Krkonoše jako laboratoř změny klimatu. Odborníci z Česka a Polska zkoumají proměňující se přírodu národního parku

Jak se mění krkonošská tundra, lesy a horské louky? Co se děje s vodou, půdou nebo živočichy? A jak se na změny klimatu připravit při péči o národní park? Na tyto otázky v těchto dnech hledají odpovědi desítky vědců a odborníků z Česka i Polska. V pondělí 21. září začíná ve Špindlerově Mlýně mezinárodní setkání Changing climate in the Krkonoše/Karkonosze Mountains. Téma setkání není náhodné. Měnící se klima ovlivňuje horskou krajinu v mnoha směrech – od vegetace a lesů přes vodní režim a půdu až po jednotlivé druhy rostlin a živočichů. Dlouhodobá pozorování umožňují sledovat, jak se tyto změny vyvíjejí v čase. Právě dlouhodobý výzkum patří k hlavním tématům letošního setkání. Odborníci budou například prezentovat výsledky čtyřicetiletého monitoringu trvalých travních ploch, vývoj horní hranice lesa nebo současné změny vegetace Krkonoš.

Pozornost bude věnována také horským lesům, půdě, vodě a klimatickým extrémům. V programu jsou například příspěvky o vývoji přirozených smrkových lesů za posledních třicet let, dlouhodobé variabilitě mrazových podmínek, podzemní vodě nebo vodní bilanci krkonošských rašelinišť.

„Potřebujeme znát minulost, abychom rozuměli současnosti. Potřebujeme dlouhodobá data, abychom dokázali rozpoznat trendy. A potřebujeme vědu, abychom dokázali dělat správná rozhodnutí v situaci, kdy se podmínky v krajině rychle mění,“ říká ředitel Správy KRNAP Petr Moravec.

Výzkum Krkonoš dnes zdaleka neznamená pouze klasická terénní pozorování. Do sledování horské přírody stále více vstupují moderní technologie. Odborníci představí například využití dronů a metod strojového učení při mapování nepůvodních druhů, sledování vegetace rašelinišť pomocí bezpilotních prostředků, využití technologie LiDAR nebo kombinaci satelitních dat s měřením přímo v terénu.

Významnou součástí programu je také monitoring biodiverzity. Vědci se věnují například populacím mravenců, netopýrům, skorce vodnímu, tetřívkovi, vydře nebo drobným organismům žijícím na sněhových polích.

Výzkum má pro ochranu přírody praktický význam. Dlouhodobá data umožňují sledovat trendy a vyhodnocovat, zda opatření prováděná v krajině skutečně fungují.

„Ochranu přírody dnes jednoduše nemůžeme dělat dobře bez kvalitních vědeckých poznatků. Potřebujeme data. Potřebujeme dlouhodobá pozorování. Potřebujeme rozumět procesům, které v přírodě probíhají, a umět odlišit přirozenou změnu od změny způsobené člověkem,“ uvádí Petr Moravec.

Akce proto není jen přehlídkou výsledků jednotlivých výzkumů. Je především příležitostí, aby se potkali odborníci z různých oborů, porovnali svá data a diskutovali o tom, co z nich vyplývá pro další péči o Krkonoše. Součástí programu je také moderovaná diskuse o strategii péče o českou a polskou část hor a terénní exkurze.

Mezinárodní charakter setkání odpovídá samotné povaze Krkonoš. Přestože je pohoří rozděleno státní hranicí, přírodní procesy ani klimatické změny tuto hranici nerespektují.

„Krkonoše jsou jedny. Je to jedno pohoří, jeden propojený ekosystém a jeden prostor, ve kterém přírodní procesy neznají státní hranici. Proto je pro nás spolupráce s kolegy z Karkonoskiego Parku Narodowego a s dalšími polskými institucemi naprosto zásadní,“ uzavírá Petr Moravec.

Setkání Changing climate in the Krkonoše/Karkonosze Mountains proběhne od 21. do 23. září 2026. Během tří dnů nabídne odborné přednášky, posterové prezentace, diskuse i terénní program. Závěrečná část setkání bude věnována mimo jiné horské fauně, lesům, zdraví ekosystémů, hydrologii a reakci krajiny na klimatické změny.

---

reklama

---