https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-mikroplasty-uz-se-dostaly-i-do-mraku-mohou-ovlivnit-pocasi-a-teploty
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Mikroplasty už se dostaly i do mraků, mohou ovlivnit počasí a teploty

17.11.2023 08:18 (ČTK)
Mrak cirrus je tvořený drobný ledovými krystaly. Na planetární klima působí jako poklička, která drží teplo na Zemi.
Mrak cirrus je tvořený drobný ledovými krystaly. Na planetární klima působí jako poklička, která drží teplo na Zemi.
Vzduch, voda, půda, potraviny a dokonce i krev - mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Kousky plastových částic byly nedávno objeveny nad východní Čínou a nový výzkum ukázal, že tyto mikroplasty mohou ovlivňovat tvorbu mraků a počasí.
 

Skupina vědců z univerzity v čínském Šan-tungu odebrala vodu z mraků na vrcholu hory Tchaj-šan a ve 24 z 28 vzorků našla mikroplasty. Patří mezi ně termoplast polyethylentereftalát (jinak známý jako PET), polypropylen, polyethylen a polystyren, tedy částice, které se běžně vyskytují v syntetických vláknech, oděvech a textiliích, ale také v obalech a v ochranných rouškách.

"Toto zjištění poskytuje významný důkaz o přítomnosti značného množství mikroplastů v mracích," uvedli vědci v článku, který vyšel v odborném časopise Environmental Science and Technology Letters.

Začátkem letošního roku prokázala japonská studie, že se mikroplasty nacházejí i na vrcholech hor Fudži a Ojama, což naznačuje, že částice mohou pocházet z plastů v oceánu a přenášet se vzduchem.

Koncentrace mikroplastů v mracích na hoře Tchaj-šan byla až sedmdesátkrát vyšší než v mracích na japonských horách. Vzorky z nízko položených a hustších mraků obsahovaly větší množství mikroplastů.

Stárnoucí plasty, tedy ty, které už byly zvětralé vlivem ultrafialového záření, byly menší a měly drsnější povrch. Obsahovaly také více olova, rtuti a kyslíku ve srovnání s nedotčenými, neporušenými plasty. Vědci zjistili, že mraky mohou mikroplasty modifikovat, což může mít za následek, že tyto částice ovlivňují tvorbu mraků.

"Tvorba mraků má ohromný vliv nejenom na naše místní počasí, ale i na globální teploty," řekla ekoložka z Plymouthské univerzity Fay Couceirová, která se na čínské studii nepodílela.

Mraky ovlivňují klima celou škálou způsobů. Vzniká v nich déšť a sníh, což má vliv na vegetaci. Mraky blokují sluneční světlo, čímž ochlazují povrch planety a poskytují stín. Mohou ale také zadržovat teplo a vlhkost a následně ohřívat vzduch.

Autoři studie uvádějí, že k úplnému určení vlivu mikroplastů na počasí je zapotřebí dalšího výzkumu. Je ale zřejmé, že je možné - a nutné - vyvinout při řešení tohoto problému větší úsilí.

"Na této planetě existuje pouze jedna skupina živočichů, která používá plasty, a to jsme my, lidé," řekla Couceirová. "Potřebujeme globální reakci na tuto problematiku. Jedna země ji nevyřeší, protože vzduch nerespektuje hranice."


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

17.11.2023 08:43
není nad hezký fóliovník, co nato sodeovkáči?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.11.2023 09:21
Za problém považuji skutečnost , že v průběhu evoluce se příroda naučila rozkládat veškeré , smím-li to tak nazvat , přirozené odpady.
Syntetické materiály je něco , s čím se život ještě nepotkal a nejsou známy přirozené procesy , které by tyto materiály odbourávaly.
Další problém vidím v tom, že nikdo neví , ja mikroplasty dokáží ovlivnit nejen populaci homo sapiens , ale v podstatě celou biosféru i další přirozené mechanismy.
Problém s odpadními plasty mám za podstatně větší problém než celé CO2.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

17.11.2023 11:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Plasty se ve velkém vyrábí 50 let a tedy stejně dlouho se rozpadaji. Jen se to dříve neřešilo. Protože se věk dožití stále zvyšuje, patrně mikroplasty nepředstavují závažný zdravotní problém.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.11.2023 11:53 Reaguje na Josef Mozek
Věk dožití se zvyšuje díky menší dřině, než v minulosti, kdy 60. leté ženy byly od kopání motykami k zemi ohnutými babkami a dnes si ty zachovalé babičky spletete s matkami malých dětí. No a pak ta spousta léků léčících kdysi smrtelné choroby a operace kdysi smrtelných zdravotních stavů jako slepé střevo, zauzlení střev, nemoci srdce atd. Zatím o plastech víme pouze to, že už je máme nejen kolem sebe, ale už i v sobě. Nevíme pouze co způsobují stejně, jako když po válce sypali lidi proti blechám a vším DTT, které je dnes jako rakovinotvorná látka zakázáno. Neznalost
škodlivosti neznamená, že nijak neškodí, ale opatrnost by
měla být na místě a ta bohužel není, jak už jsem napsal
panu Vinklerovi.
Odpovědět

Viktor Šedivý

18.11.2023 00:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Zrovna zákaz DDT je ukázkou, jak lze s vaničkou vylít i dítě. Určitě bylo žádoucí dramaticky snížit spotřebu a zacházet s ním zodpovědněji, chybějící prostředek proti přenašečům nemocí ale měl až příliš mnoho obětí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.11.2023 11:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Mi se nejvíce líbí "ekologická igelitová fólie", co se za jeden
rok na slunci a mrazu rozpadá na miliardu kousků, až na úroveň
mikroplastů. To je řešení, aby s po přírodě neválely kusy igelitu,
ale pouze okem neviditelné mikroplasty? Totéž je u zateplování
polystyrénem, který vítr při řezání a broušení rozfukuje po celém
okolí. "Ekolog" zatepluje kvůli klimatu dům a zaprasí mikroplasty
několik kilometrů čtverečních kolem domu. A co bourání takového domu, kdy z klasických cihel a malty udělá polystyrén nebezpečný odpad? Proč toto ekologové neřeší. Kilometr ode mne firma mele
staré PETky a i přes filtraci je okolí pokryto jemnými částečkami
plastů. Než to, tak bych tam raději viděl moderní vícestupňovou
spalovnu spalující i zplodiny hoření. Já už nějak dožiju, ale co
ti mladí, kteří v tom sajrajtu vyrůstají a ještě tomu tleskají,
že se odpady takto recyklují a zatepluje se za vzniku znečištění
širokého okolí. Penzistovi zakážou topit dřevem ve starém kotli,
ale naopak nadšeně oslavují požár lesa . Kvanta kravin halících
se do ekologického hávu jsou už alarmující, jak se snaží odpoutat
pozornost od kšeftu, kterému přihrávají zakázky a poukazují na
zcela marginální a nebo neřešitelné problémy. Mikroplasty jsou už
v mateřském mléce, plodové vodě a v krvi. Co to asi tak způsobuje
se ví? Neví, ale EU produkující 8% CO2 blbne s jeho snižováním
tak, že zlikviduje vlastní průmysl. Pokud se politika v EU nezmění,
tak bych byl i pro vystoupení ze spolku bláznů, kteří se doopravdy
už asi úplně zbláznili.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.11.2023 09:43 Reaguje na Miroslav Vinkler
Syntetické materiály jsou směs všemožných chemikálií a rozpadají se především vlivem slunečního záření. Jejich vlastnosti a reakce s okolím jsou prozkoumané dost. Není dokázané působení na lidský organismus, bo se žádný vliv zatím nepodařilo prokázat (pokud vím). Ale mikročástice v obrovském rozsahu chemického složení jsou trvalou součástí přírody a lidé s nimi žijí odnepaměti. Myslím tím anorganické sloučeniny (kamenný prach) i organický prach, různé pyly a biologické aerosoly, bohatá směs v kouři při spalování dřeva, který lidé dýchali pravidelně v dost velké koncentraci.
Pokud se velká část odbourá (hlavně ten kouř) a přibudou inertní plasty, otěry z pneumatik a brzových destiček atd. v naprosto minimálních koncentracích, tak to možná žádný problém není. Čort znajet.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

18.11.2023 13:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kdyby se příroda naučila rozkládat veškeré odpady, tak dnes nemáme uhlí, ropu, plyn, guáno, vápenec, rašelinu. To vše vytvořil život a leželo to násobně déle, než bude ležet libovolný plast.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

17.11.2023 10:09
Asi bychom měli zjistit, kde se nejvíc uvolňují, výroba čí užívání. Praní textilu taky bude mít vliv co máme k dispozici automatky s sušičkami pere mnohdy denně... (na vojně jsme uniformu jen usušili a kartáčem odstranili bláto). Co netkané i tkané textilie v zemědělství a stavebnictví.
Odpovědět
VK

Vl K

17.11.2023 11:56 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Tipnu si: auta (pneumatiky, které jsou víceméně založeny přímo na obrušování) jakéhokoliv typu dle počtu ujetých km a částečně i dle hmotnosti.
A oblečení a stavební průmysl
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.11.2023 12:00 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Co se při praní uvolňuje lehce zjistíte při domácím pokusu, kdy do
nějakého barelu spustíte vodu z pračky a necháte ji odpařit. Pak si na dětském mikroskopu a nebo pomoci lupy prohlédněte všechna ta barevná vlákna a částečky mikroplastů, kterými si mimochodem v zubní pastě čistíte i zuby a při mizerném vypláchnutí je rovnou polykáte.
Jsme plasty obklopeni, nasyceni a už se s nimi v těle rodí i děti.
Co nás čeká? Raději na to nemyslet, protože v blažené nevědomosti
se žije lépe, než v obavě z něčeho, čeho se už dnes nelze zbavit!
Odpovědět
ZK

Zan K.

17.11.2023 12:46 Reaguje na Břetislav Machaček
A přitom řešení je tak jednoduché. Plasty používat pouze ve velkých objemech (autodíly, krytiny a pod.), kde je nelze jen tak ukrývat a pohazovat. A na vše ostatní zakázat a používat tradiční materiály a způsoby jako v minulosti.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.11.2023 14:11 Reaguje na Zan K.
To byste popřel základní princip kapitalismu , generování zisku.

V chemickém průmyslu se točí obrovské peníze a jejich lobby si hravě s politiky poradí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.11.2023 16:12 Reaguje na Zan K.
Mám obavu, že pravdu má nejenom p. Vinkler, ale že
už je pozdě. Zátěž přírody plasty tu je a nezmizí
jejich zákazem stejně, jako je dodnes v půdě DDT,
polychlorované bifenyly a jiné už dávno zakázané
sajrajty. Před uvedením výroby by vždy mělo být
důkladné zkoumání oponentních odborníků a nemělo
by se spoléhat pouze na tvůrce a producenty.
Ti vše v zájmu zisku malují na růžovo a později
se tváří, že se POUZE mýlili. Při výzkumu však
vědí i o rizicích, ale ty často záměrně tají.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.11.2023 09:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Každý nový výrobek z nového materiálu musí být testován na toxicitu, mutageny a karcinogeny atd. a schválen příslušným ouřadem. To je ta zelená buzerce z Bruseli.
Odpovědět
Pe

Petr

18.11.2023 08:51 Reaguje na Zan K.
Jednoduché to rozhodně není. Například pokud bychom chtěli nahradit veškeré umělé materiály v oblečení, dostali bychom se do obřích problémů. Obléknout 8 miliard lidí přírodními materiály je v podstatě nemožné. Nejen množstevně, kde je brát, ale pro mnoho situací to ani nejde (bavlněné plavky byste určitě nechtěl a boty s koženou podrážkou taky ne - neprší dnes venku?). No a pak jsou tu stovky a tisíce drobných předmětů běžné denní potřeby, pro které platí to samé, tedy objemy potřebných materiálů i materiály samotné. Ttřeba jen obyčejný kartáček na zuby. Chtěl byste dřevěný, nebo kovový? A z čeho vyrobit štětiny? A do čeho dáme zubní pastu, šampon,...?
Já to vidím černě. Budeme se muset urychleně naučit vyrábět rozložitelné a neškodné materiály. Ale co s těmi ostatními?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.11.2023 09:52 Reaguje na Petr
Ty ostatní vykupovat. Tak, jak se vykupují kovy, což funguje dobře dlouhodobě.
Odpovědět
MP

Martin Parolek

18.11.2023 13:38 Reaguje na Zan K.
Tradiční materiály... A za pár let budeme řešit jak přírodu ničí velkochovy ovcí na vlnu a intenzivní pěstování bavlny. Prostě lidí je na tuhle planetu příliš mnoho a mnoho z nich je příliš rozežraných.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.11.2023 13:09 Reaguje na Martin Parolek
Jojo, jsme už v celkem dobré pasti, protože je nás příliš mnoho. Cokoli nahradíme čímkoli, vždycky máme nějaký problém.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

20.11.2023 09:54 Reaguje na Zan K.
To vůbec není jednoduché řešení. Tolik "tradičních" materiálů, abychom uspokojili poptávku lidí po hmotných věcech, na matičce Zemi nemáme. Pokud chcete nepřirozené požitky, nemůžete je plnit přirozenými cestami.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.11.2023 14:39
Nic divného. Do mraků se dostává jakýkoliv prach, například saharský písek se takto občas dostává až k nám. A samozřejmě, že ho i vdechujeme. Stejně jako pyl nebo kouř, jak vědí dobře astmatici a alergici.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.11.2023 13:14 Reaguje na Richard Vacek
Ne, divného nic :-). Zato průšvih. Na těch plastech se vezou kdejaké škodliviny, a protože ty mikroplastové částečky jsou snadno i vdechnutelné až do plicních sklípků, máte ty škodlivé látky přímo v plicích A rakovina plic, nic moc....
Odpovědět
MM

Milan Milan

17.11.2023 20:21
Člověk je biologický "materiál" a jeho vlastní chemická továrna si s biologickým materiálem poradí, poradí si i s vdechnutým pískem, ale se syntetickámi vlákny a záplavou mikroplastů si zřejmě dlouhodobě neporadí. Myslím že se časem prokáže, že to způsobuje zdravotní problémy např. jako azbest. A myslím že plastové rozvody vody budou jednou stejný problém jako trubky olověné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.11.2023 09:53 Reaguje na Milan Milan
To těžko. Olovo má toxicitu někde úplně jinde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.11.2023 14:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Olověná vodovodní trubka uvnitř potažena vodním kamenem už má toxicitu nulovou. Je to jako s pozinkovanými trubkami, kde i ten zinek není žádná výhra, ale po pokrytí vodním kamenem je zcela nezávadný. U plastů bohužel nevíme vše,
co by bylo dobré vědět. Víte co se z něho uvolňuje při
vyšších teplotách? Víte třeba to, že zdravotně nezávadná
voda se po čase za vyšší teploty v PETce stává rizikovou?
Jsou to sice škodliviny V NORMĚ, ale je ta norma nastavena správně? Umí se s těmi sajrajty náš organismus vypořádat?
Kdysi byl dotaz na výrobce PETek, zda lze skladovat v PET
láhvích slivovice a on odpověděl ANO a dodal, že ale
neví, zda lze potom tu slivovici vůbec pít. Na to ať se zeptají jiných odborníků. Ono to je o tom, že každý hájí
to své a sám na sebe hnůj nekydá!
Odpovědět
Pe

Petr

18.11.2023 16:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud považujete za nezávadné olověné trubky, tak to samé musí platit i pro plastové.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.11.2023 10:41 Reaguje na Petr
U plastů je problém s teplotou teplé vody, která
degraduje plasty, na kterých se vodní kámen většinou neusazuje a můžou taky s plasty reagovat některé látky obsažené ve vodě. To se moc nikdy nezkoumalo a ani asi nezkoumá. U potravin, kterými
je i pitná voda fandím spíše zcela přírodním obalům
včetně vodovodního potrubí a za přírodní považuji i
usazený vodní kámen. Bohužel mikroplasty jsou dnes
už i v pitné kohoutkové vodě a zřejmě jim neuniknou ani studánky a horské prameny, když už jsou i v mracích. Zaprasili jsme planetu a cesta zpět už není. Raději na to ani nemyslet, protože zešílet
strachem může pouze ten, kdo si to bere moc k srdci. Není jak umřít v blažené nevědomosti beze
strachu z olova, pozinku, DDT, plastů atd. Když
má člověk hlad a žízeň, tak požije i viditelně
kontaminované potraviny a napije se jakékoliv vody.
Žízní zoufalí trosečníci pili vědomě mořskou vodu,
ač věděli, že je zabije a totéž se stalo hladovým
vězňům koncentračních táborů, když dostali od vojáků po osvobození masové konzervy. Věděli, že
je to množství potravy po hladovění zabije, ale
hlad byl mocnější, než rozum. No a my taky víme,
co nám škodí a přesto to jíme, pijeme a dýcháme.
Kuřák ví, že kouří jedy, narkoman rovněž, alkoholik taky, havíř ví co dýchá a tak mohu pokračovat.
Prostě to víme, ale MUSÍME to dělat, protože je
tu něco mocnějšího než rozum.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2023 19:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Než by se potáhla olověná trubka vodním kamenem, vymřela by jedna generace obyvtel celého objektu na otravu olovem. Vodovodní trubky bývaly uvnitř potažené cínem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.11.2023 10:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Vodní kámen podle stupně tvrdosti vody zanáší trubky
od prvého dne po napuštění vodou.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.11.2023 13:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale musí být ta voda spíše tvrdá - a hlavně nesmí být kyselá, jinak se bude naopak to olovo postupně rozpouštět.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.11.2023 15:15 Reaguje na Jindřich Duras
Ano. Taky píšu podle stupně tvrdosti a pouze jsem vynechal kyselost, která není
žádoucí u žádné pitné vody. Vyloženě
kyselé jsou pouze vody minerální a u nich
je nejenom olovo, ale i jiné materiály
vyloučeny. PH pitné vody se taky místně upravuje na přijatelné normované hodnoty.
Mnoho lidí ve starší zástavbě ani nemá
tušení, že pijí vodu z částečně olověných
rozvodů a taky to, že třeba litina byla
na spojích olovem těsněna taky. Loni u
nás prasklo litinové potrubí z šedesátých let a soused se divil, že jeho přípojka je až k patě domu z olova. Nevěděli to, vodu pili, nezemřeli a nezbláznili se,
protože to nevěděli a neprasknout litina,
tak žijí v blažené nevědomosti dodnes.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.11.2023 10:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Ještě dodám, že cín se při teplotách 13 a méně stupňů Celsia mění na tkzv. šedý cín, který se rozpadá do stavu "vymizení" (skončí obsažen ve vodě) a olovo už nijak nechrání od styku s vodou. Například cínové předměty je třeba před takovým chladnem chránit a tuto vlastnost včetně křehkosti cínu eliminujeme ve slitině s olovem(měkká pájka).
Takže pokud ve vodovodu teče voda pod 13 stupňů,
tak je ochrana cínem dočasná, než stěny pokryje
oxid olova + vodní kámen, který zastaví i oxidaci.
Pokud by bylo olovo tak škodlivé, tak tu vymřely
kdysi celá města a vymřeli i šlechtici, kteří
pili nápoje a jedli jídlo z nádobí ze slitin cínu
a olova. Ano i olova, aby se jim čistě cínové
nádobí v chladných hradech nerozpadlo na prach.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist