https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-a-ekologicke-organizace-vladu-ocenili-za-odpadovy-zakon-kritizuji-kroky-v-peci-o-krajinu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci a ekologické organizace vládu ocenili za odpadový zákon, kritizují kroky v péči o krajinu

19.7.2021 01:23 | PRAHA (ČTK)
Dění kolem odpadů vidí jako krok vpřed také Michal Šyc z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR (AV). "Pokud jde o poslední čtyři roky, tak můj názor je, že se v oblasti odpadů začíná něco pozvolna rozhýbávat,“ uvedl s tím, že by změny ale mohly být rychlejší.
Dění kolem odpadů vidí jako krok vpřed také Michal Šyc z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR (AV). "Pokud jde o poslední čtyři roky, tak můj názor je, že se v oblasti odpadů začíná něco pozvolna rozhýbávat,“ uvedl s tím, že by změny ale mohly být rychlejší.
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz
Nový odpadový zákon, zonace národních parků či otevření debaty o konci uhlí jsou podle odborníků pozitiva, která nastala za vlády současné koalice ANO a ČSSD. Jako neúspěch naopak označili podobu protierozní vyhlášky, stavebního zákona či kroky špatným směrem v péči o krajinu. ČTK to sdělili zástupci vědců a ekologické organizace Hnutí Duha.
 

"Za pozitivní výsledek považujeme například prosazení nového odpadového zákona, který penalizuje skládkování, a naopak vyžaduje třídění odpadů, byť stále hledá cesty také k podpoře spalování odpadů. Důležité je přijetí zonací všech národních parků, které počítají s postupným nárůstem území ponechaným divoké přírodě," napsal ČTK Jiří Koželouh, který vede program Klima, energie a odpady v Hnutí Duha. Ocenil také to, že vláda, byť pod tlakem veřejnosti a ekonomického vývoje, otevřela debatu o konci spalování uhlí a přestala "úplně blokovat" rozvoj obnovitelných zdrojů. Podotkl ale, že nedokázala rozhodnout o termínu a harmonogramu útlumu uhlí.

"Výrazně negativní je příprava výstavby drahých jaderných reaktorů, nesmyslného kanálu Dunaj-Odra-Labe a prosazování nového stavebního zákona šitého na míru developerům," vytkl menšinové vládě Koželouh. Sněmovna v úterý přehlasovala senátní veto a nový stavební zákon stvrdila, ve čtvrtek ho podepsal prezident Miloš Zeman. "Vláda nestihla připravit pravidla pro energetická společenství, a odkládá tak větší demokratizaci energetiky," dodal Koželouh. Podle ekologa je dobré, že se začala měnit zastaralá pravidla lesnictví. Podotkl však, že se tak stalo až po hromadném hynutí smrkových monokultur a veřejném tlaku. "Navíc vládní poslanci selhali, když nedávno pomohli vymazat pozitivní zpřísnění pravidel pro regulaci zvěře, které podpořili v roce 2019," dodal Koželouh.

Dění kolem odpadů vidí jako krok vpřed také Michal Šyc z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR (AV). "Pokud jde o poslední čtyři roky, tak můj názor je, že se v oblasti odpadů začíná něco pozvolna rozhýbávat,“ řekl odborník. "Nevím, nakolik je to v důsledku českého ministerstva životního prostředí (MŽP), balíčku cirkulární ekonomiky přijatého na evropské úrovni či odpovědnosti ze strany firem. Pokud jde o tu legislativu na národní úrovni a postup MŽP, tak asi i zde dochází ke změnám správným směrem," míní. Zdůraznil ale, že by změny mohly být rychlejší. "Zejména pokud jde o nakládání s komunálními odpady, kdy se odložil zákaz skládkování o šest let na rok 2030. Což na jednu stranu chápu. Jakákoliv změna v rámci odpadového hospodářství a odklon od skládkování k těm vyšším stupňům hierarchie nakládání s odpady asi povede k zdražování systému. Takže tam je potřeba najít nějaký kompromis," dodal expert. Podotkl však, že by dávalo větší smysl, aby se Česko inspirovalo v zahraničí, neboť není pokaždé nutné vymýšlet "speciální české cesty."

Podle expertů jsou dlouhodobým problémem pomalé a byrokratické pozemkové úpravy i konečná podoba protierozní vyhlášky.
Podle expertů jsou dlouhodobým problémem pomalé a byrokratické pozemkové úpravy i konečná podoba protierozní vyhlášky.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Podle Tomáše Kvítka z katedry krajinného managementu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jsou dlouhodobým problémem pomalé a byrokratické pozemkové úpravy. "Trvá to hrozně dlouho. Jsou tam posíleny finanční prostředky a teď konečně, po 30 letech, se udělala nová metodika komplexních pozemkových úprav, která zohledňuje sucho, které bylo posledních pět let. A, v malé míře, zohledňuje přívalové srážky," řekl vědec. Kvítek také uvedl, že jen málo jsou v krajině realizovány vodohospodářské úpravy, které by mohly omezit erozi, zadržet přívalové srážky, regulovat sucho či zlepšit kvalitu vody. "To vše by šlo najednou dělat pomocí přírodě blízkých a technických opatření na zemědělském půdním fondu, ale dokud zemědělec nedostane adekvátní podporu anebo adekvátní bonus a motivaci za to, že vlastně tímto způsobem 'znehodnotí' ten pozemek, tak to samozřejmě dělat nebude," míní odborník. Vědec uvedl, že by bylo třeba zřídit například trvalé motivační bonusy pro vlastníky i pro nájemce půdy.

V případě půdy a krajiny je pak podle Martina Rexy, experta na zemědělství Hnutí Duha, velkým problémem také konečná podoba protierozní vyhlášky, která začala platit v červenci. Rexa zopakoval, že vyhláška měla být "ostrou zbraní" proti úbytku české půdy, jde však spíše o bezzubý nástroj z pera ministerstva životního prostředí. Podle Rexy je špatně, že vyhláška řeší až opakovanou erozi.

Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny AV řekl, že během posledních let v Česku nezaznamenal nic opravdu zásadního z pohledu snižování emisí. "Pořád se jedná jen o takové přebírání toho, co nám 'nařídí' Evropská unie," podotkl odborník. Podle něj Česko postrádá systémovou podporu nízkouhlíkových zdrojů. Poznamenal také, že v péči o krajinu jde stát spíše opačným směrem, než by bylo potřeba. "Ta starostlivost o krajinu má hodně možností jak přispět třeba k lepšímu hospodaření s krajinou. Je třeba brát v potaz měnící se podmínky a vytvářet takové prostředí, aby lidé byli motivováni se o krajinu dobře starat. Ne aby byli motivováni ji dále vyčerpávat a znehodnocovat," řekl vědec.

Ač míní, že Česko je pozadu i ohledně plánování odklonu od uhlí. "Navrhované termíny konce uhlí, 2033, 2038 a 2043, jsou pozdě. Ani rok 2033 nestačí. Ono se, přirozeně, to uhlí pak nevyplatí. Ale to je právě ten cíl, omezit to uhlí dříve, než by to určovaly ekonomické zákonitosti," zdůraznil vědec. Podle Ače by měl nastat odklon od uhlí do roku 2030, ideálně do roku 2025, aby Česko naplnilo závazky Pařížské dohody. "Tady určitě rezerva je a myslím si, že se dalo tlačit víc. I to samotné složení komise nebylo úplně ideální," uzavřel vědec.

Molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám jako úspěšný počin označil kotlíkové dotace (první výzva byla vyhlášena v roce 2015, pozn. redakce). "Významně snižují znečištění ovzduší z lokálních topenišť," napsal vědec. Vytkl naopak to, že se už téměř tři roky diskutuje o znečištění ovzduší z dopravy vlivem emisí z odstranění filtrů u aut s dieselovými motory. "Ministr (Richard) Brabec (ANO) asi před půl rokem uváděl, že za 90 procent znečištění z dopravy v Praze je zodpovědných zhruba pět procent aut s odstraněnými filtry. Dosud nebyla přijata účinná opatření, která by zajistila požadovanou technickou úroveň všech aut s dieselovými motory,“ zdůraznil vědec, který je v čele Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. Ohledně odklonu od uhlí Šrám také připomněl, že Komise pro životní prostředí letos v únoru ve stanovisku doporučila nejrychlejší scénář - tedy konec uhlí do roku 2033.

Jan Skalík z Hnutí Duha je pak kritický kvůli přípravě Národního plánu obnovy. Podle něj stát "promarnil jedinečnou šanci" ozdravit českou krajinu i ekonomiku. Ekolog uvedl, že ministerstvo zemědělství chce peníze vložit do velmi sporných projektů. Jako problematickou označil například obnovu zavlažovacích systémů, které podle něj nepředstavují ochranu před změnou klimatu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

19.7.2021 16:51
za čtyři roky toho MŽP moc neudělalo....
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.7.2021 16:53 Reaguje na Jaroslav Řezáč
respektive za osum, v kontinuitě pana ministra
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.7.2021 08:51 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A jiné ministerstvo ANO? Nevím o tom.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist