https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-moravskem-toskansku-chybela-rozmanitost-rika-zemedelec-marada
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Moravském Toskánsku chyběla rozmanitost, říká zemědělec Marada

30.4.2018 03:20 (ČTK)
Malebně zvlněnou krajinu plnou dlouhých lánů na Kyjovsku mají fotografové sice rádi, ve skutečnosti jsou však v Moravském Toskánsku vidět právě ty nesprávné zemědělské praktiky. Myslí si to zemědělec Petr Marada, který v této oblasti hospodaří na 70 hektarech pozemků. Začal s tím před 12 lety a místo výnosu ho zajímalo spíše to, jak pomoci krajině ležící v oblasti intenzivního zemědělství. / INa obrázku snímek s názvem Biopásy, Šardice, Moravské Toskánsko od Radka Severy
Malebně zvlněnou krajinu plnou dlouhých lánů na Kyjovsku mají fotografové sice rádi, ve skutečnosti jsou však v Moravském Toskánsku vidět právě ty nesprávné zemědělské praktiky. Myslí si to zemědělec Petr Marada, který v této oblasti hospodaří na 70 hektarech pozemků. Začal s tím před 12 lety a místo výnosu ho zajímalo spíše to, jak pomoci krajině ležící v oblasti intenzivního zemědělství. / INa obrázku snímek s názvem Biopásy, Šardice, Moravské Toskánsko od Radka Severy
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radek Severa - Biopásy, Šardice, Moravské Toskánsko / Moravské Toskánsko
Malebně zvlněnou krajinu plnou dlouhých lánů na Kyjovsku mají fotografové sice rádi, ve skutečnosti jsou však v Moravském Toskánsku vidět právě ty nesprávné zemědělské praktiky. Myslí si to zemědělec Petr Marada, který v této oblasti hospodaří na 70 hektarech pozemků. Začal s tím před 12 lety a místo výnosu ho zajímalo spíše to, jak pomoci krajině ležící v oblasti intenzivního zemědělství. Plochy, které koupil, začal měnit na biopásy, mokřady nebo na nich sázel ovocné stromy. Dodnes prý čelí výtkám, že neprodukuje a parazituje na daních. Podle něj je však tato činnost smysluplná, pomáhá zvířatům, krajině i lidem.
 

Marada hospodaří v okolí Šardic, Želetic a Hovoran. Nejprve prý oslovil tamní velké zemědělce, zda nechtějí s nějakými vhodnými opatřeními začít sami. "Ale protože klíčoví zemědělští podnikatelé neměli potřebu něco takového udělat, rozhodl jsem se, že tuto službu lidem, fauně a floře poskytnu sám. Začal jsem nakupovat půdu a dělat to, co se mi líbilo a mělo smysl," řekl Marada. Podle toho, co bylo v daném místě nejvhodnější, pozemek buď zalesnil, zatravnil, vysel na něm biopás nebo ho část přeměnil na mokřad. Někde také vysadil původní ovocné stromy.

"Díky těmto opatřením chráníme a obnovujeme úrodnost půdy, podporujeme biodiverzitu, adaptujeme krajinu na klimatickou změnu, o které se hovoří a která je do velké míry způsobená samotnými zemědělci," uvedl. Pozitivní dopad je podle něj znát už i na počtu zvířat. "Zastavili jsme pokles početnosti volně žijících živočichů, máme přirozenou populaci koroptve polní, křepelky, zajíce polního, ale i bažanta. Nemusíme jeho populaci řešit formou farmového chovu a vypouštění. K tomu se přidávají obojživelníci a hmyzí společenstva," popsal Marada.

Vadí mu, že zemědělci s dobrými úmysly narážejí při žádání o podporu na "takřka neuchopitelné" potíže. Když například zřídí biopás, musí se trefit do jeho stanovené výměry, která je 20 procent pozemku s ornou půdou. To ve zvlněném terénu není úplně snadné. "Když kontrola zkontrolovala, že to není 20 procent, ale 21 procent, řekla - Marado, nedostaneš ani korunu, protože biopás je větší," popsal zkušenost zemědělec.

Aby okolí přesvědčil, že jeho práce má smysl, musí prý neustále "dokumentovat, vizualizovat a prezentovat". "Těm, kdo tvrdí, že nic neprodukuji, musím ukázat jablíčko, balík slisovaného sena, nebo mokřad, do kterého čas od času nateče voda kontaminovaná agrochemií a příroda si s tím poradí," uzavřel Marada.

Kromě vlastní zemědělské činnosti působí také na Mendelově univerzitě v Brně a mezi myslivci. Je předsedou komise pro ekologii v Českomoravské myslivecké jednotě.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (2)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Škrdla

30.4.2018 23:46
Petr Marada je v tomto směru bohužel výjimkou. Zejména kvůli státní dotační politice, zvýhodňující podniky hospodařící na velkých lánech. Pokud by byla např., realizace biopásů výhodnější než pěstování plodin pro biopaliva, zajisté by jim dali zemědělci přednost.
Dalším důvodem je pomalé tempo, kterým probíhají pozemkové úpravy. V důsledku toho hospodaří většina zemědělců na pronajaté půdě a pak chybí i motivace něco měnit. Navíc i možnost realizace ekologických a protierozních opatření ze strany obce je dost omezená.
Odpovědět
VS

Veronika Slaninová

22.5.2018 08:53
Panu Maradovi moc a moc fandím, v malinkém měřítku se o něco podobného snažím na vlastní zahradě. Nechápu postoj úředníků, že biopás je o 1% větší... To opravdu nikdo nechápe, jak moc to dokáže pomoci přírodě k tomu, aby se vzpamatovala? Až do oblasti pojedeme, vím, kde to navštívím jako první, děkuji, pane Marado!
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist