Krkonošské hřebeny postupně zarůstají. KRNAP zvažuje, kde změnám nechat volný průběh a kde zasáhnout
7.10.2026 05:06 | PRAHA
( Ekolist.cz) | Radek Drahný
Botanik Správy KRNAP Stanislav Březina nad monitorovací plochou o velikosti 3 x 3 metry, kde od roku 2008 sledujeme, jak vegetace zarůstá lišejníkovou tundru. Zdroj | Správa KRNAP
Krkonošská tundra se v posledních desetiletích rychle mění. Na hřebenech ubývá nízkých horských trávníků a naopak přibývá keřů, keříčků, vysokých trav a bylin. Rozšiřuje se mimo jiné borovice kleč, vřes nebo borůvka a tyto druhy vytlačují unikátní chladnomilnou flóru. Zarůstání tundry souvisí mimo jiné s měnícími se klimatickými podmínkami. Správa KRNAP změny dlouhodobě sleduje a hledá odpověď na otázku, kde těmto změnám ponechat volný průběh a kde naopak kvůli ochraně vzácných druhů cíleně zasáhnout.
„Ani Krkonošskému národnímu parku se nevyhýbají změny, které dnes pozorujeme v celé krajině. Sledujeme zvyšování teplot, více teplých až tropických dnů, sucho, úbytek sněhových srážek i změnu charakteru a rozložení dešťových srážek. Přívalová voda má tendenci z hor rychle odtékat. To všechno se promítá také do života na krkonošských hřebenech. Naší úlohou je tyto změny sledovat a rozhodovat, kde má smysl přírodě pomoci a kde jí naopak nechat prostor,“ říká Petr Moravec, ředitel Správy KRNAP.
Změny vegetace jsou patrné například na Harrachově louce nebo na Studniční hoře, kde odborníci porovnávají stav lokalit v různých časových obdobích. Dlouhodobá sledování potvrzují postupné změny ve složení a rozšíření jednotlivých druhů rostlin.
„Nejde pouze o to, že hřebeny budou vypadat trochu jinak. Zarůstání může znamenat úbytek prostoru pro druhy, které jsou vázané na otevřená stanoviště, z nichž mnohé jsou předměty ochrany KRNAP dle platných Zásad péče. U některých velmi vzácných rostlin proto může být změna vegetace skutečným problémem,“ vysvětluje botanik Stanislav Březina ze Správy KRNAP.
Více než polovina endemických taxonů Krkonoš je podle prezentovaných odborných poznatků ve významném ohrožení. Jednou z nejčastěji uváděných příčin je právě expanze konkurenčně silnějších rostlin, borovice kleče, vřesu, borůvka a různých travin.
Správa KRNAP proto testuje cílená a plošně omezená opatření na lokalitách, kde hrozí ústup konkrétních vzácných druhů. V letech 2025 a 2026 například probíhala pilotní managementová opatření na šesti lokalitách zaměřená na ochranu endemického všivce krkonošského pravého.
Odborníci chtějí především potvrdit, zda jednoduchá managementová opatření jako občasná pastva nebo seč zmírňují negativní vliv klimatické změny na vybrané horské rostliny i v Krkonoších, tak jako se to prokázalo při mnoha výzkumech v zahraničních horách. Cílem je shromáždit dostatek informací pro zodpovědné rozhodování kde a v jakém rozsahu je v tundře v příštích letech aktivními zásahy podporovat.
Koordinace výzkumných a managementových aktivit s kolegy na polské straně Krkonoš probíhá v rámci projektu „Strategická a koordinovaná správa KRNAP – KPN“, reg. č. CZ.11.04.01/00/24_017/0000184, který je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu Interreg Česko–Polsko 2021–2027.
reklama
Radek DrahnýAutor je tiskový mluvčí Správy KRNAP.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Jako první třeba zavést historicky odzkoušenou péči minulých století, tj. extenzivní Pastva, senaření a řízené vypalování. Nicnedělání je smrt národních parků ve stavu, jak byly v minulosti a kvůli kterému byli za NP prohlášeny.
Odpovědět
Je vám jasné, že to co píšete je blbost?
Hezká.
Líbilo by se mi to.
Ale snad všichni víme, že to je zcela nerealizovatelné.
Odpovědět
Doporučuji osadit hřebeny větrníky, které budou vyrábět proud pro mražáky,
které NP ochladí. Pěkná blbost co? Když už, tak už jak bránit oteplování, které opět po nějaké době chladna přichází. Smiřme se s tím a pokusme se
tomu přizpůsobit a neplýtvejme penězi na boj s větrnými mlýny po vzoru
španělského rytíře.
Odpovědět
K těm příčinám bych ještě přidal vyšší koncentraci CO2 zlepšující podmínky pro růst větších rostlin.
Odpovědět
Ve všech evropských horách snižovala hranici tzv. "přirozeného bezlesí" pastva, senaření a vypalování. Bez toho se horské louky scvrknou na několik procent současného rozsahu. A ano, i CO2 k tomu přispívá, nicméně to není hlavní příčina. Tou je nicnedělání.
Odpovědět
Hranici "přirozeného bezlesí" držela vždy PŘÍRODA, mistře. Nic jiného na to nemělo nikdy vliv. Taktéž ta přežívající organická společenstva tam dodnes zůstala díky přírodním podmínkám, třeba od té poslední ledové doby. Klima tu nikdy nebylo konstantní, jak si představují různí zelení alarmisté a různí podvodníci se strachem, jež lidem vnucují další novodobé náboženství, aby jim ostatní platili jejich lehký život. To co vy popisujete je antropogenní zásah do krajiny, jež naopak povede k dalšímu oteplování krajiny.
Odpovědět
Jistěže příroda. Co je pastva jiného???
Odpovědět
Jako, že vyšší koncentrace CO2 upřednostní větší stromy před těmi menšími? Rozumím vám dobře? To se nám jako sníží doba obmýtí? Lidi, to už jako fakt všichni blázníte nebo je to leda nevzdělaností? Slyšel jste někdy něco o fotosyntéze? Ještě nedávno tu zase jiní tvrdili, že se prý oteplujeme 2x rychleji, než je tomu ve zbytku světa - díky vyšším koncentracím CO2, a že nám hrozí snad i uhoření. Mám dojem, že alarmismus tady kvete.
Odpovědět
No ano, ale museli by stromy mít i dost vody a živin. CO2 nestačí.
Odpovědět
Změna klimatu a změna hospodaření ... dvě hlavní příčiny. S klimatem toho moc nenaděláme, min teda KRNAP rozhodně ne, takže zbývá jen to druhé.
Otázkou je, zda to bude stačit ... ale toho se nedožiju, tak mi to beztak může být jedno;-)
Odpovědět
Být či nebýt. To je otázka? Zachovávat minulost a kterou? Nebo respektovat sukcesi. Kde je ta pravda, těch správných a oprávněných managementových zásahů do chráněných území. Vzdáme se dálnic, plynových kotelen, automatické pračky, lékařské péče, výkonných strojů podporujících bezpečnost jejich obsluhy ......neboť i ony mají nemalý vliv na krajinu. Kde je ta správná míra, kde je ta správná vzdálenost pro posouzení vzácnosti. Jelení jazyk celolistý a bledule letní není třeba ve Slovinsku žádnou vzácností a kolik je to od nás kilometrů? Zůstala by borovice černá domácí dřevinou, kdyby zůstalo Rakousko- Uhersko? A co modřín po léta byl považován za introdukovanou dřevinu, a dnes je to jinak. Proč se vracet k době, kdy byla hranice lesa ovlivněná pastvou a ne k době, kdy byla co nejvýše, třeba abychom podpořili využití horizontálních srážek, které nám můžou pomoct bojovat se suchem. Proč se nevrátit k době, kdy Šumava byla zelenými plícemi Evropy a ne lesem, který je neustále redukován ve prospěch bylinného patra, budoucí divočiny....Pozitivní účinky lesa na klima jsou nezpochybnitelné a přesto se mu bráníme udržováním pastvin, které už dávno nepotřebujeme. Co potřebujeme více vodu, kterou nám mohou generovat stromy, les nebo nějakou bylinu, jejíž vliv na vodní režim zdaleka není tak významný. Já to bohužel nevím, ale zajímalo by mě to zdůvodnění. Co bude do budoucna limitem přežití. Dostatek vody nebo zachování rostlin, pro které se podmínky změnily natolik, že jejich přežití je potřeba uměle vytvářet na něčí úkor, třeba prosperity krajiny.
Odpovědět
Zachovat minulost je zachování kořenů. Kytičky na pastvinách jsou vzácné a ubývají, neb se nepase. A s nimi jiní žouželové. Ne všude, ale jako vzorek minulosti. S dostatkem vody se mýlíte, les vodu spíše odpařuje neb se chladí a vítr odnáši vodu v dál. Více lesa není (obecně) více vody v řekách. Nezavrhuji lesy na úkor kytiček ale všeho s mírou, potřebujeme krajinu pestrou, velice pestrou.
Odpovědět
|
|