https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-objevili-u-nekterych-stromu-gen-sucha-lze-tak-pestovat-odolnejsi-dreviny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci objevili u některých stromů gen sucha, lze tak pěstovat odolnější dřeviny

10.10.2022 10:36 | HLUBOKÁ NAD VLTAVOU (ČTK)
Foto | Lubor Ferenc / Wikimedia Commons
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů gen sucha. Vědci tak dokážou vypěstovat dřeviny odolnější vůči suchu. Ústav také spustil projekt, kdy hledá směs dřevin, která bude nejlepší pro zalesnění holin po kůrovci. S Arcibiskupstvím pražským se snaží vědci zachránit duby na vltavských stráních, jiným projektem je záchrana tetřívka v Doupovských horách, řekl Jan Řezáč, vedoucí lesnického informačního centra VÚLHM.
 

Genetikou se zabývá útvar biologie a šlechtění lesních dřevin. "Čteme genomy stromů. Hledáme gen, který řídí procesy ovlivňující odolnost stromů vůči suchu, což je velmi důležité. Už jsme schopni u některých druhů dřevin identifikovat v genovém řetězci konkrétní sekvenci, která je zodpovědná za řízení odolnosti vůči suchu," řekl ČTK Řezáč na Lesnickém dni v hlubockém Muzeu lesnictví, myslivosti a rybářství.

Gen sucha je zásadní pro výsadbu. Vědci dokážou vybrat třeba u smrku ztepilého jedince odolné vůči suchu. "Jsme schopni je identifikovat, sesbírat z nich osivo a vypěstovat geneticky různé populace, odolnější vůči suchu," řekl Řezáč. Ústav to nabízí jako službu vlastníkům lesů; z rozborů zjistí, které sesbírané osivo je vhodné. Také doporučuje, ze kterých stromů je dobré osivo sbírat.

Zalesňováním holin po kůrovci se zabývá útvar ekologie lesa. Pilotní je projekt s Lesním družstvem Přibyslav, na ploše asi 100 hektarů. Hledají směs dřevin, která lýkožroutovi odolá. "Dělá se prvotní průzkum přírodních podmínek. Tipují se mateřské stromy, ze kterých se bude sbírat další osivo, jako jsou břízy, osiky, modříny, případně buky. I na holinách nebo jejich okrajích nějaká dřevinná skladba zůstala," řekl Řezáč.

V další fázi vzniknou experimentální, zhruba hektarové plochy, kde se budou zkoušet různé směsi. K původním dřevinám se přidá třešeň ptačí, jeřáb, jedle, jilm, dub či olše. Dvou až třímetrové porosty vzrostou do deseti let, celý les za 30 až 40 let. Projekt je tříletý, Lesní družstvo Přibyslav předá poznatky i malým vlastníkům lesů.

Některé projekty řeší ústav s Lesy ČR. Na severní Moravě experimentují s cizokrajnými dřevinami. Založili několik ploch se 30 druhy dřevin z celého světa, kde budou testovat, které se hodí pro tamní podmínky. "Je to přímo požadavek Lesů České republiky, abychom rozšířili spektrum dřevin, které je vhodné u nás sázet. Nejen s ohledem na riziko oteplování nebo sucha, ale i z hlediska mrazových podmínek, kvality dřeva, výnosu," řekl Řezáč.

Ústav spolupracuje rovněž se šlechtickým rodem Colloredo-Mannsfeldů ve východních Čechách a Brdech nebo s církevními lesy. S Arcibiskupstvím pražským zachraňuje duby na vltavských stráních kolem Prahy. "Ztratily reprodukční schopnost, neobnovují se. Zkoušíme genetické metody, jak je, zjednodušeně řečeno, naklonovat," řekl Řezáč. Duby již neplodí, převážně kvůli stáří a zvěři. Stráně podle Řezáče trpí suchem, jsou skalnaté, nemají kvalitní půdu. "Stromy jsou pak přirozeně oslabené a nemají už tolik energie, aby vytvořily plné, klíčivé žaludy," popsal. Na stráních se šíří akát, v ČR vnímaný jako invazní.

Vědci se také snaží v některých lokalitách zachránit tetřívka. Třeba v Doupovských horách, kde mu nejvíc škodí přemnožená divoká prasata. "Likvidují jeho hnízda, žerou jeho vejce," řekl Řezáč. Ohrožený tetřívek žije v Krkonoších, místy na Šumavě. Ústav navrhne jeho návrat do míst, kde se vyskytoval dřív. Jde o Jeseníky, Králický Sněžník nebo Brdy.

Zřizovatelem VÚLHM je ministerstvo zemědělství. Hlavní náplní jsou vědeckovýzkumné projekty pro lesníky, myslivce a účast při zavádění výsledků do praxe. V posledních letech ústav třeba navrhl postupy, jak účinně tlumit africký mor prasat.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MJ

Marcela Jezberová

10.10.2022 14:08
Haló, redakce Ekolistu, u článku Anna Řezníčková a Miroslav Kutal: "Česko potřebuje jednotný plán, jak postupovat při záchraně zraněných šelem" není otevřená možnost diskuse? Jak je to s tím vítáním čtenářských názorů, komentářů a postřehů? Že by obava z diskuse čtenářů, kteří nesdílejí názor autorů?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.10.2022 14:48 Reaguje na Marcela Jezberová
Diskusi pod tímhle nekonfliktním článkem nikdo z redakce nemusí číst, takhle se odpovědi nemusíte nikdy dočkat. Doporučuji napsat rovnou do redakce, kontakty najdete na webu ekolistu úplně dole v záložce „o nás“.
Už jsem ze stejného důvodu kdysi psala do redakce kvůli zmizelé diskusi pod dvěma články o myslivosti a odpověď mi díky tomu dorazila nejpozději dalšího dne.
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.10.2022 15:11 Reaguje na Marcela Jezberová
To nevadí p. Jezberová. Také jste si všimla. Můžem psát i zde. Nedávno tu byl tento vlčí článek, dokonce s diskuzí. Nějaký ochránce tam nazýval diskutující, co nedávají odkazy, babami. Tak jsem jeden našla. Bavorská vláda v něm dává do kontrastu vlka, který není ohroženým druhem, se správci boud a salaší pracujícimi pilně a rukama, aby udrželi život na horách, kteří vymírajícím druhem jsou, a noví nepřicházejí, se sedláky (jak jinak v Bavorsku), a s bio-provozem za použití plotů. Ve smyslu, že to nejde. Takže ono se něco asi změní. Pak to dojde i do kotliny. Diskutující, kteří psali o ohradnících a psech, se mohou jet podívat do rakouských, německých, britských, irských, španělských hor a pak poreferovat, jak se tam chovají ovce. Co jsem viděla, jsou volně v krajině, a ostré lidem nebezpečné psy jako u ovcí na východě jsem tam také nezahlédla.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zraneny-vlk-z-krusnohori-je-na-tom-lepe-lide-prispivaji-statisice-korun

https://www.sueddeutsche.de/bayern/wolf-bayern-abschuss-soeder-alpen-1.5632927
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.10.2022 15:45
Spíš než gen sucha by měli hledat gen rovných kmenů. Oteplováním, pokud vůbec v nejbližších desetiletích bude a pokud to není pouze předehra k nové době ledové, totiž nedochází k zvýšení sucha, ale naopak ke zvýšení množství srážek, protože do teplejšího vzduchu se vejde větší množství vodních par. Tudíž teplejší vzdušná proudění budou vytvářet silnější srážky. A směs dřevin žádný rozumný majitel sázet na svůj lesní pozemek nebude, pokud mu z toho budou vycházet pokroucené deformované kmeny dobré maximálně na topení nebo na celulózu. Ani na tu celulózu to moc dobré nebude, protože na rozdíl od rovného má pokroucené dřevo mnohem vyšší náklady při přepravě z lesa do celulózky. Stejně jako má vyšší náklady třídění různých druhů dřeva, protože mimo využití jako palivo se dřevo z různých dřevin na leckterá použití vůbec nehodí.
Modříny, jedle a částečně třešeň ptačí, buk a olše rovné kmeny vhodné na kvalitní řezivo úplně nebo občas už mají. Olše má ale dřevo nevhodné skoro k ničemu, protože je příliš měkké. U jiných dřevin budou rovné kmeny problém.
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2022 16:33 Reaguje na Radim Polášek
Ano, v Evropě už je zvyšování množství srážek jasně vidět. Sucho kam se člověk podívá, půl kontinentu bez vody, na polích nic, ve studnách nic.
A se dřevem to tak není. Rovné dřevo má většina dřevin a využité je široké, stačí se rozhlédnout kolem sebe. I ta olše se používá na mnoho způsobů.
Jen trochu předbíháte. Sotva sázíte a už byste chtěl sklízet rovné kmeny. Ale to bude tak za 80 let. Jak tedy vidíte, produkční funkce lesa je až podružná, protože po celých těch dlouhých 80 let budou zcela zásadní a naprosto životně důležité úplně jiné věci, než nějaké rovné kmeny.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.10.2022 17:48 Reaguje na Petr
Vezměte si brýle. Na polích je největší mokro za posledních 30 let.
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2022 17:58 Reaguje na pavel peregrin
Možná dnes a u vás. Ale rozhodně ne všude a pořád.
Musíte se dívat i trochu dál.
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2022 18:00 Reaguje na Petr
Sem chodíte, tak co třeba tohle: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/mikulas-peksa-rekordni-horko-a-sucho-rekordni-vypadky-ve-vyrobe-elektriny.co-s-tim
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2022 18:03 Reaguje na Petr
Nebo tohle:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nynejsi-sucho-v-evrope-je-podle-expertu-eu-patrne-nejhorsi-za-500-let
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2022 20:42 Reaguje na Petr
Na co pak se používá olše? Dýha z olše tak leda na polep
dřevotřísky, dříví do kamen a na uzení. Zkuste z ní udělat
nosný trám a nebo prkna na střechu a ukažte mi osla, který
to použije. Bříza a jeřáb taktéž a tak mohu jmenovat větší polovinu propagovaných pionýrských dřevin. Buk nebo dub
musí být pěstován v zápoji a nejlépe monokulturně, aby
rostl rychleji a měl rovný kmen bez suků(takto dub sázeli třeba na Soutoku původní majitelé na výrobu pražců). Na
řetězový most ve Stádleci jsme museli dubové trámy dovézt
ze Slovinska, protože rovné a bezsukaté kmeny už u nás
scházejí. Pro vás je produkční funkce lesa zbytná, neboť
les nevlastníte, nesázíte, nevychováváte, netěžíte a les
vás neživí. Kecáte tak tu ty bláboly o jeho neprodukční
funkci a nejraději by jste zakázal produkční lesy zcela.
Ono s tím deštěm to může být brzo tak, že lidé z měst
budou brečet, že stále prší a nemohu se slunit a koupat.
Já vám to připomenu, až přijdou zase přívalové deště
a povodně, protože půda napitá jako houba už nic nepojme.
Problém je se sněhem a to proto, že k nám od moře v zimě
nepřicházejí mraky, které by přinesly sněžení. Musíme se
naučit zachytit ty přívalové srážky, nekecat a konat tak,
jak to dělali naši předci(rybníky, přehrady).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2022 20:12 Reaguje na Radim Polášek
Oni mu to Zelení nařídí a zakážou mu les vychovávat, protože to
přece není plantáž! Tu lze z lesa udělat pouze na produkci štěpky
pro ekoteplárenství a ekoelektrárny. Na nábytek musí stačit ty
chemií slepené třísky a na stavby trámy ze slepených prken. Na
to opravdu rovné kmeny není potřeba, protože eko je dnes plast
a lepidlo a nikoliv masiv z rovných stromů bez suků.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

10.10.2022 15:54
Naštěstí tady nám jde příroda naproti. Vyšší koncentrace CO2 totiž vede kromě jiného i k vyší odolnosti rostlin vůči suchu. Pro obživu jim stačí menší množství průduchů, nebo tyto nemusí být tak otevřeny a ztráty odparem jsou tím nižší.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.10.2022 16:09 Reaguje na Richard Vacek
No já bych doporučil výměnu dubů za jiné. Dub šípák je hodně odolný a existují na jihu i odolnější.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

11.10.2022 07:32
ti vědci jsou opravdu maniaci....oni vytvoří strom ze zkumavky proti suchu a ten strom tu bude růst 80 let, ze tu dobu se počasí změní několikrát...by jim měli dát svírací kazajku...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.10.2022 08:26 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vy jste antivědec non plus ultra. Zkuste nezaujatě číst.
To co říkají jako groo je, že jsou schopni určit semenný strom, co poskytuje odolnější sadbu, vhodnou pro množení a výsadbu. To je výrazné plus. To přece neznamená, že při zvýšené dodávce vláhy bude horší.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist