíl od dovezených trubek, které chrání nepůvodní nemocný les. V Absurdistánu normální.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist