V liberecké zoo se po 30 letech vylíhlo mládě ohroženého supa hnědého, největšího evropského dravce

V liberecké zoo se po 30 letech vylíhlo mládě ohroženého supa hnědého, největšího evropského dravce. Pokud se jeho odchov podaří, mezinárodní koordinátor chovu ho zřejmě doporučí k vypuštění do volné přírody. Na řadě míst v Evropě byl v minulosti sup hnědý vyhuben a i v zoologických zahradách se podle libereckého zoologa Jana Hanela množí zřídka.

"Přestože je v současné době v evropských zoologických zahradách chováno téměř 80 párů tohoto největšího evropského dravce, úspěšně se rozmnožuje pouze v deseti z nich, včetně toho z naší zoo. Jsme rádi, že náš pár se aktivně zapojuje do záchrany tohoto vzácného druhu," uvedl Hanel.

Sup hnědý je největší evropský dravec s délkou těla až 115 centimetrů a rozpětím křídel až 285 centimetrů. V liberecké zoo tyto dravce s přestávkami chovají od roku 1933, do letoška byl poslední úspěšný odchov mláděte v roce 1993.

Nový úspěšný chovný pár se zahradě podařilo vytvořit v roce 2020, kdy získala nyní dvacetiletou samici ze zlínské zoo a o čtyři roky staršího samce z pražské zahrady. Loni měl pár první oplozené vejce, které se ale v době inkubace přestalo vyvíjet. Přestože se loni tento odchov nezdařil, úspěšně se pár postaral o jiné mládě. "Oba jedinci byli po dohodě s koordinátorem chovu použiti, úspěšně zafungovali jako pěstouni a odkrmili podložené mládě ze Zoo Praha, které bylo následně vypuštěno do volné přírody v Bulharsku. Díky tomu získali zásadní rodičovské zkušenosti, a tak pevně doufáme, že se jako starostliví rodičové budou chovat i tentokrát," uvedl Hanel.

Letošní mládě se vyklubalo v neděli 7. května a stejně jako u většiny dalších mláďat dravých ptáků liberecké zoo to bylo v líhni umístěné v zázemí zahrady. "V tomto speciálním inkubátoru většinou necháváme čerstvě vylíhlé dravce prvních sedm dní, během kterých se je pokoušíme pomalu ručně krmit, a tím zvýšit šanci na úspěšný odchov. Do hnízda pod rodiče umístíme malého supa nejpozději osmý den, aby nedošlo k takzvanému imprintingu – vtištění a vytvoření emočního pouta s člověkem. Přirozený odchov rodiči je totiž zásadní podmínkou pro jeho další reprodukci i pro možné vypuštění do volné přírody," dodal liberecký zoolog.

Sup hnědý obývá nížinná a horská pásma lesů, aridních stepí a savan střední Asie a Pyrenejského poloostrova. Zalétá ale i do střední Evropy. Jde o mrchožrouty, občas loví malé obratlovce. Supi hnízdí na stromech, výjimečně na skalách. Vytváří dlouhodobé páry. Samice snáší jedno vejce, které oba jedinci střídavě zahřívají 52 až 55 dní. Sup hnědý je zapojen do Evropského záchovného programu a také do programu návratu mláďat do volné přírody.

---

reklama

---