V Praze se rozrůstá populace bobrů, je jich asi stovka
25.11.2020 00:51 | PRAHA
( ČTK)
Analýza vzorků odebraných z odchycených bobrů potvrdila, že jde převážně o zvířata pocházející ze západních Čech. Bobři, původně reintrodukovaní v Bavorsku, ze západu do Prahy dorazili po řece Berounce.
V Praze se rozrůstá populace bobra evropského. Podle odhadů vědců nyní žije v hlavním městě zhruba stovka jedinců v 17 teritoriích. První výskyt bobra po 185 letech byl přitom v Praze potvrzen teprve v roce 2015. Navzdory nárůstu populace však bobři Prahou hlavně procházejí dál, uvedla mluvčí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Karla Mráčková.
Analýza vzorků odebraných z odchycených bobrů potvrdila, že jde převážně o zvířata pocházející ze západních Čech. Bobři, původně reintrodukovaní v Bavorsku, ze západu do Prahy dorazili po řece Berounce. Výzkum provedl tým Aleše Vorla z Fakulty životního prostředí ČZU, který se pražskou populací bobrů zabývá dlouhodobě.
"Zároveň se nám podařilo zjistit, že bobři se v Praze uchytili jen částečně, Prahou procházejí a šíří se dále po proudu Vltavy směrem k soutoku Vltavy a Labe u Mělníka," řekl Vorel. "Na Labi se pak bobři ze západních Čech mísí s labskými bobry, kteří pocházejí ze Saska-Anhaltska a dochází tak ke křížení těchto dvou historicky velmi vzdálených a svým původem odlišných populací," doplnil výzkumník.
Podle vědců zřejmě hlavní město nenabízí bobrům podmínky pro rozvoj širšího osídlení. Většina vhodných stanovišť je již obsazena. I do budoucna tak lze předpokládat, že Vltava v Praze zůstane pro bobry pouze tranzitním koridorem. Další šíření do okolí metropole je však podle ČZU více než pravděpodobné.
Ačkoliv bobr oživil pražskou faunu, má jeho návrat i stinné stránky - rizikem je hlavně narušení stromů okusem. Podle ČZU však bobři v Praze velké škody nezpůsobili, byť s rostoucí populací se může situace změnit.
"Dosud byly zaznamenány spíše případy ohrožení bobra technickou infrastrukturou, kdy Záchranná stanice hl. m. Prahy třikrát zachraňovala bobry z jímky, nádrže či kanálu. Nově jsou však evidovány okousané stromy v pražské Stromovce," uvedla Mráčková. Výzkumný tým z ČZU tak podle jejích slov s magistrátem spolupracuje na preventivních opatřeních.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Velkou lahůdkou podle starých pramenů má být pečený bobří ocas. Má to sice být velmi tučné jídlo, ale v dnešní době by neměl být problém vybrat jsko vhodnou přílohu nějakou zeleninu, která se k tomu jídlu nejlépe hodí. Plus nějaké vhodné víno, odhadoval bych nějaké víno tokajského typu.
Také ostatní maso z bobra by mělo být velmi chutné a přitom ještě dietní. Mělo by být mnohem lepší než z kupovaného králíka, protože ti se dnes ve výkrmnýách živí granulemi, zatímco bobr žije v zimě z kůry a lýka stromů, v létě vedle toho lýka okusuje vybrané rostlinné výhonky v pobřežních močálech a na březích vodních toků.
Odpovědět
Svého času se daly koupit na jídlo nutrie. V republice byla řada farem, kde chovali tato zvířata kvůli kvalitní kožešině. Pak se uměle snížila poptávka kvůli odporu jistých aktivistů a tyto farmy zanikly. Oobně si myslím , že mladší bobr by byl poživatelný a maso bude podobné masu nutrie. Jenom Vás upozorňuji, že pokud tuto myšlenku budete šířit v současné době, jistí aktivisté Vás ukamenují.
Odpovědět
Nutrie kdysi choval můj otec, taková nutrie na rožni je skutečnou pochoutkou, ovšem je potřeba uříznout hlavu, slabší povahy by šly při pohledu na ty oranžové zubáky blinkat:-)
Odpovědět
A dobře dělal :-) Nutrii jsem jedl a kdyby ji prodávali v Lidlu, klidně bych si ji koupil :D
Odpovědět
Dnes se sice v obchodech maso z nutrie koupit nedá, ale obstarat si živou nutrii v ČR problém není. Např. spousta je jich v Praze mezi Výtoní a Císařskou loukou a jsou zvyklé na lidi, klidně si berou mňamky přímo z ruky.
Kdybych byla bezdomovec nevegetarián, tak bych si je občas opekla na ohni a z jejich kožešiny si možná ušila teplý obleček. Ale to by bylo asi nelegální, že?
Odpovědět
Nutrie jsme chodili s dětmi krmit, v Praze k Rokytce. Možná to bylo taky nelegální :-)
Odpovědět
No je to něco jako chodit krmit potkany.
Odpovědět
nevím, do jaké míry je bobří maso lahůdkou, v každém případě je to tolerované postní jídlo, kterým je možno s klidným svědomím nahradit vánočního kapra. a protože žije jako nutrie, lze spravedlivě očekávat, že podobně i chutná - tedy výtečně.
Odpovědět
Názorná ukázka tuposti a nevzdělanosti církevníků - vydávat savce za rybu (v některých půstech byly připuštěny jen ryby).
Odpovědět
Postním jídlem ve středověku byla třeba i želva bahenní. Za to by vás ekotento ukamenovali dříve , než za bobra :-))
Odpovědět
zhruba před týdnem za úsvitu (okolo sedmé ráno) jsem pozoroval nějaké zvíře plovoucí, přišlo mi to jako bobr velmi podobný tomu na ilustračním obrázku, ale nevylučuji, že to byla hodně velká nutrie, na laterálním plavebním kanále nad Mělníkem (který byl po měsíčním vypuštění znovu napuštěn). tady čtu, že by se tam skutečně vyskytují - a tůně okolo (více než sto let opuštěné a přírodou zpět vzaté pískovny) asi nebudou pro bobra úplně špatné. podívám se příležitostně jestli najdu okusy.
Odpovědět
Bobra jsou dnes všude tři zadele, zářný příklad odezdikezdi ochranářství.
Odpovědět
Dopadne to podobně jako s kormorány. Byli až hystericky chráněni, pak stát ochranu zrušil a škody způsobené těmito ptáky přestal proplácet. Přitom některé ztráty způsobené bobry jsou penězi nenahraditelné. Jak chcete nahradit penězi to, když v Lednici bobr zničí 200 let starý exotický jehličnan?
Odpovědět
To byla akce bobr na celou moravu. To ochránci dováželi bobry z polska a litvy, MŽP to financovalo a nepřemýšlely, že bobr u nás nemá predátora a jako hlodavec se dobře množí. Petrův Zdar
Odpovědět
kuš divoká přírodo, my lidé, páni tvorstva, přeci víme nejlépe co je přemnožené a kolik čeho a jaký druh má nárok v naší blízkosti žít.
Odpovědět
Přesně tak, už několik tisíc let tu něco jako divoká příroda prakticky není. To co tady máme je spíš lesopark, se syntetickým ekosystémem který musíme udržovat v přijatelných mezích, když už jsme si jej udělali.
Odpovědět
"Populace bobra neustále roste a obsazuje lokality, kde by se přirozeně nevyskytoval". Toť zhruba slova zoologa AOPK. Takže asi tak ohledně bobra, divoká přírodo, nebude to tak jednoduché a černobílé.
Odpovědět
Tak všechno se mění, lidi, bobři i místa výskytu. Jen by to chtělo postupovat koncepčně a ne zcela chaoticky.
Nicméně zde musím sebekriticky uznat, že až tak se v problematice neorientuji a nějaká koncepce existuje, jen ji neznám. Což je samozřejmě jednak moje blbost, jednak ale možná by to chtělo ze strany AOPK přitlačit na PR.
Odpovědět
Ok, nemám s tím problém. Ale mění se i jeho vliv a působení na prostředí. Tak je potřeba změnit i přístup k němu a nespoléhat na "divokou přírodu". A to neplatí jen u bobra.
Odpovědět
Bobr by se přirozeně vyskytoval všude tam, kde se sám od sebe vyskytuje :-) To by ho tam musel někdo dovézt a vyhodit, aby tohle platilo.
Odpovědět
No někde by se nevyskytoval, kdyby tam nebyl vytlačen jinými bobry. Ale je to vlastně přirozené a logické, když jich je někde 3 zadele a nikdo je nenahání.
Odpovědět
A co ti vlci, co je AOPK tak hystericky chrání,co kdyby je pan ředitel Pelc naučil žrát bobry místo ovcí? A bylo by vystaráno. Lidí na to v tom AOPK platíme my, daňoví poplatníci, dostatek.
Odpovědět
no dyť to říkám , člověk je moudrý tvor
Odpovědět
Akorát, pokud někde bobr opravdu škodí, proč hned volá starosta a chce odstřel problémového jednince po myslivcích, když myslivci jsou národ bouchalů, dle některých tzv. ochranářů. Proč tam některý z nich nezajede to vyřešit, bobra odchytit apod. U nás vážně poškodil hráz rybníka a hrozilo protržení a zaplavení části obce. Sím některého odborníka o radu co s tím?
Odpovědět
Železa asi ne. Vždyť by se do nich mohl místo bobra chytit i člověk nebo jiné zvíře.
Odpovědět
Železa nejsou legální , ale ještě se dají koupit třeba v Polsku ( u nás ne). Běžně je cokoliv k sehnání v USA, Kanadě ,... a to tam je nějaká ochranářská lobby !
Odpovědět
Stovka bobrů v 17 teritoriích v Praze během cca pěti let, to by mohlo značit, že poté, co byl vyhuben nadměrným lovem před 200 lety, tak ho lidé začínají vnímat jako přirozenou součást přírody.
Bobra lze využít jako levnou pracovní sílu pro zakládání nových tůní a mokřadů pro zadržování vody v krajině. Dokáže také realizovat na břehové vegetaci a dřevinách přirozené a nezbytně nutné pěstební zásahy, podporovat a zmlazovat dřeviny. No jo, někdy to přežene, jako třeba když v lednickém parku zničil 200 let starý exotický jehličnan zmíněný panem Šeděnkou.
Odpovědět
Hráz zajistit pletivem, nebo bobra kulkou.
Odpovědět
Když vrtá do hráze, tak to je vážný problém a takový bobr musí být odstraněn z daného místa. Představuji si to tak, že bude např. uloven do pasti a pak třeba zastřelen nebo přemístěn na jinou lokalitu.
Zajímá mne, kdo všechno může bobra odstranit / usmrtit. Jen myslivci?
Odpovědět
Nevím. Starosta prý vyběhal výjimku, která se vztahujem jen na ten rybník. Nám to dal za úkol mysl. hospodář. Ani nevím jak se bobr loví, ani to není mým zájmem, ale asi budeme muset.
Odpovědět
Jo a nesmíme vyvrhnout, musíme volat krajs. hygienicou stanici, přijedou si do tří dnů vzít vzorek.
Odpovědět
Lov na bobra je ve starém (1960) polském filmu Křižáci, pamatuji z doby, kdy jsem ho viděl.
Odpovědět
Já mám pocit, že jsem o tom jako malé robě četl někde u Biankiho (https://www.databazeknih.cz/autori/vitalij-valentinovic-bianki-7629)
Odpovědět
Ano , sranda bude , až nějaký geneticky silnější jedinec zkusí vyrobit tůňku na místě dnešní Prahy. Víte , co by způsobil větší do Vltavy spadlý strom a k tomu povodňová vlnka ?
Odpovědět
|
|