https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-hledaji-pul-milionu-dobrovolniku-k-celosvetovemu-scitani-mrozu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci hledají půl milionu dobrovolníků k celosvětovému sčítání mrožů

18.10.2021 13:32 | LONDÝN (ČTK)
Mrože, kteří mohou vážit přes tunu, je na zemi těžké přehlédnout. Vědci ale ví jen málo o jejich životě podél vzdáleného a z velké části nepřístupného arktického pobřeží, které svou rozlohou přesahuje rozlohu Moravy.
Mrože, kteří mohou vážit přes tunu, je na zemi těžké přehlédnout. Vědci ale ví jen málo o jejich životě podél vzdáleného a z velké části nepřístupného arktického pobřeží, které svou rozlohou přesahuje rozlohu Moravy.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) a britský ústav pro výzkum Antarktidy (BAS) hledají dobrovolníky, kteří jim pomohou spočítat mrože na tisících satelitních snímků. Organizace to uvedly ve společném prohlášení. Doufají, že k výzkumu se připojí půl milionu lidí z celého světa. Sčítání má pomoci zjistit, jak tyto obrovité ploutvonožce ovlivňuje změna klimatu.
 

Mrože, kteří mohou vážit přes tunu, je na zemi těžké přehlédnout. Vědci ale ví jen málo o jejich životě podél vzdáleného a z velké části nepřístupného arktického pobřeží, které svou rozlohou přesahuje rozlohu Moravy.

Začínající ochránci přírody z celého světa mohou z pohodlí svého domova studovat satelitní snímky, které jsou dostupné on-line, identifikovat oblasti, kde se savci vynoří na souš a spočítat je. Data pomohou vědcům získat lepší představu o tom, jak velká je mroží populace, aniž by zvířata někdo rušil.

"Mroži čelí realitě klimatické krize: jejich domovská Arktida se ohřívá téměř třikrát rychleji než zbytek světa a za deset let roztaje zhruba 13 procent letního mořského ledu," uvedla BSA.

Mořský led je přitom pro tato zvířata zásadní. Přivádějí zde na svět mláďata a využívají ho také k odpočinku. Kvůli tání ledu jsou nuceni hledat útočiště na přeplněné pevnině, kde se někdy navzájem ušlapou. Při shánění potravy na souši také spálí více energie.

"Co se stane v Arktidě, nezůstane v Arktidě: klimatická krize je globální problém, větší než jakákoli osoba, druh nebo region. Británie musí před pořádáním letošní klimatické konference zvýšit své ambice a dodržet své klimatické sliby - pro dobro mrožů i celého světa," řekl představitel WWF Rod Downie.

Předchozí sčítání mroží populace jsou založené na dostupných datech a znalostech, ale výzkum mořských savců v takto rozlehlých, odlehlých a nedostupných oblastech s sebou podle BSA přináší značné problémy. Podle WWF se populace těchto ploutvonožců odhaduje na asi 230.000.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

18.10.2021 15:39
Když je to celosvětové sčítání, bude se sčítat i v České republice?
Odpovědět
kk

karel krasensky

18.10.2021 16:48 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nejhuř se bude sčítat v Africe.V těch vedrech to,bych nechtěl.
Odpovědět
kk

karel krasensky

18.10.2021 17:03 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
problem muže být taky Severní korea.Vždyt tam muže nějaký dobrovolník mezi mrože započítat toho jejich Kim čong una
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.10.2021 18:06 Reaguje na karel krasensky
Musíte se zaměřit na chrup. Kim nemá tak krásné tesáky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2021 18:18
Řekl bych, že dobře vytvořený program by dokázal mrože posčítat sám, bez humbuku reklamní kampaně. Mroži se vyskytují stádně, mezi nimi těžko dokáže žít jiný savec či pták.
Odpovědět
kk

karel krasensky

18.10.2021 18:21 Reaguje na Karel Zvářal
Možna za pomocí dronu
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2021 18:24 Reaguje na karel krasensky
Jimi obsypaná pláž je vidět ze satelitů. Domnívám se, že tak mohutné zvíře lze takto spočítat, někdy v sedmdesátkách se tradovalo, že dokáží z kosmu přečíst titulky novin.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.10.2021 19:17 Reaguje na Karel Zvářal
Jen aby to sčítání nebylo stejné, jako v zimě
sčítáním ptáků na krmítcích laiky a pak
z toho dělat odborné závěry. Jednoho takového
"sčítače" jsem se v létě ptal, zda vůbec ví, co
a jak sčítal a bylo to úsměvné, ne-li smutné.
Doufám, že celkové výsledky nebudou brány jako
"odborná" informace o stavu našeho ptactva.
Možná to v některých vzbudilo zájem o ptáky, ale
dotyčný to bral jako soutěž, kolik druhů a kusů
viděl. Opravdu jsem se divil, co vše údajně žije
v centru města a zrovna jemu přiletělo na krmítko.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2021 19:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Tomu se dnes říká Občanská věda, a běda tomu, kdo na ni nepřísahá!-) Staré známé: přesný součet nepřesných čísel...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.10.2021 22:35 Reaguje na Karel Zvářal
Na druhé straně musíte ocenit jistou soudnost "sčítačů", protože v žádném hlášení se neobjevila kupříkladu černá labuť nebo plameňák.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.10.2021 22:55 Reaguje na Karel Zvářal
Mě by jenom zajímalo, zda pořadatelé celé akce vědí, kde se mroži vyskytují. Podle mě je to na severu, takže hledat je po celém světě je nesmysl. Pokud teda nepočítám toho zoufalce, co před nedávnem plul v Temži. Jinak mi se zdá, že použití satelitů by bylo nejefektivnější. Tady si dovolím malé rejpnutí. Pokud pořadatelé počítají s půlmiliónem dobrovolníků, tak tato "armáda" lidí za sebou nechá neskutečně velkou uhlíkovou stopu, jakou by ten satelit neudělal. Kromě toho součet pomocí výpočetní techniky by určitě byl mnohem rychlejší, levnějšípřesnější. Jediné negativum vidím v tom, že by kolem toho nebyl takový humbuk a o to zřejmě pořadatelům jde především.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist