V Olomouci postavili energeticky pasivní kliniku. Je první na světě

V Česku vzniklo historicky první energeticky úsporné zdravotnické zařízení na světě splňující nejpřísnější standardy pasivních domů. Stal se jím nedávno otevřený pavilon II. Interní kliniky gastroenterologie a geriatrie Fakultní nemocnice v Olomouci. Jako první nemocnice v tuzemsku navíc využívá technologie chlazených stropů. Informuje o tom Česká rada pro šetrné budovy.

„U nás i ve světě vzniká poslední dobou čím dál více energeticky úsporných staveb, a to jak v soukromé, tak i veřejné sféře, v oblasti zdravotnictví se jedná o naprostou novinku," říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

"Se stavbou nemocnice v pasivním standardu sice jako první začali Němci ve Frankfurtu nad Mohanem, ale jako první byla letos dokončena právě klinika v Olomouci," říká Simona Kalvoda.

Objekt olomoucké kliniky nese řadu inovativních technologických a konstrukčních řešení. Pomocí zelené retenční střechy efektivně hospodaří s dešťovou vodou, zužitkovává odpadní teplo, k prosvětlení interiéru využívá v maximální míře denní světlo a díky použitým materiálům umožňuje i variabilní změnu dispozic místností dle aktuálních požadavků.

Navržený je jako budova s téměř nulovou spotřebou energie a šetří tak výdaje na provoz budovy. Pořizovací náklady na výstavbu byly vyšší než u klasické stavby, necelých 398 milionů korun, podle Simony Kalvoda se mnohonásobně vrátí během celého životního cyklu úsporného objektu. Oproti jiným tuzemským nemocnicím je totiž energetická náročnost kliniky v pasivním standardu 10x nižší.

Pětipodlažní budova s jedním podzemním podlažím je záměrně postavena na půdorysu ve tvaru písmene „U". Tak je nejlépe možné dostat přirozené denní světlo do všech jejích částí, a to i na tradičně temnější místa, jako jsou schodiště či chodby. Architekti pečlivě vybírali i velikost oken a dalších prosklených ploch.

Pro pacienty a personál je prosvětlený interiér mnohem příjemnější a lépe se v něm orientují. Regulovatelné LED osvětlení pak denní světlo vhodně doplňuje v závislosti na potřebné intenzitě. Optimální poměr prosklených a plných částí fasády byl klíčový i z hlediska zabránění přehřívání interiéru během léta.

Nemocnice dokáže také uložit a později využít přebytečnou energii a teplo. K vytápění a chlazení proto nový pavilon nepotřebuje téměř žádnou energii. Hodnota měrné potřeby tepla i chladu se ročně pohybuje do 15 kWh na m2.

Ke snižování vysokých teplot v interiéru slouží chlazené stropy. „Jedná se o maximálně šetrný způsob chlazení, kdy nedochází k proudění vzduchu. Toto řešení minimalizuje náklady, navíc přináší mnohem větší uživatelský komfort, a to nejen pro alergiky či astmatiky," říká Adam Rujbr, autor architektonického návrhu.

Budova je navržena a postavena v souladu s požadavky cirkulární ekonomiky tak, aby se jednotlivá patra dala v budoucnu přestavět dle aktuálních potřeb a nároků nemocnice. To je možné díky speciálním sádrokartonovým příčkám. Klíčovým požadavkem na stavbu pavilonu byla i rychlá dostupnost a snadný pohyb do dalších částí nemocničního komplexu. V areálu se nachází kryté spojovací mosty a oddělené trasy pro lékaře a pacienty. Objekt využívá i podzemní potrubní poštu, která urychluje a usnadňuje odesílání vzorků do laboratoří.

---

reklama

---