V Moravském Toskánsku chyběla rozmanitost, říká zemědělec Marada

Malebně zvlněnou krajinu plnou dlouhých lánů na Kyjovsku mají fotografové sice rádi, ve skutečnosti jsou však v Moravském Toskánsku vidět právě ty nesprávné zemědělské praktiky. Myslí si to zemědělec Petr Marada, který v této oblasti hospodaří na 70 hektarech pozemků. Začal s tím před 12 lety a místo výnosu ho zajímalo spíše to, jak pomoci krajině ležící v oblasti intenzivního zemědělství. Plochy, které koupil, začal měnit na biopásy, mokřady nebo na nich sázel ovocné stromy. Dodnes prý čelí výtkám, že neprodukuje a parazituje na daních. Podle něj je však tato činnost smysluplná, pomáhá zvířatům, krajině i lidem.

Marada hospodaří v okolí Šardic, Želetic a Hovoran. Nejprve prý oslovil tamní velké zemědělce, zda nechtějí s nějakými vhodnými opatřeními začít sami. "Ale protože klíčoví zemědělští podnikatelé neměli potřebu něco takového udělat, rozhodl jsem se, že tuto službu lidem, fauně a floře poskytnu sám. Začal jsem nakupovat půdu a dělat to, co se mi líbilo a mělo smysl," řekl Marada. Podle toho, co bylo v daném místě nejvhodnější, pozemek buď zalesnil, zatravnil, vysel na něm biopás nebo ho část přeměnil na mokřad. Někde také vysadil původní ovocné stromy.

"Díky těmto opatřením chráníme a obnovujeme úrodnost půdy, podporujeme biodiverzitu, adaptujeme krajinu na klimatickou změnu, o které se hovoří a která je do velké míry způsobená samotnými zemědělci," uvedl. Pozitivní dopad je podle něj znát už i na počtu zvířat. "Zastavili jsme pokles početnosti volně žijících živočichů, máme přirozenou populaci koroptve polní, křepelky, zajíce polního, ale i bažanta. Nemusíme jeho populaci řešit formou farmového chovu a vypouštění. K tomu se přidávají obojživelníci a hmyzí společenstva," popsal Marada.

Vadí mu, že zemědělci s dobrými úmysly narážejí při žádání o podporu na "takřka neuchopitelné" potíže. Když například zřídí biopás, musí se trefit do jeho stanovené výměry, která je 20 procent pozemku s ornou půdou. To ve zvlněném terénu není úplně snadné. "Když kontrola zkontrolovala, že to není 20 procent, ale 21 procent, řekla - Marado, nedostaneš ani korunu, protože biopás je větší," popsal zkušenost zemědělec.

Aby okolí přesvědčil, že jeho práce má smysl, musí prý neustále "dokumentovat, vizualizovat a prezentovat". "Těm, kdo tvrdí, že nic neprodukuji, musím ukázat jablíčko, balík slisovaného sena, nebo mokřad, do kterého čas od času nateče voda kontaminovaná agrochemií a příroda si s tím poradí," uzavřel Marada.

Kromě vlastní zemědělské činnosti působí také na Mendelově univerzitě v Brně a mezi myslivci. Je předsedou komise pro ekologii v Českomoravské myslivecké jednotě.

---

reklama

---