Nápad „jako z Marsu“ se po víc než 14 letech stal skutečností. V Praze je svoz bioodpadu zdarma
Zavedení bezplatného svozu bioodpadu souvisí s další významnou změnou, která se týká poplatků za svoz směsného komunálního odpadu jako takového. Poplatek se v Praze od letoška sjednotil na 0,50 Kč za litr svozové nádoby. Je jedno, jestli jde o velký kontejner na sídlišti, nebo malý u rodinného domu. Praha s tímto nastavením poplatku spokojená není, protože to podle ní není spravedlivé vůči sídlištím, kde je svoz odpadu levnější. K tomuto tématu se ještě vrátíme v druhé části článku. Teď se ještě podívejme, jak je to s bioodpadem.
Pokud o bezplatný svoz bioodpadu stojíte, objednejte si jej na www.bioodpad.praha.eu. A protože bioodpad, tedy všechno rostlinného původu z vaší kuchyně a domácnosti a zeleň ze zahrady, mohl tvořit velkou část dosavadního objemu komunálního odpadu, dává smysl si na klasický komunální odpad objednat nádobu menší. Pokud se naučíte pečlivě třídit bioodpad, můžete nakonec za svoz odpadu celkově ušetřit.
Na kolik vás nově vyjde svoz komunálního odpadu, si můžete snadno spočítat na kalkulačce. Můžete ale využít i kalkulátor, který umí snadno kombinovat různě velké nádoby, různé svozové dny a periody svozu. Kalkulačka je na adrese www.praha.eu/poplatekzaodpad.
Jestli patříte mezi ty nadšence, kteří si dosud svoz bioodpadu platili ze svého, nemusíte dělat nic, svoz bude dál pokračovat, jen už ho nebudete platit.
14 let na změnu
Je duben 2008 a pražský radní pro životní prostředí Petr Štěpánek (Strana zelených) pořádá tiskovou konferenci, na které novinářům představuje hnědou „popelnici“ na bioodpad. Nádoba se jmenuje kompostejner, ale název se moc neujme a bude se používat spíš biopopelnice. Jde o kontejner, který na první pohled vypadá obyčejně, ale uvnitř je upravený tak, aby odváděl vlhkost od odpadu a aby k němu umožnil přístup vzduchu. Je to důležitá vlastnost, protože díky tomu uložený bioodpad nezačne hnít a ošklivě zapáchat. Nebo ne tak rychle, jako by se to stalo v klasickém kontejneru.
Petr Štěpánek na tiskové konferenci v roce 2008 kromě představení kompostejneru také oznamuje revoluční záměr. Místo toho, aby se bioodpad ukládal na skládky nebo končil ve spalovně, se má postupně zavést jeho třídění, svoz a likvidace v kompostárnách. V té době už běží pilotní projekt v několika okrajových částech, nově se má rozšířit na všechny okrajové části. Bez svozu bioodpadu má být zatím centrum města, které se má přidat až později.
„Tehdy byla situace poměrně komplikovaná, protože zákon o odpadech s bioodpadem nepočítal jako s oddělenou komoditou,“ vysvětluje dnes po letech Petr Štěpánek někdejší legislativní překážky. „Tehdy platila klasická recyklační trojice: papír, plast, sklo. A můj návrh začít třídit i bioodpad působil bez legislativní podpory trochu jako z Marsu,“ ohlíží se zpět Štěpánek.
Štěpánek měl v té době jednu velkou výhodu, kromě radního pro životní prostředí byl i členem dozorčí rady Pražských služeb, kde přípravou sběru a svozu představenstvo prostě zaúkoloval. „V té době bylo pro Pražské služby finančně výhodnější směsný odpad pálit ve spalovně. Připravili ale velmi kvalitní projekt, na který pak navazovali i moji následovníci,“ hodnotí bývalý pražský radní Štěpánek. Praha paralelně s přípravou svozu rozjela i pilotní projekty na osvětu, zavádění kompostérů a komunitních kompostérů. Vydatně ji v tom pomáhaly neziskové organizace jako je Ekomodov a další.
A letos, po více než 14 letech, se dostal bioodpad legislativně na roveň sklu, papíru a plastu. Za jeho svoz už nemusí lidé platit přímo. „Trvalo to strašně dlouho, ale to je v demokracii normální,“ říká lakonicky Petr Štěpánek, který se nyní angažuje v zastupitelstvu na Praze 4, kde svého času působil i jako starosta, a kde dál rozvíjí možnosti nakládání s bioodpadem či jiné environmentální projekty.
Evidujeme velký zájem
Změny u bioodpadu si už lidé všimli, bytovým družstvům a SVJ ostatně magistrát začátkem roku poslal informace dopisem. A leckdo již novou možnost využil, alespoň tak o tom informuje tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Praha eviduje jednak velký zájem o redukci objemu nádob na směsný komunální odpad a enormní zájem o přistavení nádoby na bioodpad. „Od 3. 1. 2022, kdy byl spuštěn registrační formulář na www.bioodpad.praha.eu, se nám nově registrovalo cca 3 532 nových žadatelů o nádobu na bioodpad. A jejich počet stále roste,“ říká Vít Hofman.
Připraveni!
Nabízí se otázka, zda jsou Pražské služby připravené na nárůst zájmu o svoz bioodpadu. Podle mluvčího Pražských služeb Radima Many jsou pražské kapacity dostatečné. Bioodpad putuje do dvou mimopražských kompostáren v Modleticích a Úholičkách, dvě kompostárny jsou pak přímo v Praze, jedna ve Slivenci a druhá ve Ctěnicích.
„Na koncovkách je zajištěna mnohonásobně větší kapacita, než je momentálně odevzdávané množství bio,“ uklidňuje Radim Mana. V loňském roce se podle něho podařilo sesbírat z hnědých nádob od občanů 6435,19 tun, to je o 1500 tun více než v předchozím roce. „Momentálně si nedovolíme odhadnout letošní čísla, ale víme, že kompostárny jsou na ně připraveny,“ říká Mana.
Co Mana vnímá trochu jako riziko, je čistota vytříděného bioodpadu. „Jak pro město, tak pro svozové firmy je to úkol, jak občany edukovat v tom, co do nádoby skutečně patří,“ říká k tomu Mana. Cílem je, aby na koncovce, tedy kompostárně, nedocházelo k případnému nepřijetí opadu kvůli značnému znečištění. Na to, že se na kompostárny dostávají třeba plechovky či pleny, ostatně upozornil v březnu loňského roku provozovatel ctěnické kompostárny.
Nový systém bude podle Many také znamenat, že svozové firmy (vedle Pražských služeb sváží odpady v Praze ještě společnost AVE a Komwaq) budou kvůli změnám ve svozu komunálního a bioodpadu muset přepracovat svozové programy a svozové dny. „Rozsah změn nejsme v tuto chvíli schopni upřesnit, protože stále dochází k novým objednávkám a změnám u svozu směsného komunálního odpadu i bioodpadu,“ říká Radim Mana.
Teoreticky by větší míra vytřídění bioodpadu mohla být prospěšná pražské spalovně Malešice. Bioodpad totiž přirozeně obsahuje hodně vody. Čím víc bioodpadu skončí v kompostárnách, tím lépe by měl směsný komunální odpad hořet. Ale je to nejspíš jen teorie. Jak vysvětluje Radim Mana, praktické zkušenosti z Evropy ukazují, že i v případě zavedení komplexního systému třídění bio a gastro odpadu jej ve směsném odpadu zůstává stále poměrně dost a prakticky se tak nestane nic. „Stále budou existovat domácnosti, které z nejrůznějších důvodů nemohou či nebudou chtít třídit biologicky rozložitelný odpad,“ dodává Mana.
Praze se to nelíbí
Nabízí se i otázka, jestli se nově nastavený systém bude dařit ufinancovat. Došlo ke zrušení poplatku za svoz bioodpadu, lidé si zároveň objednávají jeho svoz a objednávají si menší nádoby na směsný komunální odpad, aby ušetřili. Vybere Praha na poplatku dost, aby systém fungoval? Vít Hofman nyní neumí za magistrát na otázku na ufinancovatelnosti odpovědět. Nové nastavení si prostě musí sednout, aby se dalo nějak vyhodnotit.
Skutečností také je, že současné vedení Prahy není s aktuální nastavením legislativy spokojeno. Podle primátora Zdeňka Hřiba byl předchozí systém spravedlivější. Pro svozové firmy je mnohem levnější zajet na sídliště a obsloužit najednou několik velkých kontejnerů, než objíždět roztroušené rodinné domky a vysypávat malé „popelnice“.
Dříve se proto skutečné náklady na svoz promítaly do kalkulace ceny svozu. Nově je ale plošný poplatek, který prostě určuje jednotnou cenu za objem. To podle představitelů Prahy pocítí zejména lidé na sídlištích, kde bude svoz nyní dražší. Respektive přijdou o zvýhodnění, které plynulo ze snazší obsluhy velkých kontejnerů.
Přečtěte si také |
Jak správně třídit bioodpad
Na druhou stranu, pro obyvatele sídlišť to může být motivace k tomu, aby důsledně třídili odpady, aby si objednali svoz bioodpadu, který tvoří podstatnou část objemu, a do kontejneru na směsný odpad dávali opravdu jen to, co nejde vytřídit.
reklama
Dále čtěte |
Plzeň letos začne stavět městskou kompostárnu, ročně zpracuje 5000 tun bioodpadu
Dotační program nabídne 1,6 miliardy korun na využití kompostu v zemědělství
Liberec má v plánu zřídit kompostárnu ve 20 kilometrů vzdálené Chotyni
Jaká je u nás situace u vícepodlažních dřevostaveb? Odpovědi přinesla panelová diskuze odborníků
Ministr Vlček pokřtil publikaci Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb 
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
