V Krkonoších vznikají nová tokaniště pro ohrožené tetřívky
Jedním z hlavních důvodů to, že tetřívci mizí, je kromě rušení člověkem úbytek vhodných biotopů. "V Krkonoších je to spojené hlavně se zarůstáním imisních holin vzniklých v 70. a 80. letech minulého století. Nový les postupně odrůstá a tyto vhodné plochy postupně zarůstají, a tetřívek tak přichází o prostředí vhodné k životu," uvedl Drahný.
Správa parku letos vytvořila na 11 plochách 38 hektarů umělého bezlesí. Jedna z nich vznikla také nad Pecí pod Sněžkou a má asi čtyři hektary. "Na této ploše zůstaly jen některé solitérní stromy. Před tím tady byla souvislá desetiletá až patnáctiletá mlazina. Mladý les jsme otevřeli a rozvolnili," řekl Drahný.
Úbytek tetřívka souvisí také s dřívějším vysušováním rašelinišť a s rostoucím tlakem na turistické a sportovní využití Krkonoš. Na rašeliništích proto vznikají přepážky, což umožňuje jejich opětovné zavodňování. "Zároveň se snažíme o vyloučení jakéhokoliv rušení tetřívka na tokaništích a zimovištích v souvislosti s cestovním ruchem," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Pro tetřívka jsou dnes typickým prostředím v Krkonoších luční enklávy a holiny uprostřed horských smrčin, vysoko položené otevřené plochy ledovcových karů nebo subalpínské trávníky s roztroušenými porosty kleče, to vše v nadmořské výšce přes 800 metrů. "Málokdo ho viděl na vlastní oči. Je totiž extrémně plachý a jak ukazuje trend vývoje jeho početnosti i extrémně vzácný. Jde o kriticky ohrožený druh," řekl Drahný.
Podle sčítání v roce 2014 klesl jejich počet v Krkonoších na 114 kohoutků a loni dokonce na 74. V celé ČR je jich podle odhadů 330 až 380. Přežití druhu v ČR závisí hlavně na populacích v Krkonoších, v Jizerských a Krušných horách.
reklama