V Izraeli zkoušejí, jak mohou technologie nahradit včely

A nebylo by lepší zachránit klima, životní prostředí a naši planetu?
V krajině chybí plochy pro opylovače, více luk pro včely a motýly.
Nad 800 zalesnit, nad 600 zatravnit. Ale přirozeně, ne pícními hybridy.

Asi ne.

To už je přece dávno vynalezené. Pylátor. Publikováno v roce 1983 v Československé televizi.

No jo, ale tohle využívá ty nejmodernější technologie a hlavně je to z Izraele a stojí to tisíckrát více a to je ten důležitý přínos do HDP.

Navíc ani nevím jestli jen nekecáte.b

V této pesticidové velmoci to včelky mají móóc těžké, proto mě tento "pokrok" s tryskami na tlaktoru nikterak nepřekvapuje...

Včely jsou prakticky všude přešlechtěné, téměř nikde mimo zemědělsky málo využívané oblasti už nejsou původní, jejich genetická diverzita ve snaze mít z nich co největší výnosy je mizerná.
A největší problém je asi ten, že včely po opylení nelze uložit někde do skladu a nechat je tam do doby, až se zase potřebují. Potřebují po celý rok nebo aspoň po teplé období roku každý den množství pylu a sladiny. Dřív nebyl problém, krajina byla mnohem víc přírodní a když bylo sucho jako nyní, včely prostě létaly na květy k nějaké řece nebo do nějaké bažiny. Navíc v dnešních nástavkových úlech, ve snaze mít co nejvíc medu, je jedno včelstvo snad až dvakrát až třikrát silnější než dříve třeba v úlech se zadním přístupem, tudíž už jen jedno včelstvo potřebuje pro přežití 2 - 3 x víc přírodních zdrojů než dříve. Když k tomu ještě přibudou populističtí politici, co si za peníze občanů rozdávaných coby dotace na včelaření kupují voličské hlasy...
Množství zdrojů nutných pro život včel v krajině za posledních řekněme 50 let násobně klesl, zatímco poptávka - spotřeba těch včelstev dnešními včelaři umístěných v krajině násobně stoupla...

Co dnes vím se stoprocentní jistotou, že k Radimovi bych pro radu nikdy nešel:-) Tak podpora včelaření je populismus?? Zkuste si to někdy a ony vás tyhle nesmyslné názory velice rychle přejdou. Místo sadů v dědině túje, místo lip jasany, topoly, břízy... Kde ta včela se má napást? Takže ona příkrm potřebuje téměř celosezónně.

A jak jste došel na to, že jsou přešlechtěné??? Včela není gaučový bišonek, ona si to své musí tvrdě odpracovat, odlétat. Nejlepší med, co jsem kdy měl, byl od včelaře z lesa. Spadkový+vřes a jiné lesní byliny, prostě černá voňavá dobrota. Světlý řepkový je vedle něho slabá náhražka... Takže za mě podpora včelařství není populismus, ale velice potřebná investice do údržby krajiny.

Ona ta podpora včelařství není nic, na čem by se dalo zbohatnout, alespoň v případě hoby včelařů. Spíše to pokrývá část nákladů.
Jinak panu Poláškovi bych doporučil, aby zkusil včelařit ve starých budečácích (zadem přistupných úlech) a pak to srovnal s včelařením v nástavkových úlech.

Včelařit v budečáku je holé neštěstí.Mizerný přístup a málo místa pro včely.
Ano,ten kdo musí na včelách vydělat,má nástavkové úly+včelí brojlery,tak jak píše p.Polášek.
Ti přeschtění včelí brojleři byli šlechtěni mj. na prudký jarní rozvoj k využití řepkové snůšky a na tvorbu "masa",tzn. oddělků.A dát toto do budečáku je skoro týrání.
Izraelci řeší následek a nikoliv příčinu.
České komerční včelařství potřebuje dotace jako kterékoliv jiné odvětví zemědělství.
Hobby včelaři dotace nepotřebují.

Upřímně řečeno, původně jsem na tu snůšku polopravd a mýtů ani nechtěl reagovat, ale přece bych v tom nenechal pana Zvářala samotného, tudíž:
V Evropě je známo přes 2000 druhů včel, většinou samotářských.
Pokud jsou včely přešlechtěné, tak jsou přešlechtěné všechny druhy hospodářských zvířat. Je otázka jak se to včelařům za těch cca 100 let šlechtění podařilo. Včely se šlechtí především na poněkud jiné vlastnosti než medný výnos (i když na ten také) a to hlavně na mírnost, omezení rojivosti a odolnost proti patogenům. Pokud bychom šlechtili na výnos, tak tady máme ty slavné zabijácké včely, to jsou totiž ty, které mají největší výnosy, zároveň bychom každoročně sčítali mrtvé.

Co se týče druhého odstavce, to je naprostá kravina asi jako bych řekl, že krávu poté co ji vydojím bych měl odložit někam do skladu, protože jinak jsou s ní jen potíže (krmení, hnůj...). Nástavkové úly, oproti budečákům nejsou nijak výrazně větší. Na klasický budečák, což jsou v podstatě dva nástavky, se také v době snůšky přidává nástavek, tudíž tři nástavky oproti čtyřem (pokud je dobrý rok) u nástavkového úlu. To znamená, že v dobrém roce máte u nástavkového úlu o cca čtvrtinu větší včelstvo, tudíž jedno včelstvo nanosí o zhruba čtvrtinu více, než v budečáku.
Co se týče dotací na jedno včelstvo, tak ty jsou v podstatě naprosto komediální, a to nejen pro hobíky, ale také pro profesionály. Co se týče profesionálního včelaření si patrně vůbec neuvědomujete, že aby vás to uživilo, tak potřebujete 200+ včelstev, což znamená dřinu do zemdlení a skutečně nezanedbatelné vstupní finační náklady.

To co zásadně ohrožuje včelstva v současnosti je především:
1.Introdukovaný patogen kleštík
2.Klimatická změna způsobující prudké zrychlení průběhu jara, kdy většina rostlin vykvete téměř současně a ta včelstva nejsou po zimním období ještě dostatečně rozvinutá a zároveň se jim zkrátila doba kdy mohou sbírat snůšku.
3. Pesticidní koktejl, který si včely spolu se snůškou zanesou do úlu.

Pletete si budečák s univerzálem/asi/.Budečák je dvoukomorová almara-plodiště+medník.Rozšiřuje se dozadu a do medníku.

A to co ohrožuje hospodářská včelstva v současnosti-ano,pesticidy+ rychlé jaro.
Ale také absence pozdní pylové snůšky nezbytné pro zdárný vývoj zimní generace včel.Proto také ty podzimní "prázné ůly".A pokud se k této podvýživě přidají i viry nebo nosema/obé ve včelstvech normálně je a nepůsobí za standartních podmínek velké škody/,pak včelstva "nevysvětlitelně" hynou.

Mnozí včelaři pochopili,že sucho posledních let je,co se týče zmiňované pozdní pylové snůšky,pro včely devastující a sejí pylodárné plodiny kde jen to jde.
V tuto chvíli už dochází i na včelaře v lesích,protože i tam sucho dopadá.Takže p.Zvářalem zmiňovaný včelař napřesrok nemusí mít nic.

Ježiš, no jo máte pravdu, spletl jsem si ho s univerzálem. Ale vždyť tato technologie (budečák) je zastaralá už minimálně 50 let.

Co se týče těch podletních a podzimních pylodárných rostlin, je třeba vzít v úvahu fakt, že velká část těchto rostlin, jsou pro zemědělce plevely a aktivně je hubí, přičemž rozšíření svazenky, nebo hořčice, jako meziplodin není dostatečně objemné, aby tyto výpadky dovedly nahradit. My se např. s tímto problémem příliš nepotýkáme z důvodu velkého množství břečťanu v okolí a vlastní rozlehlé květnaté louky.

Ten okurčák lesního medu je záležitost z osmdesátek, vydržel ve špajzu spoustu let. Valná část z těch asi 600 našich včel je původně lesních, takže tam potravu vždy nějakou najdou. A když jsou brabenci závislí na mšicích, včely tu sladinu využijí. Bezopadová technologie s náramnou chutí:-) Včelaři jsou největší ekologové krajiny, kdybych nedělal do ptáků, tak bych volil asi toto.

S těmi ekology krajiny bych to moc nehrotil, nerad bych, aby mi pan Šimůnek posílal účet za Šumavu:-)

Až se včelaři začnou přivazovat k postřikovači, začnou si jich lidé vážit. Jestliže sklopí hlavu, maximálně pozvou kameru, nic se velice nezmění.

Tím jsem měl na mysli, že jsou tichými dělníky ekologie. Narozdíl od dovezených trubek, které chrání nepůvodní nemocný les. V Absurdistánu normální.