Vědci a aktivisté varují, že prolomením limitů uhlí poruší ČR mezinárodní závazky a hrozí jí soud
Případné prolomení limitů těžby vnímají vědci z Centra výzkumu globální změny a Komise pro životní prostředí AV ČR jako sobeckou snahu využít zásoby uhlí na úkor dalších států. „Je nepředstavitelné, jak by Česko mohlo obhajovat, že ze svých zásob nakonec využije mnohem větší podíl, než je přípustné pro ostatní státy Evropy. Uvažovat o tom, že se z českých ložisek vytěží i uhlí, o němž dříve bylo rozhodnuto ponechat ho pod zemí, je z hlediska ochrany klimatu absurdní,“ uvádějí vědci.
Vědci připomínají, že Česko se připojilo ke klimatickému závazku sjednanému v roce 2010 v Cancúnu. Z něho mimo jiné vyplývá jednoznačná deklarace všech států světa, že chtějí zabránit tomu, aby globální oteplení překročilo hodnotu dvou Celsiových stupňů. Hodnota oteplení do dvou stupňů je podle některých vědců klíčová pro bezpečný život na Zemi. Více se dočtete v článku Udržet oteplení planety pod 2 °C je klíčové, tvrdí klimatolog Schellnhuber.
V lednovém časopise Nature vyšla práce, která vypočítává, kolik zásob fosilních paliv musí pro dodržení tohoto cíle zůstat nespáleno, a to v jednotlivých zemích či skupinách zemí s ohledem na jejich hospodářství a jeho rozvoj. Podle vědců z University College of London musí v Evropě zůstat v zemi 78 % zásob uhlí. V celém světě musí v zemi zůstat 80 % uhlí, 30 % ropy a polovina zásob zemního plynu. Jinak bude přečerpán „uhlíkový rozpočet“ - maximální množství emisí skleníkových plynů, které může lidstvo vypustit, aniž by došlo k oteplení planety o více než 2 stupně.
„Objem uhlí, které chrání před těžbou územní limity, přitom představuje 44 % vytěžitelných zásob hnědého uhlí v České republice. I pokud se prolomí limity jen na menším dole Bílina, bude možné v ČR schopná vytěžit celkem 60 % zásob hnědého uhlí,“ říká Petra Honcová za Klimatickou alianci.
Vědci z Akademie věd upozorňují na možné právní důsledky porušování závazků v ochraně klimatu. „Prolomení by nejspíš mělo i závažné právní následky, jak naznačuje rozhodnutí odsuzující nizozemskou vládu.“ Soud v Haagu odsoudil vládu Nizozemí za to, že „vědomě přispěla“ k prolomení mezinárodního závazku dvou stupňů. Soud vládě nařídil, aby přijala opatření ke snížení emisí o 25% v příštích 5 letech a ochránila tak občany před dopady změny klimatu.
„Prolomení limitů bude mít dopady daleko za hranicí Ústeckého kraje. Přiblíží nás k nebezpečné hranici, za níž už nedokážeme změnu klimatu zastavit. Letošní sucha i vlna uprchlíků by pak byly jen slabou ochutnávkou. Pokud si vláda neuvědomuje svou zodpovědnost, je možné, že jí to v budoucnu připomene soud.“ shrnuje expertka na klimatickou politiku Petra Honcová z Centra pro dopravu a energetiku.
K závazku udržet globální oteplení pod 2 stupně Celsia se v roce 2010 zavázaly členské státy Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) včetně České republiky.
Pondělní zasedání vlády se bude konat v Ústí nad Labem. Horníci dopředu oznámili demonstraci za prolomení limitů. Proti prolomení chce naopak protestovat Strana zelených. Premiér Bohuslav Sobotka je pro prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí u lomu Bílina. U dolu ČSA je podle něj řada otazníků. "Otázka prolomení limitů na dole ČSA je vysoce kontroverzní. Je tam problém zásahu do osídlení. To je, myslím, věc, kterou je potřeba vzít velmi vážně v úvahu. Je tam nesouhlas řady občanů, řady obcí," řekl nedávno ministerský předseda. Poznamenal také, že podle řady odborníků není uhlí z ČSA nezbytné.
Koaliční lidovci navíc chtějí prosadit, aby prolomení limitů bylo vázáno na využití tohoto uhlí pouze v teplárnách. Sobotka chce, aby vláda definitivně rozhodla do konce roku.
reklama
Nová aplikace zájemce virtuálně provede po uzavřeném hnědouhelném lomu ČSA
Strabag plánuje rozšíření kamenolomu v Mrači na Benešovsku, místní to kritizují
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost firmy České štěrkopísky, která chce těžit na Hodonínsku
