V milovické rezervaci se poprvé rozmnožily současně dva druhy žab

V rezervaci velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku se poprvé rozmnožily současně dva druhy žab. Byli to ropucha zelená a skokan štíhlý, kteří patří mezi ohrožené a zákonem chráněné druhy. Díky letošním vydatným dešťům totiž soustava tůní v rezervaci nevyschla, takže obojživelníci měli dostatek času ukončit svůj vývojový cyklus od vajíček po malé žabky, uvedla ochranářská společnost Česká krajina.

"Za pět let fungování tůní se zde ropuchy zelené dokázaly rozmnožit podruhé a skokani štíhlí dokonce poprvé. Ukazuje to neuvěřitelnou houževnatost těchto obojživelníků závislých na vodních rozmnožovacích stanovištích, kteří dokážou úspěšně přežívat v překvapivě suchých lokalitách. Potvrzuje to také význam budování tůní na zdánlivě suchých lokalitách," uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Žáby jsou přitom v přírodě stále vzácnější. Tůně v milovické rezervaci, které byly díky srážkám výjimečně naplněné celoročně vodou, letos dokonce přilákaly nový druh žáby - skokana zeleného. Osídlil nejen tůně, ale také umělá napajedla pro velké kopytníky.

V rezervaci se nacházejí takzvané periodické tůně neboli nebeská jezírka, jež se během roku opakovaně plní při dešti, ale poté opět vysychají. Letos však výjimečně ani jednou nevyschly. Díky tomu se v nich objevili jak živočichové typičtí pro periodické tůně, tak i pro trvalejší mokřady.

Tůně tedy letos sdíleli starobylí korýši, žábronožky či listonozi, vázaní na nebeská jezírka, s pulci žab, vážkami, potápníky a řadou dalších vodních organismů žijících naopak v trvalejších mokřadech. To je kombinace, která je v současné krajině k vidění jen velmi vzácně. "Je to, jako potkat na jedné louce jelena s tuleněm. Není to úplně nemožné, ale reálné jen na mimořádných místech a příjemně to překvapí i otrlého přírodovědce," uvedl Jirků.

Divocí koně byli do bývalého vojenského prostoru Milovice vypuštěni v lednu roku 2015. Od té doby se jim, ale i zubrům a zpětně šlechtěným praturům podle přírodovědců postupně daří uzdravovat místní krajinu a zachraňovat před vymizením řadu ohrožených živočichů a rostlin. Na rozdíl od domácích zvířat totiž divocí koně spásají především traviny a nepožírají vzácné kvetoucí rostliny.

---

reklama

---