Vědci: Mikroplasty už se dostaly i do mraků, mohou ovlivnit počasí a teploty
Skupina vědců z univerzity v čínském Šan-tungu odebrala vodu z mraků na vrcholu hory Tchaj-šan a ve 24 z 28 vzorků našla mikroplasty. Patří mezi ně termoplast polyethylentereftalát (jinak známý jako PET), polypropylen, polyethylen a polystyren, tedy částice, které se běžně vyskytují v syntetických vláknech, oděvech a textiliích, ale také v obalech a v ochranných rouškách.
"Toto zjištění poskytuje významný důkaz o přítomnosti značného množství mikroplastů v mracích," uvedli vědci v článku, který vyšel v odborném časopise Environmental Science and Technology Letters.
Začátkem letošního roku prokázala japonská studie, že se mikroplasty nacházejí i na vrcholech hor Fudži a Ojama, což naznačuje, že částice mohou pocházet z plastů v oceánu a přenášet se vzduchem.
Koncentrace mikroplastů v mracích na hoře Tchaj-šan byla až sedmdesátkrát vyšší než v mracích na japonských horách. Vzorky z nízko položených a hustších mraků obsahovaly větší množství mikroplastů.
Stárnoucí plasty, tedy ty, které už byly zvětralé vlivem ultrafialového záření, byly menší a měly drsnější povrch. Obsahovaly také více olova, rtuti a kyslíku ve srovnání s nedotčenými, neporušenými plasty. Vědci zjistili, že mraky mohou mikroplasty modifikovat, což může mít za následek, že tyto částice ovlivňují tvorbu mraků.
"Tvorba mraků má ohromný vliv nejenom na naše místní počasí, ale i na globální teploty," řekla ekoložka z Plymouthské univerzity Fay Couceirová, která se na čínské studii nepodílela.
Mraky ovlivňují klima celou škálou způsobů. Vzniká v nich déšť a sníh, což má vliv na vegetaci. Mraky blokují sluneční světlo, čímž ochlazují povrch planety a poskytují stín. Mohou ale také zadržovat teplo a vlhkost a následně ohřívat vzduch.
Autoři studie uvádějí, že k úplnému určení vlivu mikroplastů na počasí je zapotřebí dalšího výzkumu. Je ale zřejmé, že je možné - a nutné - vyvinout při řešení tohoto problému větší úsilí.
"Na této planetě existuje pouze jedna skupina živočichů, která používá plasty, a to jsme my, lidé," řekla Couceirová. "Potřebujeme globální reakci na tuto problematiku. Jedna země ji nevyřeší, protože vzduch nerespektuje hranice."
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (32)
Miroslav Vinkler
17.11.2023 09:21Syntetické materiály je něco , s čím se život ještě nepotkal a nejsou známy přirozené procesy , které by tyto materiály odbourávaly.
Další problém vidím v tom, že nikdo neví , ja mikroplasty dokáží ovlivnit nejen populaci homo sapiens , ale v podstatě celou biosféru i další přirozené mechanismy.
Problém s odpadními plasty mám za podstatně větší problém než celé CO2.
Josef Mozek
17.11.2023 11:23 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
17.11.2023 11:53 Reaguje na Josef Mozekškodlivosti neznamená, že nijak neškodí, ale opatrnost by
měla být na místě a ta bohužel není, jak už jsem napsal
panu Vinklerovi.
Viktor Šedivý
18.11.2023 00:22 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
17.11.2023 11:40 Reaguje na Miroslav Vinklerrok na slunci a mrazu rozpadá na miliardu kousků, až na úroveň
mikroplastů. To je řešení, aby s po přírodě neválely kusy igelitu,
ale pouze okem neviditelné mikroplasty? Totéž je u zateplování
polystyrénem, který vítr při řezání a broušení rozfukuje po celém
okolí. "Ekolog" zatepluje kvůli klimatu dům a zaprasí mikroplasty
několik kilometrů čtverečních kolem domu. A co bourání takového domu, kdy z klasických cihel a malty udělá polystyrén nebezpečný odpad? Proč toto ekologové neřeší. Kilometr ode mne firma mele
staré PETky a i přes filtraci je okolí pokryto jemnými částečkami
plastů. Než to, tak bych tam raději viděl moderní vícestupňovou
spalovnu spalující i zplodiny hoření. Já už nějak dožiju, ale co
ti mladí, kteří v tom sajrajtu vyrůstají a ještě tomu tleskají,
že se odpady takto recyklují a zatepluje se za vzniku znečištění
širokého okolí. Penzistovi zakážou topit dřevem ve starém kotli,
ale naopak nadšeně oslavují požár lesa . Kvanta kravin halících
se do ekologického hávu jsou už alarmující, jak se snaží odpoutat
pozornost od kšeftu, kterému přihrávají zakázky a poukazují na
zcela marginální a nebo neřešitelné problémy. Mikroplasty jsou už
v mateřském mléce, plodové vodě a v krvi. Co to asi tak způsobuje
se ví? Neví, ale EU produkující 8% CO2 blbne s jeho snižováním
tak, že zlikviduje vlastní průmysl. Pokud se politika v EU nezmění,
tak bych byl i pro vystoupení ze spolku bláznů, kteří se doopravdy
už asi úplně zbláznili.
Pavel Hanzl
18.11.2023 09:43 Reaguje na Miroslav VinklerPokud se velká část odbourá (hlavně ten kouř) a přibudou inertní plasty, otěry z pneumatik a brzových destiček atd. v naprosto minimálních koncentracích, tak to možná žádný problém není. Čort znajet.
Richard Vacek
18.11.2023 13:32 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Vozáb
17.11.2023 10:09Vl K
17.11.2023 11:56 Reaguje na Jaroslav VozábA oblečení a stavební průmysl
Břetislav Machaček
17.11.2023 12:00 Reaguje na Jaroslav Vozábnějakého barelu spustíte vodu z pračky a necháte ji odpařit. Pak si na dětském mikroskopu a nebo pomoci lupy prohlédněte všechna ta barevná vlákna a částečky mikroplastů, kterými si mimochodem v zubní pastě čistíte i zuby a při mizerném vypláchnutí je rovnou polykáte.
Jsme plasty obklopeni, nasyceni a už se s nimi v těle rodí i děti.
Co nás čeká? Raději na to nemyslet, protože v blažené nevědomosti
se žije lépe, než v obavě z něčeho, čeho se už dnes nelze zbavit!
Zan K.
17.11.2023 12:46 Reaguje na Břetislav MachačekMiroslav Vinkler
17.11.2023 14:11 Reaguje na Zan K.V chemickém průmyslu se točí obrovské peníze a jejich lobby si hravě s politiky poradí.
Břetislav Machaček
17.11.2023 16:12 Reaguje na Zan K.už je pozdě. Zátěž přírody plasty tu je a nezmizí
jejich zákazem stejně, jako je dodnes v půdě DDT,
polychlorované bifenyly a jiné už dávno zakázané
sajrajty. Před uvedením výroby by vždy mělo být
důkladné zkoumání oponentních odborníků a nemělo
by se spoléhat pouze na tvůrce a producenty.
Ti vše v zájmu zisku malují na růžovo a později
se tváří, že se POUZE mýlili. Při výzkumu však
vědí i o rizicích, ale ty často záměrně tají.
Pavel Hanzl
18.11.2023 09:50 Reaguje na Břetislav MachačekPetr
18.11.2023 08:51 Reaguje na Zan K.Já to vidím černě. Budeme se muset urychleně naučit vyrábět rozložitelné a neškodné materiály. Ale co s těmi ostatními?
Pavel Hanzl
18.11.2023 09:52 Reaguje na PetrMartin Parolek
18.11.2023 13:38 Reaguje na Zan K.Jindřich Duras
20.11.2023 13:09 Reaguje na Martin ParolekMarcela Jezberová
20.11.2023 09:54 Reaguje na Zan K.Richard Vacek
17.11.2023 14:39Jindřich Duras
20.11.2023 13:14 Reaguje na Richard VacekMilan Milan
17.11.2023 20:21Pavel Hanzl
18.11.2023 09:53 Reaguje na Milan MilanBřetislav Machaček
18.11.2023 14:19 Reaguje na Pavel Hanzlco by bylo dobré vědět. Víte co se z něho uvolňuje při
vyšších teplotách? Víte třeba to, že zdravotně nezávadná
voda se po čase za vyšší teploty v PETce stává rizikovou?
Jsou to sice škodliviny V NORMĚ, ale je ta norma nastavena správně? Umí se s těmi sajrajty náš organismus vypořádat?
Kdysi byl dotaz na výrobce PETek, zda lze skladovat v PET
láhvích slivovice a on odpověděl ANO a dodal, že ale
neví, zda lze potom tu slivovici vůbec pít. Na to ať se zeptají jiných odborníků. Ono to je o tom, že každý hájí
to své a sám na sebe hnůj nekydá!
Petr
18.11.2023 16:34 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
19.11.2023 10:41 Reaguje na Petrdegraduje plasty, na kterých se vodní kámen většinou neusazuje a můžou taky s plasty reagovat některé látky obsažené ve vodě. To se moc nikdy nezkoumalo a ani asi nezkoumá. U potravin, kterými
je i pitná voda fandím spíše zcela přírodním obalům
včetně vodovodního potrubí a za přírodní považuji i
usazený vodní kámen. Bohužel mikroplasty jsou dnes
už i v pitné kohoutkové vodě a zřejmě jim neuniknou ani studánky a horské prameny, když už jsou i v mracích. Zaprasili jsme planetu a cesta zpět už není. Raději na to ani nemyslet, protože zešílet
strachem může pouze ten, kdo si to bere moc k srdci. Není jak umřít v blažené nevědomosti beze
strachu z olova, pozinku, DDT, plastů atd. Když
má člověk hlad a žízeň, tak požije i viditelně
kontaminované potraviny a napije se jakékoliv vody.
Žízní zoufalí trosečníci pili vědomě mořskou vodu,
ač věděli, že je zabije a totéž se stalo hladovým
vězňům koncentračních táborů, když dostali od vojáků po osvobození masové konzervy. Věděli, že
je to množství potravy po hladovění zabije, ale
hlad byl mocnější, než rozum. No a my taky víme,
co nám škodí a přesto to jíme, pijeme a dýcháme.
Kuřák ví, že kouří jedy, narkoman rovněž, alkoholik taky, havíř ví co dýchá a tak mohu pokračovat.
Prostě to víme, ale MUSÍME to dělat, protože je
tu něco mocnějšího než rozum.
Pavel Hanzl
19.11.2023 19:54 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
20.11.2023 10:16 Reaguje na Pavel Hanzlod prvého dne po napuštění vodou.
Jindřich Duras
20.11.2023 13:11 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
20.11.2023 15:15 Reaguje na Jindřich Durasžádoucí u žádné pitné vody. Vyloženě
kyselé jsou pouze vody minerální a u nich
je nejenom olovo, ale i jiné materiály
vyloučeny. PH pitné vody se taky místně upravuje na přijatelné normované hodnoty.
Mnoho lidí ve starší zástavbě ani nemá
tušení, že pijí vodu z částečně olověných
rozvodů a taky to, že třeba litina byla
na spojích olovem těsněna taky. Loni u
nás prasklo litinové potrubí z šedesátých let a soused se divil, že jeho přípojka je až k patě domu z olova. Nevěděli to, vodu pili, nezemřeli a nezbláznili se,
protože to nevěděli a neprasknout litina,
tak žijí v blažené nevědomosti dodnes.
Břetislav Machaček
20.11.2023 10:37 Reaguje na Pavel HanzlTakže pokud ve vodovodu teče voda pod 13 stupňů,
tak je ochrana cínem dočasná, než stěny pokryje
oxid olova + vodní kámen, který zastaví i oxidaci.
Pokud by bylo olovo tak škodlivé, tak tu vymřely
kdysi celá města a vymřeli i šlechtici, kteří
pili nápoje a jedli jídlo z nádobí ze slitin cínu
a olova. Ano i olova, aby se jim čistě cínové
nádobí v chladných hradech nerozpadlo na prach.