Ve Švýcarsku díky ochraně přírody a hloubení rybníků přibývá ohrožených žab
12.10.2022 10:27 | CURYCH
(ČTK)
Jedním z druhů, jejichž počet dramaticky vzrostl, byla drobná rosnička zelená. Tato žába ráda skáče z keřů na stromy a je jedním z nejpohyblivějších druhů, který je schopen urazit vzdálenost několika kilometrů.
V roce 1999 se v Aargau rozhodli, že je třeba vyvinout masivní úsilí na ochranu obojživelníků. Obzvláště znepokojivý byl úbytek rosniček zelených.
Státní orgány, neziskové organizace, soukromí vlastníci pozemků a stovky dobrovolníků pracovali 20 let na vybudování 422 rybníků v pěti částech Aargau. Starší rybníky se staly pro některé obojživelníky nevhodnými kvůli nedostatku prostoru, vysokému počtu predátorů a husté vegetaci. Vytvořením nových rybníků poskytli ochránci přírody těmto druhům více prostoru, aby mohly prospívat.
Z osmi ohrožených druhů se u 52 procent zvýšil počet jejich regionálních populací a u 32 procent se počet stabilizoval. Vedoucí autorka studie Helen Moorová řekla, že je nadšená z "tak jasného nárůstu" počtu žab vzhledem k jednoduchosti řešení. "Druhy přijdou, usadí se a začnou prostor využívat, pokud jim ho nabídnete," řekla.
Jedním z druhů, jejichž počet dramaticky vzrostl, byla drobná rosnička zelená. Tato žába ráda skáče z keřů na stromy a je jedním z nejpohyblivějších druhů, který je schopen urazit vzdálenost několika kilometrů. Ke svému životu potřebuje velmi specifické prostředí, nejraději má mělké rybníky, které vznikají v zákrutech řek v záplavových oblastech.
Tento typ prostředí však na mnoha místech Švýcarska vymizel, což vedlo k úbytku druhu. Švýcarsko má stejně jako například Británie vysokou hustotu osídlení, rozsáhlou silniční i železniční síť a velká část mimoměstské půdy je intenzivně obdělávána. "Úbytek biotopů je jedním z hlavních problémů a právě jeho řešením bychom mohli pozorovat změnu a začít s obnovou těchto druhů," řekla Moorová.
Během 20 let se regionální populace rosniček zelených v jedné oblasti zčtyřnásobila. V roce 1999 se tato drobná žába v Reusstalu vyskytovala pouze na 16 místech, ale v roce 2019 už žila na 77 místech.
Rybníky budou i nadále monitorovány a spravovány, aby se těmto druhům dařilo. Některé bude třeba zbavit vegetace a vypustit, aby se odstranily larvy predátorů, které ohrožují pulce. Moorová doufá, že tento ochranářský úspěch přesvědčí další majitele pozemků, aby vytvořili další rybníky a zpestřili tak biotopy.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V Británii bude ježky sledovat umělá inteligence
Hladík: Postoj některých států EU k normě o obnově přírody je odsouzeníhodný
Cena Evropský strom roku potřetí míří do Polska, vítěz se jmenuje Srdce zahradyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (66)
SV
Sl
Slovan
12.10.2022 12:44 Reaguje na Slavomil VinklerZačněte konečně rozdělovat. Ne všude je ta lidská činnost přínosná, mnohdy je spíše likvidační. Stačí se podívat, kam lidská “moudrost” dovedla např. naše lesy!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2022 12:52 Reaguje na SlovanNaše lesy byly vysazeny jako komerční plantáže za jiných srážkových poměrů. No a? Majitelé vysadí jiné plantáže.
Já mluvím přece o rezervacích a chráněných živočiších a rostlinách.
Odpovědět
Já mluvím přece o rezervacích a chráněných živočiších a rostlinách.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
12.10.2022 13:01 Reaguje na SlovanStačí vidět, kam bezzásahovost dovedla NP České Švýcarsko.
Odpovědět
Sl
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
12.10.2022 14:40 Reaguje na SlovanPrakticky k totální devastaci. Nebo Vy ten požár, který zničil asi 1060 hektarů, považujete za pozitivum?
Odpovědět
Sl
Slovan
12.10.2022 15:17 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaHořelo na ploše 1060 ha, ne že shořelo 1060 ha! To je rozdíl, protože na většině plochy zůstali stát listnaté stromy, které se teď budou šířit. Koukněte třeba na fotky Václava Sojky na Fb. Je to špatně? Řekl bych, že se z toho požáru dělá větší katastrofa, než kterým byl reálně.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
12.10.2022 19:03 Reaguje na SlovanPokud Vám nestačí,že na tak velké ploše zahynula spousta užitečného hmyzu, obojživelníků, plazů, drobných savců, shořela spousta hnízd s ptáčaty, možná i nějací větší savci. K tomu vyhořela i spousta chráněných rostlin. A tohle pro Vás není katastrofa? A mimochodem, bylo by zapotřebí, aby se tam šířily takové druhy stromů jako duby a buky, jenže ty tam jsou v menšině. Zatím to vypadá tak, že se tam rozjedou obřízy, smrky, možná akáty a jiné startovací dřeviny. Super pro NP, že?
Odpovědět
Sl
Slovan
12.10.2022 20:16 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNezlobte se na mě, ale tohle je vyloženě hra na city, nic víc. Navíc nechápu, proč mluvíte o nějaké užitečnosti. V přírodě je každé zvíře i rostlina něčím užitečné/á, ale smrt je něco, co k přírodě patří stejně jako třeba voda.
Bude tam růst to, co by tam růst mělo (i na základě mikroklimat nebo plodnosti samotné půdy), ale dub to s největší pravděpodobností nebude. To je světlomilná rostlina, která bude prosperovat někde na okraji lesa nebo ve světlém lese. Ne na místě, kde bude díky rychle rostoucím pionýrským stromům (bříza, osika apod.) spousta stínu. Pod nimi poroste už ale ten buk, kterému to "překvapivě" bude sakra vyhovovat. Bude pomalu růst a čekat přesně tak, jako kdyby nad ním byl dospělý matečný strom. V okolí je spousta listnatých stromů, kteří ten požár přečkali a spousta jich bude i buků, takže tam nemalé zastoupení mít jednoznačně bude mít.
Ale opět jsme u toho - je to na lidský život prostě pomalý proces a proto se tomu někteří lidé brání zuby nehty. Přitom se naprosto zapomíná na to, co je pro daný druh lepší. Pro buky je to stín, který mu na takové ploše bez vzrostlých stromů asi jinak neposkytnete. Za mě ano, super pro NP, protože si s tím ta příroda pohraje skoro od nuly sama a nebudou jí do toho výrazněji kecat lidští rozumbradové.
Odpovědět
Bude tam růst to, co by tam růst mělo (i na základě mikroklimat nebo plodnosti samotné půdy), ale dub to s největší pravděpodobností nebude. To je světlomilná rostlina, která bude prosperovat někde na okraji lesa nebo ve světlém lese. Ne na místě, kde bude díky rychle rostoucím pionýrským stromům (bříza, osika apod.) spousta stínu. Pod nimi poroste už ale ten buk, kterému to "překvapivě" bude sakra vyhovovat. Bude pomalu růst a čekat přesně tak, jako kdyby nad ním byl dospělý matečný strom. V okolí je spousta listnatých stromů, kteří ten požár přečkali a spousta jich bude i buků, takže tam nemalé zastoupení mít jednoznačně bude mít.
Ale opět jsme u toho - je to na lidský život prostě pomalý proces a proto se tomu někteří lidé brání zuby nehty. Přitom se naprosto zapomíná na to, co je pro daný druh lepší. Pro buky je to stín, který mu na takové ploše bez vzrostlých stromů asi jinak neposkytnete. Za mě ano, super pro NP, protože si s tím ta příroda pohraje skoro od nuly sama a nebudou jí do toho výrazněji kecat lidští rozumbradové.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
12.10.2022 20:59 Reaguje na SlovanPodle Vaší logiky je jedno, jestli zvíře v přírodě uhyne stářím, je zabito predátorem a nebo když třeba celou skupinu vybijeme nebo upálíme. Smrt jako smrt. Mimochodem, zkuste se někdy pořádně popálit, abyste věděl, jaké to je, když někdo umírá upálením. A co se týče druhové skladby flóry, nevím, co je špatného na tom, když se přírodě pomůže a urychlí se ty samoosevní procesy.
Odpovědět
Sl
Slovan
12.10.2022 21:16 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAchjo, přesně něco podobného jsem čekal. Neobhajuji upálení jako nějakou úžasnou smrt... s tímhle jděte fakt někam. Být to na mě, požár tam lidskou vinnou nikdy nevznikne! Nic se pravděpodobně ale nevybilo, protože to byl furt požár na relativně malé ploše. Vybít umí mnohem spíš člověk, než požár. Ano, byla zvířata, která při tom zemřela, tak to prostě bohužel je a zabránit tomu asi nejde. Jestli zemřela hůř než třeba zvířata lidmi otrávená všelijakými "dobrotami" si můžete odpovědět sám.
Já naopak nevím, co je špatného na tom to nechat prostě být a dívat se.
Odpovědět
Já naopak nevím, co je špatného na tom to nechat prostě být a dívat se.
PJ
Pavel Jeřábek
12.10.2022 20:25 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPodívejte se na přiložený web s fotkami NP po požáru. Možná, že zjistíte, že hasiči udělali obrovský kus práce, kdy se jim povedlo i uprostřed požářiště zachovat velké ostrovy živého lesa.
https://www.nebeske.cz/ceske-svycarsko-2022-po-pozaru/
Ty fotka řeknou víc, než "deset" reportáží v AHA či Blesku.
Odpovědět
https://www.nebeske.cz/ceske-svycarsko-2022-po-pozaru/
Ty fotka řeknou víc, než "deset" reportáží v AHA či Blesku.
MK
Majka Kletečková
12.10.2022 12:53 Reaguje na Slavomil VinklerJeště jsem nenarazila na člověka, který by chtěl všude bezzásahovost.
Profesionální a amatérští ochránci přírody a ekologové usilují o bezzásahovost na některých místech (těchto míst je relativně málo) a na jiných místech naopak o vhodné zásahy (těchto míst je mnohem více než těch prvních). Vy trpíte asi nějakou slepotou, mám pocit.
Odpovědět
Profesionální a amatérští ochránci přírody a ekologové usilují o bezzásahovost na některých místech (těchto míst je relativně málo) a na jiných místech naopak o vhodné zásahy (těchto míst je mnohem více než těch prvních). Vy trpíte asi nějakou slepotou, mám pocit.
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2022 12:59 Reaguje na Majka KletečkováJá ano. Bezzásahovost prosazují někteří ve všech Národních parcích z principu, aniž by bylo zřejmé jak krajina vznikla, např. v NPČŠ. (Někde je opravdu bezzásahovost na místě). A taky V CHKO jako je Křivoklátsko, nebo Soutok. Obě tyto lokality si zaslouží NP, ale nikoli bezzásahový.
Odpovědět
Sl
Slovan
12.10.2022 13:18 Reaguje na Slavomil VinklerOd toho národní park je. Přirozeným ekosystémem u nás je les, tak to prostě je. Proč tedy neponechat současné NP + část Křivoklátska (malé %) přirozeným procesům? Skoro všude páchá lidská “pomoc” spíše škody. Příroda ví nejlíp jak, kde, co i proč.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.10.2022 13:27 Reaguje na SlovanNa tom Křivoklátě snad chcete chránit unikátní zachovalé lesy. Zachovalou přírodu. Nebo snad ne? Ochrana přírodních procesů tam příjde na pořad dne až po vyhlášení NP. To už ty lesy asi najednou nebudou tak unikátní a zachovalé.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2022 14:04 Reaguje na SlovanUž jsem tady psal. Křivoklátsko i Soutok jsou královské a knížecí lovecké revíry. A proto jsou hodnotné, hezké. Jak Soutok tak Křivoklátsko, (pokud se nebudou obhospodařovat historickými postupy), tak je bezzásahovost převede na něco jiného.
Odpovědět
Sl
Slovan
12.10.2022 15:10 Reaguje na Slavomil VinklerTo, že naše lesy vypadají jako plantáž na dřevo je výsledek toho vašeho “tradičního” hospodaření našich předků, už si to uvědomte. Velké holiny jsou “tradiční” hospodaření a nebýt nových, přírodně zaměřených lesníků, jelo by se podle toho úžasného systému dál i s jeho následky. Něco jako “výběrový” způsob hospodaření by neexistovalo. Tolik k tomu “tradičnímu” hospodaření a výtvoru umělé tajgy v místě, kde smrk trpí.
V našich lesích by měl dominovat buk. V přírodě blízkém lese ho vychovává klidně stovky let mateřský strom, stíní mu a ten tak roste sice extrémně pomalu, ale zároveň správně. Když už nemá mateřský strom, ať má aspoň stín a čas. On je ten strom extrémně odolný a dříve či později dokáže na bezzásahových územích vytlačit skoro všechno a už vůbec smrk (s výjimkami, jaký vidíme třeba na Šumavě, kde je smrk přirozený). Příroda si jednoduše narovná podmínky sama, jen potřebuje čas. Jenže co je pro les doslova nic, je pro nás celý život. Chceme to vidět hned a když to není hned, je to hned špatně a už příroda potřebuje údajně pomoct. Je to neskutečně egoistické a ve své podstatě neuctivé a to zvlášť v momentě, kdy se toho ví mnohem víc než kdykoli dřív.
Severské lesy, Poloniny, Bělověžský prales nebo centrální část Šumavy. Přírodě však prostor můžeme dát i jinde!
Odpovědět
V našich lesích by měl dominovat buk. V přírodě blízkém lese ho vychovává klidně stovky let mateřský strom, stíní mu a ten tak roste sice extrémně pomalu, ale zároveň správně. Když už nemá mateřský strom, ať má aspoň stín a čas. On je ten strom extrémně odolný a dříve či později dokáže na bezzásahových územích vytlačit skoro všechno a už vůbec smrk (s výjimkami, jaký vidíme třeba na Šumavě, kde je smrk přirozený). Příroda si jednoduše narovná podmínky sama, jen potřebuje čas. Jenže co je pro les doslova nic, je pro nás celý život. Chceme to vidět hned a když to není hned, je to hned špatně a už příroda potřebuje údajně pomoct. Je to neskutečně egoistické a ve své podstatě neuctivé a to zvlášť v momentě, kdy se toho ví mnohem víc než kdykoli dřív.
Severské lesy, Poloniny, Bělověžský prales nebo centrální část Šumavy. Přírodě však prostor můžeme dát i jinde!
JO
Jarka O.
12.10.2022 15:18 Reaguje na Slovan...umělá tajga v místech, kde smrk trpí ... nejen smrk trpí, dobře že ten smrk neumí číst:)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2022 18:42 Reaguje na SlovanPsal jsem zejména u nás. No nic. Poloniny jsou louky udržované nejdříve pastvou divé zvěře, později dobytkem lidí z uherské nížiny. Bělověžský prales je "prales" podle názvu. Byl to decentně lovecký revír polských králů. Snad jen ty severské lesy v Rusku a na severu Skandinávie se blíží přírodním.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
12.10.2022 20:28 Reaguje na Slavomil VinklerJenže po poslední době ledové byly naše hory prakticky bez stromů.
A mnoho těch ploch bezlesí zachoval člověk svojí zemědělskou činností.
A s tím i četné druhy organismů, které by jinak v pralesích zanikli.
Takže - kam se budeme vracet v diskusích, jak krajina vypadala?
Odpovědět
A mnoho těch ploch bezlesí zachoval člověk svojí zemědělskou činností.
A s tím i četné druhy organismů, které by jinak v pralesích zanikli.
Takže - kam se budeme vracet v diskusích, jak krajina vypadala?
Sl
Slovan
12.10.2022 20:37 Reaguje na Slavomil VinklerPsal jste "v Česku nebo Evropě".
Když se to tak vezme, louky na Poloninách nejsou nic jiného, než lidský výtvor, který si les vezme zpět jakmile mu to člověk umožní, protože tam prostě patří. Jde mi spíš o strukturu těch lesů.
Bělověžský prales je opět jedno z nejzachovalejších míst v Evropě - pokud ho vy za prales nepovažujete, nevadí, já třeba ano. Nějaká lovecká rezervace králů na tom vskutku nic nemění.
To samé onen sever.
Jestli zde čekáte něco jako Amazonský prales bez lidské stopičky, pak ano, to tu najdeme jen stěží. Ale tak o tom to snad není.
Odpovědět
Když se to tak vezme, louky na Poloninách nejsou nic jiného, než lidský výtvor, který si les vezme zpět jakmile mu to člověk umožní, protože tam prostě patří. Jde mi spíš o strukturu těch lesů.
Bělověžský prales je opět jedno z nejzachovalejších míst v Evropě - pokud ho vy za prales nepovažujete, nevadí, já třeba ano. Nějaká lovecká rezervace králů na tom vskutku nic nemění.
To samé onen sever.
Jestli zde čekáte něco jako Amazonský prales bez lidské stopičky, pak ano, to tu najdeme jen stěží. Ale tak o tom to snad není.
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2022 14:06 Reaguje na SlovanKde v Česku nebo Evropě vidíte přirozený ekosystém? Prosím jmenujte.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
12.10.2022 14:43 Reaguje na SlovanKomerčně vysázený les, což většina našich NP je, nelze ponechat přirozeným procesům. To, co funguje v původním biotopu, kde existují interakce mezi spoustou nejrůznějších živočichů, rostlin, hmyzu, hub a bůhvíčehovšeho, nemůže fungovat v biotopu, kde je omezený počet druhů a kde funkce spousty organismů byla zásahem člověka vyřazena.
Odpovědět
Sl
Slovan
12.10.2022 15:30 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTakže to člověk umí lépe než příroda? Protože pokud ne, pak se to změnit vlastně nedá. Alespoň to chápu z toho, co jste teď napsal.
Pokud se listnaté stromy dokáží do toho prostředí šířit (jakože dokážou), pak tam dokáží přežít a postupně tak měnit i daný biotop do podoby, ve které by měl být.
Odpovědět
Pokud se listnaté stromy dokáží do toho prostředí šířit (jakože dokážou), pak tam dokáží přežít a postupně tak měnit i daný biotop do podoby, ve které by měl být.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
12.10.2022 19:05 Reaguje na SlovanJenže je listnáč a listnáč. A ty listnáče, které by se tam měly šířit, se tam nešíří, protože nemají létavá semena a jejich přirození šiřitelé (sojky, ořešníci, veverky a podobně) je nemají šanci šířit na velké vzdálenosti
Odpovědět
Sl
Slovan
12.10.2022 20:27 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNa jaké velké vzdálenosti?
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/306076606_1439898009864848_2824742688875483710_n.jpg?_nc_cat=108&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=1yOCBfmfIjAAX_cUBPm&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT_cs8VyRehvYcboxWNi7q6NV72rYW11CDE5n4guX3a-SA&oe=634CDD97
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/302034102_1430355014152481_9000106657185213759_n.jpg?_nc_cat=105&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=_rfBAaHJl6wAX8TE9i-&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT_uV0zLlXlH6U4PKRyxBd3QejyH-MgNh2NIFzAB2fWB6A&oe=634C15E0
Odpovědět
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/306076606_1439898009864848_2824742688875483710_n.jpg?_nc_cat=108&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=1yOCBfmfIjAAX_cUBPm&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT_cs8VyRehvYcboxWNi7q6NV72rYW11CDE5n4guX3a-SA&oe=634CDD97
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/302034102_1430355014152481_9000106657185213759_n.jpg?_nc_cat=105&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=_rfBAaHJl6wAX8TE9i-&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT_uV0zLlXlH6U4PKRyxBd3QejyH-MgNh2NIFzAB2fWB6A&oe=634C15E0
SP
Svatá Prostoto
12.10.2022 14:01 Reaguje na Slavomil VinklerAle no tak, zase to nepřehánějte ... o bezzásahovosti má smysl mluvit/uvažovat pouze v klidových územích NP, které obvykle netvoří ani většinu území toho NP.
A ani v tak automaticky neplatí rovnice klidové území = bezzásahové území.
Odpovědět
A ani v tak automaticky neplatí rovnice klidové území = bezzásahové území.
JS
Jarek Schindler
12.10.2022 13:15 Reaguje na Majka KletečkováSamozřejmě. Tam kde je normální hospodářská činnost ( zásahovost) je podle ochranářů potřeba nastolit bezzásahovost. Tam kde se nezasahuje je to opět špatně a musí se naopak zasahovat.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
12.10.2022 13:57 Reaguje na Majka KletečkováO bezzásahovosti již dnes nelze vůbec hovořit. Člověk tak drasticky zasáhl do globálního klimatu... To, co vy považujete za "bezzásahovost" je pouze divadlo na bezzásahovost pro naivní diváky. Přeji pěkný kulturní zážitek!
Odpovědět
Sl
Slovan
12.10.2022 12:38A já myslel, že to vyřeší jen likvidace těch, co je žerou. A ono jim evidentně stačí pouze navrátit vhodné podmínky k životu. Kouzlo!
Odpovědět
SV
MK
Majka Kletečková
12.10.2022 12:54 Reaguje na SlovanPro některé komentující zde na ekolistu to bude zřejmě velmi překvapivé.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.10.2022 13:04 Reaguje na Majka KletečkováKletečková, to samé co doporučuji panu Slovanovi. Dostudujte si to.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2022 13:06 Reaguje na Majka KletečkováSL, PE a další jsou typičtí bezzásahovisti. Když zmizí lidé, ona si příroda poradí.
Odpovědět
Anyr
12.10.2022 14:26 Reaguje na Slavomil VinklerSamozřejmě že to tak bude. A neříkej mi, že si myslíš, že příroda se bez člověka neobejde. To by byl celkem vrchol. :D
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2022 18:44 Reaguje na AnyrAno, něco vždy poroste. Je potřeba kvůli tomu vybít lidi?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.10.2022 13:02 Reaguje na SlovanAha. U nás je vody celkem dost a rosničku tu bohužel nenajdete. Že by to bylo také kouzlem? No a predátoři? Víte vy vůbec kdo na té rosničce preduje a jaký je tedy v současnosti stav jejich potencionálních predátorů? Dostudujte si to Slovane. Není žába jako žába a ani tři louže nakonec nebudou jistotou.
Odpovědět
Sl
JS
Anyr
12.10.2022 14:27 Reaguje na Jarek SchindlerTím chtěl říct, že neví. :) Tak to obvykle dělává každý, kdo nemá ověřitelná fakta a argumenty.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.10.2022 18:43 Reaguje na AnyrSlovan potřebuje tlumočníka? Když nevím , tak nevím a řeknu to. Slovan ale přece ví vše. Arogantní " poučte mě" v souvislosti s komentářem, na který jsem reagoval na Slovanovu nevědomost bohužel nevypadá.
Odpovědět
Sl
Slovan
14.10.2022 08:38 Reaguje na Jarek SchindlerJá se těšil na ty úžasné statistiky a kvalitní analýzu, kterou evidentně máte k dispozici. Škoda.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.10.2022 12:25 Reaguje na SlovanJste směšný. Ve vašem případě Vám bude muset stačit konstatování, že není žába jako žába a tak i ten výčet predátorů není u všech stejný. Již toto zjištění vás možná o kousek posune v pochopení problematiky.
Odpovědět
JS
JO
JO
Jarka O.
12.10.2022 15:04Na papíře to vypadá pěkně, ale kolik podobných lokalit bylo v tichosti přesně ve stejné době naopak zastavěno? Pár takových lokalit znám, dřívějších, pozor socialistických tůněk s puškvorcem, se zelenými skokany, vážkami, rybáři, koupajícími se, a už neexistují, protože lidé asi nechtějí bydlet v ponižujících, jak se kdysi nějaký divnočlověk posměsně vyjádřil, králíkárnách.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.10.2022 16:00Raději bych používal název tůně, příp žabníky. Rybníky jsou pro ryby, přičemž většina z nich se živí buďto pulci, nebo jejich potravou v nádrži, což představuje nežádoucí konkurenci.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
12.10.2022 17:34Aargau je jeden ze švýcarských kantonů. Leží na severu země na levém břehu Rýna, je tvořen oblastí dolního toku řeky Aary, podle které se také jmenuje.
Článek je o tom, že v jednom kantonu Švýcarska zvýšili počet vodních prvků a výsledkem je nárůst obojživelníků. Není to o nějakém NP , kde je osvícená správa. Spíše bych to nazval žádoucí revitalizací krajiny.
Jinak k diskuzi o našich NP , jsem laik ale myslím, že můžeme všichni souhlasit s tvrzením, že PO vyhlášení NP Šumava , : 20. 3. 1991, nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb. došlo k výraznému negativnímu poškození do té doby solidní CHKO Šumava.
Příčiny vidím v periodickém střídání názorů správy parku od bezzásahovosti ala Bursík po klasické hospodaření podle tradičních socialistických názorů.
Vedlejší část na německé straně těchto politických manýrů zůstala ušetřena a jejich NP je na tom podstatně lépe.
Odpovědět
Článek je o tom, že v jednom kantonu Švýcarska zvýšili počet vodních prvků a výsledkem je nárůst obojživelníků. Není to o nějakém NP , kde je osvícená správa. Spíše bych to nazval žádoucí revitalizací krajiny.
Jinak k diskuzi o našich NP , jsem laik ale myslím, že můžeme všichni souhlasit s tvrzením, že PO vyhlášení NP Šumava , : 20. 3. 1991, nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb. došlo k výraznému negativnímu poškození do té doby solidní CHKO Šumava.
Příčiny vidím v periodickém střídání názorů správy parku od bezzásahovosti ala Bursík po klasické hospodaření podle tradičních socialistických názorů.
Vedlejší část na německé straně těchto politických manýrů zůstala ušetřena a jejich NP je na tom podstatně lépe.
JS
Jarek Schindler
12.10.2022 18:54 Reaguje na Miroslav Vinkler"Klasické hospodaření podle tradičních socialistických názorů". Bohužel, o kalamitních škůdcích a jak jim čelit, věděli lidé již v předminulém století a tak to nemá s nějakými tradičními socialistickými názory nic společného. Stejně tak se již v devatenáctém století vědělo, že Bavorská strana Šumavy je podstatně teplejší a tím je dáno, že je i více listnatá.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
12.10.2022 19:11 Reaguje na Miroslav VinklerCo se týče NP Šumava, nemůžete se tomu trendu divit, když jednu dobu tam řediteloval i bývalý ministr dopravy Stráský, což byl člověk, který na tuto funkci neměl absolutně žádnou kvalifikaci.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.10.2022 20:14Hurá! Taky vítají na každém kroku sojky, straky, šedivky, kuny a jiné
predátory rosniček? Ne? Tak ať poučí naše ochranáře! Už ani na trámu domu
nemá kos své hnízdo před sojkami a strakami bezpečné a to mají přežít
třeba rosničky? Za třicet let mouder ochranářských neumětelů mizí kde co
a množí se pouze ikony jejich ochrany. Úspěch? Ale i pro ty ikony pouze
dočasný ! Ani ony nepřežijí bez potravy, kterou zdecimovaly na úroveň
přežití, ba mnohde ji už vyhubily. Dejme magorovi maršálskou hůl a
prohra je jistá, protože se nepoučí ze zkušeností jiných, ale pouze
najde zástupné příčiny svých vlastních pochybení! U nás tůní utěšeně
přibývá, ale když chci slyšet rosničku, tak si ji pustím pouze z
třicet let staré nahrávky z údajně kdysi zničené krajiny!
Odpovědět
predátory rosniček? Ne? Tak ať poučí naše ochranáře! Už ani na trámu domu
nemá kos své hnízdo před sojkami a strakami bezpečné a to mají přežít
třeba rosničky? Za třicet let mouder ochranářských neumětelů mizí kde co
a množí se pouze ikony jejich ochrany. Úspěch? Ale i pro ty ikony pouze
dočasný ! Ani ony nepřežijí bez potravy, kterou zdecimovaly na úroveň
přežití, ba mnohde ji už vyhubily. Dejme magorovi maršálskou hůl a
prohra je jistá, protože se nepoučí ze zkušeností jiných, ale pouze
najde zástupné příčiny svých vlastních pochybení! U nás tůní utěšeně
přibývá, ale když chci slyšet rosničku, tak si ji pustím pouze z
třicet let staré nahrávky z údajně kdysi zničené krajiny!
Pe
Petr
12.10.2022 21:13 Reaguje na Břetislav MachačekPana Zvářal, který věší budky pro sovy, tedy predátory rosniček, přesně jak popisujete, z vás musí mít radost.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.10.2022 08:27 Reaguje na PetrKdyž už, tak sojka je šestá v pořadí lovených ptáků, proto tak zuřivě skřéká, když puštíka vidí. Čili puštík je predátor predátora (menších ptáků i žab), a z žab tvoří 95-98% skokan. A desetitisícinásobně více žab zmární brodiví, mýval, norek, vydra a krkavcovití (auta, zem technika, dravý hmyz, ryby aj nepočítáni).
Ono vykřiknout jednu větu a považovat se za vítěze sporu... dokáže jen troll Petr:-)
Odpovědět
Ono vykřiknout jednu větu a považovat se za vítěze sporu... dokáže jen troll Petr:-)
BM
Břetislav Machaček
13.10.2022 08:48 Reaguje na PetrPokud viníte poslední zbytky sov za vymizení rosniček, tak
už vám opravdu haraší ve věži. Sojky, straky, šedivky a kavky už jsou koloritem měst a kdo to nechce vidět, tak je hlupák. My s panem Zvářalem a jiní soudní lidé dožijeme
a vy si tu přírodu dodrbejte po svém. My zažili zdravý selský rozum vycházející ze zkušeností předků a nemusíme
jako vy jejich zkušenosti pouze popírat a dělat všechno
naopak. To se vám vymstí a možná obviníte nakonec nás, co
jsme vás varovali, že děláte chybu. Ale ono tak to hlupáci
dělají, aby se zbavili vlastní odpovědnosti.
Odpovědět
už vám opravdu haraší ve věži. Sojky, straky, šedivky a kavky už jsou koloritem měst a kdo to nechce vidět, tak je hlupák. My s panem Zvářalem a jiní soudní lidé dožijeme
a vy si tu přírodu dodrbejte po svém. My zažili zdravý selský rozum vycházející ze zkušeností předků a nemusíme
jako vy jejich zkušenosti pouze popírat a dělat všechno
naopak. To se vám vymstí a možná obviníte nakonec nás, co
jsme vás varovali, že děláte chybu. Ale ono tak to hlupáci
dělají, aby se zbavili vlastní odpovědnosti.
Karel Zvářal
13.10.2022 08:56 Reaguje na Břetislav MachačekJeště předevčírem tvrdil, že není třeba hnout prstem, že žab je všude dostatek:-)) Kaluže není třeba vytvářet, ty vznikají po každém dešti. Jedině hluboké tůně (zaházené větvemi či s rákosem) zabrání brodivým vybírat poslední zbytky populací obojživelníků.
Nedávno tu byla kritika "odborníků", že tůň (na fotu) je zarostená rákosem (nutný kryt). Prostě nechat přístupné, ať se predátoři nakrmí do sytosti.
Odpovědět
Nedávno tu byla kritika "odborníků", že tůň (na fotu) je zarostená rákosem (nutný kryt). Prostě nechat přístupné, ať se predátoři nakrmí do sytosti.
Karel Zvářal
13.10.2022 09:00 Reaguje na Břetislav MachačekA můžeme se bláhově domnívat, že na to časem přijdou. Nepřijdou! Na vině bude světelný smog, pesticidy, změna hospodaření... ale predátoři ani náhodou...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.10.2022 15:34 Reaguje na Karel ZvářalS takovými fanatiky je diskuse ztrátou času. On
pan Petr asi chodil za školu, když se brala látka
o potravním řetězci a kde se mluvilo o základně
pyramidy a o jejím vrcholu. Přišel do hodiny, když
už se mluvilo pouze o vrcholu a to mu utkvělo v
hlavě. Není bohužel sám a i pro novináře jsou ty
ikony vděčné téma. Nějaké pěkné fotečky pózujících
ikon a laici se rozplývají nad tím, jak se ochrana přírody daří. Oni ti laici totiž často ani neví,
čím se predátoři živí a co preferují v různých
ročních dobách. Doba hnízdění a rozmnožování je
pro ně prostřeným stolem a pak se přemístí na
skládky a do ohrad s ovcemi. V zimě se zaměří na
březí srny a laně a nebo loví zvěř u krmelců.
To, že ji od krmelců plaší je příčinou strádání
zvěře a zeslábnutí s následným úhynem. Ono nejde pouze o nějaký ten ulovený kus, ale o to, že ten
zbytek trpí vyrušením z krytu a od potravy. To ti aktivisté snad té zvěři už i přejí a totéž těm obojživelníkům aby je něco sežralo ve vysychající tůni a oni mohli tvrdit, že na vině je někdo jiný.
Ono to opravdu asi nemá smysl jim to neustále
opakovat, protože jejich mozek to odmítá vzít na
vědomí, neboť jeho kapacita narazila na strop.
Odpovědět
pan Petr asi chodil za školu, když se brala látka
o potravním řetězci a kde se mluvilo o základně
pyramidy a o jejím vrcholu. Přišel do hodiny, když
už se mluvilo pouze o vrcholu a to mu utkvělo v
hlavě. Není bohužel sám a i pro novináře jsou ty
ikony vděčné téma. Nějaké pěkné fotečky pózujících
ikon a laici se rozplývají nad tím, jak se ochrana přírody daří. Oni ti laici totiž často ani neví,
čím se predátoři živí a co preferují v různých
ročních dobách. Doba hnízdění a rozmnožování je
pro ně prostřeným stolem a pak se přemístí na
skládky a do ohrad s ovcemi. V zimě se zaměří na
březí srny a laně a nebo loví zvěř u krmelců.
To, že ji od krmelců plaší je příčinou strádání
zvěře a zeslábnutí s následným úhynem. Ono nejde pouze o nějaký ten ulovený kus, ale o to, že ten
zbytek trpí vyrušením z krytu a od potravy. To ti aktivisté snad té zvěři už i přejí a totéž těm obojživelníkům aby je něco sežralo ve vysychající tůni a oni mohli tvrdit, že na vině je někdo jiný.
Ono to opravdu asi nemá smysl jim to neustále
opakovat, protože jejich mozek to odmítá vzít na
vědomí, neboť jeho kapacita narazila na strop.
Jakub Graňák
13.10.2022 18:56 Reaguje na Břetislav MachačekOpět zaměňujete příčinu a následek, neustále vzýváte potravní pyramidu a zároveň tleskáte přístupům, které ji odspoda boří. Edafon a hmyz jsou decimovány průmyslovým zemědělstvím už bezmála 70 let (a je to velmi dobře zdokumentováno např. českou společností entomologickou), vy to nazýváte daní kterou je třeba zaplatit. Mokřady vysušené v období kolektivizace nenávidíte poněvadž se v nich množí komáři, čím se pak ty žáby mají živit? Nejžravějším a nejpočetnějším predátorem v této zemi jsou prasata a jejich přemnožení jde bez debat za kolektivizací zmrzačenou krajinou... Kolikpak asi těch třista tisíc prasat, co se jich ročně "urodí" sežere žab a vyruší "kusů" v krytu? Sojek, strak (máte jich plnou Ostravu - jak myslíte, že jsem dopadl když jsem svého času na to upozorňoval magistrát a že je třeba s tím něco dělat?), krkavců jsou tři prdele, ale kdo v téhle zemi jediný může nějak regulovat jejich stavy? Můžu si jen tak koupit malorážku a začít to čistit? Jak dlouho potrvá, než se přihrne nějakej lufťák a udá mě na policajty?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.10.2022 07:47 Reaguje na Jakub GraňákVy zase opět neumíte počítat. Kde by se těch třista tisíc prasat, co se má podle vás ročně "urodit", asi vzalo? Ano krkavci a krkavcovití celkem je a do budoucnosti, při dnešní ochraně, bude velký problém.
Odpovědět
Jakub Graňák
14.10.2022 14:43 Reaguje na Jarek SchindlerLoni 230 000 odstřeleno - kolik se jich tady tedy v průběhu roku pohybuje?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.10.2022 08:06 Reaguje na Jakub GraňákV první řadě, Vy jste nepsal o tom kolik se jich pohybuje ale o tom, že těch 300 tisíc se ročně urodí. Tak neurodí! Pokud jste si nevšiml je lov v posledních letech navíc z důvodu blížícího se AMP podpořen "zástřelným". Jinak ze statistiky jasně vyplývá, že vyšší lov v jednom roce znamená podstatný pokles v roce následujícím. Předpokládám, že i přes to motivační zástřelné nebude výše lovu v roce 2022 přes 200 tisíc. Spíš bych řekl , že se bude pohybovat jen kolem 150 tisíc a lov bude klesat i v dalších letech.
Odpovědět
Jakub Graňák
15.10.2022 16:45 Reaguje na Jarek SchindlerV rvní řadě hovořím pouze o zastřelených kusech, kolik jich asi exlo pod koly aut, kolik jech exlo na choroby..., kolik jich "generačně obměnilo stáda"... - to už asi bude hodně blízko těm 300 000, co myslíte?
Dlouhodobě se jich odloví 150 - 250 tisíc ročně. řeči o tom, že se jich střelí míň se vedly i v roce 2021 a nakonec z toho bylo 230 000. Letos je semenný rok - tak Vám to příští rok připomenu (nebojte nezapomenu).
Nicméně z mého pohledu by populace prasat v ČR měla být někde na desetině současných stavů. Když bych byl hodně zlý mohl bych třeba říct: "Prase je nebezpečné zvíře a je jen otázkou času, kdy zaútočí na člověka... nedej bože děcko... co pak?"
Odpovědět
Dlouhodobě se jich odloví 150 - 250 tisíc ročně. řeči o tom, že se jich střelí míň se vedly i v roce 2021 a nakonec z toho bylo 230 000. Letos je semenný rok - tak Vám to příští rok připomenu (nebojte nezapomenu).
Nicméně z mého pohledu by populace prasat v ČR měla být někde na desetině současných stavů. Když bych byl hodně zlý mohl bych třeba říct: "Prase je nebezpečné zvíře a je jen otázkou času, kdy zaútočí na člověka... nedej bože děcko... co pak?"
JS
Jarek Schindler
15.10.2022 18:55 Reaguje na Jakub GraňákTak znovu. V první řadě jste hovořil o tom, že se ročně urodí. Dál to nemíním komentovat. Je to zbytečné a na významu to nic nemění a nezmění. Dál pak nyní tvrdíte, že se dlouhodobě loví 150 až 250 tisíc. Jak se může dlouhodobě lovit 250 tisíc když rekordní lov je jen 240 tisíc. Atd. Kecáte. Jo a ten úhyn bude v řádu jednotek tisíc.No a až zaútočí na člověka....... Tam si můžete vzít mustr od sousedů Slováků a jejich problému s medvědem. Na rozdíl od našich divočáků ti medvědi opravdu útočí. No a u nás vlk. Nedej bože až zaútočí na dítě. To jsou argumenty, co? Jinak JKS se nyní pohybují mezi 45 až 55 tisíci. Ta vaše desetina , při současném zemědělském hospodaření je asi hodně nereálná. Uvidí se co s tím udělá AMP.
Odpovědět
Jakub Graňák
16.10.2022 11:22 Reaguje na Jarek SchindlerAle jděte, vždyť vlastně ani netušíte, kolik jich je - tak lze jednoduše konstatovat, že ten odhad 300 000 je na hony blíže pravdě, než tvrzení že jejich stavy jsou v naprostém pořádku...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.10.2022 21:45 Reaguje na Jakub GraňákMůžete si vybrat.Jste buď bajkař a nebo lhář, pokud tvrdíte že jejich stavy jsou v naprostém pořádku. Já totiž nic takového neřekl. Jinak bych řekl, že zpětným propočtem z výše lovu se na přibližné stavy dostanu spíš než vy svým vymýšlením si.
Odpovědět
