V Peru mizí ledovce, v ohrožení jsou miliony lidí
V andské oblasti je na vodě z ledovců bezprostředně závislých okolo 10 milionů obyvatel. Mnoho měst v oblasti je závislých na potravinách vypěstovaných díky zavlažovaní vodou z ledovců, jako například Lima, hlavní město Peru. V Peru je zhruba 500 ledových mas.
Zatímco za posledních 100 let celosvětová průměrná teplota stoupla o 0,6 °C, teplota ledovců vyšplhala o 1,5 °C za pouhých 20 let. V oblasti Ancash na severu Peru se nachází značné množství ledovců, sloužících jako zdroj pitné vody. Ledovce ale kvůli nárůstu teploty postupně ubývají. Odhaduje se, že za posledních 30 let v Peru zmizelo 25 procent andských ledovců.
Lidé zde žijí především z toho, co vypěstují na farmách. Klimatické změny v podobě nepředvídaných období sucha a dešťů nebo výskytu cizopasníků jim způsobily ztrátu mnoha úrod.
Ricardo Giesecke, ministr životního prostředí, varuje před riziky, jež sebou tání ledovců nese. Jako příklad uvádí zvednutí hladiny moří, které ohrozí především přímořské oblasti a jejich obyvatelstvo. Rebeca Ariasová, zástupkyně rozvojového programu OSN v Peru, dodává, že za pomoci různých programů země učinila několik významných pokroků na poli boje se změnami klimatu.
Tání ovlivňuje 18 různých ledovcových systémů v zemi. Za posledních 30 let třetí nejvyšší peruánský vrchol Coropuna přišel o 71 čtverečních kilometrů sněhu.
Glaciologové, odborníci na studium ledovců, považují současnou situaci zasněžených vrcholů ve světě za indikátor globálního oteplování.
Podle zprávy Gustava Carrasquela „En Perú desaparecieron 25 por ciento de los glaciares“ zveřejněné na serveru Anca24.canalazul24.com dne 11. října 2011.
reklama
Dále čtěte |
Tom a Jerry změřili tání grónských ledovců: za deset let odtálo 240 gigatun vody 
Německo poskytne na ochranu tropických pralesů jednu miliardu eur
Brazílie před konferencí COP30 hlásí pokles ničení amazonského pralesu
Polovině národů, které nemají kontakty se světem, hrozí zánik, tvrdí skupinaOnline diskuse
keď už sme pri tých percentách - 15. 11. 2011 - CSTento zdanlivý paradox súvisí s ďalším (zdanlivým) paradoxom, na ktorý sa zabúda pri východiskách sedliackych diskusií o divočine:So vzťahom civilizácie a divočiny platí (zjednodušene) nasledovné: Ak bolo na nejakom území 99% pralesov a 1% civilizácie (ľudské sídla+kultúrna krajina), tak zmena pomeru z 99:1 na 98:2 znamenala prakticky zanedbateľnú stratu pre divočinu (niečo máličko cez jedno percento) a 100%-ný nárast civilizácie. Preto majú pravdu tí, ktorí hovoria, že vďaka zásahom do prírody sme tu takí akí sme a môžeme hovoriť/písať také veci, ako napr. teraz ja a tu. Ale: Každým ďalším percentom poklesu divočiny na úkor civilizácie sa relatívna strata divočiny zvyšuje a relatívny nárast (pokrok?) civilizácie znižuje (v ekonómii s tým súvisí napr. zákon o klesajúcich hraničných výnosoch). Na opačnom konci pomeru, ktorý sa týka našej doby, máme v predposlednom kroku 2% divočiny a 98% civilizácie. Zabratím ďalšieho percenta stratí divočina 50% svojej predchádzajúcej hodnoty a civilizácia "získa" iluzórnych 1.02%. Nám to síce nepomôže, ale divočinu to spoľahlivo likviduje. O poslednom kroku to platí úplne a dokonale. Preto majú pravdu tí, ktorí hovoria, chráňme zbytky divočiny. Je dnes na rozdiel od väčšiny ľudskej prehistórie vzácna. |
