.png)
V Lačnově a okolí rozkvetl vzácný šafrán bělokvětý, i kvůli suchu ho však ubývá
V některých lokalitách jsou stovky květin, někde jsou to tisíce. "Když je někde třeba včelař, tak má zahradu celou pokrytou, to šafránům prospívá," uvedl ochránce přírody. Problém podle něj je, že není možné nutit lidi, kteří nemají hospodářská zvířata, aby kosili louku, když nevyužijí seno.
Šafrány většinou rozkvétají kolem poloviny března. Záleží to na počasí. Letos rozkvetly většinou minulý týden. Šafrán se vyskytuje v Lačnově a okolí na rozhraní Vsetínska a Zlínska. Jde o tři desítky lokalit, některé jsou méně početné a rozptýlené v krajině. K největším lokalitám patří Smolinka ve Valašských Kloboukách, v Lačnově na louce u školy a na Sucháčkových pasekách, také v Pozděchově. Šafrány se vyskytují tradičně i na Vařákových pasekách, tamní osada byla za druhé světové války vypálena. Z osady zbyl jenom šafrán. Zůstaly tam čtyři rostliny, ochránci přírody lokalitu řadu let udržovali a šafrán se tam rozšířil.
Šafrán není původní rostlinou, pravděpodobně se do Lačnova dostal z alpské oblasti v době napoleonských válek s krmivem pro koně či na vozech formanů. Rozmnožuje se snadno semeny, která se sem dostala právě se senem z alpských luk. V regionu roste také šafrán karpatský.
reklama
Dále čtěte |
Vědci z Jihočeské univerzity vysadili do rybníku na Písecku stovku raků říčních
Ochránci přírody rozšířili soukromou lesní rezervaci Ščúrnica o 3,3 hektaru
Zastupitelé Hlincové Hory podpořili vznik parku Údolí Rudolfovského potokaOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Jaroslav Pokorný
25.3.2025 22:05Hmmmm ... a nemohl by tam nějaký aktivista, nebo podnikatel(?) semínka sbírat a prodávat, aby se vzácný šafrán rozšířil i na jiné lokality?
Břetislav Machaček
26.3.2025 09:48z Alp i k nám. Ještěže tehdy neexistovali bojovníci proti šíření těch nepůvodních druhů a ochranáři mohou chránit nepůvodní šafrán. Člověk
vždy při svém putování šířil nejen hospodářské druhy rostlin a zvířat,
ale i ty, které šířil nevědomky a nebo pouze pro okrasu. Současný svět
je stále více globalizován a určitá skupina ochranářů doslova šílí z
šíření nepůvodních druhů v přírodě. Dokonce je zakazují v zahradách pod
hrozbou velkých sankcí. Naši předci rostliny a zvířata nedělili na ty
původní a nepůvodní, ale na pro lidi užitečné, neužitečné a škodlivé.
V přírodě jsou místa, kde nikomu mimo ochranářů některé nepůvodní druhy
nevadí a nevidím důvod aby musely být likvidovány. Opět se zastanu akátu,
který je schopen přežít tam, kde jiné stromy živoří a hynou. Nelze ho
vzít na milost alespoň tam? Například na rekultivaci černouhelných hald
je stejně vhodný jako invazní křídlatka a přesto i tam ochranářům vadí,
protože na rozdíl od původních rostlin tam nehynou a není co kritizovat. Naši předci v tom byli moudřejší a naučili se takové rostliny využívat.
Akát používali na sloupky plotů a ve vinohradech, dřevo na sudy ,nábytek
a otop. Hmyzu dával nektar a lidem vynikající akátový med. To ale měli
lidé zdravý selský rozum a posuzovali rostliny podle užitkovosti. A ta
křídlatka? Kvete na konci léta a zásobuje hmyz kvanty pylu a v zimě mu
poskytuje v dutých stvolech zimoviště. Jako potrava nahradila Lyšaji vrbkovému vrbku a tím mu umožňuje přežívat. Vytváří množství biomasy
doslova z ničeho a může být rekultivační i energetickou rostlinou. Chce
to se dívat na přírodu v souvislostech, bez emocí a fanatismu nepůvodní
rostliny často bezdůvodně a marně likvidovat. V okolí řek se za miliony
pracně likviduje křídlatka chemicky a po prvé povodni je zase zpět a
přitom stačí před bobry chránit stínící dřeviny, protože ve stínu ta
křídlatka živoří a nebo vůbec neroste. To by ale asi ochranáři museli
začít myslet v souvislostech a nikoliv fanaticky.
