https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ve-svycarsku-diky-ochrane-prirody-a-hloubeni-rybniku-pribyva-ohrozenych-zab
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ve Švýcarsku díky ochraně přírody a hloubení rybníků přibývá ohrožených žab

12.10.2022 10:27 | CURYCH (ČTK)
Jedním z druhů, jejichž počet dramaticky vzrostl, byla drobná rosnička zelená. Tato žába ráda skáče z keřů na stromy a je jedním z nejpohyblivějších druhů, který je schopen urazit vzdálenost několika kilometrů.
Jedním z druhů, jejichž počet dramaticky vzrostl, byla drobná rosnička zelená. Tato žába ráda skáče z keřů na stromy a je jedním z nejpohyblivějších druhů, který je schopen urazit vzdálenost několika kilometrů.
Švýcarsko zvrátilo úbytek více než poloviny ohrožených žab, ropuch a mloků v jednom regionu. Poté, co ochránci přírody vyhloubili v kantonu Aargau stovky nových rybníků, se počet obojživelníků výrazně zvýšil. Podle vědců "explodovala" zejména populace rosniček zelených, informoval server BBC News.

 
Vědci doufají, že by se tato metoda mohla používat celosvětově, protože budování rybníků je jednoduché a účinné. Populace obojživelníků celosvětově výrazně klesají v důsledku faktorů, jako je úbytek životního prostředí, urbanizace, silniční infrastruktura, nemoci a invazivní druhy.

V roce 1999 se v Aargau rozhodli, že je třeba vyvinout masivní úsilí na ochranu obojživelníků. Obzvláště znepokojivý byl úbytek rosniček zelených.

Státní orgány, neziskové organizace, soukromí vlastníci pozemků a stovky dobrovolníků pracovali 20 let na vybudování 422 rybníků v pěti částech Aargau. Starší rybníky se staly pro některé obojživelníky nevhodnými kvůli nedostatku prostoru, vysokému počtu predátorů a husté vegetaci. Vytvořením nových rybníků poskytli ochránci přírody těmto druhům více prostoru, aby mohly prospívat.

Z osmi ohrožených druhů se u 52 procent zvýšil počet jejich regionálních populací a u 32 procent se počet stabilizoval. Vedoucí autorka studie Helen Moorová řekla, že je nadšená z "tak jasného nárůstu" počtu žab vzhledem k jednoduchosti řešení. "Druhy přijdou, usadí se a začnou prostor využívat, pokud jim ho nabídnete," řekla.

Jedním z druhů, jejichž počet dramaticky vzrostl, byla drobná rosnička zelená. Tato žába ráda skáče z keřů na stromy a je jedním z nejpohyblivějších druhů, který je schopen urazit vzdálenost několika kilometrů. Ke svému životu potřebuje velmi specifické prostředí, nejraději má mělké rybníky, které vznikají v zákrutech řek v záplavových oblastech.

Tento typ prostředí však na mnoha místech Švýcarska vymizel, což vedlo k úbytku druhu. Švýcarsko má stejně jako například Británie vysokou hustotu osídlení, rozsáhlou silniční i železniční síť a velká část mimoměstské půdy je intenzivně obdělávána. "Úbytek biotopů je jedním z hlavních problémů a právě jeho řešením bychom mohli pozorovat změnu a začít s obnovou těchto druhů," řekla Moorová.

Během 20 let se regionální populace rosniček zelených v jedné oblasti zčtyřnásobila. V roce 1999 se tato drobná žába v Reusstalu vyskytovala pouze na 16 místech, ale v roce 2019 už žila na 77 místech.

Rybníky budou i nadále monitorovány a spravovány, aby se těmto druhům dařilo. Některé bude třeba zbavit vegetace a vypustit, aby se odstranily larvy predátorů, které ohrožují pulce. Moorová doufá, že tento ochranářský úspěch přesvědčí další majitele pozemků, aby vytvořili další rybníky a zpestřili tak biotopy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (66)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 12:27
Opět příklad (bez?)zásahovosti do přírody v Evropě.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.10.2022 12:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Začněte konečně rozdělovat. Ne všude je ta lidská činnost přínosná, mnohdy je spíše likvidační. Stačí se podívat, kam lidská “moudrost” dovedla např. naše lesy!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 12:52 Reaguje na Slovan
Naše lesy byly vysazeny jako komerční plantáže za jiných srážkových poměrů. No a? Majitelé vysadí jiné plantáže.
Já mluvím přece o rezervacích a chráněných živočiších a rostlinách.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.10.2022 13:01 Reaguje na Slovan
Stačí vidět, kam bezzásahovost dovedla NP České Švýcarsko.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.10.2022 13:11 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No povídejte, kam?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.10.2022 14:40 Reaguje na Slovan
Prakticky k totální devastaci. Nebo Vy ten požár, který zničil asi 1060 hektarů, považujete za pozitivum?
Odpovědět
Sl

Slovan

12.10.2022 15:17 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Hořelo na ploše 1060 ha, ne že shořelo 1060 ha! To je rozdíl, protože na většině plochy zůstali stát listnaté stromy, které se teď budou šířit. Koukněte třeba na fotky Václava Sojky na Fb. Je to špatně? Řekl bych, že se z toho požáru dělá větší katastrofa, než kterým byl reálně.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.10.2022 19:03 Reaguje na Slovan
Pokud Vám nestačí,že na tak velké ploše zahynula spousta užitečného hmyzu, obojživelníků, plazů, drobných savců, shořela spousta hnízd s ptáčaty, možná i nějací větší savci. K tomu vyhořela i spousta chráněných rostlin. A tohle pro Vás není katastrofa? A mimochodem, bylo by zapotřebí, aby se tam šířily takové druhy stromů jako duby a buky, jenže ty tam jsou v menšině. Zatím to vypadá tak, že se tam rozjedou obřízy, smrky, možná akáty a jiné startovací dřeviny. Super pro NP, že?
Odpovědět
Sl

Slovan

12.10.2022 20:16 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nezlobte se na mě, ale tohle je vyloženě hra na city, nic víc. Navíc nechápu, proč mluvíte o nějaké užitečnosti. V přírodě je každé zvíře i rostlina něčím užitečné/á, ale smrt je něco, co k přírodě patří stejně jako třeba voda.
Bude tam růst to, co by tam růst mělo (i na základě mikroklimat nebo plodnosti samotné půdy), ale dub to s největší pravděpodobností nebude. To je světlomilná rostlina, která bude prosperovat někde na okraji lesa nebo ve světlém lese. Ne na místě, kde bude díky rychle rostoucím pionýrským stromům (bříza, osika apod.) spousta stínu. Pod nimi poroste už ale ten buk, kterému to "překvapivě" bude sakra vyhovovat. Bude pomalu růst a čekat přesně tak, jako kdyby nad ním byl dospělý matečný strom. V okolí je spousta listnatých stromů, kteří ten požár přečkali a spousta jich bude i buků, takže tam nemalé zastoupení mít jednoznačně bude mít.
Ale opět jsme u toho - je to na lidský život prostě pomalý proces a proto se tomu někteří lidé brání zuby nehty. Přitom se naprosto zapomíná na to, co je pro daný druh lepší. Pro buky je to stín, který mu na takové ploše bez vzrostlých stromů asi jinak neposkytnete. Za mě ano, super pro NP, protože si s tím ta příroda pohraje skoro od nuly sama a nebudou jí do toho výrazněji kecat lidští rozumbradové.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.10.2022 20:59 Reaguje na Slovan
Podle Vaší logiky je jedno, jestli zvíře v přírodě uhyne stářím, je zabito predátorem a nebo když třeba celou skupinu vybijeme nebo upálíme. Smrt jako smrt. Mimochodem, zkuste se někdy pořádně popálit, abyste věděl, jaké to je, když někdo umírá upálením. A co se týče druhové skladby flóry, nevím, co je špatného na tom, když se přírodě pomůže a urychlí se ty samoosevní procesy.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.10.2022 21:16 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Achjo, přesně něco podobného jsem čekal. Neobhajuji upálení jako nějakou úžasnou smrt... s tímhle jděte fakt někam. Být to na mě, požár tam lidskou vinnou nikdy nevznikne! Nic se pravděpodobně ale nevybilo, protože to byl furt požár na relativně malé ploše. Vybít umí mnohem spíš člověk, než požár. Ano, byla zvířata, která při tom zemřela, tak to prostě bohužel je a zabránit tomu asi nejde. Jestli zemřela hůř než třeba zvířata lidmi otrávená všelijakými "dobrotami" si můžete odpovědět sám.
Já naopak nevím, co je špatného na tom to nechat prostě být a dívat se.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

12.10.2022 20:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Podívejte se na přiložený web s fotkami NP po požáru. Možná, že zjistíte, že hasiči udělali obrovský kus práce, kdy se jim povedlo i uprostřed požářiště zachovat velké ostrovy živého lesa.

https://www.nebeske.cz/ceske-svycarsko-2022-po-pozaru/

Ty fotka řeknou víc, než "deset" reportáží v AHA či Blesku.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.10.2022 12:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ještě jsem nenarazila na člověka, který by chtěl všude bezzásahovost.
Profesionální a amatérští ochránci přírody a ekologové usilují o bezzásahovost na některých místech (těchto míst je relativně málo) a na jiných místech naopak o vhodné zásahy (těchto míst je mnohem více než těch prvních). Vy trpíte asi nějakou slepotou, mám pocit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 12:59 Reaguje na Majka Kletečková
Já ano. Bezzásahovost prosazují někteří ve všech Národních parcích z principu, aniž by bylo zřejmé jak krajina vznikla, např. v NPČŠ. (Někde je opravdu bezzásahovost na místě). A taky V CHKO jako je Křivoklátsko, nebo Soutok. Obě tyto lokality si zaslouží NP, ale nikoli bezzásahový.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.10.2022 13:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Od toho národní park je. Přirozeným ekosystémem u nás je les, tak to prostě je. Proč tedy neponechat současné NP + část Křivoklátska (malé %) přirozeným procesům? Skoro všude páchá lidská “pomoc” spíše škody. Příroda ví nejlíp jak, kde, co i proč.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.10.2022 13:27 Reaguje na Slovan
Na tom Křivoklátě snad chcete chránit unikátní zachovalé lesy. Zachovalou přírodu. Nebo snad ne? Ochrana přírodních procesů tam příjde na pořad dne až po vyhlášení NP. To už ty lesy asi najednou nebudou tak unikátní a zachovalé.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 14:04 Reaguje na Slovan
Už jsem tady psal. Křivoklátsko i Soutok jsou královské a knížecí lovecké revíry. A proto jsou hodnotné, hezké. Jak Soutok tak Křivoklátsko, (pokud se nebudou obhospodařovat historickými postupy), tak je bezzásahovost převede na něco jiného.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.10.2022 15:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
To, že naše lesy vypadají jako plantáž na dřevo je výsledek toho vašeho “tradičního” hospodaření našich předků, už si to uvědomte. Velké holiny jsou “tradiční” hospodaření a nebýt nových, přírodně zaměřených lesníků, jelo by se podle toho úžasného systému dál i s jeho následky. Něco jako “výběrový” způsob hospodaření by neexistovalo. Tolik k tomu “tradičnímu” hospodaření a výtvoru umělé tajgy v místě, kde smrk trpí.

V našich lesích by měl dominovat buk. V přírodě blízkém lese ho vychovává klidně stovky let mateřský strom, stíní mu a ten tak roste sice extrémně pomalu, ale zároveň správně. Když už nemá mateřský strom, ať má aspoň stín a čas. On je ten strom extrémně odolný a dříve či později dokáže na bezzásahových územích vytlačit skoro všechno a už vůbec smrk (s výjimkami, jaký vidíme třeba na Šumavě, kde je smrk přirozený). Příroda si jednoduše narovná podmínky sama, jen potřebuje čas. Jenže co je pro les doslova nic, je pro nás celý život. Chceme to vidět hned a když to není hned, je to hned špatně a už příroda potřebuje údajně pomoct. Je to neskutečně egoistické a ve své podstatě neuctivé a to zvlášť v momentě, kdy se toho ví mnohem víc než kdykoli dřív.

Severské lesy, Poloniny, Bělověžský prales nebo centrální část Šumavy. Přírodě však prostor můžeme dát i jinde!
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.10.2022 15:18 Reaguje na Slovan
...umělá tajga v místech, kde smrk trpí ... nejen smrk trpí, dobře že ten smrk neumí číst:)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 18:42 Reaguje na Slovan
Psal jsem zejména u nás. No nic. Poloniny jsou louky udržované nejdříve pastvou divé zvěře, později dobytkem lidí z uherské nížiny. Bělověžský prales je "prales" podle názvu. Byl to decentně lovecký revír polských králů. Snad jen ty severské lesy v Rusku a na severu Skandinávie se blíží přírodním.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

12.10.2022 20:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jenže po poslední době ledové byly naše hory prakticky bez stromů.

A mnoho těch ploch bezlesí zachoval člověk svojí zemědělskou činností.
A s tím i četné druhy organismů, které by jinak v pralesích zanikli.

Takže - kam se budeme vracet v diskusích, jak krajina vypadala?
Odpovědět
Sl

Slovan

12.10.2022 20:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Psal jste "v Česku nebo Evropě".
Když se to tak vezme, louky na Poloninách nejsou nic jiného, než lidský výtvor, který si les vezme zpět jakmile mu to člověk umožní, protože tam prostě patří. Jde mi spíš o strukturu těch lesů.
Bělověžský prales je opět jedno z nejzachovalejších míst v Evropě - pokud ho vy za prales nepovažujete, nevadí, já třeba ano. Nějaká lovecká rezervace králů na tom vskutku nic nemění.
To samé onen sever.
Jestli zde čekáte něco jako Amazonský prales bez lidské stopičky, pak ano, to tu najdeme jen stěží. Ale tak o tom to snad není.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 14:06 Reaguje na Slovan
Kde v Česku nebo Evropě vidíte přirozený ekosystém? Prosím jmenujte.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.10.2022 14:43 Reaguje na Slovan
Komerčně vysázený les, což většina našich NP je, nelze ponechat přirozeným procesům. To, co funguje v původním biotopu, kde existují interakce mezi spoustou nejrůznějších živočichů, rostlin, hmyzu, hub a bůhvíčehovšeho, nemůže fungovat v biotopu, kde je omezený počet druhů a kde funkce spousty organismů byla zásahem člověka vyřazena.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.10.2022 15:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Takže to člověk umí lépe než příroda? Protože pokud ne, pak se to změnit vlastně nedá. Alespoň to chápu z toho, co jste teď napsal.
Pokud se listnaté stromy dokáží do toho prostředí šířit (jakože dokážou), pak tam dokáží přežít a postupně tak měnit i daný biotop do podoby, ve které by měl být.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.10.2022 19:05 Reaguje na Slovan
Jenže je listnáč a listnáč. A ty listnáče, které by se tam měly šířit, se tam nešíří, protože nemají létavá semena a jejich přirození šiřitelé (sojky, ořešníci, veverky a podobně) je nemají šanci šířit na velké vzdálenosti
Odpovědět
Sl

Slovan

12.10.2022 20:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Na jaké velké vzdálenosti?
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/306076606_1439898009864848_2824742688875483710_n.jpg?_nc_cat=108&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=1yOCBfmfIjAAX_cUBPm&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT_cs8VyRehvYcboxWNi7q6NV72rYW11CDE5n4guX3a-SA&oe=634CDD97

https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/302034102_1430355014152481_9000106657185213759_n.jpg?_nc_cat=105&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=_rfBAaHJl6wAX8TE9i-&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT_uV0zLlXlH6U4PKRyxBd3QejyH-MgNh2NIFzAB2fWB6A&oe=634C15E0
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.10.2022 14:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale no tak, zase to nepřehánějte ... o bezzásahovosti má smysl mluvit/uvažovat pouze v klidových územích NP, které obvykle netvoří ani většinu území toho NP.

A ani v tak automaticky neplatí rovnice klidové území = bezzásahové území.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.10.2022 13:15 Reaguje na Majka Kletečková
Samozřejmě. Tam kde je normální hospodářská činnost ( zásahovost) je podle ochranářů potřeba nastolit bezzásahovost. Tam kde se nezasahuje je to opět špatně a musí se naopak zasahovat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.10.2022 13:57 Reaguje na Majka Kletečková
O bezzásahovosti již dnes nelze vůbec hovořit. Člověk tak drasticky zasáhl do globálního klimatu... To, co vy považujete za "bezzásahovost" je pouze divadlo na bezzásahovost pro naivní diváky. Přeji pěkný kulturní zážitek!
Odpovědět
Sl

Slovan

12.10.2022 12:38
A já myslel, že to vyřeší jen likvidace těch, co je žerou. A ono jim evidentně stačí pouze navrátit vhodné podmínky k životu. Kouzlo!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 12:52 Reaguje na Slovan
Likvidace už začala.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.10.2022 12:54 Reaguje na Slovan
Pro některé komentující zde na ekolistu to bude zřejmě velmi překvapivé.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.10.2022 13:04 Reaguje na Majka Kletečková
Kletečková, to samé co doporučuji panu Slovanovi. Dostudujte si to.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 13:06 Reaguje na Majka Kletečková
SL, PE a další jsou typičtí bezzásahovisti. Když zmizí lidé, ona si příroda poradí.
Odpovědět
Anyr

Anyr

12.10.2022 14:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
Samozřejmě že to tak bude. A neříkej mi, že si myslíš, že příroda se bez člověka neobejde. To by byl celkem vrchol. :D
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 18:44 Reaguje na Anyr
Ano, něco vždy poroste. Je potřeba kvůli tomu vybít lidi?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.10.2022 13:02 Reaguje na Slovan
Aha. U nás je vody celkem dost a rosničku tu bohužel nenajdete. Že by to bylo také kouzlem? No a predátoři? Víte vy vůbec kdo na té rosničce preduje a jaký je tedy v současnosti stav jejich potencionálních predátorů? Dostudujte si to Slovane. Není žába jako žába a ani tři louže nakonec nebudou jistotou.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.10.2022 13:12 Reaguje na Jarek Schindler
Poučte mě.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.10.2022 13:19 Reaguje na Slovan
Samostudium vám jen prospěje.
Odpovědět
Anyr

Anyr

12.10.2022 14:27 Reaguje na Jarek Schindler
Tím chtěl říct, že neví. :) Tak to obvykle dělává každý, kdo nemá ověřitelná fakta a argumenty.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.10.2022 18:43 Reaguje na Anyr
Slovan potřebuje tlumočníka? Když nevím , tak nevím a řeknu to. Slovan ale přece ví vše. Arogantní " poučte mě" v souvislosti s komentářem, na který jsem reagoval na Slovanovu nevědomost bohužel nevypadá.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.10.2022 08:38 Reaguje na Jarek Schindler
Já se těšil na ty úžasné statistiky a kvalitní analýzu, kterou evidentně máte k dispozici. Škoda.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.10.2022 12:25 Reaguje na Slovan
Jste směšný. Ve vašem případě Vám bude muset stačit konstatování, že není žába jako žába a tak i ten výčet predátorů není u všech stejný. Již toto zjištění vás možná o kousek posune v pochopení problematiky.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.10.2022 14:04 Reaguje na Slovan
Jak chcete zlikvidovat francouze?
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.10.2022 15:05 Reaguje na Jiří Svoboda
:). Zničíte jim zdroj obživy, žáby.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.10.2022 15:04
Na papíře to vypadá pěkně, ale kolik podobných lokalit bylo v tichosti přesně ve stejné době naopak zastavěno? Pár takových lokalit znám, dřívějších, pozor socialistických tůněk s puškvorcem, se zelenými skokany, vážkami, rybáři, koupajícími se, a už neexistují, protože lidé asi nechtějí bydlet v ponižujících, jak se kdysi nějaký divnočlověk posměsně vyjádřil, králíkárnách.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.10.2022 16:00
Raději bych používal název tůně, příp žabníky. Rybníky jsou pro ryby, přičemž většina z nich se živí buďto pulci, nebo jejich potravou v nádrži, což představuje nežádoucí konkurenci.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.10.2022 17:34
Aargau je jeden ze švýcarských kantonů. Leží na severu země na levém břehu Rýna, je tvořen oblastí dolního toku řeky Aary, podle které se také jmenuje.

Článek je o tom, že v jednom kantonu Švýcarska zvýšili počet vodních prvků a výsledkem je nárůst obojživelníků. Není to o nějakém NP , kde je osvícená správa. Spíše bych to nazval žádoucí revitalizací krajiny.

Jinak k diskuzi o našich NP , jsem laik ale myslím, že můžeme všichni souhlasit s tvrzením, že PO vyhlášení NP Šumava , : 20. 3. 1991, nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb. došlo k výraznému negativnímu poškození do té doby solidní CHKO Šumava.
Příčiny vidím v periodickém střídání názorů správy parku od bezzásahovosti ala Bursík po klasické hospodaření podle tradičních socialistických názorů.

Vedlejší část na německé straně těchto politických manýrů zůstala ušetřena a jejich NP je na tom podstatně lépe.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.10.2022 18:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Klasické hospodaření podle tradičních socialistických názorů". Bohužel, o kalamitních škůdcích a jak jim čelit, věděli lidé již v předminulém století a tak to nemá s nějakými tradičními socialistickými názory nic společného. Stejně tak se již v devatenáctém století vědělo, že Bavorská strana Šumavy je podstatně teplejší a tím je dáno, že je i více listnatá.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.10.2022 19:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co se týče NP Šumava, nemůžete se tomu trendu divit, když jednu dobu tam řediteloval i bývalý ministr dopravy Stráský, což byl člověk, který na tuto funkci neměl absolutně žádnou kvalifikaci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.10.2022 20:14
Hurá! Taky vítají na každém kroku sojky, straky, šedivky, kuny a jiné
predátory rosniček? Ne? Tak ať poučí naše ochranáře! Už ani na trámu domu
nemá kos své hnízdo před sojkami a strakami bezpečné a to mají přežít
třeba rosničky? Za třicet let mouder ochranářských neumětelů mizí kde co
a množí se pouze ikony jejich ochrany. Úspěch? Ale i pro ty ikony pouze
dočasný ! Ani ony nepřežijí bez potravy, kterou zdecimovaly na úroveň
přežití, ba mnohde ji už vyhubily. Dejme magorovi maršálskou hůl a
prohra je jistá, protože se nepoučí ze zkušeností jiných, ale pouze
najde zástupné příčiny svých vlastních pochybení! U nás tůní utěšeně
přibývá, ale když chci slyšet rosničku, tak si ji pustím pouze z
třicet let staré nahrávky z údajně kdysi zničené krajiny!
Odpovědět
Pe

Petr

12.10.2022 21:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Pana Zvářal, který věší budky pro sovy, tedy predátory rosniček, přesně jak popisujete, z vás musí mít radost.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.10.2022 08:27 Reaguje na Petr
Když už, tak sojka je šestá v pořadí lovených ptáků, proto tak zuřivě skřéká, když puštíka vidí. Čili puštík je predátor predátora (menších ptáků i žab), a z žab tvoří 95-98% skokan. A desetitisícinásobně více žab zmární brodiví, mýval, norek, vydra a krkavcovití (auta, zem technika, dravý hmyz, ryby aj nepočítáni).

Ono vykřiknout jednu větu a považovat se za vítěze sporu... dokáže jen troll Petr:-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.10.2022 08:48 Reaguje na Petr
Pokud viníte poslední zbytky sov za vymizení rosniček, tak
už vám opravdu haraší ve věži. Sojky, straky, šedivky a kavky už jsou koloritem měst a kdo to nechce vidět, tak je hlupák. My s panem Zvářalem a jiní soudní lidé dožijeme
a vy si tu přírodu dodrbejte po svém. My zažili zdravý selský rozum vycházející ze zkušeností předků a nemusíme
jako vy jejich zkušenosti pouze popírat a dělat všechno
naopak. To se vám vymstí a možná obviníte nakonec nás, co
jsme vás varovali, že děláte chybu. Ale ono tak to hlupáci
dělají, aby se zbavili vlastní odpovědnosti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.10.2022 08:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě předevčírem tvrdil, že není třeba hnout prstem, že žab je všude dostatek:-)) Kaluže není třeba vytvářet, ty vznikají po každém dešti. Jedině hluboké tůně (zaházené větvemi či s rákosem) zabrání brodivým vybírat poslední zbytky populací obojživelníků.

Nedávno tu byla kritika "odborníků", že tůň (na fotu) je zarostená rákosem (nutný kryt). Prostě nechat přístupné, ať se predátoři nakrmí do sytosti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.10.2022 09:00 Reaguje na Břetislav Machaček
A můžeme se bláhově domnívat, že na to časem přijdou. Nepřijdou! Na vině bude světelný smog, pesticidy, změna hospodaření... ale predátoři ani náhodou...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.10.2022 15:34 Reaguje na Karel Zvářal
S takovými fanatiky je diskuse ztrátou času. On
pan Petr asi chodil za školu, když se brala látka
o potravním řetězci a kde se mluvilo o základně
pyramidy a o jejím vrcholu. Přišel do hodiny, když
už se mluvilo pouze o vrcholu a to mu utkvělo v
hlavě. Není bohužel sám a i pro novináře jsou ty
ikony vděčné téma. Nějaké pěkné fotečky pózujících
ikon a laici se rozplývají nad tím, jak se ochrana přírody daří. Oni ti laici totiž často ani neví,
čím se predátoři živí a co preferují v různých
ročních dobách. Doba hnízdění a rozmnožování je
pro ně prostřeným stolem a pak se přemístí na
skládky a do ohrad s ovcemi. V zimě se zaměří na
březí srny a laně a nebo loví zvěř u krmelců.
To, že ji od krmelců plaší je příčinou strádání
zvěře a zeslábnutí s následným úhynem. Ono nejde pouze o nějaký ten ulovený kus, ale o to, že ten
zbytek trpí vyrušením z krytu a od potravy. To ti aktivisté snad té zvěři už i přejí a totéž těm obojživelníkům aby je něco sežralo ve vysychající tůni a oni mohli tvrdit, že na vině je někdo jiný.
Ono to opravdu asi nemá smysl jim to neustále
opakovat, protože jejich mozek to odmítá vzít na
vědomí, neboť jeho kapacita narazila na strop.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.10.2022 18:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Opět zaměňujete příčinu a následek, neustále vzýváte potravní pyramidu a zároveň tleskáte přístupům, které ji odspoda boří. Edafon a hmyz jsou decimovány průmyslovým zemědělstvím už bezmála 70 let (a je to velmi dobře zdokumentováno např. českou společností entomologickou), vy to nazýváte daní kterou je třeba zaplatit. Mokřady vysušené v období kolektivizace nenávidíte poněvadž se v nich množí komáři, čím se pak ty žáby mají živit? Nejžravějším a nejpočetnějším predátorem v této zemi jsou prasata a jejich přemnožení jde bez debat za kolektivizací zmrzačenou krajinou... Kolikpak asi těch třista tisíc prasat, co se jich ročně "urodí" sežere žab a vyruší "kusů" v krytu? Sojek, strak (máte jich plnou Ostravu - jak myslíte, že jsem dopadl když jsem svého času na to upozorňoval magistrát a že je třeba s tím něco dělat?), krkavců jsou tři prdele, ale kdo v téhle zemi jediný může nějak regulovat jejich stavy? Můžu si jen tak koupit malorážku a začít to čistit? Jak dlouho potrvá, než se přihrne nějakej lufťák a udá mě na policajty?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.10.2022 07:47 Reaguje na Jakub Graňák
Vy zase opět neumíte počítat. Kde by se těch třista tisíc prasat, co se má podle vás ročně "urodit", asi vzalo? Ano krkavci a krkavcovití celkem je a do budoucnosti, při dnešní ochraně, bude velký problém.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.10.2022 14:43 Reaguje na Jarek Schindler
Loni 230 000 odstřeleno - kolik se jich tady tedy v průběhu roku pohybuje?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.10.2022 08:06 Reaguje na Jakub Graňák
V první řadě, Vy jste nepsal o tom kolik se jich pohybuje ale o tom, že těch 300 tisíc se ročně urodí. Tak neurodí! Pokud jste si nevšiml je lov v posledních letech navíc z důvodu blížícího se AMP podpořen "zástřelným". Jinak ze statistiky jasně vyplývá, že vyšší lov v jednom roce znamená podstatný pokles v roce následujícím. Předpokládám, že i přes to motivační zástřelné nebude výše lovu v roce 2022 přes 200 tisíc. Spíš bych řekl , že se bude pohybovat jen kolem 150 tisíc a lov bude klesat i v dalších letech.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.10.2022 16:45 Reaguje na Jarek Schindler
V rvní řadě hovořím pouze o zastřelených kusech, kolik jich asi exlo pod koly aut, kolik jech exlo na choroby..., kolik jich "generačně obměnilo stáda"... - to už asi bude hodně blízko těm 300 000, co myslíte?
Dlouhodobě se jich odloví 150 - 250 tisíc ročně. řeči o tom, že se jich střelí míň se vedly i v roce 2021 a nakonec z toho bylo 230 000. Letos je semenný rok - tak Vám to příští rok připomenu (nebojte nezapomenu).
Nicméně z mého pohledu by populace prasat v ČR měla být někde na desetině současných stavů. Když bych byl hodně zlý mohl bych třeba říct: "Prase je nebezpečné zvíře a je jen otázkou času, kdy zaútočí na člověka... nedej bože děcko... co pak?"
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.10.2022 18:55 Reaguje na Jakub Graňák
Tak znovu. V první řadě jste hovořil o tom, že se ročně urodí. Dál to nemíním komentovat. Je to zbytečné a na významu to nic nemění a nezmění. Dál pak nyní tvrdíte, že se dlouhodobě loví 150 až 250 tisíc. Jak se může dlouhodobě lovit 250 tisíc když rekordní lov je jen 240 tisíc. Atd. Kecáte. Jo a ten úhyn bude v řádu jednotek tisíc.No a až zaútočí na člověka....... Tam si můžete vzít mustr od sousedů Slováků a jejich problému s medvědem. Na rozdíl od našich divočáků ti medvědi opravdu útočí. No a u nás vlk. Nedej bože až zaútočí na dítě. To jsou argumenty, co? Jinak JKS se nyní pohybují mezi 45 až 55 tisíci. Ta vaše desetina , při současném zemědělském hospodaření je asi hodně nereálná. Uvidí se co s tím udělá AMP.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2022 11:22 Reaguje na Jarek Schindler
Ale jděte, vždyť vlastně ani netušíte, kolik jich je - tak lze jednoduše konstatovat, že ten odhad 300 000 je na hony blíže pravdě, než tvrzení že jejich stavy jsou v naprostém pořádku...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.10.2022 21:45 Reaguje na Jakub Graňák
Můžete si vybrat.Jste buď bajkař a nebo lhář, pokud tvrdíte že jejich stavy jsou v naprostém pořádku. Já totiž nic takového neřekl. Jinak bych řekl, že zpětným propočtem z výše lovu se na přibližné stavy dostanu spíš než vy svým vymýšlením si.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist