V Krkonoších při obnově lesů převažují stromy z místního osiva

V Krkonošském národním parku (KRNAP) i přes lokální problémy s přemnoženým kůrovcem v poslední době potřeba umělého zalesňování klesá. V Krkonoších nadále převažuje využití přirozené obnovy lesních porostů, řekl náměstek ředitele Správy KRNAP Václav Jansa. V národním parku funguje jediná lesní školka, která je v nadmořské výšce kolem 900 metrů, svou polohou odpovídá místům výsadby sazenic.

"Takže i úspěšnost výsadeb je vysoká, vzhledem k potřebám sadebního materiálu je produkce školky dostačující a o založení dalších školek neuvažujeme," řekl ČTK Jansa.

V Krkonoších při obnově lesů převažují stromy z místního osiva. Správa KRNAP produkuje vlastní sadbu, která se v současnosti pohybujeme kolem 40 procent potřeby. Jde pouze o jedle a smrky. Další výsadbu zajišťuje prostřednictvím dodavatele, specializované školkařské firmy. Výsadba na území KRNAP podléhá přísné kontrole, přičemž osivo musí pocházet z místních porostů nebo Krkonoším blízkých horských oblastí. "Jedná se o využití zdrojů co nejblíže místu následné výsadby. Není tedy možné, aby například smrkové nebo jedlové osivo bylo z jiné části republiky. Pro smrk používáme pouze vlastní osivo, buk a jedli vlastní nebo z oblasti Jizerských hor," řekl ČTK Jansa.

Při obnově krkonošských lesů převažují buk lesní, jedle bělokorá, smrk ztepilý a další listnáče - bříza, olše, jeřáb, javory nebo jasan. Například smrky lesníci získávají z osiva původních "krkonošských smrků", které mají korunu užší, než je obvyklé. Tyto stromy, které lépe odolávají extrémním horským podmínkám i imisím, se dochovaly na několika stovkách hektarů v nejpřísněji střežené bezzásahové první zóně parku, kde je minula průmyslová těžba. Populace, které přežily do současnosti, jsou schopny nejen přirozeného zmlazení, ale také vytvořit funkční a odolný les, jehož podstatou je zastoupení stromů různých generací.

V některých oblastech Krkonoš se urychluje rozpad lesních porostů vlivem přemnoženého kůrovce. Nejhorší situace je ve východní části hor kolem Pece pod Sněžkou a Maršova, kde lze místy hovořit o kůrovcové kalamitě. Správa KRNAP celoplošně označuje situaci jako "zvýšený výskyt kůrovce". "Přemnožený kůrovec ve východních Krkonoších na území KRNAP může ohrozit zhruba 12.000 hektarů z celkové výměry 37.000 hektarů," řekl ČTK Jansa. Situaci komplikuje také kalamita ze zimy, kdy sníh lámal vrcholky stromů.

Správa KRNAP od počátku 90. let provádí rozsáhlou změnu druhové skladby lesních porostů, cílem je vrátit horám původní, většinou smíšené lesy, ve kterých se zvyšuje zastoupení smrků úměrně s nadmořskou výškou. Tam, kde již k této "lesní revoluci" došlo, je porost odolnější a škody na něm menší. Obnova poškozených krkonošských lesů má několik způsobů. Například při menší rozloze poškození lesa je celková obnova ponechána přirozenému procesu. Pokud je plocha větší, volí správa národního parku i umělou výsadbu, kterou doplňuje chybějící dřeviny, zejména listnaté.

KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech. Rozloha dnešních lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37.000 hektarů.

---

reklama

---