Pastva krav pomůže v Krkonoších všivci, jednomu z nejvzácnějších druhů rostlin české přírody
7.7.2026 05:37 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Radek Drahný
Foto | Radek Drahný / Správa KRNAP
Pastva představuje tradiční způsob hospodaření, který v minulosti významně ovlivňoval podobu krkonošské krajiny, včetně části území nad horní hranicí lesa. Cílem pilotního opatření je zjistit, zda může řízená pastva přispět k vytvoření vhodnějších podmínek pro růst všivce krkonošského a dalších vzácných druhů vázaných na otevřená horská stanoviště.
Zvířata budou po celou dobu pastvy pod dohledem. Materiál potřebný k realizaci pastvy, například mobilní oplocení nebo napájecí vana, bude dopraven pouze v nezbytném rozsahu.
Všivec krkonošský
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
Samotné pastvě předcházel podrobný inventarizační průzkum cévnatých rostlin, lišejníků a mechorostů. Současně byl zdokumentován výchozí stav vegetace. Stejné sledování bude pokračovat i po ukončení zásahu, aby bylo možné objektivně vyhodnotit jeho přínosy a případné dopady.
„Pilotní projekt nám umožní ověřit, zda může být krátkodobá řízená pastva vhodným nástrojem péče o nejcennější části krkonošské tundry ohrožené zarůstáním expanzními keříky a travinami. Veškeré zásahy budou probíhat pod odborným dohledem a jejich výsledky budou pečlivě vyhodnoceny,“ říká Stanislav Březina, botanik Správy KRNAP a odborný garant tohoto projektu.
Správa KRNAP dlouhodobě hledá efektivní způsoby ochrany nejvzácnějších druhů a stanovišť Krkonoš. Pilotní managementové zásahy představují důležitý krok k získání poznatků, které mohou být využity při budoucí péči o unikátní horskou přírodu národního parku a umožní správě reagovat na ohrožení způsobená především klimatickou změnou a přetrvávajícími zvýšenými spady dusíku.
reklama
Dále čtěte |
Správa KRNAP varuje před rizikem požárů v současném horkém počasí
Sasanky v kleci. V Krkonoších chrání jednu z nejvzácnějších a nejohroženějších rostlin tamní květeny
Zástupci opozice kritizují nové ředitele ČIŽP a KRNAP, označují to za výsměch
Další články autora |
Vyšly dosud česky nepublikované Legendy o Krakonošovi
Začíná Týden invazních druhů. V Krkonoších se omezuje zejména těchto 5 rostlinOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
PB
Petr Blažek
7.7.2026 05:59A nevadí, že ačkoliv je to národní park, tak se jedná čistě o lidský zásah.
A co ty krávy nevadí, že u toho budou prdět?
Jedna kytka a tolik rozporů.
Odpovědět
A co ty krávy nevadí, že u toho budou prdět?
Jedna kytka a tolik rozporů.
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.7.2026 09:04 Reaguje na Petr Blažekbudní hospodářství tam bylo už před 45. Komáři tam nasázeli hromadu kleče. V dnešní době je spíš problém to stádo krav někde sehnat.
Odpovědět
Pe
Petr
7.7.2026 10:20 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKterý 45. máte na mysli?
Budní hospodářství tam před rokem 1945 bylo, a před rokem 1545 nebylo.
Odpovědět
Budní hospodářství tam před rokem 1945 bylo, a před rokem 1545 nebylo.
DM
Dalibor Motl
7.7.2026 09:132-3 krávy na dva týdny? Jako chválím ten směr ale ta intenzita je jaksi... Tak snad se výzkumem dojde na to co všude jinde na Slovensku, v Rumunsku v Alpách nebo v Turecku vidíte pouhým okem. Pastva v horách podporuje biodiverzitu alpínských luk. Všivce, úpolíny, sasanky, vstavače, oměje, mochny, hvozdíky, astry, zvonečníky, zvonky... Kdyby to bylo možné vložil bych fotky vegetace z pastvin evropských i asijských horách, kde se dosud pase. A ty výmluvy na to, že jde o nesrovnatelné přírodní podmínky... Třeba v Bergelu nebo na Kačkaru je také chudé silikátové podloží.
Odpovědět
II
LB
Lukas B.
7.7.2026 11:14 Reaguje na Dalibor Motl2-3 krávy na 2 týdny je samozřejmě málo, ale je to velmi dobrý začátek čili pilot. krkonoše, jakkoli jsou geograficky nizoučké, tak jsou "klimaticky" docela vysoké a úživnost na hřebenech není nic moc. jestli si správně vybavuji z infocedule, tak kráva, které dole v "kraji" stačí na uživení necelý hektar, potřebuje k 20 hektarů smilkové louky. jestli se ty dvě-tři hovádka budou dva týdny pást na dvou-třech hektarech, tak je to něco přiměřeného, co se dá vyhodnotit a další rok pokračovat s větším stádečkem.
Odpovědět
LB
Lukas B.
7.7.2026 11:17 Reaguje na Lukas B.a přiměřený malý krůček je mnohem lepší než stávající jedna půlhektarová ohrada, v ní více desítek kusů a každý den několik balíků sena dovezeného na návěsu nebo za velkým traktorem pravděpodobně z polska.
Odpovědět
ss
BM
Břetislav Machaček
7.7.2026 09:20Jaké krávy to budou? Chová ještě někdo původní horské typy zvyklé na to kolísání teplot a náhle změny počasí? Budou to dojnice a nebo jalovice, či býčci k výkrmu? Pochybuji, že dojnice i ti býčci a kdo bude riskovat zdraví jalovic pro případ napadení vlky? To bude stát majlant a je to opravdu tak nutné chránit kdejaký rostlinný druh? Jak správně poukázal pan Blažek, tak
někde v NP prosazují bezzásah a v jiném a nebo i tomtéž se tomu bezzásahu
brání díky dotacím zuby i nehty.
Odpovědět
někde v NP prosazují bezzásah a v jiném a nebo i tomtéž se tomu bezzásahu
brání díky dotacím zuby i nehty.
SV
Slavomil Vinkler
7.7.2026 09:28 Reaguje na Břetislav MachačekPokud se vá líbí jen agát, pajasan, vlaštovičník a svízel povázka, tak chápu, že dle vás není třeba nikde zasahovat.
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
7.7.2026 09:45 Reaguje na Slavomil VinklerCelá příroda vám chce ublížit, a všude rostou jen agáty a pajasany. I toto je druh stihomamu.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
7.7.2026 14:22 Reaguje na Břetislav Machaček:-) dnes jsem byl u jedné asi podobné,krývy.10let,tele měla,aby to nebyla jalovice.
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
7.7.2026 16:29 Reaguje na Břetislav MachačekPaseme kozy s byčky dohromady skot ochrání kozy před predátory s kombincí elektrického ohradníku a velkého skotu je to bezpečnější.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.7.2026 16:52 Reaguje na Alena LyskovaNevím je-li to pravda, ale uvádí se, že na ochranu je nejlepší osel.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.7.2026 10:04 Reaguje na Alena LyskovaJaro a léto je pro vlky období hojnosti i v přírodě(březí
samice+ mláďata) a navíc se smečky kvůli vlčatům rozdělují
na páry, které neprovozují smečkový lov. Jejich čas přijde
na podzim, kdy mláďata zvěře dospějí a dorostou vlčata,
které musí naučit lovit. To je nezastaví ani býk a naopak
po splašení může býk prorazit i ten elektrický ohradník.
V tom tkví i taktika vlčí smečky zvířata vystresovat a
přinutit je ignorovat při útěku oplocení. Kamarádovi tak
vystresovali i koně, kteří prorazili oplocení a musel je
hledat po celém okolí. Sice je vlci nezranili, ale koně
se zranili při proražení ohrady. Kdysi jsem totéž zažil
u krav vystresovaných velkým psem a to stádo prorazilo
dřevěnou ohradu i s elektrickým ohradníkem. Strach byl
větší, než bolest od elektřiny a zranění od zlomených
břeven ohrady. V tom tkví taktika vlčí smečky, že stačí
zvířata vystresovat a ty ohradu samy naruší a oni je
mohou ulovit bez rizika zasažení elektrickým proudem.
Odpovědět
samice+ mláďata) a navíc se smečky kvůli vlčatům rozdělují
na páry, které neprovozují smečkový lov. Jejich čas přijde
na podzim, kdy mláďata zvěře dospějí a dorostou vlčata,
které musí naučit lovit. To je nezastaví ani býk a naopak
po splašení může býk prorazit i ten elektrický ohradník.
V tom tkví i taktika vlčí smečky zvířata vystresovat a
přinutit je ignorovat při útěku oplocení. Kamarádovi tak
vystresovali i koně, kteří prorazili oplocení a musel je
hledat po celém okolí. Sice je vlci nezranili, ale koně
se zranili při proražení ohrady. Kdysi jsem totéž zažil
u krav vystresovaných velkým psem a to stádo prorazilo
dřevěnou ohradu i s elektrickým ohradníkem. Strach byl
větší, než bolest od elektřiny a zranění od zlomených
břeven ohrady. V tom tkví taktika vlčí smečky, že stačí
zvířata vystresovat a ty ohradu samy naruší a oni je
mohou ulovit bez rizika zasažení elektrickým proudem.
SV
Slavomil Vinkler
7.7.2026 09:25V Alpách jsem viděl, že jalovice na pastvě se skutečně vyhýbají všivci a (zajímavé) i stejně zbarvenému vstavači. Tedy hodně všem skalničkám. Je to jako ve skalničkářské botanické zahradě.
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
7.7.2026 16:25Hospodaříme na naší malé farmě v Beskydech od roku 2018, nejdříve jsme chovali kozy, ty nám krásně zlikidovaly náletové dřeviny na pastviných, které se jen sekaly, později jsme přidali chov skotu. Po osmi letech nám příroda dala odměnu a obdařila nás překrásnou směsící lučních květů. Kromě tradičních kopretin, zvonečků a chrpy letos vykvetly i první mečíky a vstavače ale v nevídaném počtu ( jsouz jich stovky).
Ochránci přírody a jiní aktivisté se vracejí k tradičnímu způsobu hospodaření, protože za dobu jejich řádění v minulých letech z přírody prakticky vymizely všechny vzácné rostliny. Nepohnojíš, nemáš to platilo od nepaměti. Na to fakt nemusím mít vysokou školu abych to věděla.
Odpovědět
Ochránci přírody a jiní aktivisté se vracejí k tradičnímu způsobu hospodaření, protože za dobu jejich řádění v minulých letech z přírody prakticky vymizely všechny vzácné rostliny. Nepohnojíš, nemáš to platilo od nepaměti. Na to fakt nemusím mít vysokou školu abych to věděla.
II
ss
BM
Břetislav Machaček
8.7.2026 10:35 Reaguje na Alena LyskovaVždy záleželo a záleží na úměrnosti množství zvířat k úživnosti
pastviny. Pokud se z pastviny sklízelo i seno, tak se v zimě na
sníh vylévala močůvka, aby narostla na jaře tráva na seno. Pak
už se pouze dopásalo do zimy co tam narostlo. Pak byly pastviny
bez té sklizně sena a dá se říci "vlej-vylej" co se týká výživy
travin. Bývaly to výživově chudé pastviny, ale bohaté na ty dnes
chráněné rostliny. Bez pastvy a bez sklizně sena nahrazené dnes
mulčováním narůstá množství živin, jež pastvou odebíraly zvířata
do masa, mléka atd. a přirozenou cestou i bez hnojení stoupá to
množství živin v půdě. Tím se mění skladba rostlin a to už konečně
ochranáři pochopili. Pamatuji dobu, kdy zakazovali chráněné louky
kosit a pást na nich a po čase zjistili, že jim rapidně mizí to,
co chtěli původně chránit před kosou a zuby zvířat. Před 50 roky
mne o tom poučil pasák koz na chorvatském Biokovu, kde se kozy
pásly doslova na skalničkách a vodu měly pouze z ranní rosy na
těch rostlinách. Řekl, že bez pastvy by ty skalničky pár let
ještě prosperovaly, ale po čase by je nahradily jiné rostliny
více náročné na živiny. Už tehdy to Chorvaté věděli a pásl tam
kozy a vyráběl kozí sýr s podporou od státu, aby se zachovala
ve skalách původní květena. Byl to starší pán a poněkud podivín,
který odmítal žít pohodlněji a ne pouze se psy a kozami mimo
lidi. Seděl na židli a pískáním a křikem směroval psy, kteří za
něho ty kozy pásli. Na dojení kozy svolával cinkáním na kovový
kbelík a lákal je na suché pečivo, které mu dodával hotel od
pobřeží. Vše nenásilně a bez oplocení s malými psy neurčité
rasy a původu. Za domem byla velká skládka skla od láhví kořalky,
která byla jeho jediným společníkem. Ptal jsem ho tehdy na osly
a koně volně ve skalách a říkal, že je tam vyhnali majitelé přes léto, když je nepotřebují a na podzim si pro ně přijdou, aby je použili při polních pracích. To jsem tehdy zíral, jak je možné hospodařit tak úsporně a blízko k přírodě.
Odpovědět
pastviny. Pokud se z pastviny sklízelo i seno, tak se v zimě na
sníh vylévala močůvka, aby narostla na jaře tráva na seno. Pak
už se pouze dopásalo do zimy co tam narostlo. Pak byly pastviny
bez té sklizně sena a dá se říci "vlej-vylej" co se týká výživy
travin. Bývaly to výživově chudé pastviny, ale bohaté na ty dnes
chráněné rostliny. Bez pastvy a bez sklizně sena nahrazené dnes
mulčováním narůstá množství živin, jež pastvou odebíraly zvířata
do masa, mléka atd. a přirozenou cestou i bez hnojení stoupá to
množství živin v půdě. Tím se mění skladba rostlin a to už konečně
ochranáři pochopili. Pamatuji dobu, kdy zakazovali chráněné louky
kosit a pást na nich a po čase zjistili, že jim rapidně mizí to,
co chtěli původně chránit před kosou a zuby zvířat. Před 50 roky
mne o tom poučil pasák koz na chorvatském Biokovu, kde se kozy
pásly doslova na skalničkách a vodu měly pouze z ranní rosy na
těch rostlinách. Řekl, že bez pastvy by ty skalničky pár let
ještě prosperovaly, ale po čase by je nahradily jiné rostliny
více náročné na živiny. Už tehdy to Chorvaté věděli a pásl tam
kozy a vyráběl kozí sýr s podporou od státu, aby se zachovala
ve skalách původní květena. Byl to starší pán a poněkud podivín,
který odmítal žít pohodlněji a ne pouze se psy a kozami mimo
lidi. Seděl na židli a pískáním a křikem směroval psy, kteří za
něho ty kozy pásli. Na dojení kozy svolával cinkáním na kovový
kbelík a lákal je na suché pečivo, které mu dodával hotel od
pobřeží. Vše nenásilně a bez oplocení s malými psy neurčité
rasy a původu. Za domem byla velká skládka skla od láhví kořalky,
která byla jeho jediným společníkem. Ptal jsem ho tehdy na osly
a koně volně ve skalách a říkal, že je tam vyhnali majitelé přes léto, když je nepotřebují a na podzim si pro ně přijdou, aby je použili při polních pracích. To jsem tehdy zíral, jak je možné hospodařit tak úsporně a blízko k přírodě.
SV
Slavomil Vinkler
8.7.2026 16:10 Reaguje na Břetislav MachačekMáte pravdu. A i u nás bylo pozorováno, že po skončení pastvy ty chráněné kytky krásně zesílily a to posilovalo paradigma bezzásahu. No jenže po 10-20 letech se zjistilo, že jich najednou ubývá, mizí... , zarůstá křovím a náletem...
Odpovědět
