V Libereckém kraji vznikají nové mokřady a tůně
Práce v Jablonném v Podještědí a České Vsi už se podařilo dokončit, aktuálně se pracuje na soustavě 27 tůní u Nového Boru, v lokalitě zvané Novoborská Amazonie. "Získání všech povolení je často během na dlouhou trať, jsem ráda, že po osmi letech příprav konečně letos vzniknou nové tůně i u Nového Boru. Lokalitu jsme v minulých letech opakovaně uklidili od odpadků, podařilo se zredukovat porosty invazivní křídlatky a v těchto dnech začaly svou práci bagry," doplnila Dagmar Najmanová. Ve spolupráci s městem pak chtějí lokalitu zpřístupnit veřejnosti.
V květnu přibydou tůně také v Dolním Vítkově a Pertolticích. Součástí projektu byla podle Korytáře také příprava nových lokalit, už příští rok by tak měla vzniknout soustava tůní například Nad Zámečkem u Lomnice nad Popelkou. "Nové mokřadní areály vznikly zejména díky podpoře norských fondů. Příprava větších revitalizačních projektů a žádostí o dotace je časově i finančně náročná, peníze jsou většinou proplácené až ex-post, což je u větších projektů zásadní překážkou," řekl Korytář.
Budování tůní a další projekty zaměřené na zadržení vody v krajině podporuje i Liberecký kraj, v programu na podporu retence vody v krajině a adaptace sídel na změnu klimatu bylo letos 15 milionů korun, příjem žádostí skončil v dubnu. "Jsem rád, že se nám podařilo v minulém roce prosadit zjednodušení podmínek, kde již není třeba u žádostí o dotace mít uzavřené nájemní či pachtovní smlouvy, ale stačí pouze souhlasy majitelů pozemků, což podstatně zjednodušuje přípravu právě větších projektů," dodal Korytář.
Institut pro udržitelný rozvoj se podle Korytáře snaží přiblížit veřejnosti význam mokřadů a tůní pro přírodu i pro život lidí. Připravil výstavu, kterou mohli lidé loni zhlédnout v Liberci, Jablonci nad Nisou a České Lípě, aktuálně je v liberecké botanické zahradě. Na 12 panelech návštěvníci získají informace o významu mokřadů pro živočichy a rostliny, o procesu přípravy revitalizačních projektů a dalších přínosech mokřadů. Mnohé rostliny a živočichy mohou podle Korytáře lidé vidět jen na výstavních panelech, v přírodě už se vyskytují jen vzácně.
Jako tzv. norské fondy jsou označovány Finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska, jejich prostřednictvím přispívá Norsko spolu s Islandem a Lichtenštejnskem ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EHP.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Karel Zvářal
8.5.2024 07:41Jinak hezký počin, kdybych byl skokanem, určitě bych si to namířil na sever:-)
https://www.youtube.com/watch?v=VVdpblOrA2I
Slavomil Vinkler
8.5.2024 08:26 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
8.5.2024 09:22 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
8.5.2024 12:51 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
8.5.2024 13:09 Reaguje na Slavomil VinklerZbyněk Šeděnka
8.5.2024 14:52 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
8.5.2024 16:18 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
9.5.2024 09:15 Reaguje na Karel ZvářalJo a přidám jednu záhadu:
Kdysi jsem u rodičů na chatě ze studny se spodní vodou vypumpoval blešivce. Jak se tam dostal, ví jenom bůh. Nejbližší potok je asi kilometr daleko.
Karel Zvářal
9.5.2024 16:13 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
8.5.2024 11:22A tomu se říká vývoj.
Pavel Jeřábek
8.5.2024 22:13 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaStačí vzpomenout jak jsme investovali velké city do jedince druhého pohlaví, abychom po čase zjistili, že to byla marná investice.
A tak několika pokusy a omyly jsme se k nějakému stavu dostali.
Tak proč se podivovat tomu, že po desítce let jsme zjistili, že zasypávání a odvodňování není vždy to pravé.