Čeští vědci nasadili vlčici telemetrický obojek. Poprvé tak budou moci přesně sledovat život vlka na Šumavě
7.12.2020 12:47 | VIMPERK
(ČTK)
Podle Dvořáka není možné přesně říct, kolik vlků na Šumavě žije. "Víme určitě o sedmi, které se podařilo zaznamenat na fotopasti. Ale pravděpodobně jich bude ještě více." Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
"Je to opravdu veliký úspěch. Odchytit divokého vlka v žádném případě není jednoduchý úkol. Je to velmi inteligentní zvíře, které dokáže snadno objevit skrytou past a systematicky se jí vyhýbat," uvedl vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z České zemědělské univerzity.
Odchyt trval několik měsíců. Vědci a pracovníci šumavského parku rozmístili v terénu několik pastí. Do jedné z nich se samice chytila. Vědci ji pak uspali a nasadili jí na krk obojek. Po probuzení ji pustili do volné přírody.
"Aktuálně se vlčice podle velkého množství prvních záznamů z obojku a dalšího průzkumu pohybuje opět spolu s dalšími členy smečky," uvedl Jan Mokrý z Národního parku Šumava.
Projekt má ukázat, jak přesně vlk žije a kde se pohybuje. Vědci budou mít i přesná data o tom, kde například loví. "Uvidíme, jaký podíl času vlci věnují návštěvám farem s hospodářskými zvířaty ve srovnání s lovem volně žijící kořisti. Návrat vlka zároveň doprovází značné množství fám a fakenews. Přesná telemetrická data jasně ukážou, co je skutečná pravda a co jsou pouze legendy, které si s sebou nese lidská společnost po staletí," uvedl Vorel.
Podle Dvořáka není možné přesně říct, kolik vlků na Šumavě žije. "Víme určitě o sedmi, které se podařilo zaznamenat na fotopasti. Ale pravděpodobně jich bude ještě více," řekl mluvčí šumavského parku.
Divocí vlci, kteří se do České republiky přirozeně šíří z okolních států, se na Šumavě objevují už více než tři desetiletí. Trvale zde žijí od roku 2015. Přestože občas vlka spatří i lidé, jde o velmi sporadický jev.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V Pyrenejích loni žilo 83 medvědů hnědých, jejich populace se rozrůstá
V Orlických horách žije ve dvou přeshraničních smečkách 15 až 20 vlků
I v Jeseníkách žijí vlci a rysovéOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
MJ
Marcela Jezberová
7.12.2020 12:59No, to je jistě velký úspěch. Ovšem zdá se, že největší škody páchají vlci na Broumovsku. Nebylo by užitečnější za účelem sledování času, který vlci věnují návštěvě farem, provádět výzkum právě na Broumovsku?
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
8.12.2020 08:04 Reaguje na Marcela JezberováNo protože na Broumovsku už ti pseudopastevci (spíše průmyslový chovatelé ovcí, atd.) zapomněli jak se mají starat o svá stáda a jak je zabezpečit.... až se to naučí, tak i tam budou zbytečné ztráty nižší... prosté....
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.12.2020 10:20 Reaguje na Lukáš KašpárekMáte ideální příležitost jet jim to osobně předvést.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
7.12.2020 13:43Konečně, konečně se našel někdo , kdo přemýšlí .
Tohle dávno měla udělat AOPK na Broumovsku a byli bychom všichni o kus dále.
Jsem zvědavý na vyhodnocení .
Plný počet bodů těm ,co se o tohle zasloužili.
Odpovědět
Tohle dávno měla udělat AOPK na Broumovsku a byli bychom všichni o kus dále.
Jsem zvědavý na vyhodnocení .
Plný počet bodů těm ,co se o tohle zasloužili.
Karel Zvářal
7.12.2020 14:09 Reaguje na Miroslav VinklerJá třeba od toho nic převratného neočekávám. Šumava (NP) je mnohem více zalesněná a měně zalidněná, než oblast Broumovska, tudíž i méně zaloučení s možností pastvy. Také vlků zde žije 2-3 násobně méně, než v problémové oblasti. Proto v potravě bude zákonitě dominovat spárkatá a konfliktních situací bude jako šafránu. Ale pro začátek dobré, aspoň se někde odzkouší metodika sledování.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.12.2020 18:16U Šumavy je zajímavé, že po třiceti létech šíření jich je podle ochranářů
pouhých 7 kusů. Je to na zamyšlení, že NP plný zvěře jim nesvědčí a naopak místa s intenzivním pastevectví naopak ano? Jakoupak teorii na to mají
ti odborníci přes vlky? Možná se opravdu jedná o populaci divokých vlků
lovících zvěř a vyhýbajících se člověku. Jinde to ale neplatí a tam by
ten obojek mohl aktivovat i snímače instalované u ohrad s dobytkem a tak
varovat chovatele před napadením stád. Tomu bych řekl pokrok a způsob,
jak předejít škodám, ač by nebyl realizovatelný všude a vždy úspěšně.
Každopádně tu bude "důkaz" o zaměření vlků na zvěř a navíc v zimě, kdy
je snáze ulovitelná, než ovce zavřené ve chlívech. Správné místo ve
správnou dobu a se správnými výsledky obhajující ochranářské teorie.
Brzo se tak dočkáme těch "správných" důkazů.
Odpovědět
pouhých 7 kusů. Je to na zamyšlení, že NP plný zvěře jim nesvědčí a naopak místa s intenzivním pastevectví naopak ano? Jakoupak teorii na to mají
ti odborníci přes vlky? Možná se opravdu jedná o populaci divokých vlků
lovících zvěř a vyhýbajících se člověku. Jinde to ale neplatí a tam by
ten obojek mohl aktivovat i snímače instalované u ohrad s dobytkem a tak
varovat chovatele před napadením stád. Tomu bych řekl pokrok a způsob,
jak předejít škodám, ač by nebyl realizovatelný všude a vždy úspěšně.
Každopádně tu bude "důkaz" o zaměření vlků na zvěř a navíc v zimě, kdy
je snáze ulovitelná, než ovce zavřené ve chlívech. Správné místo ve
správnou dobu a se správnými výsledky obhajující ochranářské teorie.
Brzo se tak dočkáme těch "správných" důkazů.
JD
Jiří Daneš
7.12.2020 20:15 Reaguje na Břetislav MachačekČím by se AOKP živil, kdyby nepropagoval vlky? Vyháněním a zaháněním na pastvu pseudodivokých kopytnatců? To by museli vylézt z kanceláří a to pěkně pěšky, ne v teréních monstrech.
Odpovědět
Sl
Slovan
8.12.2020 00:31 Reaguje na Břetislav MachačekNení to tak dávno, co zde byl článek o tom, že se na Šumavě letos objevila nová smečka. Byl jste první, kdo tam pod to mimochodem psal. Vlků na Šumavě je samozřejmě tedy více, 7 je minimum a dokonce se jim tam dost daří, což potvrzují nová mláďata z letošního roku.
Vlků na Broumovsku je momentálně více hlavně proto, že se tam vlk objevil už v roce 2013, zatímco na Šumavě až v roce 2015. No a co si budem... v Polsku je ta populace přeci jenom větší, než v Bavorsku a tedy migrační potenciál je větší.
Každopádně jsem zvědav na výsledky, konečně budeme vědět informace o tom, co vlk preferuje. Minimálně na Šumavě. A myslím, že zrovna když vy tomu nebudete věřit už nikoho trápit nebude. Já přeju ochráncům mnoho zdaru a sem zvědav na výsledky. Navíc doufám, že by se něco podobného mohlo realizovat v blízké budoucnosti i na Broumovsku.
Odpovědět
Vlků na Broumovsku je momentálně více hlavně proto, že se tam vlk objevil už v roce 2013, zatímco na Šumavě až v roce 2015. No a co si budem... v Polsku je ta populace přeci jenom větší, než v Bavorsku a tedy migrační potenciál je větší.
Každopádně jsem zvědav na výsledky, konečně budeme vědět informace o tom, co vlk preferuje. Minimálně na Šumavě. A myslím, že zrovna když vy tomu nebudete věřit už nikoho trápit nebude. Já přeju ochráncům mnoho zdaru a sem zvědav na výsledky. Navíc doufám, že by se něco podobného mohlo realizovat v blízké budoucnosti i na Broumovsku.
BM
Břetislav Machaček
8.12.2020 08:42 Reaguje na SlovanMi vlci v NP nevadí, protože to je právě to území, kde by
měli mít své místo, na rozdíl od Broumovska a jiných hustě
osídlených a hospodářsky využívaných oblastí. Je divné,
že jim asi nefandí moc ani ti Bavoři, když se sem mohli
už dávno šířit třeba z Alp, ale ani tam nejsou tak četní jako u nás v severním pohraničí. Ono MILKY je třeba před
nimi chránit a tak to je malá a plachá populace. Takže
výzkumu budu věřit, ale nemohu ho aplikovat na populaci
vlků na Broumovsku. To by musel průzkum probíhat i tam
a bylo by možno srovnávat potravní návyky těchto dvou
populací. Zimní průzkum vzhledem ustájení dobytka nemá
tu cenu jako třeba podzimní, protože příležitost "dělá"
zloděje i z vlka a v zimě mu nic jiného než zvěř nezbude.
Otázkou zase která, protože mnoho vysoké je shromážděna
v zimních obůrkách a je otázkou, zda nebude předmětem
lovu právě ona. To pak obůrky přestanou mít význam jako
ochrana lesa před okusem zvěří, ale budou to místa
snadného lovu pro vlky. Uvidíme, až tam bude smeček více
a jak se budou chovat i v jiných ročních obdobích. Takže
zatím není co hodnotit, protože se nejedná o území, kde
by mohl vlk lovit ty ovce, navíc v době bez pastvy a kde
není tak početný, jako na tom Broumovsku.
Jinak držím se počtu vlků z článku, protože jiný zdroj
nemám a nechci spekulovat jako vy o větším počtu, pokud
nepočítáte do tohoto počtu i vlky z vlčí obory v Srní
a nebo víte o nějakých "vysazených" kusech navíc. Já
tak podrobné informace nemám a držím se těch oficiálních.
Odpovědět
měli mít své místo, na rozdíl od Broumovska a jiných hustě
osídlených a hospodářsky využívaných oblastí. Je divné,
že jim asi nefandí moc ani ti Bavoři, když se sem mohli
už dávno šířit třeba z Alp, ale ani tam nejsou tak četní jako u nás v severním pohraničí. Ono MILKY je třeba před
nimi chránit a tak to je malá a plachá populace. Takže
výzkumu budu věřit, ale nemohu ho aplikovat na populaci
vlků na Broumovsku. To by musel průzkum probíhat i tam
a bylo by možno srovnávat potravní návyky těchto dvou
populací. Zimní průzkum vzhledem ustájení dobytka nemá
tu cenu jako třeba podzimní, protože příležitost "dělá"
zloděje i z vlka a v zimě mu nic jiného než zvěř nezbude.
Otázkou zase která, protože mnoho vysoké je shromážděna
v zimních obůrkách a je otázkou, zda nebude předmětem
lovu právě ona. To pak obůrky přestanou mít význam jako
ochrana lesa před okusem zvěří, ale budou to místa
snadného lovu pro vlky. Uvidíme, až tam bude smeček více
a jak se budou chovat i v jiných ročních obdobích. Takže
zatím není co hodnotit, protože se nejedná o území, kde
by mohl vlk lovit ty ovce, navíc v době bez pastvy a kde
není tak početný, jako na tom Broumovsku.
Jinak držím se počtu vlků z článku, protože jiný zdroj
nemám a nechci spekulovat jako vy o větším počtu, pokud
nepočítáte do tohoto počtu i vlky z vlčí obory v Srní
a nebo víte o nějakých "vysazených" kusech navíc. Já
tak podrobné informace nemám a držím se těch oficiálních.
LK
Lukáš Kašpárek
8.12.2020 08:06 Reaguje na Břetislav MachačekVy jste mě opět pobavil... :D naivka jako vždy....
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.12.2020 10:23 Reaguje na Lukáš KašpárekJediný, kdo tady baví, jste vy, pane Kašpárku, a je s podivem, že jste si toho ještě nevšiml. Na rozdíl od pana Machačka jsem od vás ještě nikdy nečetl kloudný příspěvek, pouze neurčité výkřiky. Což občas napsat něco konkrétně, to by nešlo?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
7.12.2020 22:44„Odchyt trval několik měsíců.“
Jak z článku plyne, u plachých vlků to je časově i jinak náročné. Doufám, že k této první vlaštovce přibudou za nepříliš dlouhou dobu další vlci s telemetrickým obojkem. Ano, chtělo by to sledovat nějakého zástupce z Broumova; tam by ten odchyt mohl být i snazší než na Šumavě, když tam operuje více vlčích smeček a jsou oprsklejší.
Odpovědět
Jak z článku plyne, u plachých vlků to je časově i jinak náročné. Doufám, že k této první vlaštovce přibudou za nepříliš dlouhou dobu další vlci s telemetrickým obojkem. Ano, chtělo by to sledovat nějakého zástupce z Broumova; tam by ten odchyt mohl být i snazší než na Šumavě, když tam operuje více vlčích smeček a jsou oprsklejší.
