V květnu se školy mohou připojit k měsíci školních zahrad
Aktivní využívání školních zahrad podle ní v ČR stále není běžné. "Chceme, aby si to školy vyzkoušely a zjistily, že je dobré propojovat výuku, která je normálně zavřená ve třídě, s okolním světem, s praktickými zkušenostmi a zážitkovým učením," uvedla.
Na webu si učitelé mohou stáhnout zdarma brožuru s tipy, jak mohou s dětmi venku pracovat. Zároveň mohou sdílet a vyměňovat si své zkušenosti.
"Je tam přes 80 zajímavých tipů z celého světa, rozdělených podle různých oblastí, jako je umění, pohybové aktivity, komunitní aktivity," řekla Hrubošová. Možností, jak děti zaujmout, je podle ní mnoho. Kantoři mohou při výuce venku vést děti k rozvíjení vztahu k okolí a k ekologii. Stejně tak může být zahrada místem pro tvořivé aktivity a hry nebo setkávání lidí.
Publikace může učitele inspirovat například v tom, jak uspořádat venkovní divadelní festival nebo při výtvarné výchově zorganizovat tkaní koberců z trávy nebo dalších rostlin. Starší děti mohou dostat za úkol třeba vytvoření modelu zahrady pohledem lidí z různých profesí.
Iniciativa k zavedení Mezinárodního měsíce školních zahrad vzešla v roce 2013 z USA od Mezinárodní asociace školních zahrad a hřišť. Dosud se do ní zapojily školy a organizace ve zhruba třech desítkách států po celém světě. Nejvíce se oslav aktivně účastní školy ve Spojených státech a Kanadě.
Podle průzkumu Nadace Proměny z roku 2016 zná výuku venku asi osm procent českých dětí. Typický školák pobývá venku ve všední den průměrně hodinu a 41 minut, zatímco na internetu, hraním her nebo sledováním televize tráví denně čtyři hodiny a 14 minut. Každodenní pobyt dítěte venku vnímají přitom jako důležitý čtyři pětiny rodičů.
Kromě Nadace Proměny se k Měsíci školních zahrad v ČR aktivně připojí také vzdělávací centrum TEREZA, obecně prospěšná společnost Chaloupky a školské zařízení pro enviromentální vzdělávání Lipka.
reklama