Sasanky v kleci. V Krkonoších chrání jednu z nejvzácnějších a nejohroženějších rostlin tamní květeny
26.6.2026 05:03 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Radek Drahný
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
V minulosti vytvářela rozsáhlé porosty například na loukách nad Suchým Dolem, v posledních desetiletích však její populace, zejména v nižších polohách, výrazně ustupují. Jednou z hlavních příčin úbytku je dlouhodobý okus zvěří. Opakované poškozování rostlin omezuje jejich růst, snižuje schopnost kvést a vytvářet semena, a tím brání přirozené obnově populací. Proto jsme v letošním roce přistoupili k individuální ochraně jednotlivých rostlin pomocí ochranných klícek nebo menších oplocenek. Díky tomu mohou sasanky zesílit, vykvést a vytvořit dostatek semen pro další generace.
Ochrana tím však nekončí. Dalším krokem bude vytváření drobných ploch s obnaženou půdou, na nichž se mohou lépe uchytit mladé semenáčky a vyrůst nové rostliny. Právě nedostatek vhodných míst pro klíčení je jedním z faktorů, které omezují přirozené šíření mnoha vzácných druhů.
Stejným způsobem Správa KRNAP podporuje i další ohrožené druhy krkonošské přírody, například vstavač mužský (Orchis mascula) nebo prhu arniku (Arnica montana). Cílem těchto opatření je zachovat rozmanitost krkonošské flóry a pomoci druhům, které by bez aktivní péče z naší krajiny postupně mizely.
Péče je zajištěna díky projektům pro podporu hospodaření na krkonošských loukách, především díky projektu OPŽP: Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku, parku (CZ.05.01.06/01/22_029/0002269).
reklama
Dále čtěte |
Na hřebeny Krkonoš se vrátily hlídky strážců národního parku na koních
Na mimořádnou schůzi sněmovního výboru přišel jen nový šéf KRNAP
Pastva krav pomůže v Krkonoších všivci, jednomu z nejvzácnějších druhů rostlin české přírody
Další články autora |
Vyšly dosud česky nepublikované Legendy o Krakonošovi
Začíná Týden invazních druhů. V Krkonoších se omezuje zejména těchto 5 rostlinOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
26.6.2026 08:36A co takhle posbírat semena, vysít a pak vysazovat přímo napěstované rostliny? Ten výsev nebude složitý a úspěšnost množení bude určitě mnohem větší.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.6.2026 14:54 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVůbec to není primitivní. U podobné rostliny - koniklece ja třeba souhry:
trávník v zimě vypálit tj odstranit mech a stařinu,
po odkvětu přepást aby se semena zašlapaly
aby přišel Medard a pršelo celé léto minimálně těch 40 dní nejlépe 2 roky po sobě
Že se tyto podmínky vyskytují řídce svědčí životnost trsu tak 50 let.
A sasanka narcisokvětá na tom bude podobně.
Odpovědět
trávník v zimě vypálit tj odstranit mech a stařinu,
po odkvětu přepást aby se semena zašlapaly
aby přišel Medard a pršelo celé léto minimálně těch 40 dní nejlépe 2 roky po sobě
Že se tyto podmínky vyskytují řídce svědčí životnost trsu tak 50 let.
A sasanka narcisokvětá na tom bude podobně.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
26.6.2026 15:11 Reaguje na Slavomil VinklerPíšete voloviny. Koniklece jsem vyséval i já. Zakvetly mi na zahradě, posbíral jsem semena, vysel do misky a za rok jsem měl stovky odrostlejších semenáčů. U hořců jsem to dokonce tak přepálil, že jsem měl hafo semenmáčů několika druhů a zadarmo jsem obdarovával všechny známé i neznámé zahrádkáře.
A mimochodem, ty koniklece je schopen množit každý trochu zkušený skalničkář.
Odpovědět
A mimochodem, ty koniklece je schopen množit každý trochu zkušený skalničkář.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
26.6.2026 15:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaP.S. A ty koniklece bývají v prodeji na každé skalničkářské výstavě.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.6.2026 15:30 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJistě, ale to je úplně o něčem jiném. Do květináčů to dělám běžně. No jenže to je denně zalévat v takovým suchu.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
26.6.2026 17:38 Reaguje na Slavomil VinklerPsa krmíte taky denně, tak proč nezalít každý den výsevy? Tolik práce to není.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.6.2026 19:13 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo, protože se původně nebavíme o výsevech, ale přirozenému klíčení v louce. To by bylo vytvořit plošku, vyset semeno a celé léto zalívat tak 1-2x týdně.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
27.6.2026 15:22 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž si přečtete můj první příspěvek, tak od počátku mluvím o výsevu. Je to nejefektivnější způsob jak rychle generativně namnožit ohrožený druh.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
26.6.2026 09:41Kde tahle kvetina vlastne ted vsude roste a kolik asi exemplaru rocne vykvete? Kde jeste (krome oblasti Jeseniku) se u nas vyskytuje? V Alpach a Karpatech jde nejspis o bezne se vyskytujici kvetinu. V textu je zminka "vyjimecne se vyskytujici v nizsich polohach" (a tim se v tomhle kontextu asi mini i Dvoracky) ale zadna jina lokalita ve vyssich polohach neni jmenovana. Plus neco z historie, kolikrat - odhadem - mene exemplaru tehle rostliny v Krkonosich roste dnes ve srovnani s dobou pred 50,100,150 lety?
Jak moc vapnomilna rostlina to je? atd. Proste by se hodilo vic informace,
kdyz uz se o tom pise :)
Odpovědět
Jak moc vapnomilna rostlina to je? atd. Proste by se hodilo vic informace,
kdyz uz se o tom pise :)
SV
Slavomil Vinkler
26.6.2026 10:16 Reaguje na Miloš ZahradníkPřed 150 lety se nahoře extenzivně páslo. Trávník se rozvolňoval, kopyta dělala plošky na vyklíčení, nebo padaly laviny.
https://botany.cz/cs/anemone-narcissiflora/ https://pladias.cz/taxon/overview/Anemonastrum%20narcissiflorum
Odpovědět
https://botany.cz/cs/anemone-narcissiflora/ https://pladias.cz/taxon/overview/Anemonastrum%20narcissiflorum
ZŠ
Pe
Petr
26.6.2026 22:04 Reaguje na Slavomil VinklerA před 500 lety se nahoře nepáslo. Žádný trávník, žádná kopyta...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.6.2026 07:57 Reaguje na PetrNastudujte si dějepis Paleolit (cca -15tisíc) a Neolit (- 7 tisíc).
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
27.6.2026 12:10 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.payne.cz/3xS43787/KrPocatky.htm
https://www.krnap.cz/media/d5mk1tz4/krnap_brozura_turistika-v-krkonosich_w.pdf
Odpovědět
https://www.krnap.cz/media/d5mk1tz4/krnap_brozura_turistika-v-krkonosich_w.pdf
Pe
Petr
27.6.2026 12:28 Reaguje na Slavomil Vinkler-15 tisíc let:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Magdal%C3%A9nien
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pozdn%C3%AD_paleolit
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Magdal%C3%A9nien
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pozdn%C3%AD_paleolit
Pe
Petr
27.6.2026 12:46 Reaguje na Petr-7 tisíc let:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Neolit_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8Ceska
A dál mě to hledat nebaví. Osídlení v nížinách, na horách žádné.
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Neolit_na_%C3%BAzem%C3%AD_%C4%8Ceska
A dál mě to hledat nebaví. Osídlení v nížinách, na horách žádné.
Pe
Petr
27.6.2026 12:55 Reaguje na Petrhttps://teater.aiscr.cz/5-chronologie/periodizace-dejin/archeologicka-periodizace/neolit?view=cs
Cituji: Přírodní podmínky k jejímu rozšíření poskytlo v našich oblastech teplé a vlhké podnebí atlantiku, kdy krajinu tvořily listnaté lesy s ostrůvky otevřené stepi. Prvními záměrnými zásahy do přírody začíná tvorba otevřené kulturní krajiny ('kulturní stepi') s umělými společenstvy rostlin a následně i živočichů, s tvorbou ornice a odlesňováním podporujícím erozi povrchu krajiny.
Odpovědět
Cituji: Přírodní podmínky k jejímu rozšíření poskytlo v našich oblastech teplé a vlhké podnebí atlantiku, kdy krajinu tvořily listnaté lesy s ostrůvky otevřené stepi. Prvními záměrnými zásahy do přírody začíná tvorba otevřené kulturní krajiny ('kulturní stepi') s umělými společenstvy rostlin a následně i živočichů, s tvorbou ornice a odlesňováním podporujícím erozi povrchu krajiny.
SV
Slavomil Vinkler
27.6.2026 15:20 Reaguje na PetrKoho rozšíření? Zemědělců? Koho lovili lovci sběrači?
Nejvíce koně, kde se koně pásli v letě? Na horách.
Sasanka narcisokvětá je typicky květiny mamutí stepi. https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/obnovujeme-prirodu-nebo-muzeum-polemika-nad-evropskym-planem-obnovy-prirody
Už mě to fakt nebaví ty vaše úhybné manévry, až lži.
Odpovědět
Nejvíce koně, kde se koně pásli v letě? Na horách.
Sasanka narcisokvětá je typicky květiny mamutí stepi. https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/obnovujeme-prirodu-nebo-muzeum-polemika-nad-evropskym-planem-obnovy-prirody
Už mě to fakt nebaví ty vaše úhybné manévry, až lži.
Pe
Petr
27.6.2026 17:01 Reaguje na Slavomil VinklerCo se vám nehodí je úhybný manévr, a odkazy jsou lži :-)
Odpovědět
Pe
Petr
27.6.2026 17:06 Reaguje na Slavomil VinklerCitát je o zemědělské civilizaci. Na horách nic takového nebylo. A mamutí step už vůbec ne, ta zmizela s dobou ledovou.
Koně na horách je legrační představa, ale chápu vás, něčím ty mezery zaplnit musíte, třeba i absurditami, to je jedno, stejně to nejde nijak vyvrátit, jinak by byly vaše představy a teorie jako ementál.
Odpovědět
Koně na horách je legrační představa, ale chápu vás, něčím ty mezery zaplnit musíte, třeba i absurditami, to je jedno, stejně to nejde nijak vyvrátit, jinak by byly vaše představy a teorie jako ementál.
SV
Slavomil Vinkler
27.6.2026 18:17 Reaguje na PetrPoslední devastované zbytky mamutí stepi jsou de fakto horské krkonošské louky.
Odpovědět
Pe
Petr
27.6.2026 19:22 Reaguje na Slavomil VinklerHorský poddruh mamuta, že? :-)
Cituji: "Krkonošské louky nevznikly přirozenou cestou, ale jsou dílem člověka. Vznikly odlesňováním horských svahů během středověké kolonizace (zejména od 16. století) pro potřeby zemědělství. Původní lesy lidé vykáceli, aby získali prostor pro horské usedlosti (boudy), pastvu dobytka a produkci sena."
https://www.krnap.cz/media/m2yjr0cx/louky_web.pdf
https://www.krkonose.eu/krkonosske-louky
Atd.
Odpovědět
Cituji: "Krkonošské louky nevznikly přirozenou cestou, ale jsou dílem člověka. Vznikly odlesňováním horských svahů během středověké kolonizace (zejména od 16. století) pro potřeby zemědělství. Původní lesy lidé vykáceli, aby získali prostor pro horské usedlosti (boudy), pastvu dobytka a produkci sena."
https://www.krnap.cz/media/m2yjr0cx/louky_web.pdf
https://www.krkonose.eu/krkonosske-louky
Atd.
SV
Slavomil Vinkler
28.6.2026 08:56 Reaguje na PetrI to je pravda, jen jinde (nižší svahy) a jindy (v historické době). Nahoře je poslední zbytek málo dotčené tundry. Kytky se šířily místy zpět do těch luk>
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.6.2026 08:59 Reaguje na PetrMamutí step nepotřebuje nutně mamuta. V Altaji se drží po vyhubení mamuta již cca 10 tisíc let pastvou divolké a domácí zvěře.
Odpovědět
Pe
Petr
28.6.2026 18:26 Reaguje na Slavomil VinklerAltajské stepi by zůstaly stepmi i bez pastvy a mamutů. Je to zcela jiná krajina s jinými podmínkami. Stepi jsou tam domácí, za kopcem je poušť... V podstatě je to opak naší krajiny.
Odpovědět
Pe
Petr
28.6.2026 18:42 Reaguje na PetrA to je taky jeden z pravých domovů všech těch stepních druhů, které se tady u nás marně a složitě snažíme udržovat, přestože dobře víme, že to tu pro ně moc vhodné není, a že u nás pro ně ty správné podmínky prostě nejsou.
Odpovědět
Pe
Petr
28.6.2026 18:55 Reaguje na PetrStepní druhy u nás bych přirovnal k transplantovaným orgánům. Ano, jde to, mohou tu žít, ale naše krajina musí už trvale užívat imunosupresiva ve formě lidského úsilí, aby transplantované druhy udržela. Jakmile se imunosupresiva vysadí, nové druhy jsou ihned odmítnuty.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.6.2026 22:13 Reaguje na Petr👍Tak to jsem nečekal, že se přidáte k autařům, žádná imunosupresiva, tedy chráněných území netřeba. Příroda se postará sama.
Odpovědět
Pe
Petr
29.6.2026 08:19 Reaguje na Slavomil VinklerVím že jste zarytý antropocentrik a z divoké přírody máte hrůzu. Víte že kráva umí běžet dvakrát, možná třikrát rychleji než vy?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.6.2026 09:55 Reaguje na PetrOpakuji. Zde se shodujete z autaři. Divokou bezzásahovou přírodu netřeba mít v Chráněných územích. No naco.
To o krávě je z Rádia Jerevan?
Odpovědět
To o krávě je z Rádia Jerevan?
Pe
Petr
29.6.2026 10:23 Reaguje na Slavomil VinklerChráněná území chrání přírodu především před člověkem. Jako jste třeba vy. Nikoliv před přírodou.
A jak rychle dokáže běžet kráva si jistě umíte najít. A jak rychle umíte běžet vy, víte sám.
Odpovědět
A jak rychle dokáže běžet kráva si jistě umíte najít. A jak rychle umíte běžet vy, víte sám.
Pe
Petr
29.6.2026 10:38 Reaguje na Slavomil VinklerJe to naopak - v chráněných územích netřeba mít lidské výpěstky. No na co. Jsou všude kolem a kdykoliv si můžete vytvořit další. Chránit je před přírodou? Vidíte jak absurdně to vypadá?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.6.2026 14:30 Reaguje na PetrChránit podle vás před čím? Chránit je před přírodou? Vidíte jak absurdně to vypadá? Takže nechránt, nezasahovat.
Odpovědět
Pe
Petr
29.6.2026 17:23 Reaguje na Slavomil VinklerVšiml jste si někdy jak zvláštní slovo je příroda? Jak asi vzniklo? Nejspíš ze slova přirozený, což by se dalo popsat asi jako samovolně vzniklý, nenarušený, svébytný, původní, nezměněný.
No a to je příroda. Lidské výpěstky a výtvory tedy těžko můžeme nazývat přírodou. A lidské zásahy a změny těžko můžeme navývat péčí o přírodu.
Odpovědět
No a to je příroda. Lidské výpěstky a výtvory tedy těžko můžeme nazývat přírodou. A lidské zásahy a změny těžko můžeme navývat péčí o přírodu.
Pe
Petr
29.6.2026 16:48 Reaguje na Slavomil Vinkler"Divokou bezzásahovou přírodu netřeba mít v Chráněných územích. No naco."
A kde teda byste ji chtěl mít? Nebo se jí bojíte tak moc, že byste ji úplně zrušil?
Odpovědět
A kde teda byste ji chtěl mít? Nebo se jí bojíte tak moc, že byste ji úplně zrušil?
Pe
Petr
29.6.2026 17:12 Reaguje na PetrTo bude asi ono, že? Mít všude hezky regulovanou "přírodu", nic zbytečně "rizikového". Motýl vás nekousne a orchidej nespadne na hlavu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.7.2026 10:28 Reaguje na PetrCelý váš omyl spočívá v tom, že člověk hrubě ovlivnil přírodu vyhubením megafauny, pak tu přírodu udržoval (neuvědomělými ale účinnými zásaha) a va teď tvrdíte, že to dřívější (až do 19. st.) ovlivňování je na nic a je třeba nechat vývoj bezzásahu A to aniž víte co vznikne, protože zatím bezzásah znamená ruderál.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
27.6.2026 09:41Na vycházce na jakési koniklecové louce jeden bídný koniklec a několik pohozených a pomačkaných kusů pletiva .....
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.6.2026 09:43 Reaguje na Emil BernardyTak nějak může dopadnout každé dočasné nadšení "něco" chránit. Já
kdysi naletěl chránit náletové semenáče jedlí v beskydských lesích,
kolem kterých jsme stavěli každé zvlášť ohrádku chránící ji před
okusem. Pak ale došlo k těžbě těch lesů a při těžbě nezbyla z jedlí
ani desetina. Prostě při těžbě překážely a ta práce přišla vniveč.
Daleko moudřejší způsob dělal náš kamarád revírník, který po těžbě
nechal vysázet oplocené kotlíky jedlí ze kterých jsou dnes 10 metrů
vysoké zdravé stromy obklopené buky, smrky a modříny. Hluboce smekám nad jeho moudrostí, že takto postupoval a ne jako ochranáři a ti
propagátoři nepasečné průběžné těžby víceletých a vícedruhových
porostů, kde většina nadějných semenáčů končí jako odpad a nebo
jsou zmrzačeny po těžbě a přibližování velikánů. Uvedu čerstvý příklad těžby v mém okolí, kde měl těžař ponechat v porostu ty
nadějné semenáče, ale při kácení 200 let starých dubů s košatým
větvením buď padly úplně a nebo zůstaly zmrzačeny. Nyní prý ty zmrzačené poslouží jako přípravné pro cílovou výsadbu a místy
i obnovu z přirozeného výsevu. Bohužel v současném vedru a suchu
těm semenáčům moc velkou naději nedávám, když je na jižním svahu
tak teplo, že už tam uschla i tráva a třeba černý bez rašící z
kořenů po jeho likvidaci při těžbě.
Takže závěrem pouze to, že mnohé hurá akce končí tak jak popisujete.
Zbyde po nich pouze odpad ve formě plastových chrániček a nebo taky
ocelového pletiva. Ochrana přírody zaplocením je zoufalý pokus tu
ochranu dělat co nejblíže k přírodě tak jako kdysi naši předci. Ti
ty louky kosili, sklízeli z nich seno a pak je ještě vypásali až
do zimy. Seno se sklízelo na hraně zralosti travin, aby v nich zbyla
po vysemenění část výživných semen pro zvířata a nečekalo se na plnou zralost při které mohou v porostu převládnout vysemeněné ty
nejúspěšnější rostliny. Navíc louky nebyly až tak pestré počtem
druhů na jedné louce, ale počtem druhů na různých loukách. Někde
rostlo to, jinde zase to a jako celek to byla ta pestrost. Ono
každá půda a každá lokalita má jiné podmínky a taky každý způsob
hospodaření včetně druhů pasoucích se zvířat. Pastvina hovězího
byla jiná, než ta ovčí, koňská, či kozí. Jiné byly louky pouze
určené k produkci píce a sena pro určitá zvířata a nebyl to ten
propagovaný pestrý mišmaš všeho a nakonec i ničeho. Poznal jsem
za svůj život louky se zcela převažujícími druhy, které byly ale
na jiné louce vzácné a nikdo si s tím nelámal hlavu a nechtěl to
mermomocí srovnat do lajny. Prostě to lidé brali tak, že tam roste
to, tam zase to a nesnažili se to ani moc měnit. Některé dnes už
chráněné byliny byly kdysi pro dobytek nežádoucí a dokonce je
likvidovali. Dnes tak mají pré a ještě je snaha je dál šířit
a nebo naopak likvidovat ty, které cíleně kdysi lidé šířili.
Odpovědět
kdysi naletěl chránit náletové semenáče jedlí v beskydských lesích,
kolem kterých jsme stavěli každé zvlášť ohrádku chránící ji před
okusem. Pak ale došlo k těžbě těch lesů a při těžbě nezbyla z jedlí
ani desetina. Prostě při těžbě překážely a ta práce přišla vniveč.
Daleko moudřejší způsob dělal náš kamarád revírník, který po těžbě
nechal vysázet oplocené kotlíky jedlí ze kterých jsou dnes 10 metrů
vysoké zdravé stromy obklopené buky, smrky a modříny. Hluboce smekám nad jeho moudrostí, že takto postupoval a ne jako ochranáři a ti
propagátoři nepasečné průběžné těžby víceletých a vícedruhových
porostů, kde většina nadějných semenáčů končí jako odpad a nebo
jsou zmrzačeny po těžbě a přibližování velikánů. Uvedu čerstvý příklad těžby v mém okolí, kde měl těžař ponechat v porostu ty
nadějné semenáče, ale při kácení 200 let starých dubů s košatým
větvením buď padly úplně a nebo zůstaly zmrzačeny. Nyní prý ty zmrzačené poslouží jako přípravné pro cílovou výsadbu a místy
i obnovu z přirozeného výsevu. Bohužel v současném vedru a suchu
těm semenáčům moc velkou naději nedávám, když je na jižním svahu
tak teplo, že už tam uschla i tráva a třeba černý bez rašící z
kořenů po jeho likvidaci při těžbě.
Takže závěrem pouze to, že mnohé hurá akce končí tak jak popisujete.
Zbyde po nich pouze odpad ve formě plastových chrániček a nebo taky
ocelového pletiva. Ochrana přírody zaplocením je zoufalý pokus tu
ochranu dělat co nejblíže k přírodě tak jako kdysi naši předci. Ti
ty louky kosili, sklízeli z nich seno a pak je ještě vypásali až
do zimy. Seno se sklízelo na hraně zralosti travin, aby v nich zbyla
po vysemenění část výživných semen pro zvířata a nečekalo se na plnou zralost při které mohou v porostu převládnout vysemeněné ty
nejúspěšnější rostliny. Navíc louky nebyly až tak pestré počtem
druhů na jedné louce, ale počtem druhů na různých loukách. Někde
rostlo to, jinde zase to a jako celek to byla ta pestrost. Ono
každá půda a každá lokalita má jiné podmínky a taky každý způsob
hospodaření včetně druhů pasoucích se zvířat. Pastvina hovězího
byla jiná, než ta ovčí, koňská, či kozí. Jiné byly louky pouze
určené k produkci píce a sena pro určitá zvířata a nebyl to ten
propagovaný pestrý mišmaš všeho a nakonec i ničeho. Poznal jsem
za svůj život louky se zcela převažujícími druhy, které byly ale
na jiné louce vzácné a nikdo si s tím nelámal hlavu a nechtěl to
mermomocí srovnat do lajny. Prostě to lidé brali tak, že tam roste
to, tam zase to a nesnažili se to ani moc měnit. Některé dnes už
chráněné byliny byly kdysi pro dobytek nežádoucí a dokonce je
likvidovali. Dnes tak mají pré a ještě je snaha je dál šířit
a nebo naopak likvidovat ty, které cíleně kdysi lidé šířili.
EB
Emil Bernardy
1.7.2026 10:42 Reaguje na Břetislav Machaček"dočasné nadšení "něco" chránit".... chvilkový rozmar.
Já k PC sednu občas a jdu se podívat co se zase nového v ochraně té přírody.
Máme prázdniny tak více na vandrech.
Jdeme takto stínem lesa a koukám,tu jsou buď netýkavky,nebo nic.Vyplňují mezeru......invazní mrcha.
Biodiverzita,modla.
Odpovědět
Já k PC sednu občas a jdu se podívat co se zase nového v ochraně té přírody.
Máme prázdniny tak více na vandrech.
Jdeme takto stínem lesa a koukám,tu jsou buď netýkavky,nebo nic.Vyplňují mezeru......invazní mrcha.
Biodiverzita,modla.
SV
Slavomil Vinkler
1.7.2026 15:29 Reaguje na Emil BernardyMá to dva rozměry. Jednak pro záchranu musíte vrátit původní způsob obhospodařování, to je důležité, ale pak se taky musí mít odkut vrátit, takže nesmí být vyhynulá. Samotná ochrana jedinců bez správné péče je nanic. V Moravském krasu trhání netýkavky spolku Okras docela funguje.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.7.2026 09:52 Reaguje na Slavomil VinklerNejvětším nebezpečím je NICNEDĚLÁNÍ a to se bohužel
stává trendem. Lenivost zplodila samovýsev a taky
bezzásah jako výmluvu na tu lenivost a nebo je též
stále častějším jevem to, že hledáme výmluvy, proč
něco nedělat. Než vzít kosu do ruky, tak je vždy snadnější vzít postřikovač a nebo zkoušet dotované
spásače končící v kafilérii, když nicneděláním u
nich necháme namnožit cizopasníky a choroby, které
brání v jejich konzumaci. Nicnedělání jde ruku v
ruce s dotacemi a s plýtvání dary přírody. Je to daň za nadbytek produkovaný těmi pracovitými a za
huntování přírody intenzivní produkcí těch, kteří
na tu práci zbyli. Pokud pracovalo v zemědělství
před válkou 35% občanů a nyní ani 5%, tak je jasné,
že bez chemie a intenzivního hospodaření to nejde.
Schází ty lidské ruce ochotné nahradit chemii a
techniku a utopické představy návratu zpět jsou
zralé tak do blázince. Ke dřině se lidé nevrátí!
Odpovědět
stává trendem. Lenivost zplodila samovýsev a taky
bezzásah jako výmluvu na tu lenivost a nebo je též
stále častějším jevem to, že hledáme výmluvy, proč
něco nedělat. Než vzít kosu do ruky, tak je vždy snadnější vzít postřikovač a nebo zkoušet dotované
spásače končící v kafilérii, když nicneděláním u
nich necháme namnožit cizopasníky a choroby, které
brání v jejich konzumaci. Nicnedělání jde ruku v
ruce s dotacemi a s plýtvání dary přírody. Je to daň za nadbytek produkovaný těmi pracovitými a za
huntování přírody intenzivní produkcí těch, kteří
na tu práci zbyli. Pokud pracovalo v zemědělství
před válkou 35% občanů a nyní ani 5%, tak je jasné,
že bez chemie a intenzivního hospodaření to nejde.
Schází ty lidské ruce ochotné nahradit chemii a
techniku a utopické představy návratu zpět jsou
zralé tak do blázince. Ke dřině se lidé nevrátí!
EB
Emil Bernardy
2.7.2026 09:56 Reaguje na Slavomil VinklerPůvodní způsob hospodaření znamená původní způsob života a to je jasné že to nejde,nikdy tomu tak nebylo.Já vidím v přírodě,že netýkavka a třeba křídlatka,na Sázavě,spíše vyplňují prázdná místa.Buď netýkavka nebo nic.Indiáni jitrocel kopinatý přijali jako dar.Prý.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.7.2026 06:08 Reaguje na Emil BernardyUvědomte si, že tím popíráte vlastní existenci chráněných území. Já jen tvrdím, že pro zachování živáčků v rezervaci je nutno hospodařit tak jak vznikla. A je to těmi 100 -150 lety odzkoušeno. To nezmnamená, že všude postaru.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.7.2026 06:12 Reaguje na Slavomil VinklerAle některé spolky nebo ČSO kupují do svého vlastnictví pozemky a udržují rezervace postaru nebo budují ptačí parky. Ale takto by měl CHráněná území platit hlavně stát a udržovat AOPK.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
6.7.2026 10:00 Reaguje na Slavomil VinklerAle to je přeci něco jako anglický park.Regulace našeho území podle našich romantických představ.Ekoroušku kolem beder vynecháme.Kdesi nová území pro ekoretrokoně.Budou muset kupovat balíky sena na zimu a v mrazu navážet barely s teplou vodou.Pokud netrotéká územím potok,ale to na výsypce asi nehrozí.
Odpovědět
