https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-metody-geneticke-editace-rostlin-jsou-cestou-k-dostatku-potravin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Metody genetické editace rostlin jsou cestou k dostatku potravin

15.10.2022 01:44 | PRAHA (ČTK)
Technologie umožňuje cílenou genovou editaci rostlin pomocí takzvaných molekulárních nůžek. Metoda do rostlin nevkládá cizí genetické informace. Podle Zažímalové rostlinu vytvořenou genovými editacemi nelze rozeznat od klasického šlechtění.
Technologie umožňuje cílenou genovou editaci rostlin pomocí takzvaných molekulárních nůžek. Metoda do rostlin nevkládá cizí genetické informace. Podle Zažímalové rostlinu vytvořenou genovými editacemi nelze rozeznat od klasického šlechtění.
Foto | Colin / Flickr.com
Nové metody genetických úprav rostlin jsou cestou, jak do budoucna zabezpečit udržitelnou produkci potravin pro celou planetu. Na konferenci o genových editacích to uvedli zástupci Akademie věd ČR i hosté ze zahraničí. Podporu těmto metodám vyjádřilo i několik europoslanců, evropská legislativa zatím ale neumožňuje jejich využití. Takzvané molekulární nůžky mohou umožnit vyšlechtění například plodin odolných proti nákazám nebo zlepšit jejich výživové vlastnosti.
 

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová na úvod konference uvedla, že úkolem vědecké komunity je sjednotit se na společném stanovisku směrem k vládám zemí EU. "Nové genomické techniky, které se rychle rozvíjí, mají potenciál zvýšit výkonnost zemědělského sektoru EU bez toho, aniž by měl negativní dopady na životní prostředí," řekla.

Technologie umožňuje cílenou genovou editaci rostlin pomocí takzvaných molekulárních nůžek. Metoda do rostlin nevkládá cizí genetické informace. Podle Zažímalové rostlinu vytvořenou genovými editacemi nelze rozeznat od klasického šlechtění.

Švýcarská vědkyně Gwen Swinnenová představila mladou generaci vědců sdružených v iniciativě GeneSprout, která upozorňuje na to, že současná legislativa omezuje využití editace genů rostlin ve prospěch celé společnosti. Jeden z jejích kolegů se zabývá například šlechtěním rajčat odolných proti plísni šedé, další zkoumá, jak snížit množství specifických cukrů ve fazolích, které lidské tělo nedokáže strávit, což by zlepšilo jejich nutriční hodnoty. Podobně jako další vědci vidí problém v tom, že evropská legislativa nyní tyto techniky neumožňuje v zemědělství využívat.

Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV podotkl, že jedním z cílů OSN je vymýtit hladomor ve světe do roku 2030, už teď je ale jasné, že to není reálný cíl. Uvedl, že nyní zhruba jeden z deseti lidí na celém světě trpí hladem a další více než dvě miliardy jsou ohroženy nedostatkem potravin, přitom v posledních 20 letech se výnosy zemědělské produkce nezvyšují tak rychle, jak roste celosvětová populace.

Doležel upozornil na to, že pokud by se stále držela současná úroveň produktivity, v roce 2050 může chybět zhruba 600 milionů hektarů zemědělské půdy, což odpovídá zhruba dvojnásobku rozlohy Indie. "Potřebujeme novou generaci plodin, které jsou adaptované na klimatickou změnu a mají vyšší a stabilní výnosy, a to je velká výzva," řekl.

Vědci jako výhodu upravených rostlin vidí i mnohem menší dopady zemědělství na životní prostředí, protože odpadne potřeba využívání velkého množství průmyslově vyráběných pesticidů a hnojiv. "Produkce pouze dusíkatých hnojiv vyžaduje jedno až dvě procenta energie vyrobené na celém světě a vypustí tři procenta uhlíku," uvedl Doležel.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

15.10.2022 07:22
Evropská legislativa je řízena zelenými aktivisty, kteří preferují dobu dávno minulou, kdy vše bylo BIO, výnosy řádově nižší a lidé prolezlí nemocemi se nedožívali čtyřicítky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.10.2022 07:53 Reaguje na Richard Vacek
No dyť, lidí je nadbytek, tak co. Onehdy tady velebili válku jako ekologickou likvidaci parazita.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.10.2022 08:25
Dokud se bude lidská populace množit jako kobylky, nepůjde vymýtit hladomor. Zejména v zemích třetího světa rote populace geometrickou řadou, stejně tak tam ale neroste produkce potravin. Takže nejdříve je nutné zastavit ten růst počtu lidí a teprve pak se může řešit to, jak je nakrmíme.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.10.2022 08:34 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ono je třeba si to nejprve definovat (přiznat) a pak je potřeba začít vhodnou propagandu, vzdělávání. Ale žádné náboženství není pro, zejména ti, co chtějí převálcovat Evropu dělohami žen.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.10.2022 13:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přiznat to nikdo není ochoten a když už jeden pán vyslovil názor, že do Afriky by se jako humanitární pomoc měly vozit jenom prezervatiy, byl za to ten dotyčný dehonestován. Já to tvrdím taky. Myslíte, že se do mě někteří místní "obují"?
Odpovědět
va

vaber

15.10.2022 09:18
problém není nedostatek potravin,problém je přemnožený člověk, mnoho lidí,
přibude potravin a přibude lidí,
problémy jen narostou, to je tak těžké pochopit
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.10.2022 12:13 Reaguje na vaber
Potravin moc nepřibude a lidí taky ne, protože nastanou díky nedostatku potravin hladomory, pak i boje o zdroje a bohužel v tomto boji bude Evropa převálcována.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.10.2022 11:06
Tmářství a zpátečnictví zelených exponentů v Bruseli nás, co se týká zrovna genetických modifikací zdrojů našich potravin, připravila o spousty prostředků.
Například spousta novátorských výzkumů v tomto směru probíhalo dlouhodobě v Británii a jakmile se realizoval Brexit a britští vědci a výzkumné organizace přestali být vázáni nesmyslnými a škodlivými zpátečnickými zelenými bruselskými předpisy a regulacemi, začínají výsledky těch výzkumů uvádět do praxe.
K čemu je třeba olomoucké univerzitě, že tam podrobně zmapovali třeba genom tuším pšenice nebo ječmene, když to nemohou přímočare využít k vytváření nových odrůd třeba více odolných suchu nebo zasolené půdě. Musí to dělat všechno díky Bruseli a zeleným zfanatizovaným nevzdělancům mnohonásobně zdlouhavěji, pomaleji a dráž a tím riskovat, že budou snadno předstiženi někým, kdo nesídlí v regionu s takovým zpátečnickým a zaostalým vedením, kdo sice začne na tom dělat později, ale dokončí to mnohem dříve a sklidí věhlas i příslušné finanční benefity.
Odpovědět
Anyr

Anyr

15.10.2022 12:18
Psal jsem to stokrát, tak to napíšu znovu:

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/plytvani-potravinami-farmari.A210722_135834_eko-zahranicni_rie

https://energozrouti.cz/z/v-eu-se-rocne-vyhodi-153-milionu-tun-potravin-vice-nez-se-doveze

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pl%C3%BDtv%C3%A1n%C3%AD_potravinami

A tak dále. Stovky a tisíce zdrojů v desítkách jazyků.
Cestou není likvidace přírody přes genové inženýrství. Cestou je zodpovědnost, vědomosti. Tak, jako vždy, tak, jako u všeho. Umírněná spotřeba potravin, jejich distribuce a skladování po světě, k přírodě zodpovědná produkce, a bude vše v pořádku.
Ale vysvětlovat zřejmé věci pitomcům, to je k ničemu. A pitomci jsou bez ZŠ i s VŠ, to asi ví všichni.
Nejlepší pak zdejší, komunismem vymletí, ateističtí technokrati, kteří si myslí, že když lidtvo do teď ničilo sebe samo i vše kolem, dokáže najednou něco zachránit, bez oproštění se od antropocentrismu, je další znak pitomosti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.10.2022 13:31 Reaguje na Anyr
Blahoslavení chudí duchem, neb jejich je království nebeské.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.10.2022 15:22 Reaguje na Anyr
Stejně tomu genovému inženýrství neuniknete, u potravin, zvířat i u lidí. Smiřte se s tím.

Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.10.2022 18:13
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-na-trh-miri-fialova-rajcata-jsou-zdravejsi-a-v-usa-uz-dostala-razitko-215050
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.10.2022 19:04 Reaguje na Radim Polášek
V Americe ano, ale v Evropě?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.10.2022 19:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
No vždyť píšu že v Evropě v EU vládnou tmářští a myšlenkově zaostalí zelení.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.10.2022 20:41 Reaguje na Radim Polášek
K nám nedávno dovezli napůl zelená rajčata, tak jsem se optal, kdy budou červená. Prý si můžu koupit cherry... No a v průběhu týdne ta zelená postupně zrůžověla a zčervenala. Tak jako zelené banány zežloutnou a potom zčernají, rajče ze skleníku, v rámci úspory plynu, pošleme zelená. Čerstvá chutnají neutrálně, ale po pár dnech dojdou. A zelenina má být zelená, tak vocode nu ni,-)

Sice skleníková ("umělá") a bůhví odkud, ale dají se...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.10.2022 09:15 Reaguje na Karel Zvářal
No nevím. Opravdu jsou chutná? Mám je ze skleníku
většinou až do prosince, ale i tam už ta chuť, byť
červených rajčat(kříženec cherry x stupické polní),
není to, co třeba ještě koncem září. Slunce je
slunce a délka osvitu v průběhu dne taky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.10.2022 11:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Předpokládám, že všechny produkty procházejí nějakou kontrolou, zejména na pesticidy. Pokud toto je OK, ta mdlá chuť je to nejmenší, co mi na tom vadí. Nějaké vitamíny tam jsou, mít to dávní mořeplavci k jídlu, asi by na kurději nepadali.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.10.2022 06:47 Reaguje na Břetislav Machaček
No nevím, ono záleží jak na stupni uzrání tak na odrůdě. Před cca 15 lety jsem jezdil do Hrušek u Břeclavi, kde byly skleníky.
A i v lednu koupená rajčata uzrálá na rostlině byla chutná. Bohužel firma už není .
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist