Vědci popsali unikátního brouka uloženého v maďarském jantaru z doby dinosaurů

Vědcům se podařilo popsat podobu prvního brouka, jehož desítky milionů let staré fosilie našli badatelé v jantaru u města Ajka v západní části Maďarska. Jeho podobu experti z mezinárodního týmu vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty, zrekonstruovali za pomoci moderní výpočetní tomografie. Zařadili jej mezi kovaříky. O úspěchu badatelů, který významně přispěl k poznání druhohorní fauny střední Evropy, informovali zástupci Univerzity Palackého.

Podrobnou morfologii přibližně pět milimetrů dlouhého fragmentu brouka z čeledi kovaříkovitých zkoumal mezinárodní tým složený z odborníků z Maďarska, České republiky a Ruska. Tamnímu jantaru se podle místa výskytu říká ajkait. "Náš objev přináší několik prvenství. Nejen že se jedná o vůbec prvního brouka popsaného z ajkaitu, ale také o prvního popsaného fosilního brouka z území dnešního Maďarska a zároveň o prvního popsaného druhohorního kovaříka z pevninské Evropy," uvedl Kundrata, který se výzkumem kovaříkovitých brouků zabývá.

Brouk se v jantaru nezachoval celý, vědci jej ale i přesto pomocí dostupných informací, které získali na základě úspěšné rekonstrukce jeho morfologie, dokázali systematicky zařadit. Jelikož šlo o zcela nový rod a druh, dostal jméno Ajkaelater merkli. Jméno bylo zvoleno na počest města Ajka i bývalého dlouholetého kurátora Maďarského přírodovědného muzea Dr. Ottó Merkla, který nečekaně zemřel na začátku roku 2021.

Vědci se domnívají, že Ajkaelater merkli byl, stejně jako jeho předpokládaní dnešní příbuzní, svým vývojem vázaný na dřevo. Tato teorie podporuje představu zalesněného a víceméně bažinného ekosystému, který se v období pozdní křídy v okolí dnešního města Ajka podle dostupných důkazů vyskytoval, doplnili zástupci univerzity.

Druhohorní jantar, tedy fosilizovaná pryskyřice, se nachází v nalezištích po celém světě. Pouze několik lokalit, například v Myanmaru, Libanonu, Španělsku či Francii, je však známo tím, že obsahuje větší množství fosilií uložených v jantaru. V Maďarsku se druhohorní jantar vyskytuje zejména v oblasti bývalé těžby hnědého uhlí v okolí města Ajka v západní části země. Jeho stáří se odhaduje na přibližně 85 milionů let, jde tedy o období života dinosaurů.

Podobný úspěch vědci oznámili také před rokem, kdy se jim podařilo zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli badatelé v barmském jantaru. Mezinárodní tým pod vedením Davida Perise z Bonnské univerzity a Robina Kundraty z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty zjistil detailní morfologii těchto brouků rovněž pomocí moderní výpočetní tomografie a zařadil je do příbuzenství kovaříků.

---

reklama

---