https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-luznich-lesich-v-chko-soutok-se-prohlubuje-sucho
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V lužních lesích v CHKO Soutok se prohlubuje sucho

13.8.2026 14:31 (ČTK)
Mohutné staroduby - symbol oblasti Soutok.
Mohutné staroduby - symbol oblasti Soutok.
Foto | Jan Miklín / AOPK ČR
V lužních lesích v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok se podle tamní správy prohlubuje sucho. V oblasti jsou patrné vyschlé tůně, rozpraskaná půda i povadlá vegetace. Vážnější než jedno suché léto jsou však podle správy dlouhodobé změny vodního režimu, které ohrožují budoucnost celého lužního ekosystému. Správa CHKO o tom informovala na svém webu.
 
Lužní krajina je na vodě existenčně závislá. V minulosti její pestrou mozaiku lokalit, od mokřadů a tůní přes vlhké nivní louky až po sušší vyvýšeniny, vytvářely záplavy a proměnlivá hladina podzemní vody. Historické regulace řek, hráze a výstavba vodních nádrží však přirozenou dynamiku rozlivů podle správy omezily.

"Přirozené rozlivy byly do jisté míry nahrazeny řízeným povodňováním, u kterého je třeba dodat, že není dostatečné. Do toho vstupuje klimatická změna, která přináší vyšší teploty a delší období sucha. Výsledkem je, že voda z krajiny rychleji mizí, hladina podzemní vody klesá a některá stanoviště zůstávají bez dostatečného přísunu vody po delší dobu," uvedla správa.

Dlouhodobý nedostatek vody se projevuje především na dřevinách. Stromy ztrácejí vitalitu, mají menší přírůstky a klesá jejich schopnost odolávat chorobám a škůdcům. "Strom oslabený suchem se zkrátka nedokáže bránit. Přicházíme tak o jilmy, jasany, ubývá starodubů, které vyrůstaly za jiných úrovní podzemní vody a jejich kořenový systém na ni již nemusí dosáhnout, přibývá babyky nebo invazních druhů," upozornila správa.

Vysychání mění také vegetaci na loukách a v podrostu. Vlhkomilné druhy ustupují a prosazují se rostliny snášející sušší podmínky. Podle ochránců jde o posun od vlhkomilných nivních společenstev ke společenstvům středně vlhkých až sušších stanovišť, což vede ke ztrátě původní rozmanitosti.

Problémy mají i hospodáři kvůli nižší produkci sena. Pokud po první seči nepřijdou dostatečné srážky, druhá seč travního porostu je výrazně nižší nebo se porost nevytvoří vůbec. To má dopad i na udržení druhově bohatých luk, pro něž je hospodaření zásadní.

Soutok Moravy a Dyje leží v teplé panonské oblasti, je proto přirozeně vystaven vyšším teplotám a vodnímu stresu. Klimatická změna však tento tlak podle správy dále zesiluje. Budoucnost lužních lesů a nivních luk proto podle ochranářů nebude záviset jen na tom, kolik během roku naprší, ale především na tom, zda se voda na jaře bude moct pravidelně vracet do nivy a jak dlouho voda v krajině zůstane.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

II

Imarr Imarr

13.8.2026 19:37
Pokud se podaří vypustit novomlýnské nádrže, nebude voda a budeme mít výbornou možnost pozorovat sukcesi při desertizaci.
Odpovědět
Peter

Peter

14.8.2026 08:51 Reaguje na Imarr Imarr
I možnost porovnávat její průběh na Soutoku i vyprahlém dně Nových Mlýnů.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

14.8.2026 08:58 Reaguje na Peter
Ano. Bude to zajímavé. Nejdříve přeměníme lužní lesy na jezera a ptačí rezervace, a ty poté zlikvidujeme na poušť. Alespoň jsem si jistý, že žiju v Čechistánu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.8.2026 09:04 Reaguje na Imarr Imarr
Po této suché zkušenosti může prosazovat likvidaci přehrad pouze
idiot a myslím si, u ti "vědci" navrhující vypuštění NM od záměru
ustoupí, aby nebyli ukamenováni. Co tak tu vodu se sinicemi nyní
pustit do kanálů na Soutoku? Neudusí ryby v Dyji a zavlaží a taky pohnojí stromy na Soutoku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.8.2026 09:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Opravuji na :... myslím si, že ti "vědci" ...
Odpovědět
Peter

Peter

14.8.2026 10:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Předpokládám, že by nejprve udusila život v těch kanálech, dost možná cennejší, než ty ryby v Dyji.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.8.2026 17:28 Reaguje na Peter
V těch vyschlých kanálech je vše mrtvé a nemá tam
co zabít. Když ta voda v kanálech po záplavách
vysychá, tak je smradlavá jako močůvka, když v ní
hnijí uhynulé organismy odříznuté od cesty zpět do
řeky. Viděl jste někdy krajinu po povodních a po
záplavách? Je to hrozný pohled na ryby v kalužích,
které čekají buď na vyschnutí a úhyn a nebo na
predátory, kteří je zbaví utrpení. Já po takových
povodních ty ryby zachraňoval, protože bez lidské
pomoci je čekala smrt. Takže ve vyschlých kanálech
nemají sinice už co zabít.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist