V Národním parku České Švýcarsko od roku 2000 vypuklo několik požárů

Výběr požárů, které v minulosti zasáhly NP České Švýcarsko: Duben a květen 2000 - V Národním parku České Švýcarsko vypuklo několik požárů. První 30. dubna, další 2. května a poslední 14. května. Shořelo několik hektarů lesa, úřady pak na déle než týden zakázaly vstup do lesů. Požáry vznikly z nedbalosti turistů.

Říjen 2003 - Les hořel v oblasti Mezné, nedaleko hranic s Německem. Požár vypukl v nepřístupném terénu. Hasiči proto museli dovážet vodu cisternami. Nemohli ale použít vrtulník, protože v zasažené lokalitě jsou skalní římsy, které by vodě bránily dostat se na některá místa. Oheň zachvátil zhruba 40 metrů čtverečních lesního porostu.

Září 2004 - Požár vypukl u Vysoké Lípy, zasáhl zhruba hektar lesa. Požár likvidovalo sedm hasičských jednotek. Likvidaci požáru komplikoval nepřístupný terén, hasiči vodu museli dopravovat hadicemi ze vzdálenosti tří kilometrů. Důvodem požáru byl blesk.

Červen 2005 - Hasiči likvidovali požár lesa u Dolského Mlýna. Vznikl pravděpodobně od nedopalku cigarety. Požár měl rozlohu hektaru, zasáhl ale spíše okolí skal než lesa a škoda proto nebyla velká.

Září 2005 - Požár zachvátil část lesa nedaleko obce Jetřichovice. Oheň, který zničil chatu na Mariánské vyhlídce a část lesa, způsobili dva mladíci. Správa parku odhadla škody na 300.000 korun.

Červenec 2006 - Mohutný požár zasáhl les pod Kavčí skálou u Jetřichovic. Plameny šlehaly do výšky 20 metrů. Oheň zničil 25 hektarů lesa, škody odhadli lesníci na miliony korun. Na místě bylo 30 jednotek dobrovolných hasičů a pět jednotek profesionálních hasičů. Pomáhaly vrtulníky, přijela pomoc i z Německa. Šlo v té době o největší požár v parku za posledních 30 let.

Červenec 2018 - Hasiči zhruba devět hodin likvidovali požár nedaleko Pravčické brány. Hořela hrabanka v nepřístupném terénu, kam se nedalo dojet požární technikou. Kvůli nepřístupnému terénu zasahovala na místě pěší jednotka z Hřenska, Děčína. Hasiči požádali o pomoc také kolegy z Německa. Hořet začalo na úpatí Smrkového kopce, který je zhruba kilometr od Pravčické brány.

Květen 2020 - V Národním parku České Švýcarsko u Rynartic shořely dvě historické chaty, které byly kulturní památkou. Hasiči vyhlásili třetí stupeň požárního poplachu. Na místě byly desítky hasičů, pomáhal i vrtulník. Požár, který zapříčinila technická závada, způsobil škodu za víc než 23 milionů korun.

Červen 2021 - Požár zasáhl čtyři hektary lesa nedaleko Jetřichovic. S ohněm v obtížném terénu bojovali hasiči ze 14 jednotek a vyhlášen byl třetí stupeň poplachu.

Červenec 2022 - U Hřenska vypukl v lese požár, který se s větrem začal šířit a dostal se i na německou stranu. Z Pravčické brány se muselo evakuovat 80 lidí a další desítky lidí musely opustit skautský tábor v Dolském Mlýnu. Hasiči evakuují obyvatele z obce Mezná, jde o desítky lidí. U Hřenska zasahuje více než 150 hasičů. Hasiči vyhlásili nejvyšší stupeň požárního poplachu.

Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen k 1. lednu 2000 jako čtvrtý NP v ČR, jednání o jeho zřízení ale začalo již v roce 1990.

Nachází se na severu Ústeckého kraje (Děčínsko) při hranici s Německem. Park zaujímá část CHKO Labské pískovce, která byla vyhlášena v roce 1972, a hraničí s CHKO Lužické hory, vyhlášenou v roce 1976.

Většina území NP a CHKO je tvořena druhohorními usazenými křemennými pískovci. Malé území v severní části NP a CHKO je tvořeno staršími žulovými horninami (tzv. Lužický masiv).

Území tvoří unikátní pískovcová skalní města, kaňony, rokle a neporušené nebo jen málo pozměněné původní ekosystémy. Oblast je součástí Česko-saského Švýcarska, přičemž na německé straně je již o deset let déle chráněna jako Národní park Saské Švýcarsko. Oblast se rozprostírá na ploše o rozloze asi cca 700 kilometrů čtverečních. Rozloha samotného NP České Švýcarsko je asi 80 kilometrů čtverečních.

Na území národního parku se nachází národní přírodní rezervace Růžák a národní přírodní památka Pravčická brána. Nejvyšším bodem NP je Růžovský vrch (619 metrů nad mořem).

Přírodním klenotem a symbolem celé oblasti je Pravčická brána, která je s výškou 16 metrů a rozpětím oblouku u dna 26,5 metru největší přirozenou pískovcovou skalní bránou v Evropě. K dalším turistickým lákadlům patří například pískovcové město Tiské stěny a soutěsky na říčce Kamenici, které mohou návštěvníci proplout na loďkách. Oblíbené jsou také například skalní hrady Šaunštejn a Falkenštejn, vyhlídka do údolí Labe z Růžového hřebenu, Kyjovské údolí na říčce Křinici nebo roubené a hrázděné domy ve Vysoké Lípě. Výchozím místem pro výlety do nejnavštěvovanější části Labských pískovců je Hřensko, které leží na soutoku Labe s Kamenicí.

Původně dominantní buk lesní byl vytlačen dnes silně převažujícím smrkem ztepilým. Specifickými skupinami organismů jsou mechorosty (300 druhů), lišejníky (240 druhů) a houby (asi 600 druhů). Na území NP a CHKO žije více než 330 druhů obratlovců.

Atraktivním cílem cestovatelů, básníků, romantických malířů nebo vědců se oblast začala stávat v 18. století. Na „Švýcarsko“ oblast pojmenovali v 18. století dva švýcarští krajináři, kteří byli pozváni saským kurfiřtem do drážďanské galerie. Pískovcové skály je natolik okouzlily, že je přirovnali ke své domovině. V Českém Švýcarsku má dlouhou tradicí horolezectví.

---

reklama

---