Tentokrát si kytici do vázy natrhejte. Krkonošská příroda za utrhnutí invazní lupiny poděkuje
Bohatá květenství lahodí oku mnoha zahrádkářů a chalupářů. Kdo již přišel do kontaktu s lupinou, ví, o jak nepohodlného souseda se může jednat. Než se nadějete, uteče lupina ze skalky či zahrádky do širokého okolí či sousedství. Její bohatá květenství plodí velké množství semen s vysokou, a hlavně dlouhodobou klíčivostí.
Lupina je v Česku klasifikována jako invazní druh, který poškozuje naše ekosystémy. Invazní rostliny jsou charakteristické tím, že se snadno šíří a obsazují nová stanoviště, odkud vytlačují původní druhy.
Lupina zvolila dravou životní strategii s velice efektivním způsobem rozmnožování. Produkuje vysoké množství semen a tvoří husté porosty. V symbióze s hlízkovými bakteriemi obohacuje půdu o dusík a mění tak živinové poměry v půdě vyhovující rumištním druhům jako jsou např. kopřivy nebo šťovíky.
V posledních letech se lupina začala vyskytovat i na krkonošských loukách a představuje pro ně závažné riziko, protože postupně vytlačuje a mění původní luční společenstva. Provedená mapování potvrzují, že lupiny přibývá. Škodí rostlinám, které jsou v Krkonoších původní.
Na krkonošských loukách se můžete setkat s pracovníky, kteří vyrážejí každý den do boje s invazními druhy rostlin. V okolí Pece pod Sněžkou, Velké a Malé Úpy lupinu neúnavně kosí a vykopávají. Díky jejich práci se na dotčených pozemcích zpomaluje rychlost invaze do okolních porostů.
Bohužel není v možnostech Správy KRNAP regulovat lupinu včas a všude, kde se již rozšířila. Prosíme proto o pomoc vlastníky luk, hospodáře, chalupáře i rekreanty. Včasná seč omezí její růst a zabrání vysemenění. Právě proto je lupinu třeba sekat nejdéle v době, kdy začne kvést.
Správa KRNAP ocení i informace o výskytu lupiny i dalších invazních rostlin v Krkonoších. Informace o dalších druzích a metodách jejich likvidace jsou k dohledání na webových stránkách: invazky.krnap.cz.
Přečtěte si také |
Invazním druhům okrasných rostlin se raději vyhněte. Potenciál šířit se má i oblíbený "motýlí keř"
Uvedené činnosti jsou součástí projektu Nastavení procesů vedoucích k likvidaci vybraných druhů invazních rostlin (115V342001009), Národní plán obnovy – Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny pro roky 2022–2025.
reklama
Dále čtěte |
Správci KRNAP rozmístili na Sněžce sítě, mají zabránit vstupu do cenné přírody
Mezinárodní den vyder je příležitostí připomenout si, že ochrana čistých vod je zásadní pro celé ekosystémy Krkonoš
Dobrovolníci při akci Čisté Krkonoše sesbírali 2,5 tuny odpadu, i nápravu z auta
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Slavomil Vinkler
12.6.2025 20:03Jaroslav Řezáč
15.6.2025 06:20 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
15.6.2025 10:49 Reaguje na Jaroslav Řezáča šíří se prosím přirozeně jak? Při strojním kosení při
zralosti semen je šíří sekačky a možná i ptáci, pokud ta
semena nejsou schopni strávit. Mulčováním po odkvětu se
lupina šíří nejlépe právě mulčovacími stroji a nebo taky
se senem, pokud se tam sklízí a převáží jinam. Možná ji
šíří estéti, kterým se líbí a nebo ti, co jsou placeni
za její likvidaci. "Vyrábět" si uměle práci není marné!
stačí hrst semen a už mám další rok zakázku je zlikvidovat
a nebo alespoň dostat pochvalu za bezplatnou likvidaci.
Zaseju a druhý rok likviduji s patřičnou reklamou, jak se
obětuji pro ochranu přírody. Mimochodem sousedka ji má za
plotem a u mne se nevyskytuje. Jakpak se asi šíří, že u
mne nemá šanci ?
Břetislav Machaček
14.6.2025 18:32plná živin a kosená až na podzim a nebo vůbec, tak se vysemení a namnoží.
Lupina je typický produkt nicnedělání a kytička květů její šíření asi moc
nezastaví. V mém okolí se z ničeho nic objevila na nově založené louce
a po dvou létech pravidelného kosení před rozkvětem po ní není ani památky.
Jaroslav Řezáč
15.6.2025 06:19Slavomil Vinkler
15.6.2025 06:27 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
15.6.2025 10:56 Reaguje na Jaroslav Řezáča nebo škůdce. Bez důkladných kontrol na hranicích a pouhých namátkových kontrolách je iluzí, že budou největší viníci potrestáni. Křídlatka přišla s rudami z východu a nyní ji šíří
voda, vítr, ptáci a zvířata. Jak je potrestat?
Emil Bernardy
16.6.2025 06:42 Reaguje na Břetislav MachačekMiloš Zahradník
16.6.2025 20:43https://photos.app.goo.gl/SJbopxkGtd53t7rYA




Jak může každý z nás pomoci opylovačům? Osm tipů pro naše zahrady
Děti se zapojily do péče o orchidejové louky v Krkonoších