V Mladé Boleslavi začala stavba bioplynové stanice, její produkci využije MHD
Stanice vznikne na okraji průmyslové zóny Plazy, se zahájením zkušebního provozu se počítá za rok. Nový provoz má ročně zpracovat kolem 25 000 tun odpadu, zpočátku hlavně z jídelen, restaurací a obchodů s potravinami. Po plánovaném rozšíření areálu o třídicí linku a stanici CNG bude areál schopný částečně zpracovávat i komunální odpad, respektive jeho biologicky rozložitelnou část.
"Produktem bude nejen biometan respektive bioCNG jako palivo pro dopravní podnik města Mladá Boleslav, ale také biologické hnojivo pro použití v zemědělství," řekl novinářům jednatel Compag Mladá Boleslav Radek Lizec. Stanice bude podle něj vyrábět i elektrickou energii a teplo, ale jen pro vlastní provoz.
Bioplynová stanice ročně vyrobí přibližně 2 500 000 metrů krychlových bioplynu. Část bude využita v kogenerační jednotce zásobující technologii elektrickou a tepelnou energií. Zbytek se upraví na biometan, který bude po natlakování využíván v čerpací stanici bioCNG pro zásobování plynových autobusů městské hromadné dopravy. "Přebytky biometanu budou vtláčeny do plynárenské soustavy, kde nahradí zemní plyn, čímž jako obnovitelný zdroj energie přispějí k omezení produkce CO2," uvedl zástupce dodavatelské společnosti Syner Lukáš Urban.
Podle mladoboleslavského primátora Raduana Nwelatiho (ODS) je výstavba bioplynové stanice prvním krokem, který umožní ekologickou likvidaci a využití odpadů ve městě. "Až tady bude třídicí linka pro komunální odpad, tak bude zčásti využit i komunální odpad a autobusy budou jezdit na směs odpadu, který bude pocházet z kuchyní a komunálního dopadu," dodal Nwelati.
Nyní v Mladé Boleslavi jezdí přes 20 autobusů na stlačený zemní plyn, které podle Lizce mohou využít asi 50 procent výrobní kapacity budoucí stanice. Dopravní podnik chce ale postupně nakoupit další autobusy na CNG, takže časem by mohla být využita celá výrobní kapacita nového zařízení.
Investorem stavby je společnost Compag Mladá Boleslav, v níž má 51 procent rakouský koncern Brantner a zbytek město. Projekt je financován z úvěru i dotací z operačních programů Životní prostředí a Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Z dotací má být pokryto 160, respektive 35 milionů korun. Dvě třetiny všech nákladů půjdou na pořízení náročných technologií.
reklama
Dále čtěte |
Společnost ČSAD MHD Kladno nasadí do plného provozu 16 nových elektrobusů
Ve středních Čechách příští rok vyjede největší flotila vodíkových autobusů v ČR
ČSAD MHD Kladno do konce července převezme 16 nových elektrobusůOnline diskuse
Všechny komentáře (7)
Břetislav Machaček
30.11.2021 18:21musí každý občan M. Boleslavi(36 tisíc) vyprodukovat denně 2 kg odpadu ve
formě potravin, zeleninových a jiných zbytků. Nevím na kolik je to reálné
a nebo se bude muset bioplynka "dokrmovat" i cíleně pěstovanou biomasou?
O ní ale v článku není ani slovo. Když si spočítám svůj nijak nevyužitelný
bioodpad z kuchyně, tak je to s bídou desetina z těch dvou kg. Spíše však
ani to. Možná se bude svážet i z okolí a možná i těmi vozidly na bioplyn,
ale spíše bych to viděl na nafťáky a cílené průmyslové pěstování kukuřice.
Rád bych se ale mýlil.
Katka Pazderů
30.11.2021 18:52 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
30.11.2021 19:14 Reaguje na Katka Pazderůsezónnost. Tráva pouze v létě, listí na podzim a ty
zbytky potravin bývalo vždy zvykem zkrmit zvířaty.
EU rádo dělá odpad i z den starého guláše a z den
prošlých potravin. To není dobrá vizitka hospodaření,
když se produkují potraviny ke zplynování. Pro EKO
občana je bioplynka k ničemu, protože zbytky zkrmí
třeba slepicemi a jiný odpad kompostuje kvůli péči
o půdu i v domácím vermikompostéru. No a výsledný
digestát z balených potravin? Ne děkuji, snad pouze
do spalovny a nebo na skládku, ale na pole? Na tu
trávu, listí a rostlinné zbytky už existují městské
kompostárny a nebo lidem rozdávají kompostéry. To
jim je zase vezmou a budou svážet trávu a listí do
bioplynky? Prioritou ekologa je co? Energetika, nebo
zdravá půda, které vrátíme všechen možný humus? Co
učíte své studenty? Bioplyn a nebo kompostování?
Vašek
30.11.2021 19:28 Reaguje na Břetislav MachačekVzpomínám si na dobou kolem roku 90, kdy jsme ládovali kufr stodvacítky neprodaným chlebem z místní sámošky.
A jak si na něm prasátko a slepice pochutnali.
A dnes ze z toho dělá odpad, který se musí draze likvidovat.
Ale zase jde o dobrý kšeft. To je bez debat.
Když jen vidím, kolik kilo odpadu se vytvoří po obědě u nás ve firmě. Kdybych měl slepice, tak si každý den vozím kyblík a mám krmení zdarma.
Dnes funguji tak, že listí, trávu a kuchyňské zbytky zkompostuji.
Větší větve ze stromů mě v zimě zahřejí a ty menší skončí ve sběrném dvoře.
Břetislav Machaček
30.11.2021 20:02 Reaguje na Vašekkvalitě jídla a umění kuchaře. Množství prošlých
potravin je přímo úměrné výši marže, kdy si
obchodník dovolí držet vždy plné regály a zboží
přemístit do odpadu. No a doma? Nakoupit tolik,
co zkonzumuju a ne jenom proto, že to bylo v
akci, jedly by oči a žaludek už to nezvládl.
Plýtvání je vizitkou ekologičnosti každého
jedince a alibistická likvidace potravin v
bioplynce Zemi nezachrání. Planetu zachrání
hospodárnost od píky, to je kupovat pouze to
jsem schopen zkonzumovat, vařit, aby nezůstaly
zbytky a nemít plné regály zítra prošlého zboží.
Bohužel konzumní společnost je o plných regálech,
očích co by vše snědly a o vyhození potravin bez
zpytování svědomí, že zbytečně plýtvám. Starším
generacím je to cizí, pokud už tomu nepropadli
někteří jedinci taky. Já ale nemám bioplynku
čím nakrmit !!!
