https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-objevili-na-jindrichohradecku-vzacne-druhy-rovnokridleho-hmyzu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci objevili na Jindřichohradecku vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu

19.12.2021 01:15 | TŘEBOŇ (ČTK)
Saranče slaništní se v poslední době v Česku šíří, protože jim vyhovuje teplejší podnebí.
Saranče slaništní se v poslední době v Česku šíří, protože jim vyhovuje teplejší podnebí.
Vědci objevili populaci cvrčka pobřežního a saranči slaništní na Jindřichohradecku. Jedná se o vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu, které žijí v lokalitách bývalé pískovny Cep II a rašeliniště u Hrdlořez. ČTK o tom informoval Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.
 

Cvrček pobřežní i saranče slaništní se v poslední době v Česku šíří, protože jim vyhovuje teplejší podnebí, uvedl entomolog Pavel Marhoul ze spolku Beleco. "Potřebují ale v krajině najít vhodná stanoviště, kterými se mohou stát právě pískovny nebo těžená rašeliniště, pokud jejich obnova probíhá přírodě blízkým způsobem," dodal.

Cvrček pobřežní je teplomilný druh, jehož výskyt vědci na území České republiky zaznamenali zatím na jižní Moravě. Právě z tohoto regionu se nyní šíří. Jde o druh žijící původně v záplavových oblastech velkých řek, který se však může přizpůsobit životu na druhotných stanovištích. Pískovna Cep II u Suchdola nad Lužnicí je první známou lokalitou tohoto druhu v Čechách.

Biotop saranče slaništní na revitalizovaném rašeliništi Hrdlořezy.
Biotop saranče slaništní na revitalizovaném rašeliništi Hrdlořezy.
Foto | Jiří Řehounek / Calla

Saranče slaništní patří rovněž k teplomilným a ve střední Evropě velice lokálním druhům. Jejími původními stanovišti jsou mokřady a vlhké louky. Dlouho se tato saranče rozmnožovala v přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu na Břeclavsku, v poslední době se však začala také šířit.

Pískovna Cep II podle vědců představuje přírodní laboratoř. Tůně vznikly rekultivací prostoru, kde se v minulosti těžil písek. Takto vytvořené místo ponechali vědci a ochránci přírody přirozenému vývoji. Revitalizace nedalekého rašeliniště Hrdlořezy, které se nachází na ploše 150 hektarů, začala v roce 2019. "Cílem revitalizace je obnova původních hydrologických poměrů průmyslově odtěženého rašeliniště a jeho bezprostředního okolí," uvedl Ladislav Rektoris z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Vodu z rašeliniště kvůli usnadnění těžby odváděla hustá síť uměle vybudovaných otevřených odvodňovacích kanálů, které se nyní přehradily, aby vznikly mělké vodní plochy a tůně, které napomohou k opětovnému zvýšení hladiny podzemní vody a zpomalení povrchového i podpovrchového odtoku z území. "Aby se rašeliniště rychleji obnovilo, přenesla se rašelinná vegetace z blízkého okolí a rozprostřela se po okrajích nově vytvořených tůní a zaslepených odvodňovacích kanálů," doplnil Rektoris.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Aleš Žižlavský

19.12.2021 09:14
Panebože,nechte už přírodu přírodou.Budeme chránit saranče a za pár let vyhodíme spoustu peněz na jejich likvidaci.Proč pořád chceme něco řídit a přírodu,to se nám nevyplácí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.12.2021 10:33 Reaguje na Aleš Žižlavský
Vzhledem k tomu, že celosvětově se projevuje nedostatek vody, na kterou jsou tato sarančata vázána, jejich přemnožení zřejmě nehrozí.
Odpovědět

Jiří Řehounek

19.12.2021 12:55 Reaguje na Aleš Žižlavský
Dobrý den,
dovolím si reagovat, neboť poměrně dobře vím, oč jde. Je to totiž úplně naopak. Ne Cepu II i v Hrdlořezích necháváme přírodě volnou ruku a cvrček pobřežní i saranče slaništní se zde objevili sami od sebe. Nezastírám, že z toho mám radost, ale opravdu šlo pouze o ponechání těžebních prostorů přírodním procesům. Druhy, o nichž je řeč opravdu nemohou ničemu uškodit, jde o specializované druhy, jak je v článku ostatně naznačeno.
Naopak při klasicky pojatých rekultivacích technického typu se člověk snaží přírodu řídit a vytváří třeba borové monokultury.
Přeji klidný zbytek Adventu.
Jiří Řehounek
Odpovědět

Jiří Řehounek

19.12.2021 12:57 Reaguje na Jiří Řehounek
Oprava: "Na Cepu II..."
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.12.2021 13:33 Reaguje na Jiří Řehounek
Jenom mě tak napadá, zda je člověk opravdu ten nejlepší tvor, který by měl přírodu řídit.
Odpovědět

Jiří Řehounek

19.12.2021 14:44 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je samozřejmě k diskusi :-)
Za mne je třeba na místech po těžbě surovin hledat rovnováhu mezi hospodářských využitím (zemědělská půda, hospodářské lesy apod.) a ponecháním části území přírodě. Zrovna v CHKO Třeboňsko se to, myslím, daří.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.12.2021 20:00 Reaguje na Jiří Řehounek
Na Moravě se cvrček pobřežní objevil před několika lety v čerstvě opuštěných hlinících cihelen. Po několika letech zmizel, když plocha zarostla buření.
Odpovědět
VJ

Václav John

19.12.2021 22:14 Reaguje na Aleš Žižlavský
On je problém v tom, že přírodu přírodou můžeme nechat na pokoji možná tak někde v neosídlených částech Himalájí, primárním pralese v Brazílii nebo Kongu nebo ledových pláních Antarktidy. V Evropě člověk zasahoval tisíce let, není tu jediný kousek přírody, která by jím nebyla ovlivněná. Ani to, čemu říkáme bezzásahová část, není 100% bezzásahové, protože třeba požáry musíme hasit všude, a tím do přírody opět zasahujeme.

Proto to chce přistupovat k tomu rozumně, snažit se zachovat co nejpestřejší krajinu, kde nebude prostor jen pro člověka, ale i pro další druhy. A tam, kde jsme už zdevastovali, co se dalo, se pokusit to aspoň trochu napravit. Že to má smysl je vidět i v tom, že lidi nechodí moc rádi na výlety do polních monokultur, ale líbí se jim pestrá krajina.
Odpovědět
VJ

Václav John

19.12.2021 22:16 Reaguje na Václav John
Tím neříkám, že bezzásahový režim je vždycky špatný, určitě má v řadech případů smysl, ale rozhodně to není v evropských poměrech model, který vyřeší úbytek biodiverzity, spíš právě naopak.
Odpovědět

Jiří Řehounek

19.12.2021 23:07 Reaguje na Václav John
Dobrý večer,
úplný souhlas. Do tiskové zprávy se nevejde všechno. Třeba na zmiňovaném Cepu II jsou naprosto různorodé plošky od lesnické rekultivace, přes bezzásahovou spontánní sukcesi, místa s tůňkami až po neustále vydupávané extenzivní pláže (mimochodem velice druhově bohaté). A v mnoha jiných těžebních prostorech sukcesi brzdíme nebo vracíme na začátek s pomocí různorodých nástrojů od rýče až po bagr. Vždycky podle toho, co je na tom místě zajímavé a ochrany hodné.
Zdraví Jiří Řehounek
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.12.2021 09:51 Reaguje na Jiří Řehounek
Ta bezzásahovost má své meze, a někdy se nedaří ani zásahovost. Bzenecké váté písky jsou jen kolem trati a to proto, že v době parních lokomotiv často hořely. Nyní je vypalování zakázáno, ale údržba buldozerem není to ono.
Odpovědět

Jiří Řehounek

20.12.2021 15:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dobrý den,
právě Váté písky se dnes udržují kombinací různých maloplošných zásahů, a to včetně ohně nebo vámi zmiňovaného buldozeru. Každý zásah se samozřejmě pečlivě zvažuje právě proto, že rozloha písčin už dnes není, co bývala.
Zdraví Jiří Řehounek
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist