Krkonošské hřebeny postupně zarůstají. KRNAP zvažuje, kde změnám nechat volný průběh a kde zasáhnout

Krkonošská tundra se v posledních desetiletích rychle mění. Na hřebenech ubývá nízkých horských trávníků a naopak přibývá keřů, keříčků, vysokých trav a bylin. Rozšiřuje se mimo jiné borovice kleč, vřes nebo borůvka a tyto druhy vytlačují unikátní chladnomilnou flóru. Zarůstání tundry souvisí mimo jiné s měnícími se klimatickými podmínkami. Správa KRNAP změny dlouhodobě sleduje a hledá odpověď na otázku, kde těmto změnám ponechat volný průběh a kde naopak kvůli ochraně vzácných druhů cíleně zasáhnout. „Ani Krkonošskému národnímu parku se nevyhýbají změny, které dnes pozorujeme v celé krajině. Sledujeme zvyšování teplot, více teplých až tropických dnů, sucho, úbytek sněhových srážek i změnu charakteru a rozložení dešťových srážek. Přívalová voda má tendenci z hor rychle odtékat. To všechno se promítá také do života na krkonošských hřebenech. Naší úlohou je tyto změny sledovat a rozhodovat, kde má smysl přírodě pomoci a kde jí naopak nechat prostor,“ říká Petr Moravec, ředitel Správy KRNAP.

Změny vegetace jsou patrné například na Harrachově louce nebo na Studniční hoře, kde odborníci porovnávají stav lokalit v různých časových obdobích. Dlouhodobá sledování potvrzují postupné změny ve složení a rozšíření jednotlivých druhů rostlin.

„Nejde pouze o to, že hřebeny budou vypadat trochu jinak. Zarůstání může znamenat úbytek prostoru pro druhy, které jsou vázané na otevřená stanoviště, z nichž mnohé jsou předměty ochrany KRNAP dle platných Zásad péče. U některých velmi vzácných rostlin proto může být změna vegetace skutečným problémem,“ vysvětluje botanik Stanislav Březina ze Správy KRNAP.

Více než polovina endemických taxonů Krkonoš je podle prezentovaných odborných poznatků ve významném ohrožení. Jednou z nejčastěji uváděných příčin je právě expanze konkurenčně silnějších rostlin, borovice kleče, vřesu, borůvka a různých travin.

Správa KRNAP proto testuje cílená a plošně omezená opatření na lokalitách, kde hrozí ústup konkrétních vzácných druhů. V letech 2025 a 2026 například probíhala pilotní managementová opatření na šesti lokalitách zaměřená na ochranu endemického všivce krkonošského pravého.

Odborníci chtějí především potvrdit, zda jednoduchá managementová opatření jako občasná pastva nebo seč zmírňují negativní vliv klimatické změny na vybrané horské rostliny i v Krkonoších, tak jako se to prokázalo při mnoha výzkumech v zahraničních horách. Cílem je shromáždit dostatek informací pro zodpovědné rozhodování kde a v jakém rozsahu je v tundře v příštích letech aktivními zásahy podporovat.

Koordinace výzkumných a managementových aktivit s kolegy na polské straně Krkonoš probíhá v rámci projektu „Strategická a koordinovaná správa KRNAP – KPN“, reg. č. CZ.11.04.01/00/24_017/0000184, který je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu Interreg Česko–Polsko 2021–2027.

---

reklama

---